Manžel/přítel cholerik 🙂 Jak to zvládáte?

andu
11. únor 2008

Milé slečny a paní.
Mám doma cholerika, který je občas na zabití, ale jinak ho miluji 🙂 Taky žijete s někým, koho vytočí i ta nejmenší kravina a rád si zakřičí? Jestli ano, jak to zvládáte a jaké na něj máte fígle? 😉

Já žiji s přítelem a je přesně takový jak jsem psala...Já jsem člověk spíše citlivý a hádky a křik nemilující, ale už jsem si tak nějak zvykla... I na to, že nadává televizi a všem věcem, které někdo "blbě vyrobil" (mimochodem, spíš s nimi neumí zacházet, ale to si nepřizná 😀 ) a když se nenají, je proti němu celý svět 😀
Ze začátku jsem z toho byla fakt zničená a často mě dovedl vytočit až k pláči... Už jsem se ale naučila, alespoň částečně, brát tyhle jho stavy s nadhledem a můžu říct, že je ten vztah čím dál lepší...

Budu ráda, pokud zde nějaká s takovým partnerem jakého mám dom já vůbec je 😉 , když se podělíte o své zkušenosti... 🙂

marecekavendulka
20. čer 2014

@blondynka400
@jijulka jinak když už to přežene,že se neovládne se slovníkem před dětma,tak pak to začnu schválně říkat taky,aby to slyšel i z tý druhý strany. jednou mi řek,že jak to slyšel,tak že to byl fakt humus :D on třeba řekne: "zpí-enej počítač" no a já pak slovo "zpí-enej" říkám v každý větě..třeba na něj houknu z kuchyně "zlato,pojd si vzít zpí.enej oběd,chceš i zpí.enou polívku? pod. 😀 ale ne před dětma,hlavně ne před tím starším,kterj už mluví.

jijulka
20. čer 2014

@blondynka400 přesně! Podpantoflák. Já nechápu, proč by měl být podpantoflák jen proto, že ho občas okřiknu, ať už je zticha 😀 jinak u nás doma se snažím, aby šéfoval on, což je taky někdy náročný, neb jsme oba vůdčí bytosti a musí bejt vždycky po našem, kompromisy vznikají většinou po velmi prudkých hádkách - nejhorší je, že oba chceme tentýž výsledek, ale hádáme se kvůli způsobu, jak ho dosáhnout 😀 podle něj jsem nesystematická, podle mě on jede podle hesla "proč to dělat jednoduše, když to jde složitě" (příklad: sledujeme tok našich rodinných financí. Já bych udělala notýsek s kolonkou příjmy a výdaje a psala bych tam za co jsem utrácela. On si vyrobil kontingenční tabulku v Excelu, vymyslel milion vzorců, aby se mu to počítalo samo, trvalo mu to měsíc, než to funguje podle jeho představ a teď přepisuje ty moje papírky do počítače, denně s tím straví tak hodinu 😀 ) my jedeme na dovolenou příští týden, tak to zvládněte. Teď jsem si vzpomněla na jednu funny story - byli jsme na první společný dovolený (už jako manželé) v kepmu. Rozodli jsme se, že pojedeme na výlet autem. Miláček naložil vůz, pokusil se nastartovat a ono nic. Vystoupil z auta, fláknul dveřma a začal lítak okolo auta, kopat do něj a řvát "ku*va, do pí*i práce, já se na to vyse*u" Já obešla kemp, našla pána s favoritem, co měl startovací kabely, dotáhla ho k mému hysterickému muži, že teda jako můžem startovat. A v tu chvíli jsme zjistili, že klíčky jsou v zapalování. Auto se samo zamklo. My měli všechno - jídlo, pití, peníze, mobily v autě. V tu chvíli já se začla smát, manžel začal hysterčit ještě víc, pán s favoritem na nnás nechápavě koukal... no nakonec jsme celý den strávili v kempu na vodě z kohoutku a čekali, až moje máti večer dovezla náhradní klíčky od vozu. Adrenalinový zážitek na dlouhá léta 😀 (je fakt, že jsem si dávala hodně pozor, abych do chlapa nerejpala, že proč nechal klíče v autě apod., by mě asi zabil 😀 )

jijulka
20. čer 2014

@marecekavendulka tak to na něj zkusim příště taky, tohle mě ještě nenapadlo 😀

marecekavendulka
20. čer 2014

@jijulka jj zkus,jkdyž už nic,tak at je sranda 🙂

marecekavendulka
20. čer 2014

@jijulka hah,uplně to vidím 😀

blondynka400
20. čer 2014

@marecekavendulka tohle jsem zkusila na slovo vole, protože s tím mě už fakt štval. On je vole schopný říct prostě každému, do telefonu úplně. To je vole snad každý druhý slovo... I se mne ta starší někdy ve 3 letech zeptala, proč tatínek pořád každému říká vůl 😝 Jinak jak už jsem psala, před dětma se docela snaží, což oceňuji a jinde ať si dělí co chce 🙂
@jijulka haha, to jsem se pobavila 😀 Nemáme my to doma dvojčata? 😀 Heslo dne: proč dělat věco jednoduše když to jde složitě, to máme taky.... I to, že jsme oba dominantně zaměření, ale s tou výjimkou,že se pro změnu zase nehádáme vůbec... Mně to za to nestojí, to už musí být. Celkově ale používám taktiku ať to jakoby vypadá, že je po jeho a přitom je to po mém. Sice mě za ty roky už prokoukl, ale stále to funguje...
Ad to auto, to jsi dobrá, že jsi se udržela. Já bych si asi nějakou jízlivou poznámku neodpustila 😅 Podobné příběhy znám. Třeba jako skládání cestovní postýlky na horách. Nešlo mu to, asi na potřetí, když jsem se sllušně zeptala, zda neche pomoct, odpověděl mi, že mu pomůžu leda ta do hrobu, tak ok, vykašlala jsem se na něj a šla si hrát s malou. Jak u toho nadával tady asi nemusím popisovat, pak ale vytáhl nůž a postýlku na těch kloubech rozřezal, aby se mohl kouknout, ja to funguje 😝 Samo nic nevykoumal, takže do ní začal kopat, házet s ní o stěnu. Tak jsem mlčky přišla, postýlku vzala, složila během 2 sekund a zase mlčky odešla. Dcera spala v rozřezané postýlce a já myslela, že mě zabije 😀

veruska007
20. čer 2014

@asmae Po čase jsem se naučila nebrat si to, co řekne ve vzteku, osobně (sám říká: co řeknu ve vzteku, to neplatí). No, chvíli to trvalo. Ale hrozně mi to pomohlo. A taky jsem se naučila odejít - on když se vzteká, tak se neovládá. Řekne i to, co by normálně neřekl... když má svůj den, tak prostě vyklidím pole. Když vychladne, tak je zas super. A musím říct, že s věkem se přeci jen manžel naučil lépe ovládat... ačkoli cholerikovi to prostě občas ujede, no. Ale už se tím netrápím, jako po svatbě. 😉

jijulka
20. čer 2014

@blondynka400 no však jsem se kousala do jazyka... ale říkala jsem si, že druhý den první manželský dovolený nebudu prudit, chtěla jsem si to hlavně v klidu užít. A manžel mi pak večer děkoval, že jsem si nepřisazovala, tak to byl takovej fajn poct 😀 s tou postýlkou taky dobrý 😀 😀 mi připomíná, když nás vezl z porodnice. Nejenže zapomněl prořezat fusak (první várka sprostot už ve špitále), tak ještě nevěděl, jak se ta sedačka kurtuje (zkoušel to jen když jsme ji kupovali), takže byla zima, dítě bez fusaku, já po císaři ráda, že jsem ráda, manžel vzteklej a nechtěl mě nechat to udělat, protože přece není idiot, kterej neumí ani sedačku přidělat... 😅 koukám, že na toto téma by se dala sepsat kniha 😀

ladenka
20. čer 2014

Holky, je to prdel. 😀 U nás jsem cholerik já, manžel i dcera (a syn se tam začíná jevit také). 😀 Máme doma občas slušnou Itálii, ale jsem zvyklá od mého táty (taky cholerik), pořád jsem se s ním hádala a nesnášela jsem, že mamka vždycky sklopila uši. Dnes vím, že to na jednu stranu byla taktika, i když přehnaná. 😉 U nás je hlavou rodiny manžel (lev) a musí ten pocit mít, jenže já jako cholerik a perfekcionista (panna) se vždy snažím docílit svého a tudíž jsem se naučila být taktická, a manžela nenápadně směrovat, čímž docílím, že na to vlastně přijde on, ale vlastně je po mém. On má pocit, že to vymyslel a já že je po mém. 😉 😀 A jsme spokojeni oba. 😀 U nás se neřve na televizi, nebo kvůli každé kravině. Ale třeba vím, že když manžel sestavuje nábytek nebo spravuje auto, nesmí mít okolo sebe "hromosvod" na koho by se mohl vyřvat, že mu něco nejde, takže se klidím. A stejně to mám já, všechno si musím dělat sama a po svém, a proto už vím, že u toho nikoho nechci, protože vím, že bych na toho dotyčného byla hnusná, že mi něco nejde. Samozřejmě jsou chvíle, kdy nám dojde trpělivost oběma a pak je slušná hádka, někdy spolu pár dní nemluvíme, ale o to sladší je usmiřování. 😀 Asi to odlehčuju, ale my si vyhovujeme, milujeme se i po 14 letech a oba jsme se naučili alespoň trochu své výbušné povahy tlumit i když ne vždycky.
Jediné co mi opravdu vadí, že když se opije, tak se ovládat nedokáže, a to pak říká věci, které opravdu raní. Jenže on si pak druhý den třeba ani neuvědomuje, že něco takového řekl a ani mi to kolikrát nevěří. A ač se opravdu nerad omlouvá, tak je pak vidět, že ho to mrzí. A platí u nás v tomto směru něco jako u @veruska007, co řekne v opilosti ve vzteku, to neplatí. 😉

konidana
20. čer 2014

Po osmi letech si začínám zvykat a už se aspoň psychicky nehroutím, jako ještě před pár lety.... já cíťa a on paličák , který občas nekontrolovatelně vyjede... Co mi pomáhá: odejít pryč a nebrat ty slova vážně. Už se to učím. Oba si na sebe pořád ještě zvykáme - bude to dobrý:D

asmae
20. čer 2014

@veruska007 když ho nechám,také se uklidní..nejhorší je pokoušet se to s nim rozebírat...nikdy neuzná chybu...mám tam ale rozdíl, on si za vším co řekne stojí-i za hnusnýma věcima ve vzteku-a občas to jsou hodně hnusný věci...nikdy se ale neomluví. Je to hrůza, sama si říkám, jestli jsem nemohla mít lepšího,jenže mi přijde,že už po 27 není moc z čeho vybírat..moje zkušenosti jsou takový, že někteří chlapy byly super,ale pak se třeba vůbec neozvali...takže co z toho?Nebo to jen tak bez důvodu skončili..tenhle se mnou aspoň je a pomáhá s malou,která je nevlastní..zkouším se s tím smířit,ale mrzí mě to,že si nemůžeme více rozumět...že nemůže být citlivější a ohleduplnější..ale asi si to všechno moc maluji růžově,ale tohle je prostě normální chlap a vlastně můžu být ještě ráda,že s náma je a pomáhá nebo?

blondynka400
20. čer 2014

@jijulka to jo... Člověk se alespoň nenudí... A občas je to fajn dát něco k dobru. Některé historky už jsou fakt památečné...
A s tím, že jsi se udržela jsi fakt dobrá, ono je to někdy fajn a v rámci empatie je to možná i lepší.... 🙂

mafeska
21. čer 2014

@marecekavendulka já bych některý slova (třeba ty s tim počítačem) ani vyslovit nemohla, nikdy jsem tak nemluvila a mluvit nebudu, ani když jsem silně nakakaná tak takhle nemluvim.
Spíš jsem postoupila dál, když už je výbuch z jeho strany tak nesedim a nekoukám ale odpovídám, většinou odporuju.

Včera začalo to nevinně, přišla jsem ve 20:30 z práce, jako vždycky když přijdu leží na gauči a spí, teda spí, chrápe na celou místnost. Vytáhla jsem háčkování páč po pár zkušenostech kdy jsem ho vzbudila, následně přišla hádka, jsem mlčky seděla na gauči a u háčkování sledovala televizi. V deset hodin vstal, šel do předsíně a cestou se zastavil u televize ale tak že si stoupl přímo přede mně, řikám mu úplně normálně běž na stranu nevidím, no už jsem na něm viděla jak ho popadá výbuch vzteku co jsem si to jako dovolila říct bo co. VYlítl začal se oblíkat a prej že jde za kamarádem, ozvala jsem se, v deset večer mi to rpostě nepřijde normální, kor když mi odpoledne říká večer popovídáme. Mluvili jsme spolu sotva 5 minut a oheň na střeše.
Ovšem jsou i hádky kdy mi říká ty vole a posílá mě do prd.. to mi přijde fakt moc, připomenu mu že takle at si mluví s kamarádama a že se mnou takle mluvit nebude. Já bych si to třeba nikdy nedovolila. řikám si kde jsem udělala chybu že si to ke mně dovolí a došla jsem k názoru že si za to můžu sama-neukázala jsem kde jsou hranice 🙂

mafeska
21. čer 2014

@jijulka tk to s tou sedačkou před porodnicí u nás bylo to samý, až na ten fusak, strašně mě přesvědčoval že tak jak to tam dle mě patří je nesmysl, proč by jako měla koukat do opěradla zadní sedačky. BYl sprostej, protivnej, nevrlej, spěchal do práce a pitomá sedačka s jeho maličkou dcerkou ho strašně zdržovala, do toho za náma stál zájemce na naše parkovací místo. Styděla jsem se a když jsem viděla jak s tou plnou sedačkou začal všelijak cloumat jen aby jí tam nějak připnul odstrčila jsem ho a hle hned to šlo. A aby byl přesvědčený že je to fakt dobře jsem před ním zavolala mojí ségře která v té samé sedačce před pár lety odvozila svoje dvě děti 🙂

Ono se říká že zrovna tohle chlapi neumí 😀

marecekavendulka
21. čer 2014

@mafeska houby za nic nemužeš,ukazovat hranice máš vaší dcerce,ale jeho nevychováváš..on sám má vědět,kde ty hrance jsou..a pokud ti v hádce nadává,jak píšeš,tak je to jeho mínus.nevím,jak vám to jiank klape nebo neklape,ale je mi tě docela líto,že máš tohle doma.

mafeska
21. čer 2014

@marecekavendulka no, doma jsme spolu minimálně a náš vztah je po "tlusté čáře" ale musím teda říct že je to mnohem lepčí než před tím. to jsme byli v sobě co jsme se viděli 😨

enellia
24. čer 2014

@jijulka
@blondynka400 a ostatní. Můj je taky hrozný, dokáže se naprosto vytočit ve vteřině a pak je sprostý jak dlaždič, ale za minutu o tom neví a je v klidu. Mě jde ale o to, jak se smířit nebo to pořešit s těmi sprostými slovy, já se hrozně bojím, že se nebude moci ovládat ani před dětmi a to teda bude u nás ohen na střeše..

blondynka400
24. čer 2014

@enellia já asi moc neporadím. U nás si naštěstí tento problém uvědomuje a až na naprosto malé výjimky si dává pozor a vyloženě sprostě nemluví. Když něco montuje a vidím, že jde do tuhého, radši holky někam "uklidím.".. Dcera od něj samozřejmě něco pochytila, ale ve školce toho podle mne slyšela mnohem víc. Naštěstí si to nechá vysvětli, že tyto slova používají pouze hloupé děti a ona jak říká je přeci ta chytrá, takže tak nemluví. Akorát už jsme jí párkrát slyšela, jak mu říká, ať tak nemluví, že nechce mt hloupého tatínka 😀

jijulka
24. čer 2014

@enellia jo, tak to taky netuším. Zatím na něj jdu po dobrym a vždy ho upozorním, aby si aspoň před malým dával pozor (i když malýmu je zatím 7 měsíců, tak to ještě jde)... je fakt, že svůj slovník docela omezil, asi ho štve, jak ho furt okřikuju, u nás zabralo, že jsem mu řekla, že ať si mluví sporstě jak kanál, ale ne předemnou, protože mně to vadí a musim v týhle domácnosti žít taky a není od něj hezký, že mě nutí to poslouchat. Po 5 letech každodenního pruzení už tak sprostě nemluví :D