Maminky "nestandardních" dětí. Poruchy komunikace
ahoj holky 🙂 ráda bych založila pokec mamin, které mají jakýmkoliv způsobem "nestandartní" děti 😉 at už jde o opožděný vývoj, fyzické postižení či psychické 😉 ty denní starosti a radosti jsou přece jenom trošku jiné, než mají ostatní maminky "klasických" dětí a je dobré vědět, že v tom člověk není sám 🙂
syn má pravděpodobně vývojovou dysfázii s poruchou receptivní složky řeči, tudíž se u něj řeč nevyvíjí přirozeně jako u běžných dětí, zatím velmi málo rozumí, co mu kdo říká..jen odhaduje, nemluví vůbec... 😉 více zde https://www.modrykonik.cz/forum/show.php?vThrea... jinak je v podstatě jako běžné dvouleté dítě, co se týče projevů, sebeobsluhy atd. Ale stejně je to dost náročné...
takže maminky dětí s jakýmkoliv problémem šup sem 🙂
Dneska byl Honzík sám u logopedky a prý spolupracoval dobře 🙂 Tak bude chodit asi už jen sám 😉
@sisstin - to je mudrlant 🙂 , Jiřík teď taky mluví tak nějak dospěleji, já z toho mám vždycky takový zvláštní, ale hezký pocit, že už se s ním dá takhle rozumně mluvit... U nás je zase oblíbený výrok "to bude asi tím...". A nebo takové ty odposlechnuté fráze - posledně pořád něco dokola povídal a já zrovna něco dělala a potřebovala jsem se na to soustředit, tak jsem mu pořád odpovídala "jo, jo, fakt?... " apod. a on mi po chvíli říká "posloucháš mě vůbec?" 😀 . Nebo je legrace, když použiju nějaké hovorové a pro něj ještě neznámé slovo - třeba jsme se vypravovali ráno do školky a on pořád zdržoval a já mu pak říkám "teď budeme muset na autobus běžet, protože tady jen sedíš a čučíš" (nemyslela jsem to nijak zle, ale on měl prostě tisíc jiných zájmů, než se vypravovat a měli jsme dost naspěch)"...a on na to "co to znamená - čučíš?" 😀 , nebo dneska říkám "pozor ať se na tom ledě nevymázneš" . nevymázneš? co to znamená? 😀
Ahoj holky byly jste někdo s dítětem na testech genetiky zajímalo by mě jak se to odebírá jak dlouho tam musíte být a kdy jsou výsledky atd díky za odpovědi
Dnes som sa musela smiať z malej. Keď som po ňu prišla do škôlky, mala roztrhnutú čiapku. Som sa jej spýtala, či vravela p. učiteľke a čo ona a malá (tou svojou hatlaninkou) "vravela pani učiteľke, mám ...hmmmmmmm (tu sme chvíľu hľadali slovíčko)... pokazenú čiapku. Nerozumie mi. " Na čo rezignovane dvihla ruky a zahlásila "Neviem prečo!" 😅 😀 Ale bola na zožratie, keď urobila tú pohoršeno-rezignovanú pózu, že ako je to možné, že jej nerozumie 😀
Ináč máme termín na logopédii a uvidíme potom kam sa pohneme, či sa niečo dozvieme. Hádam áno 🙂
Ahoj holky, včera jsem vůbec nestíhala, byli jsme na návštěvě a večer jsem šla ještě ven. Volala jsem doktorce, byla tam jen sestřička, ale prej máme přijít v ten čtvrtek, že jim tam vypadly dvě očkování, tak že by mělo být dost času. Sestřička se hnedka ptala, jestli Nelinka slyší a když jem jí říkala, že jo, tak byla překvapená, takže doufám, že vůbec paní doktorka někdy nerozumící dítě viděla... No snad jo. Kamarádka mi dala kontakt na neuroložku, která je prej moc fajn, tak jí asi zavolám, ale vy jste říkaly, že neurolog není zase tak potřeba, tak nevím, kamarádka mi zase tvrdí, že tím mám určitě začít, že mě neurolog kdyžtak pak pošle dál.
Jinak jsem postřehla jména Krejčířová a Jahnová, to jsou odbornice na tyhle děti? Měla bych se taky k někomu takovému s malou objednat, nebo je na to čas? Ještě musím projet všechny ty materiály od sisstin, možná to tam někde je, četla jsem už toho hodně, ale zase to nejde načíst za den a včera čas nebyl vůbec. Ale fakt je, že co na ni mluvíme jako na miminko, tak je vidět, že s náma trochu víc komunikuje. Teda jako ne že by rozuměla, to jako za dva dny fakt ne 😀 , ale že vypadá prostě aspoň trochu víc zaujatá a tolik na nás nepeče. Se u ní během dne střídaj chvíle, kdy je totál mimo, pak se právě třeba točí dokola nebo šilhá, nebo dělá různý divný pohyby, ale pak zase přejde to stádia, kdy normálně drží oční kontekt a snaží se s náma komunikovat a hrát si. Jinak s těma svaly na obličeji, Nelucha má dost často taky vyplazenej jazyk. Ale zase třeba umí fakt různý škleby a tu tvrdou zeleninu fakt rozkousat umí, takže nevím no.
@kajiszek např. my jsme neurologem začínali - dostala jsem žádanku na vyšetření od dětské Dr., potom nám dětská Dr. napsala žádanku na foniatrii a na foniatrii nám doporučila paní, abychom se objednali k psycholožce. Jelikož jsem z Brna, tak tady holky doporučovali Jahnovou. Sisstin hodně chválí Krejčířovou - ta je z Prahy (ta se bude týkat i Vás), že prý je nejlepší v republice. Akorát je problém, že má dlouhé objednací doby. Takže pokud se domluvíš s dětskou Dr., tak se klidně na psycholožku už obrať. Je možné, že bude mít čas třeba až v září 😉
Ono asi mimika v obličeji a kousání je důležité, ale není to všechno 😉 Staník normálně už po druhém roce zvládal všelijaké ty logo vychytávky - olíznout si rty kolem do kola, vyplazovat jazyk do špičky, cválat jako kůň, prskat.. Šklebit a různě pitvořit se taky uměl dost brzo 😀
@kajiszek My k neurologovi chodíme od malička. Měli jsme komplikovaný porod, cvičili Vojtovku. Náš kolotoč začal žádankou od praktické, která nás poslala na foniatrii, aby se vyloučila vada sluchu. A tam nám nic nenašli a doporučili nám psychologické vyšetření a event. logopedii po 3. roce věku. Jinak Krejčířová objednávala 2x ročně. 1. 11. a 1.4. Má to hrozně nabité. Ale nevím, jak ted. @sisstin psala, že by měla jít do důchodu a omezit ordinaci a bude tam s ní i někdo jiný.
Ahoj holky, mohla bych se k vám přidat? Nevím, jestli sem patřím, diagnózu žádnou zatím nemáme, moje holčička je ještě malá. Ale mám na nějaký problém dost podezření, momentálně už jsem z toho zase dost v depresi a potřebuju svoje obavy asi s někým trošku sdílet. Okolí - asi jako u většiny z vás - nic moc divného nevidí. Jinak se předem omlouvám za román, nevím jestli mi to půjde nějak stručně...
Já mám bohužel podezření ne na dysfázii, ale na PAS ☹ . Mám dvojčata, 11 měsíců, kluka a holčičku. Chlapeček se mi zdá celkem ok, srovnání s jinými dětmi moc nemám, ale prostě z něj mám "pocit", že je v pořádku. S holčičkou je to složitější od začátku, měla od narození hodně výraznou predilekci a úklon hlavy, šikmo držela pánev.... nějakou dobu nad námi visela hrozba DMO, taky je trochu hypotonická. Cvičili jsme vojtovku, ve 4 měsících jsme byli i na různých vyšetřeních na neurologii, dělalo se EEG, oční vyš., metabolické vady - vše ok. Nakonec to motoricky zas tak špatně nevypadá, jako křivá je trochu pořád, i hypotonická, ale asi díky vojtovce začla lézt, sedět i stavět se dřív než brácha, zatím teda ani jeden nechodí. Co je horší, je u ní mentální vývoj. Když jí bylo kolem těch 4 měsíců, začla jsem trochu surfovat po netu, protože tehdy se mi nezdál její oční kontakt - tedy ten žádný nebyl. V té době jako vůbec, taky se téměř neusmívala. Potom se začla zlepšovat, já se trochu uklidnila, měla období, kdy mi už přišlo, že v podstatě je skoro stejná, jako brácha, v tom vývoji. Jsou tam ale skoky, někdy je lepší, jindy horší. I když je fakt ještě malinká, těch příznaků má docela dost, se mi zdá ☹. Teď se zase zhoršila,což znamená, že: nereaguje na svoje jméno (někdy se otočí, ale spíš málokdy), i když třeba když někdo přijde do místnosti a promluví, tak se otočí, za hlasem. Na to jménu už reagovala mnohem lépe, pak přestala, zase začala, teď zas přestala. Oční kontakt je, i se celkem do těch očí vydrží dívat, ale podle mě chybí ve chvíli, kdy bych ho čekala. Navazuje ho když ona sama chce. Málo se směje, hrozně málo reaguje třeba na výraz tváře, úsměv - ten opětuje fakt jen minimálně. Na druhou stranu i málo brečí, i když třeba spadne a bouchne se. Ten kontakt je u ní celkově prostě horší, né že by vůbec neměla zájem, když si třeba hraju s bráchou, většinou se přileze podívat, co tam děláme. Nemůžu ani říct, že by jí vadil fyzický kontakt, občas i po nás sama leze, ale to spíš když je unavená, tak chce držet v náručí. Hrozně ráda se válí po různých plyšových hračkách..... Na cizí lidi doteď reagovala většinou tím, že buď začla brečet, nebo se lezla "zachránit" k nám, čili určitě nás od ostatních rozlišovala, občas i brečela, kdyyž jsem odešla z místnosti. Teď to ale přestalo, když odcházím, řekla bych že jí to moc nevadí, a na cizí sice kouká vyvaleně, ale po chvíli, když si zvykne, je už v pohodě - a pak to vypadá, že je jí jedno, kdo jí chová. Tohle se ale s dobou hrozně mění, takže nevím, jak moc je to určující.... Jinak umí udělat jak je veliká, paci paci moc ne - jako udělá to, ale pořádně netleská, spíš tak šmudlá rukama o sebe. Na výzvu pá-pá začne zavírat a otevírat dlaň. Když tohle na ní někdo udělá (a zrovna vnímá), tak ho i napodobí. Myslím, že rozumí zákazu "ne". Jinak občas mám dojem, že rozumí některým slovům, když se zeptám např. "kde jsou hodiny", podívá se tím směrem. Ale těch slov je jen pár, a taky jeden den jsem si jistá, že jim rozumí, druhej den zas vypadá, že vůbec. Ale u bráchy se tohle porozumění začlo startovat taky teprve tak před týdnem, je pravda, že to teď rychle narůstá, umí už nají tak 10 hraček mezi ostatníma atd. Malá docela dobře reaguje na bráchu, občas ho napodobuje, nebo když on dělá blbiny, a směje se u toho, ona na něj kouká a taky se směje. Zatím neukazuje ani jeden z nich, i když se zdá, že brácha teď trošku začíná.... Jinak abych u ní podpořila ten oční kontakt, začla jsem s ní takovou hru (tu teda vlastně vymyslela ona), měla a má zrovna vyhazovací období - ona něco vyhodila, a koukla na mě - jakmile koukla do očí, tak já jí tu věc podala. Pak jsem se začla ptát: "chceš to podat?", a teď to celkem funguje, když jí spadne nějaká hračka, chvíli po ní kouká nebo zkouší, jestli by se na ní nedostala sama a když jí to nejde, udělá "eee" a koukne mi hezky do očí.... tohle teda taky povaažuju za komunikaci a ráda bych to u ní nějak rozvíjela.... Taky když jí něco ukazuju - třeba navlíkat kroužky na tyčku, tak na to kouká a zkouší to občas i napodobit, Umí navlíkat kroužky a vkládat do sebe kelímky.
To je tak zhruba všechno, vím, že tu máte dost zkušenosti s různými poruchami tohohle typu u dětí, poradily byste mi něco? Já vím, že je hodně malá, ale fakt nevydržím sedět na zadku a jen čekat - není něco, cokoliv, co můžu pro její vývoj udělat už teď? Jak jí trochu podpořit? Moc bych si přála, abych se pletla, je pravda, že jsem hodně úzkostlivá tak obecně, takže něco možná fakt přeháním.... Moc se omlouvám za román a děkuju, jestli si to někdo přečtete a řeknete mi třeba svůj názor...
Ježiš to je dlouhý - fakt se všem omlouvám za román... 😝
@miawa on i s tím neverbálním projevem má trochu problém.. např. se souhlasem. Když něco nechce, tak řekne, že ne, ale když by odpověď byla jo/ano, tak ani nekývne, ani neřekne - ptám se ho, chceš pití? A on buď ne, anebo zopakuje pipí (tak to beru jako souhlas). Ale jelikož většinu věcí nezopakuje, tak je to docela boj zjistit co chce 😉 A když je třeba ve vaně a chce jít z vany ven, tak řekne "pá", ptám se, ty už chceš jít z vany ven? A on zase pááá, tak mu řeknu ať vypustí vodu, tak vypustí vodu a jak voda odteče, tak místo aby mě zavolal, tak si stoupne, natahuje ruku ke mě a vydává jen eeeeee.
@teravo Ahoj, tvůj příspěvek není vůbec dlouhý, nevím, jestli jsi viděla můj román před pár dny 😀 Bohužel nejsem moc schopná odpovědět, nepamatuju si, jak se vyvíjely moje děti v tomhle věku, ale fakt je, že jsem si toho pravděpodobně ani moc nevšímala. On ten vývoj je fakt hodně individuální, takže podle mě je fakt moc brzo na nějaký posuzování. Každopádně ti můžu říct, že tvoje malá rozumí asi tak o 1000% líp než moje malá ve 22 měsících 😀 😀 😀 Já bych byla fakt v klidu. Věnuj se jí stejně jako bráchovi, snaž se zaujmout a pracovat na tom očním kontaktu. Ale v tomhle věku bych se toho fakt nebála, na všechny věci má ještě času dost. Pokud by se ti třeba zdálo za dva tři měsíce, že se to nelepší, nebo že třeba nereguje pořád, tak bych se třeba pro sichr poradila s doktorem.
Jinak Neli dneska řekla dvě nová slova - méďa a kuku (kulička). Ale tak ona už kolikrát něco opakovala, ale už to nikdy nepoužila. Tak důležitý je, že tím novým přístupem k věci se nechá docela dobře zabavit a spolupracuje, dokonce se právě snaží i opakovat. Ale za minutu samozřejmě nemá šajna, co to méďa nebo kuku je, takže u nás to bude skutečně čistě o tom neporozumění. Že prostě zkusí říct cosi, co na ni melem, ale s věcí nebo obrázkem si to v hlavě nespojí, to bude trvat. Ale jak říkám, důležitá je ta odezva, že nás konečně přestala ignorovat a odcházet z místnosti. Když ji zabavíme, oční kontakt má supr a vydrží docela dlouho. Jinak jem stáhla nějaký hodinový Teletubbies, jsem myslela, že to bude víc dílů, ale on to byl jeden nějakej megadíl. Nelinky první reakce byla, že si zakryla oči 😀 Následně je odkryla a zírala na obrazovaku jak na zjevení. Přiznám se, že my jsme to s manželem po půl hodině svorně zařízli každej na svým gauči a probrali se v momentě, kdy díl skončil a dítě tu šíleně žvatlalo japonsky a mlátilo nás ovladačem po hlavě, že chce další 😀 No znova jsme to už nepustili, musím sehnat kratší díly, tohle byl očistec 😀 Ale po zhlédnutí tohoto hodinového dílu Nela po několika měsících udělala pápá a u toho pápá i říkala 😀 Takže evidentně cesta "opakuj do zblbnutí cokoliv" funguje 😀 😀 😀
@teravo mne sa zda to co pises v poriadku. ale ked sa ti nieco nezda, tak skus nejakeho neurologa detskeho, ten by mal vediet presne co ma 11 mesacne dieta ovladat. vravis, ze robi to co jej brat, mozno trosku menej. ale zas zacala skor liezt a podobne. hoci to bolo koli vojtovej, to nevadi, asi jej pomaha. a vojtova metoda detom pomaha aj motoricky ale nastajtuje aj ich mentalny vyvoj. mozno sa len prehnane strachujes
@teravo Ahoj, těžko říct, jak je to s tak malinkýma dětma. Dneska jsem shodou okolností pročítala články od sisstin a narazila jsem tam na článek https://www.modrykonik.cz/fotoblog/sisstin/clan... a myslím, že jste krásně v normě. Kdybych se mohla vrátit do Staníkovýho roku, určitě bych s ním mluvila víc jednoduše (dětsky), toto jsem bohužel asi dost zanedbala, mluvila jsem na něj tak, jak se bavím s dospělýma a hlavně bych mu vše jednoduše komentovala. Ono se to lehce říká, ale neboj se .. dcerka může ještě všechno dohnat, nic jste neprošvihli a myslím, že je zbytečně brzo obávat se PAS,.. připadne mě, že v roce se každé dítě projevuje jako autista 😉 Popravdě mě ve Staníkovým roce ani nenapadlo, že by z něj mohlo být nestandartní dítě - i když určité signály tam byly 😉 - první co mě začalo trošku trápit bylo, že si Staník nesedal, začal si pomale dřív stoupat než seděl, poprvé si sám od sebe ke hraní sedl až někdy v 11 měsících, druhá věc byla ta, že Staník odmítal dělat paci paci, pápá, jak si veliký, moty moty a takové dětské věci. Začal až někdy po roce, a to ještě jen paci paci a vařila myšička kašičku, třetí věc - v roce a půl jsme začali chodit na cvičení s básničkama - Staník byl jediné dítě ze dvou skupin, kam chodili rozdílné děti, které se hystericky vztekalo už ve chvíli kdy jsem si ho na sebe posadili a měli jsme cvičit s dětma na básničku, jediné dítě, které nepochopilo princip spolupráce - např. vzít víčko od pet lahve a přenést o pár metrů dál do krabičky.. no a později už se to začalo hezky tříbit, ale toto byly takové trochu první signály, které mě zarážely. Opakuju - vím, že se to říká jednoduše, ale zkus se nenervovat, zkus nechat dcerce čas do toho roku a půl a zatím se k ní chovej jako k normálně se vyvíjejícímu dítěti, hrejte si, povídejte si, choďte ven na pohádku a hlavně klid a pohodu 😉
@dezyre Tak jsem to uhádla dobře. 🙂 Maty byl úplně stejný, taky vyjadřoval pouze nesouhlas, když měl malou slovní zásobu (cca 20 slov) 😀 A sám si neukázal na nic, když něco chtěl, potřeboval. Prostě žádná komunikace. A bohužel to není dobré dodnes, narušená komunikační schopnost u něj není jen to, že blbě mluví. 😠
@teravo Já si taky myslím, že 11 měsíců je moc brzy na nějaký posuzování. 😉
@miawa já mám pocit, že Staník ani těch 20 slov nemá :/ Má sice pár cíleně užívajících slabik, ale myslím, že tak do 20-ti. On když teda něco chce, tak si ukáže - samozřejmě nejčastěji na kokino a na pohádku 😀 A co nakonec Matymu doktoři zjistili? Dysfázii? A co má ještě narušeného?
Děkuju všem moc za odpovědi.....
@dezyre Ono já vím, že je malá a nejvíc jí stejně prospěju, když budu v klidu, ať už je to tak či tak... ale nejde mi to moc, no. Je to hodně o takovým tom "pocitu", jako že rozumí míň, než brácha, to ok, to určitě nebude u obou stejný, ale ten kontakt s námi je nesrovnatelný. Chlapečkovi řeknu "kde je kostička", on doleze ke kostičce, vezme jí a hned kouká na mě, jestli je to dobře, stejně tak při paci paci atd., udělá to a kouká na mě, jestli ho pochválím. Malá většinou takhle nereaguje, často se nepodívá zpátky na mě, a jakoby nechápala, že jí chválím (a to jako fakt hooodně to chválení přeháním, tleskám atd. - jsem zvyklá tak pracovat se psem 😀 ). Samozřejmě pořád doufám a modlím se, ať je jenom prostě větší introvert, ale něco mi říká, že i dítě - introvert touží po zájmu a pochvale od rodičů.....
Ale já jí tu pomlouvám, a ona si zatím v obýváku moc hezky hrála s manželem - když jsem tam přišla, smála se, hezky i vnímala, otočila se dokonce na zavolání. Ale to je někdy, jindy je fakt "mimo".... a já se propadám do deprese a pak zase jsem v extázi, podle toho, jak se zrovna ten den chovala.
Jinak u nás je právě chlapeček ten motoricky trošku míň šikovný, ona malá sice je hypotonická a má trochu asymetrické držení těla, ale zas je taková mrštnější, když už spadne, většinou se nepraští, umí se hezky skulit, kluk vždycky spadne jak brambora a praští se do hlavy.... Jinak se mi zdá chytrá, hledá schované věci, něco jí dochází mnohem dřív než bráchovi (třeba když otevřu ohrádku, tak ona rychle pochopila, že ji musí obejít, aby se dostala ven, bráchovi to teda trvalo dýl, když se snažím před ní něco schovat - videokameru a tak - moc dobře ví, kam jsem to dala a dobývá se tam atd.), ale ten kontakt s námi, zpětná vazba, reakce na jméno atd., to jsou věci, které jsou u ní horší. Ale jak říkám, někdy lepší, někdy horší....
@kajiszek Super, že malá takhle hezky reaguje, asi to, že je dítě vůbec ochotné spolupracovat a je možné ho zaujmout, je tak nějak základ......
Děkuju holky za reakce, jsem ráda, že si o tom můžu někde promluvit. Manžel je super, neshazuje mě nebo tak, ale nemá pocit, že by něco bylo špatně a nechci to na něj pořád valit, ty svoje depky, to tomu taky neprospěje.....
@dezyre Tak to on když chtěl pohádku, tak stál klidně půl hodiny u televize, dokud někdo nepřišel a nepustil mu ji. 😀 A sladkosti byly první věc, na kterou si fakt dokázal ukázat. Protože když stál v kuchyni, tak člověk může dost dlouho hádat, co by si tak asi dal, zvlášť když neodpovídal. Dokud nezačal ukazovat nahoru na skříňku se sladkostma. 😀 A to bylo cca ve věku 4-4,5 roku, měl hypotonii a byl hodně opožděný. Všechny děti tady jsou oproti němu dost napřed. 🙂
Jinak má dg. těžkou smíšenou dysfázii (narušené porozumění i řeč). A ta komunikace je narušená pořád, člověk si s ním rozhodně nepokecá jako s dětma jeho věku...
@kajiszek Tak třeba výslovnost má skoro 100%, ale v řeči má naprosto šílenou gramatiku. Neumí časovat slovesa, nerozezná rody, neskloňuje, prostě mluví jako cizinec. 😠 A problémy v řeči se samozřejmě promítají do čtení, psaní a dalších věcí ve škole. No někdy je to prostě boj. 😖
@miawa Staník se naopak od Matyho umí dost hlučně projevit když něco chce - začíná - když chce pohádku, tak vehementně ukazuje na televizi a ještě říká -po- a když zkouším, že nerozumím, tak na mě začne ječet -po-,-po-, anebo když jdeme ven, tak on ví kde je schované kolo, takže okamžitě letí ke kumbálu na dvoře a něco šmodrchá v tom smyslu jako kolo.. A v obchodě se Maty projevoval jak? Staník totiž, když jdeme v obchodě kolem regálu s hračkama, tak vymýšlí, ukazuje a chce je..
A jaká je u Matyho prognóza? Srovná se? Anebo u té těžké smíšené dysfázie už to bude narušené pořád? Mám taky spoustu otázek .. 😅 kdyby ti byla nějaká nepříjemná, tak mě hned zaraž.. ale .. chtěla jsem se ještě zeptat, jak reaguje partner na to, že to máte se synem takové složitější?
@dezyre Tak u regálu s hračkama chytil hysterák a válel se po zemi, poté, co zjistil, že si domů asi nic z toho neodnese. Takže jsme ho do obchodu raději moc nebrali, pokud to šlo. 😀 Ale jinak vyvádí různé scény v obchodech dodnes... Jako, že by se vzteknul, že mu něco nekoupím, to už samozřejmě celkem dokáže pochopit. Ale co mě vadí, hlavně v supermarketech, že se otočím a on nikde. Jde se někam podívat a nic neřekne. Mohl by říct "Jdu se podívat na hračky." A to je právě to, že chybí ta komunikace. On v té chvíli snad ani nemyslí na to, že ho za chvíli budu hledat. 😒
Prognoza teda moc dobrá není, protože po 12.roce se úplně uzavírá řečové centrum a pak se ta řeč už v podstatě nijak nevyvíjí. 😒
Klidně se zeptej na cokoliv, ale k té poslední otázce, to asi takhle... Maty je můj synovec, mám ho teď v pěst. péči. Jeho máma umřela, když mu bylo 2,5 roku. A jeho táta - můj brácha se k tomu nepostavil nijak, všechno mu bylo jedno a byl vlastně rád, že se mu o kluka postará někdo jiný. Ale kdyby byl Maty normální, tak si myslím, že by se nezachoval o moc lépe. A všeobecně, co tak vím, se k tomu chlapi nestaví zrovna nejlíp. Někdy je asi štěstí narazit na chlapa, který pochopí a bude akceptovat, že jeho dítě je jiné než ostatní.
@miawa hm.. tak v tom obchodě je to u nás to stejné 😀 Hysterická scéna celé nakupování, když si usmyslí, že potřebuje nějakou hračku.. Ale což o to, my zas tak často do nákupka nejezdíme a když tam jedeme tak mu většinou nějakou malou blbůstku - autíčko nebo panáčka koupím, ale mě berou všichni čerti, když on ukáže na nějakou hračku, já mu to dám do ruky a ptám se, tak koupíme toto autíčko? On mě ho dá do ruky, že ne, a takhle to je s dalšíma např. 10-ti věcma, kdy už se naštvu a řeknu mu, že teda nic nedostane, když nic nechce .. no a pak nastane hysterická scéna 😀 S tím, že neřekne, že se půjde podívat někam jinam to je docela blbé.. a nepoučí se, když mu to říkáš třeba pokaždý? To jsem vůbec netušila, že řeč se vyvíjí jen do těch 12-ti let. Myslela jsem, že třeba plynule do 18-ti se to bude pořád zlepšovat..
To je moc pěkný co si pro Matyho udělala, že si si ho vzala a že se mu takhle věnuješ navzdory tomu, že to nemáš jako procházku růžovým sadem.. A brácha se s ním nestýká vůbec? Nebo si ho občas alespoň vezme?
Co se týká těch chlapů, tak nechci to zakřiknout, ale mám pocit, že manžel mě tak nějak podporuje ve všem, neříká jako všichni okolo, že to bude dobrý, že je prostě línej a tak.. už sám vidí, že to není až tak úplně dobré.. Kolikrát si Staníka už i sám vezme a něco do něj "tlačí" a čtou si knížky 😀 i když si občas manžel posteskne, že je škoda, že si nemůže se Staníkem už pokecat.. tak spíš naopak jsem já ten, kdo chlapa povzbuzuje, že se taky dočká, že nám to bude sice trvat trochu dýl než ostatním dětem, ale že si to taky užijeme (doufám) 😀 😀 😀 😀
@dezyre Ne, nepoučí se. 😠 A já to raději dělám tak, že ho pošlu podívat se na hračky nebo na mobily nebo na něco, řeknu, že nakoupím a přijdu zpátky a že nemá nikam jinam chodit, to už celkem akceptuje. 🙂
To je sice pravda, že se mozek vyvíjí do nějakých 18ti let. Ale řeč se uzavírá právě po tom 12.roce. Většina řečových synapsí (to je spojení dvou mozkových buněk) se ale uzavírá už po 7.roce. Maty má opožděnou CNS asi o rok a půl, a tak od těch 8mi let jako vidím, že ty pokroky, skoky jsou skoro nulový. 😖
Brácha se před necelým rokem odstěhoval do zahraničí, takže už se s Matym nevídá vůbec. A na chlapa máš teda štěstí. 😉
@sisstin Staníka to oslovení nějak nebere - jeho první pojmenování věci byla baba - ryba, jinak cíleně používá slovo, kterým se dožaduje pití a dál slabiku, kterou se dožaduje na záchod. Nic víc..