Maminky "nestandardních" dětí. Poruchy komunikace
ahoj holky 🙂 ráda bych založila pokec mamin, které mají jakýmkoliv způsobem "nestandartní" děti 😉 at už jde o opožděný vývoj, fyzické postižení či psychické 😉 ty denní starosti a radosti jsou přece jenom trošku jiné, než mají ostatní maminky "klasických" dětí a je dobré vědět, že v tom člověk není sám 🙂
syn má pravděpodobně vývojovou dysfázii s poruchou receptivní složky řeči, tudíž se u něj řeč nevyvíjí přirozeně jako u běžných dětí, zatím velmi málo rozumí, co mu kdo říká..jen odhaduje, nemluví vůbec... 😉 více zde https://www.modrykonik.cz/forum/show.php?vThrea... jinak je v podstatě jako běžné dvouleté dítě, co se týče projevů, sebeobsluhy atd. Ale stejně je to dost náročné...
takže maminky dětí s jakýmkoliv problémem šup sem 🙂
holky můžete mi prosím vysvětlit co jsou to ty sémanticko-pragmatické poruchy?
Dobré ráno,
tak dneska Tygr asi po sto letech chtěl vstávat v 6 h 😝 tak jsem ho nakonec ukecala do sedmi...ale zdá se mi, že zas pro změnu bude mít rýmu...to snad není možný už 🤐
@argousek to je zrovna taková těžká diagnoza, někdo to řadí do specifických poruch řeči, ale častější to bývá řazeno do Poruch autistického spektra 😉 laicky řečeno, je to něco mezi dysfázií a autismem 😉 dítě se SPP má jednak problémy s porozuměním řeči( a tudíž samozřejmě i samotným mluvením), ale má narušenou i sociální složky a ostatní složky vývoje. Je na to taková tabulka, ale je to fakt složitý docela na pochopení... ty prognozy a vývoj jsou u každého dost jiné...hrozně moc záleží na tom, v jakém poměru a v jak moc jsou ty určité složky narušeny. Někdo má třeba narušenou "jenom" více tu složku porozumění, ale sociálně atd. je relativně ok... tak potom jsou ty prognozy docela dobrý. Někdo má bohužel víc narušenou tu složku sociální a má taky víc autistických rysů( ale ne tolik, aby se to diagnostikovali jako atypický nebo klasický dětský autismus), a tam je to pak už horší 😉
Samozřejmě čím víc je dítě inteligentnější, tím se pak lépe umí "naučit" chápat náš svět a přizpůsobit se. Oni pak mluví jako Aspergeři, hrozně učeně..jako knihy...ale třeba nechápou vtipy, ironiii atd. Já znám myslim 4 děti se SPP a většina je jich na tom vcelku dobře, jsou chytré...ale prostě takový "mimoni"..nemají moc kamarády a tak. Já už jsem to tu psala, třeba Alex od Zuzky říkal, když měl rýmu: "že se mu pokazila funkce dýchaní"... 😅 😅 ale v tom raném věku( 2,3roky) to bývá vcelku katastrofa...porozumění nic moc, stereotypie atd. 😉
@jolinka ono je to tak, že každé dítě si ze začátku přizpůsobuje slova tak, aby se mu dobře vyslovovala...jenže u dysfatických dětí to přetrvává do vyššího věku a velmi těžko přecházejí z těch "svých" slov na slova správná....třeba Tygr na dědu volí Adí, na babičku Abí....a já jsem pro jistotu jenom "eeee" 😅 😅 😅
hmm holky já jsem zvědavá, co nám vyjde nakonec za diagnózu 🙄
My jsme byli včera venku na procházce a Adámek celou cestu dělal, že je auto. Vydával takovej zvuk a běhal dopředu, dozadu. No lidi si museli myslet svoje 😝
Jinak já si říkám, že na autismus mi to nepřijde, že opravdu dobře rozumí, ale pak mně začne mást, když začne mít třeba blbej oční kontakt, třeba ho něco učím a on schválně uhýbá očima. Ale pak si třeba házíme míčem a má ho opravdu skvělej. Nebo třeba včera přijel manžel, byl celý den pryč a Adámek si hrál na zemi s obrázkovýma kostkama, tak si je otáčel v ruce a prohlížel obrázky a já mu říkám přijel táta a on do toho byl tak zabranej, že to s ním ani nehnulo, musela jsem ho vzít a odrthnout ho od toho, až pak ho přivítal. V tu chvíli jsem si říkala "autík jak vyšitej". Pak ale zase mně třeba mate, že dokáže projevit city a lítost nebo žárlivost. On chodí každý den za babičkou a ona včera přijela domů dlouho, tak jsem mu řekla, že už za ní nepůjdeme, že už šla spinkat a on dal bradičku dolů a přišlo mu to tak líto, že by začal brečet, tak jsem ho za ní ještě nachvíli vzala. Nebo třeba v noci mu vadí, že s námi leží Štěpán v posteli a že ho kojím. Dneska se vzbudil a plakal a pořád se ke mně tulil a říkal "tam hají", tak jsem mu říkala ať si teda lehne k manželovi a on byl úplně hysterickej a plakal říkal "tam hají". Až ráno, když jsem nad tím přemýšlela, tak mi došlo, že asi chtěl, abych toho Štěpána dala do postýlky 😖
@argousek
zuzi, já si nemyslím, že malý je autista. Ono to uhýbání očima může znamenat i nejistotu. Alexek dodnes, když mluví, tak se zpravidla na mě nedívá. Musí se více soustředit a oční kontakt jej podle mě rozptyluje.
Taky mi přijde, že Adámek má docela fantazii a hraje si hodně imaginárně, to je super.
@argousek jj, jak píše Simča, to uhýbání očima je i nejistota...Tygr to třeba dělá u logopedky, když se stydí nebo je ten úkol pro něj subjektivně obtížnej 😉 tak ona si ten oční kontakt prostě "vynutí"..chytne mu hlavu a donutí ho, aby se na ni díval 😉
jinak má Tygr oční kontakt ukázkový od malička, jen prostě, když se stydí nebo si není jistý, tak uhýbá..a to maj tendenci dělat i dospělí 😉
@jolinka
dívala jsem se, že Kati je o 3/4 roku mladší než Alexek a v té době byl na tom Alexek húř. Třeba říkal "já ne velký, ty velký" (nepoužíval moc slovesa a významu to kupodivu ani moc neubíralo). Taky s těmi barvami zápasil a třebaže je teď umí, nedělám si iluze, že by to bylo trvalé. Už to ale nebude taková dřina.
A rozlišování barev - umí Kati porovnávání? Menší - větší, světlý - tmavý? Alexek neřekne světle modrý, ale ukáže světlejší - tmavší. Myslím. Ale jestli Kati má s těmito abstraktními věcmi a vlastnostmi problém, tak zatím, předpokládám, toto nerozlišuje.
No a s tím bratrem Míšou - to je jako s tím balonem. Balon je balon a bylo mu jedno, jestli je modrý, velký, malý apod. Teď už to rozlišuje, taky já se snažím více o jednoítlivých předmětech mluvit, ale to je otázka momentálního vývoje, tedy, že je na to už připravený. Před rokem jsem ho tím akorát mátla, tak jsem to moc nedělala. Teď třeba rozlišuje, řekne, že má babičku Martu, Květu (říká Květou, protože říkám, že jedeme za babičkou Květou). Na magnetce od Kostíků byl Vodnář a já jsem řekla Alexkovi, že je vodnář a on se začal rozčilovat bez toho, aby si to nechal vysvětlit. Jasně, to je těžké pochopit pro takto malé dítě, ale on toleruje jen to, že je ovečka a sluníčko (i když ví a řekne správně jak se jmenuje celým jménem i příjmením).
A to souvisí s tou jeho představou mít určité věci uspořádané a nesmí se do toho hrabat. Včera si donesl soubor svých fotek ze školky a muselo to být v tom sáčku přesně uspořádáno tak, jak to donesl (první kalendář, pak rozvrh dne, pak foto v rámečku a nakonec malé fotky). A přes to nejel vlak.
@jolinka
docela mě u vás mate ta mechanická paměť - že Kati je shopna říct básníčku, říkadlo apod. Myslíš, že obsahu rozumí? S ohledem na míru porozumění mi to přijde nepravděpodobné. Alexek takhle mechanicky nic říct neumí (možná kromě režimu ve školce - to mi přijde naučené, ale není to na slovo přesné). On má prostě špatnou tu výbavnou paměť a tohle dohromady nedá.
Taky ta špatná výslovnost je u nás jakoby bez pravidel - řekne třeba lablíčko, ale když to slabikujeme, normálně mu to jde (slabika "ja" bez problémů), ale celé to řekne zase s tím "l". Myslíte, že to v tom slově fakt takhle slyší? To mi hlava nebere.
A to vytleskávání slabik - to ho naučili evidentně ve školce, protože to hned uměl a hodně se mi ulevilo, protože když jsem to zadání viděla, říkala jsem si "no to je dobré, jak mu to mám asi tak vysvětlit". Ale zase tam jsou takové zvláštní věci - vytleskej prase a Al vytleská pra-sát-ko 😀. Neuhne od naučeného ani o píď.
holky to mně nenapadlo, že by to taky mohlo znamenat nejistotu nebo že něco neví. Ale je pravda, že když jsme v nějakém cizím prostředí, konkrétně třeba na nějakém vyšetření, tak ten oční kontakt je opravdu mizernej. Taky je pravdou, že se teď začal stydět, takže když někoho venku potkáme a na něco se ho ptá, tak začne dělat stydlivý kukuče nebo i rukama zakryje oči. Je to dost legrační a to jsem si právě taky říkala, že by se třeba autista nestyděl. Včera mně taky pobavilo, že jsme si ukazovali obrázky a já mu ukázala velkýho hnědýho psa a říkám co to je? a on řekl Argo. My máme totiž irskýho setra, ale jinak říká Hav. Takže mu ho tím jak byl hnědej a velkej připomněl.
Jinak já se taky holky trochu bojím té lehké mentální retardace. On umí barvy, nejen ukázat ale i pojmenovat. Umí napočítat do deseti. Konkrétně napočítá do 5, jako když chci, aby přinesl třeba 5 kostek. Ale třeba vůbec nechápe malý velký. Když mu ta psycholožka ukázala takové prkénko a v tom byly tvary různé velikosti, tak cpal, to co je velký do malýho a naopak. Navíc mi třeba přijde, že ta představivost není tak velká nebo nevím. Ale když bych mu povídala o hradu, zámku, králi, tak mi přijde, že si to neumí moc představit. Říkanky si hodně pamatuje, ale nejsem si jistá, jestli všemu rozumí, když mu to neukážu podle obrázků 😒
já jsem teď objednala tu knížku, jak si tady siss psala o těch Prvních úkolech pro děti od 3 let a taky
1x jak to chdí u hasičů
1x Jak to chodí na policii
1x Hry pro rozvoj dětského mozku
tak se taky těším.
Jinak holky taky musím doporučit tuhle knížku, je moc zajímavá. Je tam inspirace, co a jak dělat s dítětem. Psala to maminka autistickýho dítěte, ale je to určené pro všechny, co mají nějakým způsobem opožděné nebo nestandartní dítě http://spolecenskeknihy.cz/?id=80-7178-872-4
@argousek já si myslím, že Adámek dysfázii má..a zřejmě smíšenou 😉 u té smíšené není to porozumění až tak špatné, tudíž si toho třeba rodič ani nevšimne...ale Krejčířová to pozná 😉 to by pak vysvětlovalo ty pojmy malý- velký, menší představivost atd. 😉 jakmile chybí porozumění, tak o to je ta představivost a fantazie menší 😉
jinak knížka vypadá fajn, asi si ji objednám 🙂
jsem se teď nasrala na Moje dieta nerozprává... 🙄 ach jo....já jsem si psala s Hankou, co má autistickýho chlapečka (@andreabe ji trošku zná)...a ona mi říkala, že některý slovenský maminky, co mají autíky odmítají říkat, že mají postižené děti a věří, že když se budou modlit k Bohu, tak se vyléčej 🙄 🙄 🙄
@jajik25 tu psycholožku si vyber, fakt jed k té Krejčiřové..tak si někde půjčte peníze, kdybys chtěla, tak tě můžu založit 😉 jestli půjdeš k nějaké psycholožce tam u vás, tak předpokládám, že vůbec nebude vědět, co s nim...a ještě dostanete nějakou zcestnou dg. 😉 jinak u psychologa by měly být barvy, tvary, porozumění, logika...no to, co jsem tu psala, co chtěla Kr. po Tygrovi 😉
ahojte, tak já jsm si teď shodou okolností psala s logopedkou z SPC a taky doporučila následnou psychologickou péči. Což jsem te´d trochu hodila do útlumu, když chodíme do specškolky. Já jsem s ní ted trochu řešila ty Alexkovy vzteky a tvrdohlavost, protože to fakt nedávám a strašně mě to mrzí - na 2 hezké chvilky máme minimálně jeden zásek. Takže ten den pořád vypadá trochu jako boj a fakt mě to pak mrzí.
My teda půjdeme ještě preventivně před návštěvou Krej. na psycholog. vyšetření do SPC - mají teď od prosince psycholožku na plný úvazek - prý dobrou.
My toho psychologa budeme mít i ve školce, ale zatím není jasné, jak to bude fungovat 😢 .
takže jajik, bylo by dobré toho psychologa zkusit sehnat přes nějakou tu Ranou píéči nebo Speciální pedagogické centrum. Tam, myslím, mají fundované psychology na tuto problematiku. Normálně může být dětský psycholog pro všechno a pro nic. Taky by ti poradili následnou a konkrétní péči. Teda tak si to aspoň představuju.
@sisstin tak já za sebe musím napsat, že jsem taky věřící. Teda nemodlím se každej den a každou neděli nechodím do kostela, ale věřím. Já myslím, že to potřebuju, prostě věřit, že to není konečná, že existuje něco mimo nás. Já jsem se třeba hrozně modlila, když byl Áďa v nemocnici, tak jsem se modlila pořád a věřila, že to dopadne dobře, že to přežije. I teď si prostě myslím, že to tak má být. Že se prostě narodil, proto aby mně vychoval, že mně prostě hrozně, to čím jsme si prošli nebo procházíme, formuje. Můžeš si myslet, že jsem ulítlá, ale já to tak prostě mám 😅
Jinak si ale nemyslím, že by třeba Bůh vyléčil autismus. Ale nadruhou stranu věřím, že když já udělám všechno, co můžu tak mi ten nahoře trochu pomůže. Jakože třeba v případě autismu podniknu nějakou tu detoxikaci, podám nějaké ty potravinové doplňky a budu se tomu dítěti věnovat podle různých těch cvičení pro autisty a tak, tak že se to zlepší. Já myslím, že se na tu holku nemůžeš zlobit. Já myslím, že za to nemůže. Podle mně je teda nesmysl si myslet, že modlením se něco samo spraví, to ne. Jestli mi rozumíš, ale prostě si myslím, že si nedokáže připustit, že je to definitivní. Myslím, že naděje prostě umírá poslední. V té knížce, co tady doporučuju, tak ta maminka právě píše, že je pro rodiče prostě nejhorší si připustit, že mají nějaký problém. Člověk si přijde neschopnej, pak začne trpět výčitkama, jestli za to náhodou nemůže a tak. Každej se s tím vyrovnává po svým, každý z nás tady asi ví, jak to člověka dokáže vysát. Zároveň si ale opravdu myslím, že je to životní zkušenost, takovej zlom v životě. Každého to někam nasměruje. Zároveň začne být víc tolerantní k slabostem druhých, trpělivější a hlavně si přeskládá žebříček hodnot. Tak tím pro mně byl i předčasnej porod, všechno se změnilo i já 😒 Omlouvám se, že jsem se tak rozepsala ale nedalo mi to nereagovat.
Jinak holky my jsme chtěli jít ven, ale nějakej pošuk tady pálí listí, takže je tady horší vzduch než na Jižní spojce v tom nejhorším provozu. Tak musíme počkat než to přejde a Štěpán mi jinak než v kočáře neusne 🙄
@argousek já nemám nic proti věřícím, ač sama jsem zaryty ateista 😉 tam jde o to, že ty ženský sedí s rukama v klíně a čekaj na Boha, že udělá zázrak 😉 a to je myslím oproti tobě zásadní rozdíl, ty se snažíš synovi pomoct a Bůh je ti oporou a pomocí, to je trošku něco jinýho 😉
já jsem to psala vedle, že nejtěžší je smířit se s diagnozou... 😉 já už jsem asi smířená, ale v jeho roce jsem si taky nechtěla nic připouštět a dělala jsem, že to nevidím...naštěstí mi to nevydrželo dlouho a začla jsem konat 😉 naděje je dobrá věc, hrozně pomáhá...ale ta naděje musí být nějak reálná aspon trošku.... např. když mám autistické dítě, tak reálná naděje je ta, že v rámci možnosti se zlepší a bude vést pěkný život....ale to, že se z toho vyléčí navždy a bude naprosto normální, to je prostě utopie..a tomu rodiči to podle mě nepomáhá vůbec...protože pak jednoho dne stejně zjistí, že se tak nestalo...a to je na sebevraždu skoro 😉
já to beru prostě tak, jak to je..samozřejmě často brečim, často si říkám, jak skvělý to maj matky, který maj "normální " děti atd., takový myšlenky má asi každej....ale prostě VÍM, že Tygr problém má, že jen tak se to nezlepší a musíme makat...ale mám NADĚJI, že jednoho dne to bude dobrý, bude mluvit...a i když třeba nebude ve škole premiant, tak bude žít tak nějak normálně 😉
@argousek jinak taky mně trvalo určitou dobu, než jsem byla schopná vypustit z úst( klávesnice), že mám postižené dítě 😉 ale tak to prostě je, mám pocit, že v tu chvíli, kdy jsem si to připustila, se mi i tak nějak vnitřně ulevilo 😉 on měl bejt Tygr asi takovej, jakej je...není to náhoda... já už jsem to potřebovala jako prase drbání 😉 dřív jsem furt řešila samý s prominutím pičoviny 😉 ze všeho jsem se hned sypala a tak...a teď jsem asi v rámci možností i silná a zvládám to tak nějak .... paradoxně to i hrozně zlepšilo můj vztah s Tygrem, já jsem se dlouho srovnávala s tím, že mám dítě...pro mě to nebyla taková ta láska na první pohled, že bych od prvního dne z něho byla na větvi....ale jak jsem zjistila, že je problém...tak jsem se začla tak nějak neuvěřitelně o něj bát...a zjistila jsem, že prostě to pouto mezi matkou a dítětem je obrovský...a že i přes všechny ty problémy, který máme...a přes to, že někdy toho mám plný brejle a nejradši bych byla bezdětná a bez problémů....tak to dítě za to stojí,a je to to nejlepší, co mě v životě zatím potkalo 😉
@simalex a co se týče té psychologické péče...já už prostě, co se týče diagnostiky, nikomu jinýmu než Krejčířový nevěřim 😉 a nehodlám diagnostikovat Tygra u někoho jinýho (jako pro sichr) 😉 samozřejmě, co se týče nějakých terapií - úzkosti, výchovné problém atd., tak to klidně budu spolupracovat i s jiným psycholem.... 😉
@sisstin
no právě, my máme ještě několik dalších problémů, které je potřeba řešit častěji. A jsem moc ráda, že jim do SPC nastoupí psycholožka na plný úvazek, která bude mít s těmito dětmi a s nimi spojenými problémy zkušenosti.
Jinak zítra máme Barevné podzimní odpoledne ve školce - je to setkání rodičů s dětmi a učitelkami - budeme dělat lampiony, opékat brambory (snad bude pěkně) a pak budeme mít lampionový průvod. Už se fakt těším. To mi chybělo ve staré školce - tam si všechny akce dělali bez rodičů, teda kromě besídky, ale to není to pravé ořechové. Těším se na ostatní děti a rodiče, doufám, že navážu nějaký bližší vztah a budeme si moct předávat zkušenosti. Ráno v šatně nikdo moc času a náladu nemá 😒 😒 😒 .
@simalex čéče, ty to máš úplně opačně, než já 😅 já se úplně děsím nějakých školkových aktivit a setkávání s rodičema 😅 😅 😅 jako, ráda se sejdu s někým z netu, kdo má stejný problémy nebo tak...ale takový jakoby to "nucené" seznamování mě děsí 😝 mě stačilo v Rané péči to setkání rodičů, já jsem se vůbec nezapojovala..a absolutně netuším, co si s nima říkat....navíc to jsou děti s jinými problémy, než má Tygr 😝 já jsem vůbec takovej nekolektivní typ v tomhle 😅 😅 😅
ad Montessori, ta "naše" logo školka je montessori..mají tam i dvě jenom Montessori třídy..ta logopedická třída je s prvky Montessori...nic se neplatí 😉 teda samozřejmě školkovné a jídlo, dohromady to je asi 700Kč měsíčně 😉
@sisstin
fakt? Tak to bych do tebe neřekla 😀 . Ségra třeba navázala skvělá přátelství ve školce se dvěma rodinami a teď jezdí společně na dovolenou. To by mě teda nebavilo - já nesnáším se někomu moc přizpůsobovat, ale jinak mi to přijde fajn.
Ve školce podobná setkání považuju za docela důležité, hlavně když člověk nemá dostatečnou zpětnou vazbu od dítěte, jako u nás. Těším se, až uvidím Alexka, jak si tam vede, s kým a jak se baví, jak s nimi jednají učitelky a tak.
Taky bude fajn, jestli uvidím další dysfatiky naživo. Protože já vlastně žádného, kromě Alexka neznám. Jsou tady ty děti od té mojí známé, ale ty jsem nějak ještě nebyla schopna navštívit. Zase nejsme nějaké velké kamarádky. No, po pravdě měla jsem k nim zajít.. 😝 😝 😝
@sisstin @simalex tak já to mám se školkovejma aktivitama jako siss, más z toho noční děsy....jako ráda se půjdu podívat, nebo se i zapojím ale "komunikovat" s ostatníma - většinou tam chodí jen maminy - to fakt eeee - nevím jestli je to tím, že nejsme zas tak velký městečko a navíc tady pracuju u jedinýho advokáta co tu je a chodím vypomáhat na městský úřad - takže vím, oni ví, že taky vím...(myslím tím kdo se rozvádí, kdo co nezaplatil, kdo má kde jakou pokutu....) no maso. Mám tu jen jednu fakt dobrou kamarádku a ségru, pak se občas scházíme s rodičema od Honzíka z fotbalu....navíc všechni školkový rodiče jsou minimálně o deset let starší než já nebo zase o deset let mladší....nějak si s nima nemám co říct ☹
no ten motoricko kineticky vzorec slova....to je ten spravny vyraz. v tom mame aj my problem, takze predsa je u nas narusena aj ta expresia. trebars zdravemu dietatu, priklad maly Miso, poviem mu nejake nezname slovo, a on ti ho bez vahania spravne povie, ked odmyslime beznu detsku patlavost. dodrzi pocet slabik, nic neodsekne spredu ani zozadu.
Trebars Kati povie na bicykel sike alebo sikev, on bikikej.
Alebo sme ju ucili povedat cokolada, ja poviem cokolada ona kososka, Kati co ko la da, ona opat kososka, zacali sme jej spievat reklamny popevok, coko coko cokolada.... ona coko, coko kososka 😎 Tak po tyzdni driny sme dosiahli uspech a hovori uz okolada.... uff ale driet tak vyslovnost skoro kazdeho co len trochu narocnejsieho slova je makacka... a o tom je ta dysfazia.... 😠