• Přihlas se
  • Registrace nového člena
  • Získej PLUSPRO
  • Doporučujeme:  Beremese.cz Modrastrecha.cz
  • Přihlas se
  • Registrace nového člena
  • Získej PLUSPRO

Musím trávit těhotenství v posteli - jsme na tom stejně?

6. prosince 2013 
Zdravím všechny, které z různých důvodů musí trávit těhotenství v posteli. Já jsem ve 23. týdnu a už více než 2 týdny mi naléhá hlavička v pánvi. Po dnešní kontrole se dokonce i zkrátil čípek a CS určeno jako 1. Jste na tom některá podobně? Co Vaše psychika a jak s ní bojujete?
4. pro 2013 v 11:03  • Odpověz  •  To se mi líbí
@evter ahojky, já taky ležím.. Ležela jsem od transferu až do čtvrtého měsíce kvůli špinění a silným nevolnostem, pak jsem skoro dva měsíce zvládla chodit do práce, ale přesně jak tobě mrně se posunulo šupem dolů, takže od konce řijna ležím. Od pondělí i s nohama nahoře, jelikož se mrnous cpal furt níž a teď už není ani kam.. To ležení v prvním trimestru bylo na psychiku mnohem horší, teď to zvládám nějak líp, ale i tak to samozřejmě není nic moc.. Ale manžel se o mě příkladně stará a je fakt zlatej, hodně za mnou chodí kamarádky a mamka a tak mě nějak zabaví.. jinak čumím jak blbec na telku a jsem na noťasu a přemlouvám prcka, ať tam vydrží co nejdýl a těším se na něj... a co tak děláš ty?
4. pro 2013 v 11:30  • Odpověz  •  To se mi líbí
@evter Ahoj, taky ležím. Mám zkrácený čípek, malé tlačí dolů a jsem trošku i otevřená. Byla jsem i hospitalizována v nemocnici, kde mě naštěstí nedrželi moc dlouho a pustili mě domů. Teď ležím v posteli, koukám se na tv a občas jsem i na noťasu. Mám takový klidový režim. Psychicky jsem to ze začátku moc nezvládala, pořád jsem myslela na to malé a přemítala si různé scénaře, ale teď už myslím pozitivně a snažím se aby to maličké zůstalo ve mě, co nejdéle. Hodně mě potpořila rodina i holky tady na koníkovi. :slight_smile:
4. pro 2013 ve 13:00  • Odpověz  •  To se mi líbí (1)
autor
@akashka, @ anulilinkaaa 31. týden, to už je ale moc pěkné. Kéž bych byla už tak daleko. Já ležím teprve 2 týdny a nejhorší je opravdu ta psychika. Dnes manžel volal mé doktorce, že by si vzal na mě volno, a doktorka mu řekla, že se můj stav zhoršuje vlivem psychiky. Bohužel už mi ale nikdo neporadí, jak z toho bludného kruhu ven. Už jsem před rokem o jedno miminko přišla a stále se prostě bojím toho, že by se něco podobného mohlo stát znovu. Nevím, jak to udělat, aby člověk myslel pozitivně... Snažím se zabavit, mám nějakou práci na počítači, hodně čtu, spím, ale stejně tam ten strach někde je...
4. pro 2013 v 15:52  • Odpověz  •  To se mi líbí
@evter skus si přečíst knihu ,,moc podvědomí´´ od Josepha Murphyho. Mě ta knížka strašně pomohla. :wink:
4. pro 2013 v 16:25  • Odpověz  •  To se mi líbí
Já jsem měla klidový režim od 14. týdne. Napřed jsem musela měsíc ležet a mohla jsem vstát jen na záchod. Bylo to pro mě děsný. Potom jsem mohla na krátkou procházku, něco malinko udělat, ale žádná sláva. Ale jak jsem mohla aspooň na chvilku vstát, tak se mi psychika lepšila. Všechno kvůli krátkému čípku. Doktor mi ale řekl, že se dělal výzkum, kdy byly tři skupiny. Ty, co furt jen musely ležet, ty, co měly omezený režim a ty, co fungovaly normálně. A nejhorší výsledky měly ty maminky, co jen ležely, protože byly psychicky v háji. Já jsem prostě většinu dne proležela, nevařila jsem, skoro neuklízela, ale prošla jsem se, občas si zašla do obchodu pro miminčí oblečky atd. Stačilo to, abych nezblbla.
Bohužel mi ve 30. týdnu odtekla voda (silný kašel - vykašlala jsem ji). Naštěstí mám doktora, který se rozhodl mi miminko zachránit a nenechal mě podstupovat císaře, aby pak byla malá v inkubátoru nevyvinutá na přístrojích. Takže ležím v nemocnici a hlídají mě. Po šesti týdnech mě pustili ležet domů. Byla jsem tak ráda, že vstávání z postele mi už ani nevadilo. Bohužel mi po týdnu zase odtekla voda, tak jsem už zase další týden v nemocnici. Dotáhla jsem to do 37. týdne a malá je naposto v pořádku. jediné, co se teď řeší je to, jestli ji nechají ještě uvnitř, aby rostla, protože je po těch peripetiích moc malinká nebo jestli naplánují císaře, protože je plně vyvinutá a zdravá a může se narodit. Raději bychom ale já i doktor normální porod (který v této velikosti ještě nejde), tak uvidíme. Zítra jedu na konzultační vyšetření ještě jinam a pak se rozhodne.
Takže nejen, že jsem většinu těhotenství proležela, ale navíc skoro dva měsíce z toho v nemocnici. Je to psychicky hodně náročný, ale když vím, proč to dělám, tak to jde. Hlavně po tom, co mi v tom 30 týdnu hrozilo, že bych o ni mohla přijít nebo, že by po tak brzkém porodu nemusela být v pořádku (neměla ani kilo). To pak vydržíte všechno...
4. pro 2013 v 17:52  • Odpověz  •  To se mi líbí
Ahoj, jen jsem sem nakoukla - holky, já ležela (zkrácený čípek, tvrdnutí, miminko nízko - pak zase vyšplhalo) od 17tt do 35tt, pak jsem pomalu něco sem tam obešla a postupně přidávala námahu... a rodila jsem 39+1 bez problémů, celkem rychle (jen 4 hodiny v porodnici) a bez komplikací naše zdravé, krásné miminko.
Tak jsem vám jen chtěla dodat naději. Strávila jsem spoustu času pročítáním internetu a vím, jak moc mi šťastné konce těchto komplikací pomáhaly se nezbláznit strachy.
Držím palce a věřím, že všechno bude ok! :wink:
4. pro 2013 v 18:01  • Odpověz  •  To se mi líbí
autor
@svendula Ty jo, to je dost silný příběh, už sis toho musela hodně zažít. Držím Ti palce, aby vše dobře dopadlo. Jak to, že je možné donosit zdravé miminko, když Ti odteče plodová voda?
4. pro 2013 v 18:19  • Odpověz  •  To se mi líbí
autor
@gingerone díky moc za povzbuzení, kéž by to i nám dobře dopadlo.
4. pro 2013 v 18:19  • Odpověz  •  To se mi líbí (1)
@evter taky jsem nevěděla, že to jde. To musíš mít ale správnou nemocnici a správnýho doktora, který do toho půjde. Dostala jsem antibiotika a dávku kortikoidů (kdyby náhodou začal porod, aby rychleji dozrávaly plíce) a pořád mě hlídali. Důležitý bylo, aby voda už neunikala, díra se zacelila a dotvořila se nová voda. A to se povedlo. Malá je na tom moc dobře, všechno je v pořádku, včetně placenty a průtoků... Riziková zůstávám jen proto, co se stalo, a že to množství vody není pochopitelně ideální, ale je dostačující.
5. pro 2013 v 18:12  • Odpověz  •  To se mi líbí
autor
@svendula A v jaké nemocnici se o Tebe tímto způsobem postarali? Je to fakt super, ale je mi jasný, že sis hodně užila.
5. pro 2013 v 19:04  • Odpověz  •  To se mi líbí
@evter Jsem z Brna, ale ležím ve Vyškově.
6. pro 2013 ve 14:34  • Odpověz  •  To se mi líbí
Tvůj příspěvek