• Přihlas se
  • Registrace nového člena
  • Získej PLUSPRO
  • Doporučujeme:  Beremese.cz Modrastrecha.cz
  • Přihlas se
  • Registrace nového člena
  • Získej PLUSPRO

Manžel/přítel cholerik :-) Jak to zvládáte?

24. června 2014 
@titanie presne jak pises,zkousis to v dobrem i zlem...ja vedela,ze ve zlem bych to nedala,ty vylevy mi vadily a kdyz jsem videla,ze se nestydi rvat ani na deti z prvniho manzelstvi,tak jsem si rekla DOST. Ja jsem take z rozvene rodiny a nechtela jsem dopustit,aby nase dite zazivalo to co ja...to me hodne rychle probralo...
14. srp 2013 v 09:55  • Odpověz  •  To se mi líbí (1)
Já teda nemám doma cholerika, ale pěknou hysterku. Jakmile si chci o něčem promluvit, nedokáže to správně vstřebat, začne přehánět a končí to tím, že se pak pohádáme jak psi. Teprve poté, co začnu brečet, protože mi to je samozřejmě líto, tak si o tom v klidu promluvíme. :rolling_eyes:
Už jsem se celkem naučila, že tu rozbušku vždycky odpálím a pak musím na chvíli pryč z dosahu, než se uklidní a srovná si to, abychom to mohli vyřešit. Ale, vzhledem k tomu, že já jsem trošku cholerická, dá mi to vážně zabrat, abych nevybouchla taky :confounded:
26. srp 2013 ve 13:13  • Odpověz  •  To se mi líbí
Holky přidávám se do klubu. MM je normálně hodný a vstřícný člověk, ale občas má takové záchvaty, že se z něj stává strašný hulvát :pensive: Sice fyzicky mě zatím nenapadl, ale už jsem si zažila zamykání doma nebo naopak bránění vstupu domů i řev a urážky na veřejnosti. Je to hodně těžký, jenže sbalit se i s dítětem a odejít mi nepříjde o moc lehčí :frowning2:
26. srp 2013 v 15:45  • Odpověz  •  To se mi líbí
Příspěvek byl smazaný adminem, protože nesplňoval pravidla fóra. Porušoval pravidlo "Neodbočuj od původního tématu".
26. srp 2013 v 15:51 • ladka4444
No,není to s něma lehké....Můj muž je zlatý,pomáhá doma,žehlí někdy,stará se jako otec o dítě,které není jeho,pomáhá mi...Samozřejmě vady má,ale největší je právě tohle...Někdy se vytočí kvůli kravině a je z toho problém na celý večer,uráží mě,mě,ubližuje,někdy ponižuje..Když vydržím a jsem potichu,nestupňuje se to a on se druhý den omluví.Ale pokud se nechám vyprovokovat,je to děs:frowning2:Přitom vím,že mě miluje..Ale je schopen říct věci,že pak pochybuju...
@ivular To mě mrzí,můj manžel by mě na veřejnosti nikdy neurazil,on zase potřebuje,aby to vypadalo,že jsme dokonalý pár.Vše se děje nza zavřenými dveřmi.Teď po poslední hádce jsem s ním nemluvila tři dny.Řekla jsem mu,že se prostě bude muset naučit ovládat nebo o nás přijde.Ale uvidíme...Cholerika nepředěláš,ale myslím,že se může ovládat:slight_smile:
26. srp 2013 v 17:32  • Odpověz  •  To se mi líbí
@titanie Dost toho máme podobné - MM je taky hodně pracovitý - nakoupí, vyžehlí, vytře podlahu v celém domě, všechno opraví. Dává mi dost peněz, syna zbožňuje (a on jeho), jenže... :pensive:
Zavidím ti to, že se ti manžel omluví. Toho já jsem se nikdy nedočkala - a že těch urážek, scén a ponižování už bylo nepočítaně. Snažím se hodně přemýšlet jak takovým konfliktům předcházet nebo jak je aspoň neprohlubovat, ale někdy si říkám, jestli to mám vůbec zapotřebí. Už je mi trapně chodit tu po ulici i s malým k doktorce, protože před těmi všemi mi už předvedl opravdu hrozné scény a když vidím ty jejich napůl zvědavé a napůl soucitné pohledy, je mi ještě hůř :frowning2: Nebýt syna, dávno bych tu nebyla..
26. srp 2013 v 18:20  • Odpověz  •  To se mi líbí
@ivular A neplatí na něj něco?Já nevím,něco musí být,ne?i když je fakt,že můj chlap když nechce,tak se taky neomluví...Rozhodně to tak není pokaždé...Ještě mi řekne,že jsem si to zavinila sama.Je totiž ještě k tomu všemu hroznej beran:slight_smile:))Chápu,že jsi v pitomé situaci...A to se ani následně před těma lidma nestydí?
26. srp 2013 v 18:25  • Odpověz  •  To se mi líbí
@titanie Dřív na něj platilo, když jsem mu řekla, že od něj odejdeme. Jenže pak mi vzal vítr z plachet, když mě při svých záchvatech začal sám vyhazovat. Teď už opravdu nevím jak na něj. Podařilo se mi dokonce jej dostat do partnerské poradny, ale zdá se, že to nikam nepovede (možná i proto, že je ta poradna zdarma). MM tam všechno popírá a paní psycholožka se samozřejmě nepůjde ptát ani synových lékařů ani našich sousedů, zda to pravda je nebo ne :confounded: Skoro bych řekla, že mi víc pomáhají rady kamarádek nebo i různé rady odborníků na internetu.
To jestli se nestydí, to by mě taky zajímalo. Když se ho na toto ptám, začíná pěnit. Je to jako dráždit hada bosou nohou, takže se výčitek snažím vyvarovat. Bere to navíc stejně jako tvůj muž - že jsem si to zavinila sama :pensive:
26. srp 2013 v 19:24  • Odpověz  •  To se mi líbí
Keby ste spolu nemali deti tak ti napisem "zbal kufre a utekaj" ale kedze na tuto frazu je neskoro len jednym uchom dnu a druhym von. Ak bude totalne vysilovat tak chod k psychiatrovi a daj si predpisat sertralin a davaj mu 50mg kazde rano do caju :grinning: :grinning: Zit s cholerikom musi byt velmi narocne
26. srp 2013 v 19:49  • Odpověz  •  To se mi líbí (2)
@xsenova Já jsem přesvědčená o tom, že by mu antidepresiva pomohly - a to jako naprosto bez výsměchu. Tyhle záchvaty totiž začaly zhruba před dvěma lety, tedy v době kdy změnil práci. Ta je ale hoodně náročná - denně pracuje 12 hodin plus pár hodin o víkendu. Opravdu vidím, že je toho na něj moc a takhle se to otáčí proti mně. Jenže mluvit s ním o změně zaměstnání nebo o návštěvě psychiatra znamená koledovat si o další nehezký záchvat :stuck_out_tongue_closed_eyes:
26. srp 2013 ve 20:41  • Odpověz  •  To se mi líbí
@ivular urcite by mu pomohli. Sertralin nie je navykovy. A pri dlhodobom uzivani hladina stresu ostava na tej hladinu ktoru vytvorili lieky :grinning: Mat doma cholerika a mat s nim dieta tak mu to fakt sypem poctivo do caju kazde rano :grinning: :grinning: S cholerikom som mala vztah 6 mesiacov a velmi nerada spominam na toto obdobie. A cholerik k psychiatrovi?? :slight_smile: s jeho egom nikdy nepojde. Ale uspesne tam svojim spravanim dovedie celu svoju rodinu :pensive:
26. srp 2013 ve 20:56  • Odpověz  •  To se mi líbí (4)
@ivular Myslím,že to není o práškách.Myslím,že to je prostě o tom,že si to k Tobě může dovolit,protože ví,že asi nemáš jinou možnost,než být s ním,že mu odpustíš.Ventiluje si na Tobě vztek z práce.A když má dobrou náladu a ty s ním o tom mluvíš,jak to bere?Uvědomuje si,že třeba něco dělá špatně?
26. srp 2013 ve 21:18  • Odpověz  •  To se mi líbí (1)
@xsenova Máš absolutní pravdu - ego má nebetyčné a k tomu psychiatrovi už mám blízko :frowning2: Snažím se život vedle něj brát jako daň za toho úžasného chlapečka, který se nám narodil, ale stejně je to náročné.. Když je nejhůř, odjíždím třeba na tři týdny k rodičům. Po návratu je to potom chvíli lepší - jakoby si mě víc vážil. Jenže u rodičů nejsou podmínky pro to, abych tam bydlela dlouhodobě. A i když má syn mé rodiče rád, stejně je nešťastný, že u sebe nemá tatínka :frowning2:
@titanie Víš, ty záchvaty jsou tak hluboké, že on v tom okamžiku sám sebou snad ani nevládne. Opravdu si myslím, že tohle už by nějakou medikaci chtělo. Dřív jsem se snažila mluvit s ním o tom, když byl dobře naladěný, ale je to cesta do pekel - začne hned mluvit na syna, pustí rádio, zkrátka vše tak aby mě nebylo slyšet. Pokud bych byla v tom promlouvání vytrvalá, začne zuřit. I ta psychložka v poradně mi radila, ať jakékoliv promlouvání do duše vzdám, že tudy cesta nevede :stuck_out_tongue_closed_eyes:
26. srp 2013 ve 22:11  • Odpověz  •  To se mi líbí
@ivular Z toho mi začíná unikat bohužel,kdy je to ten skvělý chlap,o kterém jsi tady psala:frowning2:Důležité je si uvědomit,jaké chvíle převažují...
26. srp 2013 ve 22:16  • Odpověz  •  To se mi líbí
@ivular ja ta chapem. Po case tie pekne chvile mozu byt 50:50 ale vzdy ked cholerik vrieska a robi bordel, tak potom to musis stravit, prechodit, ukludnit sa a kym to vsetko spravis tak ma dalsi zachvat :unamused: a takto to ide dookola. Vo finale si zrela na blazinec. Spominam si ako sme sedeli s ex po hadke na veceri a ja som krajala maso a s usmevom som sa na neho usmiala a povedala "aj tak ta raz zabijem" a on mi s usmevom odpovedal "davaj si pozor aby som ta nepredbehol" :grinning: :grinning: a jedli sme dalej a debatovali akoby sa nic nestalo. Ked vrieskal tak som niekedy mala chut po nom nieco hodit. Uplne ti rozumiem ze odchadzas na nejaky cas prec. Zostavat s cholerikom koli dietatu ti dlho nevydrzi pretoze on zacne po synovi skor ci neskor vrieskat ako po tebe. Cholerik nerobi rozdiely. Mozno by si si pomaly mala zacat odkladat peniaze keby si v buducnosti potrebovala byvat sama so synom. Keby prislo k rozhodnutiu ze odides - co si myslim, ze je jedinne riesenie vo vztahu s cholerikom (oni su nenapravitelni) tak aby si mala peniaze kym sud rozhodne ze mas narok na financie od partnera aby si mohla uzivit seba aj syna.
26. srp 2013 ve 23:28  • Odpověz  •  To se mi líbí (1)
@ivular vies ze vela cholerikov je maleho vzrastu alebo maju maly penis?? :grinning: :grinning: a z toho dovodu vrieskaju aby mali pocit vlastnej dolezitosti. Medicina este nevie vyriesit tento problem, tak cholerik zostava cholerikom :sunglasses: bez moznost napravy
26. srp 2013 ve 23:31  • Odpověz  •  To se mi líbí (1)
Budoucí manžel naštěstí cholerik není, ale jeho děda ano. Tak s ním je občas legrace :slight_smile:
3. zář 2013 v 18:39  • Odpověz  •  To se mi líbí
@andu No já mám taky doma cholerika z jihu, nesnáším, když má důvod na mě řvát, přemýšlím, zda s takovym člověkem chci žít, jestli to má cenu celý život takový?
21. kvě 2014 ve 23:23  • Odpověz  •  To se mi líbí
@titanie Já bych všechny chlapi vyhodila z domu a nebála se mít desatero manželství. Život za to nestojí ,,kvůli miminku" setrvávat protože to dítě může mít taky potom psychický problémy z takovýho táty. Život je krátký a trávit čas s blbcem za to nestojí. Na světě je mnoho chlapů!
21. kvě 2014 ve 23:28  • Odpověz  •  To se mi líbí
@illian Tak,u nás dopadlo vše velmi radikálně.V září jsme se rozešli-prostě jsem to už dál nemohla snášet.Ponižování,urážení..Došlo mi,že nemá právo tohle dělat,protože není o nic lepší nebo horší,než já.To,co se dělo po rozchodu,bylo peklo-prvně se snažil,chtěl mě zpět,potom mě urážel,rozesílal maily,ve kterých mě sprostě urážel a ponižoval,o týden později už mě zase miloval.Chodil za mými přáteli a vykládal jim,že mám schyzofrenii,aby mě dali někam zavřít,no hnus.Měli jsme pár pokusů se k sobě zase vrátit,ale vždy se stejně nakonec projevil,jako ten starý člověk,kterého jsem už téměř nenáviděla.Vždy,když se pokus o návrat nepovedl,jen mě začal zase urážet.Protože člověk se prostě nikdy nezmění-vydrží se jen chvíli přetvařovat,ale nezmění se nikdy.Mrzí mě celá svatba,mrzí mě to kvůli mojí dceři,ale vím,že kdybych byla nešťastná já,je nešťastná i ona.A my dvě jsme nejdůležitější.Jsem ráda,že jsem od něj odešla a neměnila bych,i když se to někomu bude zdát zvrhlé-ani ne rok po svatbě.Asi je,ale já vím,že teď nám je mnohem lépe.
22. kvě 2014 ve 22:05  • Odpověz  •  To se mi líbí (1)
Ahoj holky, docela s Váma soucítím, sama mám doma to stejné..Na jedné straně pomáhá, uklízí, na druhé straně hádky kvůli každé prkotině a pak se chová minimálně několik dní uraženě..za všechny hádky můžu vždy jen já- ZAVDÁM PŘÍČINU. Podle něj by se mnou nikdo nevydržel..jsem těhotná,ale ani to ho od cholerických záchvatů neodradí..když brečím, protože to špatně nesu, nikdy mě ani nepohladí, prostě mě nechá, odejde nebo si ještě přihodí...je to dost psycho, myslím, že pokud nemáte spolu závazky a děti, je lepší se poohlédnout jinde...Jinak také ve společnosti super obílbený, úžasný, pro každého by se rozkrájel...doma-peklo.
19. čer 2014 ve 22:05  • Odpověz  •  To se mi líbí (1)
@asmae koukám, že v tom nejsem sama, až na to, že se nikdy nechová takhle uraženě, jak rychle bouchne, tak se rychle uklidní..a ani těhotenstvím se to nezměnilo a ani nečekám, že po porodu se to spraví..
19. čer 2014 ve 22:39  • Odpověz  •  To se mi líbí (1)
@andu můj manžel je naprosto stejný Samonasírací. Spadne mu vidlička "debilní vidlička". Něco zničí (kterej debil to vyráběl, když to nic nevydrží). Doma je to samý "ku*va, doprd*le" apod. Po 10 letech vztahu jsem si už docela zvykla. (a neveřila jsem, že někde existuje podobný typ člověka :D ) Pokud neječí na mě, tak odcházím do jiné místnosti, protože mě štve, jak se vzteká u čehokoliv. Obzvláště, pokud něco vyrábí nebo kutí. Je to perfekcionista a jakmile se mu to nepovede hned a napoprvé, tak je schopnej se půl hodiny vztekat, půl věcí rozflákat apod. A když už mě přestane bavit to poslouchat (je bohužel slyšet po celém bytě), tak na něj začnu ječet, ať toho už kouká nechat, že na něj nemám nervy. Já jsem totiž taky cholerik :D Samozřejmě se strašně milujem, on by mi snesl modré z nebe a je strašně hodný. Jen to sebeovládání. Musím si dávat pozor, co a jak říkám v jaké situaci. Ono se to dá docela slušně odhadnout a tím předejít zbytečným konfliktům. :wink:
20. čer 2014 v 11:50  • Odpověz  •  To se mi líbí
Nijak, u nás jsem cholerikem já :grinning:
20. čer 2014 v 11:52  • Odpověz  •  To se mi líbí
@jijulka heeej,ty máš mýho chlapa :grinning: u nás lítaj i jadrnější slova,např.kosočtverec s čárkou uprostřed a pod.,ty sprostý slova mi vadí,prototže máme dětia ty by takový slova slyšet neměly.když mu řeknu,ať si dává pozor na pusu,tak se ješět cítí dotčenej.. když něco spravuje nebo kutí (je hodně řemeslně zručnej,to nemohu nic vytknout),tak to je samý "dopi-i,ku-va,..",ale už to říká potichu,spíš pro sebe,aby si ulevil.
20. čer 2014 ve 12:11  • Odpověz  •  To se mi líbí
@marecekavendulka no tak slovník maj asi stejnej, ženské pohlavní orgány u nás taky lítají vzduchem :D a když mu řeknu, ať se ovládá aspoň před malym, tak mě sprdne, ať ho nechám bejt, že nic nedělá, že už je v klidu :D naštěstí to není agresor, jako jsou popsáni výše a ten jeho cholerismus je tak docela neškodnej :slight_smile: ale ty sprostý slova bych ho ráda odnaučila, proč si nemůže ulevovat třeba "do háje zelenýho" nebo "do prkenný ohrady"? :grinning:
20. čer 2014 ve 12:27  • Odpověz  •  To se mi líbí
@jijulka
@marecekavendulka nejste sami. Já mám doma něco podobného :stuck_out_tongue_closed_eyes: :grinning: Už jsem si zvykla, mám výhodu, že jsem na tohle flegmouš. Buď to nekomentuji a nebo ho pak dorazím úplně, jako on říká podejbovacíma řečma, na to mám talent :grinning: Ale můžu říct, že to pomáhá asi ze všeho nejvíc, protože si uvědomí, že to přepískl. Tedy až se uklidní :grinning:
Ale na začátku, než jsem se s tím naučila pracovat mě to hodně štvalo a trápilo. Stejný byl totiž i můj táta a já si vždy říkala, že já si někoho takového nenajdu. Ale můžu říct, že před dětma se docela drží, i když po té starší dost často startuje úplně zbytečně Jinak byl ale neměnila ani náhodou :slight_smile:
20. čer 2014 ve 12:28  • Odpověz  •  To se mi líbí (1)
@blondynka400 jo ty řeči mám taky, občas mu to dělám naschvál, že ho ještě dorazím :stuck_out_tongue_closed_eyes: jsem potvora no :grinning: :sunglasses: zezačátku jsem z toho byla taky dost špatná, ale psycholožka mi řekla, že pokud s ním chci být, tak ty jeho výlevy musim brát jako folklor. Je fakt, že náš rodinný folklor nikdo nechápe (tim spíš ne moji rodiče), ale my už jsme na to tak nějak zvyklí :sunglasses:
20. čer 2014 ve 12:31  • Odpověz  •  To se mi líbí (1)
@jijulka tak ten muj taky agresor neni,naštěstí..já už jsem na ty jeho pi.i tak zvyklá,že kdyby řek "do háje zelenýho",tak asi vyprsknu smíchy :wink:
20. čer 2014 ve 12:31  • Odpověz  •  To se mi líbí (1)
@jijulka tak to jsme tedy potvory dvě :grinning: :grinning:
Tak naše řeči a celkově chování okolí taky dost často nechápe, ale moje máti jo, ta to jaksi zná :grinning: Je zajímavé, že to většinou vnímají, tak, že je podpantoflák. Chudáček maličkej :stuck_out_tongue_closed_eyes: :grinning:
Teď jedem na dovolenou. To zase bude, když se "nevybije" v práci :stuck_out_tongue_closed_eyes: :grinning:
20. čer 2014 ve 12:35  • Odpověz  •  To se mi líbí
Tvůj příspěvek