• Přihlas se
  • Registrace nového člena
  • Získej PLUSPRO
  • Doporučujeme: Beremese.czModrastrecha.cz
  • Přihlas se
  • Registrace nového člena
  • Získej PLUSPRO

Miminko a studium. Je tu někdo, kdo to má stejně?

21. prosince 2007 
Ahoj, hlásím se mezi pracující maminky, VŠ už mám pár let za sebou (tehdy jsem o miminku ani neuvažovala). Berete mě k sobě? :grinning:
18. pro 2007 v 16:53  • Odpověz  •  To se mi líbí
autor
niega, jasně, tak holky, právě jsem dokončila diplomku, zítra si ji jdu vyzvednout z "vazárny". koncepci jsem udělala před těhotenstvím, napsala ji jako těhotná cca z 80 procent a zbytek teď, času málo :unamused:
ještě zbývá napsat jednu práci, složit jednu zkoušku a hurá na státnice
odložila jsem je na květen, v tom mrazu jsem se s malým na tu výpravu do Prahy neodvážila (jako že lednový termín jsem vzdala), tak dám pak vědět, jak pokračuju
18. pro 2007 v 19:57  • Odpověz  •  To se mi líbí
Andulko, to tě teda obdivuju! Z učení se jsem už krapet vypadla, s mimčem si to vůbec nedovedu představit, ble! Zvlášť pokud máš takový šídlo, jako je náš Edík. Ten mi nedá minutu klidu :stuck_out_tongue_closed_eyes: . Mně stačí práce na polovičku úvazku z domova - a i tak jsem totálně KO. A jak jste na tom, děvčata, s pomocí okolí (manžel, přítel, rodičovstvo, tchýňstvo, sousedstvo atd.)?
18. pro 2007 ve 20:45  • Odpověz  •  To se mi líbí
autor
niega, já jsem na miminko sama, manžela mám, ten teda vaří, bez toho by to nešlo, ale o toho našeho draka se starám od začátku jen já, jednou mi ho povozila kamarádka, ale já děsně nerada půjčila, tchánstvo zatím nic, můj otec také jen z povzdálí zatím, taky dávám týdně hodinu jedné studentce jako přípravu na přijímačky, ale pracovat na půl úvazku, jsi taky dobrá :wink:
18. pro 2007 ve 22:17  • Odpověz  •  To se mi líbí
Andulko, to já moc dobře znám! Můj manžel taky vaří (a moc dobře), ale to je všechno, co doma udělá. O malého se postará tak, že si s ním hraje spolu se mnou, ale sám ani náhodou - nicméně stejně je celej den v práci, tak co. A ještě k tomu od září až do začátku prosince byl každý víkend pryč, ráno vstal a v noci se vracel. Ti řeknu, že už jsem padala na hubu :stuck_out_tongue_closed_eyes: . O tchýni ani nemluvim, ta je prostě divná. Ale člověk si zvykne, to dítě mi za to stojí :sweat_smile: .
19. pro 2007 v 11:21  • Odpověz  •  To se mi líbí
autor
niega: manžel taky jezdí na víkendy pryč, i když ne na každý, vaří, zásobuje potravinami, myje nádobí a vynáší koš, ale ted už tak z 80 procent...
s miminkem si sám pohraje, ale má to nakázáno...15 minut denně, ted co je větší, tak už si s ním hraje i dobrovolně
20. pro 2007 v 00:24  • Odpověz  •  To se mi líbí
Hojky hlásím se k Vám,
no studium m i ted vázne nějak na mrtvém bodě - nic nestíhám :confounded: jestli to takhle půjde dál tak asi brzo skončím - jsem ve 3táku čekají mě letos státnice a teda netuším jestli se k ním vůbec dohrabu.

Jinak otázka pomoc okolí - manžel je od rána do večera v práci, ale když příjde takj si malýho na chvilku vezme, abych mohla taky něco udělat doma nebo do školy - odpočinek teda v tu dobu nehrozí :stuck_out_tongue_closed_eyes:
Jinak moje máma je nadšená babička tak chodí občas vozit - nebo příjde jen za malým a já si stihnuněco udělat - bohužel ted má moc práce před koncem roku - takže taky nemá moc času, švagrovka příjde, ale ta nemá žádný zkušenosti s dětma tak ta si spíš příjde malýho ponuchnat a nebo taky povozit. Tchýně ted neměla čas oni staví barák takže každou volnou chvilku jsou tam - ale celkem to teda jde. O víkendu mám v plánu manžela vyhodit s malým na prochajdu, abych si doma trochu uklidila, upekla vánočku, nazdobila stromek a tak vůbec se nachystala na štědrej den
20. pro 2007 v 05:26  • Odpověz  •  To se mi líbí
Tak vidím, že jsme na tom všechny plus mínus cihla podobně. Já jsem vždycky nadávala na moje rodiče, před 7 lety se vztahy vyhrotily tak, že mě vykopli z bytu... Ale teď nastala ohromná změna, můžu za nima přijet a oni si Edíka vezmou jakoby na celej den. Já ho jen kojím, asistuju u přebalování, trošku si s ním pohraju, ale jinak se o něho s nadšením starají naši, venčí ho a tak - a já si zalezu do bratrova pokoje, vytáhnu notebook a makám jak šroub, abych dohnala to "nicnedělání" z předchozích dvou týdnů. Takže toto je fakt super a každýmu to přeju! :wink:

Chechto, nevzdávej to! Co studuješ???
20. pro 2007 v 07:12  • Odpověz  •  To se mi líbí
Niega studuju Zdravotně sociální fakultu v Českých Budějovicích - no pokusím se to doklepat - jenže mě to tak strašně nebaví - to je na tom to nejhorší :stuck_out_tongue_closed_eyes:
20. pro 2007 v 10:52  • Odpověz  •  To se mi líbí
Hmm, to neznám... K čemu ten obor je? Teda víš jak to myslím - jak se uplatňují její absolventi?
20. pro 2007 v 11:06  • Odpověz  •  To se mi líbí
andulkavetrelec:kam ti zmizelo albíčko a tvoje foto? :confused: :confused: :confused:
20. pro 2007 v 15:38  • Odpověz  •  To se mi líbí
Jé já zapomněla napsat obor - dělám Rehabilitační psychosociální péči o postižené děti, straé a dospělé osoby - no na co mi to bude nevím - škola je to dost o ničem - kvalita je hodně mizerná - vlastně můžu dělat všechno možný a nic - uvidí se - šla jsme na tu školu trošku s jiným záměrem, ale ukázalo se, že je hodně zaměřená na sociální služby apod.. což mě vůbec nevyhovuje, ale když už tam jednou jsem tak se to budu snažit dodělat
20. pro 2007 v 15:53  • Odpověz  •  To se mi líbí
Chechti, to zní zajímavě. Nicméně obávám se, že já bych při svý smůle skončila mezi starejma ležákama :stuck_out_tongue_closed_eyes: . Pro jakýkoli zdravotnický povolání se musí člověk narodit. A znám pár lidí, kteří, ač pracují se starými (a často nevrlými) lidmi, dělají svou práci s láskou a víc než na 100 %. Ale já bohužel k těmto vybraným jedincům nepatřím. Jsem farmaceut, ale z lékárny jsem před nedávnem utekla, páč jsem na sobě pozorovala tzv. syndrom vyhoření. Nechtěla jsem v takovým stavu stát za tárou - začalo mě obtěžovat poslouchání cizích problémů (a často dost závažných), cejtila jsem se bezmocná, když nebylo v mých silách pomoct - nechtěla jsem neupřímně nastavovat ucho lidem a nechtěla jsem být na lidi nevrlá, protože mi přece nic neudělali. Tak jsem to radši zapíchla a vypadla odtam, i když tu práci moc miluju :pensive: .
20. pro 2007 v 16:29  • Odpověz  •  To se mi líbí
autor
iza: já už sem moc nechodím, tak jsem se zrušila

niega: to mně by se práce v lékárně líbila, ale ted je to taky o kšeftu, já jsem učitelka, učila jsem samé zdravé dětičky...jsem zapomněla napsat že hodné :grinning:
20. pro 2007 v 17:50  • Odpověz  •  To se mi líbí
niega - to tě chápu - jsem zdravotní sestra - takže vím co je dělat s lidma - někdy je to fakt náročný :wink: - zatím jsem to, ale zvládala řekla bych vpohodě i když přestávka v podobě mateřský teda vůbec není k zahození :grinning: :grinning: :grinning: :grinning: :grinning: :grinning:
20. pro 2007 v 19:56  • Odpověz  •  To se mi líbí
Andulko, mě ta práce moc moc baví, ale dostala jsem se do stádia, kdy mi lidi začali lézt krkem. Hlavně mi začali vadit staří lidi, kteří byli často nevrlí, arogantní, bezohlední... Ale - nikdy jsem to na sobě před nima nedala znát, páč jsem si uvědomovala, že za moje problémy nemůžou. Prostě jsem nechtěla skončit tak, že bych se na pacienty tvářila kysele a dávala jim najevo, že mě obtěžujou. Jenomže už mi docházela vůle tvářit se přívětivě a se zájmem těm lidem naslouchat. ... Když ono se to tak těžko popisuje...

Chechti, klobouk dolů. Lékaři a lékárníci jsou za vodou, kdežto sestřičky si většinou vyžerou ty nejhorší kecy :stuck_out_tongue_closed_eyes: .
20. pro 2007 ve 20:54  • Odpověz  •  To se mi líbí
http://www.ikea.com/cz/cs/catalog/products/S99839434
maj 2místní 3místný, rozkládací, nerozkládací a různě barevný
20. pro 2007 ve 21:05  • Odpověz  •  To se mi líbí
hups.. vedle.. :sweat_smile: mám být na střeše :grinning:
20. pro 2007 ve 21:06  • Odpověz  •  To se mi líbí
niega nikdy jsem nedělala v nemocnici - jen v ambulanci praktického lékaře. S čím máš pravdu, že 99% lidí si doktorovi nedovolí nic říct :grinning: :grinning: :grinning: :grinning: , ale člověk to většinou nesmí brát moc osobně, když lidi nadávají na doktory či zdravotnictví i když seto líp píše než dělá. Co se týče problémů tak taky je velice dobrý vyslechnout, popřípadě poradit a pod., ale nenechat si to vlézt pod kůži. Naštěstí to jsem pochopila hodně rychle :wink:
21. pro 2007 ve 04:35  • Odpověz  •  To se mi líbí
jani to se stane :grinning:
21. pro 2007 ve 04:44  • Odpověz  •  To se mi líbí
Tvůj příspěvek