Maminky "nestandardních" dětí. Poruchy komunikace
ahoj holky 🙂 ráda bych založila pokec mamin, které mají jakýmkoliv způsobem "nestandartní" děti 😉 at už jde o opožděný vývoj, fyzické postižení či psychické 😉 ty denní starosti a radosti jsou přece jenom trošku jiné, než mají ostatní maminky "klasických" dětí a je dobré vědět, že v tom člověk není sám 🙂
syn má pravděpodobně vývojovou dysfázii s poruchou receptivní složky řeči, tudíž se u něj řeč nevyvíjí přirozeně jako u běžných dětí, zatím velmi málo rozumí, co mu kdo říká..jen odhaduje, nemluví vůbec... 😉 více zde https://www.modrykonik.cz/forum/show.php?vThrea... jinak je v podstatě jako běžné dvouleté dítě, co se týče projevů, sebeobsluhy atd. Ale stejně je to dost náročné...
takže maminky dětí s jakýmkoliv problémem šup sem 🙂
Já jsem tohohle byla u Tygra plně ušetřena a až teď vidím,jak jsem si toho nevazila.:D
@bosorka37 Další možnosti: rodinné konstelace, regresivní terapie, automatická kresba (www.moje-pravdy.cz). Je toho dost, na všechno si nevzpomenu, třeba tě něco zaujme. Kolega byl dokonce na nějaké meditaci (s roční holčičkou), od tě doby je to prý vyměněný dítě, ale víc o tom nevím. Záleží jak moc je člověk ochotný těmto metodám důvěřovat.
Docela fajn mi přijde i poradna Mgr. Markéty Klingerové, třeba poradí jak k těm záchvatům přistupovat a z čeho můžou pramenit, já sama jsem tam hledala odpovědi, co dělat když má dítě hysterák....
http://ona.idnes.cz/rodicovska-poradna-mgr-mark...
Jinak držím palce at je to lepší a lepší a diagnózy se vám vyhnou.
@lenuskin tieto deti maju obrazne "nervy v kybli" a kyvanie ich upokojuje, maju to casto i autici, ment. zaostavajuce deti, nerozumejuce atd. Nasa mala dlho doslova maniu v hojdani, cele hodiny sa na ihrisku prehojdala, potom to pomaly ustupovalo ako sa zacinala viac hrat s detmi cca od tych 4,5 r. ale doteraz ma rada hojdanie.
Tiez ako tu aj ine pisu...ked bola v amoku na bolesti jej nezalezalo, trebars ked jej niekto obsadil "JEJ" jedinu hojdacku, stala pred nim a dala sa tvrdo udierat topankami, ze az odletela, opat sa postavila, opat sa dala zhodit, kym to dieta neustupilo z hojdacky alebo sme nesli z revom domov 😝 😝 😝
Pritom ked bola kludna, davala si pozor na svoju kozticku, nikdy ani nemala uraz z nepozornosti...
@jolinka Tvůj příspěvek mě "potěšil", ač to asi zní blbě. Mrzí mě, že jste s museli tímhle projít, ale vždycky ráda slyším nebo čtu, že nerozumící dítě začalo rozumět a teďka je vlastně v normálu.
Já když tu čtu, co píšou holky, tak si říkám, že moje děti jsou oproti tomu ještě vcelku slabej odvar, ale i tak mi to v palici furt hlodá... Ale představa sebepoškozujícího se dítěte, to už je fakt silný kafe. Nela když nerozuměla vůbec ničemu, tak se prostě zašila někam do pokojíčku a skládala si autíčka, míčky atd a prostě tam byla zašitá dvě hodiny a nikoho nepotřeboala. Když nechápala, proč někam jdeme nebo co jdeme dělat, tak chytala taky hysteráky, to jo, ale ona sebou prostě plácla na zem na všechny čtyři a v týhle poloze zůstala třeba i pět minut a řvala. Ale prostě ležela nebo klečela na zemi, žádný mlácení sebou apod. Po rozvoji porozumění těch hysteráků ubylo, teďka už se vzteká, jen když něco vyloženě nechce dělat, jako např. jezdit na odrážecím kole nebo mi nechce vydat tablet 😝
Jinak dneska jsme byli zkusit místní cvičení, jsem to původně vůbec zkoušet nechtěla (neb už máme jeden pokus o cvičení za sebou a pak taky pokus o chození na fotbal), ale nakonec jsem si říkala, že teda ještě dám poslední pokus... Nelinku to nebavilo, takže tu mi cvičitelka přinesla asi po 20 minutách (když jsem koukala, tak cvičila, ale to prej jen prvních pět minut, pak už dělala kraviny), Vojta prej kupodivu docela dobrý, tak jsem řekla, že tam bude chodit a uvidíme, snad to půjde. Nejdřív záchvat, že cvičit nepůjde, ale teďka říká, že tam chodit bude, tak snad...
@mvmk , zatiaľ nemám, poznám to len ako terapiu. Ale teraz na tom vyšetrení ju tiež sledovala psychologička pri hre, som zvedavá, či to nejako spomenie v správe. Bolo to neplánované, došlo k tomu len preto, že sa sekla...keď sa po 20-25 minútach odsekla, tak sa nedalo robiť nič iné, len ju sledovať pri hre 😝 😀 ale ako som písala, druhý deň pekne spolupracovala 🙂 Ono aj tá hra má zrejme svoju výpovednú lehotu o stupni vývoja dieťaťa...
@bosorka37 tak u nás to byl docela slabý odvar toho co popisuješ, ale afektivní záchvaty kdy sebou mlátil o podlahu a tloukl hlavou o něco tvrdého jsme taky měli, i když poměrně zvladatelné. Za mě bych poradila odvádět pozornost, ale už dopředu s tou situací nějak počítat a mít něco připravené co ho zabaví. Třeba brát sebou ipad nebo něco co ho baví a přidělit ji v případě dobrého chování, mít u sebe nějakou blbost poslední záchrany (bonbon, míček co se po zmáčknutí rozstvítí, bublifuk). Jinak pokud už jde do afektu být klidná nedělá ti to naschvál prostě to jinak neumí. Dáda byl třeba drobek, takže nebyl takový problém ho vzít pod ruku (aspon mě nepokopal) a odnést někam kde jsem ho prostě nechala vyvztekat. Netrestala bych fyzicky asi by to nemělo žádný efekt, navíc by pak zkoušel trestat podobně vás a je to začarovaný kruh. Osobně bych ho ani nedržela max. zabránit nějakému zranění, ale to držení mi přijde že ho naopak může vést k tomu se bránit. Jinak bych zkusila všemmožné babské rady na zkladnění dětí (meduňka, med do mlika, klidně tu sedalii) pokud by se to nezlepšilo do půl roku tak bych se bavila s psychiatrem o medikaci tohle je strašně náročné jak pro vás tak pro něho a každý lék neznamená automaticky zlou chemii která škodí, někdo ji prostě potřebuje.
@abbie - Jiřík měl tu mandli taky obrovskou, když nám psala doktorka na ORL doporučení do nemocnice, tak psala zvětšení min. 2. stupeň, po operaci pak pan doktor v nemocnici říkal, že jí měl největší ze všech dětí, co tam ten den byly, že byla fakt obrovská....on tehdy už prakticky vůbec nemohl dýchat nosem, dusil se u jídla, v noci měl výpadky dechu....jinak on měl akorát sem tam rýmu, ale třeba mu to nikdy nešlo do uší, zánět středního ucha zatím naštěstí ještě neměl (ťuk ťuk). Já jsem tenkrát docela dlouho váhala, protože mu to ze začátku nedělalo problémy....ale pak už to prostě nešlo....hlavně nezapomeňte potom důsledně trénovat dýchání nosem - různé foukání brčkem, foukání do peříček nebo do papírků nosem, foniatrička mi poradila i dát mu do pusy mezi rty třeba plátek okurky nebo něčeho, co má rád, aby to nějakou dobu udržel těmi rty, třeba u sledování pohádky apod. My se s tím pereme doteď, pořád má ten zlozvyk dýchat pusou, v létě třeba už docela pěkně dýchal nosem, ale přišlo září a každá sebemenší rýma znamená zase dlouhou dobu pootevřenou pusu 😒 a to prý není dobré ani z hlediska výslovnosti a ochabnutí těch svalů kolem pusinky a ani to prý není nic moc na skus zubů....
Ahojky, po delší době sem napíši druhý příspěvěk 😀 . snad to nevadí , času teď moc není
Chtěla jsem se zeptat , jestli tu všichni chodíte na soukromou logopedii nebo někdo byl i na "normální" , kdy se chodí jednou za 2-3 měsíce ??
Jako my tam dnes byli podruhé a asi tak 10minut , řekla , že je šikovnej a jestli mu není rozumět , tak by jsme nejdřív měli mluvit dobře my , že jako já taky drmolím (mno , to já vím, drmolím , když se necítím úplně ok, s dětmi se snažím mluvit , tak aby na mě viděli a aby to bylo zřetelné , pomalé ... ) . Ale nemám žádnou vadu řeči, prostě normálně mluvim, ne úplně dokonale asi, ale kdo jo 😝 . No, řekl jí tam sotva pár slov , větu vůbec. co mu dávala úkoly , tak když nevěděl , co po něm chce , tak mu to ukázala ... no, já nevím. mám z toho akorát ještě blbější pocit než předtím (byli jsme dnes podruhé) a už nevím co a jak dál , říkám si, že si to třeba fakt domýšlím a VD to není , ale pak zase co když ne a bude pak mít problémy ve škole, protože jsme to neřešili 😝
Omlouvám se, musela jsem sem napsat - vypovídat se, eventuálně poradit s tím jak probíhala vaše návštěva logopedie 🙂
@zuzka84 - ahoj, my chodíme k logopedce, co je normálně na pojišťovnu, většinou máme intervaly tak 3-4 týdny, strávíme tam většinou tak 30 minut...ale my jsme vedle toho ještě vedení ve Speciálně pedagogickém centru, kam jsme od 3,5 let chodili na logopedii taky zadarmo a taky tak jednou za 3 týdny a kromě toho ještě syn chodí do speciální školky, kde si logopedka bere každé dítě jednou týdně, tak na půl hodinky. A kromě toho ještě mají skupinovou logopedii každý den ve třídě....Ale jinak, kdybychom neměli tu školku, tak určitě taky hledám někoho soukromého, jednou za měsíc nebo i déle by asi bylo fakt málo....Máme expresívní VD.
@krystalka , a jak a kde vám to diagnostikovali ? jinak péči máte super, tedy 🙂 . to my tam včera jeli na 11 - zrovna před náma bouračka , tak jsme přišli o 20minut později , ale ve 12 už jsme byli skoro doma (jeli jsme MHD přes půl města) , takže fakt nevím, jestli za tak krátkou dobu může vůbec něco poznat . řekla, že má špatnou koordinaci oko - ruka - podle toho jak praskal ty balonky na tabletu , já bych zrovna v tu chvíli řekla, že z toho měl srandu aprostě plácal všude jen tak 😀
@jolinka mohu se prosím ještě zeptat, jak se to u vás tak kolem toho 4.roka zlepšilo, to přišlo jen tak samo, že dcerka začala rozumět nebo tomu předcházela nějaká "pomoc"??? Nemyslím chození na logopedii a trénování doma - to dělám taky. Jestli je třeba tomu pomoci ještě nějak jinak - léky, vitamíny, apod.
@bosorka37 Ahoj, mám pocit, že píšeš o našem Vojtovi, vše i s nočmími děsy a sebepoškozováním máme za sebou! nejhorší byl a doba 2- 2,9 roku, peklo. Jak říkáš sevření , když se vzteká - taktéž nešlo, Vojta je kus chlapa, nemám na něj sílu, rozrazil si hlavu o hrad Špilberk , poblil se tam, všichni na mě koukali a litovali, chudák paní.... můžu ti říct, že ze školky jsem chodila s brekem skoro vždy, kdy on se válel před školkou v největší kaluži, řval, ruku narvanou v puse a snažil se poblít....hrůza. Vojta taktéž nemluvil, nereagoval na jméno.....já se bála kamkoliv jít. Ale potěším tě, najednou mu ruplo v hlavě (jinak se to říci nedá) a ze dne na den vztekáníjen cca 5 minut, nyní sice několikrát za den, ale jen minutka....psycholožka jeden záchvat viděla a řekla mi po něm, že teď už má jasno. že chápe soc. situace a jen se příšerně prosazuje, že autík není. Oční kontakt neměl nic moc, ale měl.....nejednou kolem toho 3 roku strašný pokrok. Vojta byl taktéž opožděný, ale byl v širší normě ( ve 2 letech). fakt neklesej na mysli, je to fakt jak u Vojty. Zlepší se to.
Dokonce psycholožka mi pořád tvrdila, že nemá dysfázku, že je prostě opožděný, teď už to vypadá, že ji má. Jdeme tam za měsíc, tak jsem zvědavá co nám řekne.
@bosorka37 A pak nám psycholožka řekla, že s prominutím vysi.... jen nás, takže doporučila 1x týdně jesle. No to byl pokrok ! Vojta tam byl hodnej, žádný problém.....prostě ty ostatní děti mu děsně pomohly. Ale ta začátky, to byl řev !!! Hrůza. Já nejmíň dávala ty soucitné pohledy, otázky na autismus a litování....a pak mě vždycky dorazilo )a dorazí i te'd), když jedeme s kamoskama na pobyt a já vidím, jejich děti a vidím Vojtu....tak z toho jsem úplně na prášky.
A na ten vztek - u nás zabíralo zavřít ho do předsíně. Sice tam házel botama do dveří a snažil se kde co rozbit, ale jak nemá obecenstvo, časem přestal. Jenže jak to udělat venku, že ? Stal se ze mě mistr předcházení " scénám, kdy vím, co ho rozčílí a snažím se to eliminovat. Odvedení pozornosti nejde do teď. Ničím jeho vztek neodvrátím. A jediný klid byl opět u pohádek, dokázal by se na ně dívat celé dny ! Prý je to typické po rec. dysfázku.
@bosorka37 zrovna včera jsem mluvila s psycholožkou, neb Vojta když se vztekne , tak hodí co má po ruce na zem, nebo bouchne Terezku. Takže verdikt, dát mu polštář, ať si bouchne do něj, prý potřebuje ventilovat emoce, ještě je neumí zvládat. No snad se to naučí !!! A důsledně mu říci ne...pak dát přes ruku. Už to chápe, než když toto udělá, já ho potrestám, dám přes ruku, tak nebrečí, drží to, koutky jak rohlík, ale drží. Uvědomuje si to. A ve školce samozřejmě nic nedělá !
@bosorka37 A na logo jsme chodili cca od 3 let co 2 měsíce ( úplně k prdu, do státního), teď chodíme každý týden soukromě . Pokrok nevidím, spíš se naučil něco málo (5 slov) ve školce 🙂. Ale fakt nezoufej, když vidím našeho Vojtu, a že se to spravuje.....že bude vzteklý (což prý bude), si budu muset zvyknout, už teď jsem se stala neskutečně trpělivou , úplně se obdivuju. A pokud brečím jen 2x za měsíc, tak to považuju za úspěch 🙂.
@ottic moc moc děkuju. Tohle mi dává obrovskou naději. Protože právě, snažím se těm situacím, co ho rozhodí, co nejvíce předcházet, ale prostě v tom běžném životě se nejde vyhnout všemu. Děti mám 2 a je potřeba se věnovat i tomu druhému dítěti, nemůžu ji pořád říkat, že tohle nemůžeme, protože Ondra by tam chytl hysterák apod. Přijde mi, že to doma máme jak střídavou péči. Buď s dcerkou něco dělám já a manžel hlídá Ondru nebo obráceně, aby se chudák holka taky dostala někam, kde to Ondra nezvládá. Což ona v jeho věku prostě zvládala a spousta věcí se s ní v tomto věku již dala dělat. Problém je pak i, že jsme třeba všichni u někoho na návštěvě a kvůli Ondrovi musíme rychle odcházet, když tam chytne hysterák a nedokážu ho zklidnit. Jak jí mám pořád vysvětlovat, že chápu, že si ještě chtěla hrát, ale že kvůli bráškovi musíme domů. Ona ty rozdíly mezi ním a jeho vrstevníkama vidí a ptá se mě občas, proč náš Ondra je takový ☹ musím uznat, že to v podstatě odnáší, musí se přizpůsobovat vždy ona, protože on ječí, já se rozhodím a snažím se jít co nejrychleji domů, kde mu pustím tu pohádku, aby se zklidnil a ona jen musí cupitat za náma a nikdo prostě v tu chvíli nezohlední, že jí se na tom místě líbilo a byla hodná.... jestli mi rozumíš.
@ottic jako když jdeme k lékaři, kde se čeká dlouho v čekárně, mám s sebou vždy přenosné DVD, bez něj neudělám krok - do vlaku při cestě do Prahy, to jo. Ale abych tahala furt to DVD všude s sebou, když jdeme na hřiště, do školy pro dceru - taky si říkám, kde je ta hranice, kdy on už je prostě jen rozcapenej nebo jak to říct a kdy to je porucha. Na jednu stranu, když mu to DVD budu pouštět při každém záchvatu (jako myslím i venku a všude), tak mám strach, že si to pak těmi záchvaty bude vynucovat. On se dívá rád a pokaždé když se bude chtít dívat, tak aby mi nevystřihl záchvat.
@bosorka37 Budiž ti trochu útěchou, že jsem s Kubou v létě nemohla jít ani nakoupit, na dětské hřiště, se starším synem na trénink(hraje fotbal za prťata), všude jenom řval a řval ( bohudík sebou nemlátil o zem).
Nezvládal změny prostředí. Teď se to hodně změnilo, adaptace se hrozně zlepšila.
Taky jsme měla výčitky kvůli staršímu synovi, který se musel přizpůsobovat a ptal se proč už jdeme domů.
Vždycky jsem to svedla na sebe, že mě bolí břicho a hlava a že jsem zapomněla to a to. Hrozný pocit. ☹
@zuzka84 - tak v první fázi jsem mu to vlastně diagnostikovala sama 😉 , když kolem těch 3 let pořád měl jen pár slov, tak jsem hledala na netu a narazila jsem na Sisstin blog a další články, kde se psalo o VD a sedělo to na něj naprosto dokonale....takže jsme pak asi ve 3 letech a 2 měsících byli u logopedky, ta nám dala nějaké rady jak s ním mluvit a tak a že máme přijít za půl roku 😕 ....no, takže jsem hledala dál a našla jsem to Speciálně pedagogické centrum s tou speciální školkou....začali jsme tam chodit na logopedii, paní logopedka byla úžasná, rozšiřovali slovní zásobu, popisovali a hledali obrázky, procvičovali grafomotoriku, foukali do peříček, skládali puzzle apod., chodil tam jeden školní rok a pak mi ho tam přijali do té školky, od začátku jsem měla možnost to prostředí pozorovat, když jsem na Jiříka čekala, takže mi to přišlo přesně jak dělané pro něj 🙂 . Teď chodí druhým rokem a myslím, že nic lepšího bych pro něj nenašla 🙂 . No a diagnostikovanou tu VD máme vlastně poprvé tím SPC a potom i z foniatrie....u psycholožky jsme byli až teď v 5,5, ale oni mají psycholožku i ve školce, mají tam i speciální pedagožku, která s ním taky pracovala...
Jinak, být tebou, asi hledám jinou logopedku, protože z toho, co píšeš, tak mi to nepřijde moc ok.....Jinak koukám, že jsi z ČB, od nás ze školky jedna holčička jezdí do Č.Budějovic do Arpidy, jezdí tam na fyzioterapii a logopedii, tak se zkus zeptat třeba tam....
Holky, včera po dlouhé době měl Jiřík zase jednou chuť si se mnou zpívat...tak spustil "já mám koně, vraný koně, to jsou koně mý, když já jim dám tatranku, oni skáčou přes branku, já mám koně...." 😀 😀 , jsem se ho ptala, odkud to má, tak prý ze školky, prý s paní učitelkou trochu vymýšleli 😀
@bosorka37 Ti víš, že jsem zažívala to samé. U známých mi nikdy neřval, my to spíš měli, že nechtěl chodit pro terku do školky a pak mi nechtěl chodit ven. Zima byla fakt tragédie. A Terezka se mě už kolikrát ptala, proč ona má takového bratříčka... tak jí říkám, že je nemocný . Co jiného říci. Taky mám pocit, že to za něj odnáší, neb se jí nevěnujeme.... A DVD k doktorum nosím taky. neb čekat v detske nemocnici na ortopedii 3,5 hodiny, to by nevydrželo ani zdrave dite.
Ale je fakt, že se clovek musí obrnit a být dusledny. Ja se zrovna před včerejskem rozhodla, ze proste Vojta prestane házet vecma, takze jsem uz 2 druhy den fakt důsledná a scény máme tím pádem na denním pořádku. Ale jsem rozhodnutá to vydržet. To je jediný, co zabírá.....být 100% důsledny, vojta byl zvyklej, ze po spani odpolednim koukat na pohádky.... trvalo mi to 2 týdny, než přestal odpoledne po spani rvat, že je chce. A řval pokaždé 45 minut, jen aby jsi měla představu .....ale časem se to fakt spravuje. Třeba dnes ráno nechtěl si obouvat boty .... v překladu, nechci jít sám do školky, Terka je nemocna......takže vzal sve oblibené auto a 2x jím mrštil o zem. Auto jsem zabavila, řev, odešla jsem a za 2 min ticho. To jediné u nás zabírá. Ale mám z toho nervy na pochodu 🙂.
@jolinka, @bosorka37: nás sousedka taky asi miluje (bydlíme v paneláku). Viky se dřív mlátil i o tu neobloženou stěnu v postýlce, klidně ve 2, ve 3 ráno, vydržel i hodinu v kuse, takže taky paráda. K tomu někdy řev, že v té postýlce nechtěl být a lítal by po bytě, takže vím, o čem píšete. Nějaké dupání a lezení, to je nic, haha.