Nejspíš čekám dítě s někým jiným, než se svým přítelem

radunka27
13. pro 2013

Jsem v naprosto zoufalé situaci, čekám miminko,ale více procent přikláním k tomu, že děťátko jsem počala s někým jiným než s mým přítelem.Rozhodla jsem se ale pro to, že si děťátko nechám a přivedu na svět.Těhotenství se pro mě ale změnilo v peklo,to že příteli takhle lžu a klamu všechny kolem sebe,mě ubíjí....není dne abych s pocitem, jak špatný člověk jsem, nevstávala a večer neulehala do postele.Pláču a vyčítám si vše, co jsem způsobila, jak nezodpovědně jsem se zachovala...proč jsem se nepřiznala hned na začátku,teď je to pro mě těžší a těžší..už nevím jak dál, tolik moc nechci o přítele přijít,ale s tím co nosím pod srdíčkem a v srdci se žít nedá....je tu některá ,která se dostala do stejné situace jako já? Jestli tu si,pověz,jakpak si se rozhodla.....PROSÍM.

rozzaarka
15. pro 2013

@radunka27 mam otazku - jake povahy je tvuj pritel - mozna jinak - jak si myslis, ze by reagoval, kdyby ses priznala? Urcite jsou i lidi, kteri se pres to spolecne prenesou a pojedou dal, ale u nenarozeneho ditete bych tomu moc neverila.
Nicmene osobne bych se asi snazila vnitrne smirit s tim, ze jsem proste slapla vedle vyzrala si to sama. Priznani v tomto pripade povazuju za ulevu svemu svedomi, ale znacnemu pritizeni nekomu jinemu, ktere nikomu nepomuze. Porad mas sanci, ze otcem je tvuj pritel, co ty vis, treba se prcek narodi a bude vypadat jako on/jeho mama/jeho tata a vsechno bude ok a kdyby ne, otec neni biologicky, otec je ten, kdo dite vychovava, stara se o nej a miluje ho. A uprimne, myslim, ze kdyz to praskne ted, mas vetsi sanci, ze te posle k vode a bude se ditete chtit zreknout, nez kdyz mu bude treba 10 a budou mit vztah. Pak je mnohem vetsi sance, ze to ustojite.
Drzim palce, at se dobre rozhodnes 🙂 A hlavu vzhuru 🙂

pegynka
15. pro 2013

@radunka27 Tak už několikrát jsem nakoukla, co se tu radí...Pořád jsem nevěděla, co napsat, ale už mi to nedá.....Jak píše spousta žen tady, šla bych na nějaké ty testy otcovství, nikomu o tom neříkala (prozatím) a až bych věděla, jak na tom jsem, rozhodla bych se podle toho (pokud by bylo dítko přítele, mlčela bych, pokud ne, šla bych s pravdou ven)....Určitě bych nedoporučovala honem honem si nechat udělat druhý dítě ( nebo jak píše jedna uživatelka nejlepe hned několik) a přitom, co se to provalí, kleknout na kolena.......Já bych si připadala jako nejposlednější člověk na téhle planetě...Ne ne, to není, dle mého, řešení....

vladla
15. pro 2013

Zatloukala bych.

mon79
15. pro 2013

Pokud můžu, tak bych radila si to ujasnit. Třeba aspoň vnitřne - jakože pro Tebe je prostě otem Tvůj přítel. Ať je biologicky otcem kdokoliv. Protože když se tím budeš trápit a užírat, tak nejen, že stres škodí. Ale taky se může stát, že v nějaké vypjaté chvíli - třeba při velké únavě nebo při nějaké hádce, to z Tebe prostě najednou vyklouzne, jak na to budeš pořád myslet.
A upřímě, možná to bude nepopulární rada, ale myslím, že by nebylo od věci si o tom promluvit s nějakým psychologem, co by s rozhodnutím pomohl. A dokázal byse objektivně podívat na všechny okolnosti, o kterým mi tady nic nevíme.
Přeju hodně štěstí a pevné nervy, ať už se rozhodneš jakkoliv. Musíš věřit, že jsi pro všechyn vybrala nejlepší cestu.

lenkalenulka
15. pro 2013

Tak ja nevim holky, pisete zatloukat zatloukat, mozna tu neveru ale ze jsem tehotna s jinym??? To je hodne hoooodne nefer....do vztahu vam nikdo nevidi ale kdyby byl perfektni tak nepodvedes, ja jsem toho nazoru ze se radeji rozejdu a pak si muzu uzivat s kym chci a jak chci ale za zady druheho cloveka ktery me miluje a mysli na me se tahat s nekym?? To ne...pokud to bylo jednorazove tak co nejaka antikoncepce? Ja byt chlap tak nikdy neprijmu to ze se dizvim po par letech ze to dite vlastne neni moje, milujete nekoho ciziho' urcite to jde ale ten pocit ze roky jste za debila??? Radeji mu rict ze se stalo a ze mozna je to dite jineho, navic pokud byste se rozesli tak by byl uveden jako otec a musel by platit alimenty atd. Pritom nebude otcem??? V tomhle jsem za to mu rict o nevere,z nejakeho duvodu jste to udelala, promluvit si o tom ale myslim ze happy end z toho nebude, kdyby uz byl kor format tak by mozna pockal na ty DNA testy ale vas vztah nevim jestli by chtel zachranit kdyz on nebyl ten co podvadel.... to mate stejne jakoby jeho milenka cekala dite jak byste se k tomu stavela??? Rekla byste milacku nevadi? Je to hrzne tezka otazka ale za me v zadnem pripade nezapirat a necekat az po narozeni komu je podobne nebo na testy... priste UPRIMNOST... sice boli ale vas bude mozna min bolet nez jeho...

jancip
15. pro 2013

Budu se asi opakovat. Zatloukat, zatloukat? Chceš celý život lhát nejen svému příteli, ale i dítěti a čekat, kdy se to provalí? Protože ono se to jednou provalí....Nemá význam si teď něco vyčítat, říkat si co by kdyby, ale postavit se k tomu čelem a jít s pravdou ven a čekat jakoukoliv reakci od přítele. Počítat musíš se vším a podle toho se pak zachovat.

laurital
15. pro 2013

@lenkalenulka Souhlasím.Myslím, že partner zakladatelky by měl mít možnost se rozhodnout, jestli s ní chce za těchto okolností dále žít a vychovávat dítě, které pravděpodobně není jeho.
Pokud jí to odpustí tak je to jen jejich věc a nikomu do toho nic není, ale bylo by fér, aby měl možnost rozhodnout o něčem, co mu ovlivní celý další život, sám.
Všeobecně nemám ráda, když někdo, ač třeba ne prvoplánově, manipuluje osudy jiných.

majkali
15. pro 2013

Tak tohle se stalo bratránkovi, až po porodu zjistil, že druhý dyn není jeho. Chvíli se ještě snažil s rodinou být, ale po pár měsících to ukončil. Nedokázal tu lež odpustit. Kdyby mu aspoň nelhala a nedělala z něj blba. Je to ponížení nejen pro něho, ale i pro celou rodinu: babička, která zjistila až skoro po roce, že vnouček není její, kamarádi, který se to dozvěděli,....Pokud on by odpustil, rodina nezapomene. Nevím proč, ale srovnávat podobu miminka s tatínkem je u nás snad národní sport. Zakladatelka tu lež evidentně psychicky nezvládá, je jasný, že po porodu nebo dýl to neustojí a přítelovi to řekne. Takže moje rada je: najít si psychologa a připravit se na rozchod a jít s pravdou ven, třeba to přítel ustojí a aspoň počká po porodu na testy.

ivaanka
15. pro 2013

Přidám sice nepopulární názor, ale já bych to neříkala. Podle statistik spousta mužů vychovává cizí děti a neví o tom. Neříkám, že je to správné, ale prostě to tak je. Pokud druhý potencionální otec není číňan nebo černoch 😀 , byla bych ticho a doufala, že se to nezjistí. Proč ničit vše, co dobře funguje, kvůli třeba jedné chybě?

A věřte nebo ne, chyba se stát může. Důvodů může být spousta, ale všechny, které tady tvrdíte, že by jste nikdy nebyly nevěrné, nevěřte tomu...teď vám to třeba přijde neuvěřitelné, nepředstavitelné, odporné...za 10, 15 let může být vše jinak. Člověk nikdy nemá říkat nikdy 😉

kamimik
15. pro 2013

já bych počkala, po porodu nechala udělat testy otcovství. Když by bylo dítě přítelovo, není co řešit a když ne, tak bych mu to řekla a už by se musel sám rozhodnout. Pokud jdou udělat testy už teď, tak bych do toho šla...nevědění je nejhorší, co může byt. Hlavně tě to stresuje a třeba je všechno v pořádku a mimčo čekáš s partnerem🙂

laurital
15. pro 2013

@kamimik Pokud bude partner napsaný v RL tak se sice může rozhodnout, že ji opustí, otcovství ho to ale nezbaví.

kamimik
15. pro 2013

@laurital jenom pokud,jestli jsou manzele

laurital
15. pro 2013

@kamimik Nemusí být manželé, stačí když partner dítě uzná za své a nechá se zapsat do RL, což se přece dělá během týdne po porodu.Jak by mu asi vysvětlila, že ho tam zapsat nechce?

eimmy
15. pro 2013

Ani mě nepřekvapuje názor světic z MK. Odsuzovat umí každý, ani jedna z nás neví co autorka prožívá za muka a lituje svého činu. Stalo se, čas se nedá vrátit. Myslím však že nebude jediná z MK, která řeší stejný problém, ale odvahu to jsem napsat nemá žádná Jsem toho názoru že se musí vyrovnat sama se svým svědomím a podle toho se rozhodnout. A kde je jistota že dítě není opravdu manželovo ?? Nevěřím že žádná z vás se nepodívaůa na cizího chlapa, nepsala si sms s cizím mužem či nešla na tajné rande. Kdyby tomu tak bylo tak není rozvodovost v ČR taková jaká je. Kolik holek by zde dalo cokoliv aby otěhotnělo, jsou schopné i přijmout dárcovské spermie aby mohly na svět přivést dítě. moje rada zní, že bych si to nechala pro sebe, jako své vlastní tajemství, které nikdo aůe opravdu nikdo nebude vědět. Pavděpodobnost, že se to manžel dozví je 50 na50. a jedno je 100% jasné je to JEJÍ DÍTĚ.

lenkalenulka
15. pro 2013

Vite co baby vzdycky jsem nadavala ze chlapi jsou svine ale jak to tak ctu tak uz vim i proc🙂 nechapu vazne... ale dnesni oba je holt o sobectvi to vse vystihuje... me se tohle hnusi...ze pisatelka proziva muka???? 🙂 🙂 🙂 nooo urcite kdyz myslela na vlastni poteseni a ted ma nest nasledky... no comnent...

kamimik
15. pro 2013

@laurital automaticky je manžel a přítel se souhlasem, to jo. Ale taky píšu, že kdyby to šlo zjistit už teď, určitě bych si nechala udělat testy. Můžeme tady řešit co kdyby, ale třeba ve finále není co řešit a přítel je otcem.

laurital
15. pro 2013

@eimmy Z podívání na cizího chlapa nebo sms ještě žádná neotěhotněla, pokud tedy nemáš nějaké nové vědecké poznatky o kterých my, světice z MK, nevíme...Raději budu za světici než si zahrávat s osudy jiných a používat je podle vlastní potřeby ke svému prospěchu.
Bože tady se nebavíme o blbém rozhodnutí typu půjčka, která ti život na pár let zkomplikuje ale o něčem, co život toho chlapa ovlivní na celý život.

@lenkalenulka Můj muž by to pravděpodobně okomentoval podobně.Začínám mít pocit, že pro některé matky je chlap pouze dárcem spermatu popř. hlupák, který má jedinou pravomoc-držet ústa a živit.

laurital
15. pro 2013

Mmch můj názor neznamená, že bych zakladatelce nerozuměla nebo jí z celého srdce nepřála, aby se ta situace vyřešila smírem.Myslím si, pokud spolu mají pevný partnerský vztah a šlo jen o úlet, že to není nemožné.
Moc bych jí to přála.

ninive211
15. pro 2013

Tohle nepochopím!!...za prvé, nevěru ze zásady odsuzuji, jakákoliv fyzická nevěra (teď nemluvím o tom, že se na ulici otočíte za pěkným mužským anebo platonicky vzdycháte po mladém šéfovi, protože se umí tak nádherně usmívat) je podle mě důsledkem nefungujícího vztahu, protože člověk, který miluje, prostě NEPODVEDE! Tečka. Neomlouvám alkoholové opojení, zkouření se ani jiné podobné "stavy". Ale proboha, když už podvádím svého životního partnera, tak si alespoň dávám pozor na antikoncepci a vezmu si kondom. Pokud ten selže, tak pilulka po. Pokud někoho vědomě podvádím, tak potom musím nést plně následky za toto chování, v tomto případě těhotenství. To, že si tazatelka to dítě nechala, znamená, že je v podstatě připravená riskovat otcovství toho druhého, že počítá s možností, že svého stálého partnera ztratí. Co bych já dělala na jejím místě, opravdu nevím, protože 100% vím, že já bych se do té situace prostě nedostala. A neberu kecy typu "tohle se může stát každému". To tedy určitě ne, to se může stát pouze nezodpovědné a podvádějící ženě. Kdo je věrný, nemusí tuto otázku řešit, pardon, ale v tomto jsem dost konzervativní.

Ale pokusím se "vžít" do této situace - jestli bych to v tomto případě chtěla vědět. A asi ano, chtěla - pokud si opravdu není jistá v tom, kdy došlo k oplodnění a tedy kdo může být otec (píše, že spíš ten druhý). Nevím, v jakém vztahu je tazatelka k tomu druhému potenciálnímu otci, zda jde pouze o známost na jednu noc či dlouhodobější vztah, zda se i nadále vídají či nikoliv. V případě, že by se potvrdilo otcovství, pokud nejde o nahodilou známost s člověkem, kterého už nikdy v životě neuvidí a třeba ani neví, jak se dotyčný jmenuje, má určitě pravý otec právo dozvědět se, že je otcem, případně na něm následně mohou být vymáhány alimenty. Nemohla bych vědomě lhát svému stávajícímu partnerovi, pokud bych věděla, že to dítě není jeho. Přijít s přiznáním (byť docela drsným) je jediné spravedlivé. Byla-li tazatelka ochotná riskovat sex s "cizím" partnerem, musí být i ochotná riskovat, že se s ní stávající partner třeba rozejde. Samozřejmě, je zde pořád docela velká, padesátiprocentní šance, že otcem je přítel a potom bude všechno v pořádku.

Zdejší radu zatloukat, zatloukat a zatloukat - tu bych taky poradila, při běžné nevěře, ale která nemá žádné následky, "pouze" zraněné city podvádějící ženy. Zde je následkem dítě...a celý jeho život.

laurital
15. pro 2013

@ninive211 Asi tak..zatloukat beru v případě, že by se jednalo o jednorázový úlet a zakladatelka by nechtěla rozbíjet jinak funkční rodinu s dětmi a nebylo by ve hře sporné otcovství.Tam je to pro mě omluvitelné, že lže.
Tady by měla být fér a nechat partnera, ať se rozhodne podle svého uvážení.Ona se s ním o nevěře také neradila tak jakým právem si hrát na osud?Nejsme nesvéprávní a za své činy musíme nést důsledky.

leni78
15. pro 2013

Moje kamoska toho svýho milovala z celyho srdce a s tím nedulezitym se vyspala protoze ji ho bylo líto. Kolikrát si mohla vyčítat proc si zničila cely zivot, kolik noci proplakala, přemýšlela nad sebevraždou, ale nemohla kvůli tomu malému v bříšku, zároveň cim déle od pozitivního testu byla, tím víc věděla, jak moc toho svýho miluje, věděla, jak moc miluje on jí a jak je jejich láska velká. Prostě se nenáviděla a nechtěla mu ublížit. Nechtěla ublížit ani dítěti. Situace byla pro ni natolik stresující, ze asi díky tomu našla na papíru krev. Ja od te doby vím, jak bych to řešila. Neřekla bych mu to a nahradila bych mu to dalšími dětmi. Pro me jediná schudna cesta.

ninive211
15. pro 2013

@leni78 Promiň, ale že se s ním vyspala, že jí ho bylo LÍTO??? A to tvrdí, že svého chlapa Z CELÉHO SRDCE milovala? Teda nevím, asi jsem z nějaké jiné planety nebo jiného století, ale někoho z celého srdce milovat pro mě neznamená se najednou vyspat s někým, koho je mě líto. No a to tvoje "řešení" s dalšími dětmi snad radši nebudu komentovat...

Říká se - Každý je svého štěstí strůjce a kdo s čím zachází, tím také schází. Pokud někdo je nevěrný, tak ať nese následky...i když někdy kruté. Zde nejsem schopná litovat, bohužel.

martaska78
15. pro 2013

V tvé situaci jsem nikdy nebyla, ale po zkušenostech a s doktorama a nemocema, bych určitě šla s pravdou ven. Zaprvé tobě se uleví a nebudeš ve vnitřním neklidu, za druhé nikdy nebudeš vědět kdy tvoje dítě nebude potřebovat např krev či něco jiného, nebo jen vyšetření při kterém se na vše příjde. Buď férová, je to jen můj názor, ale celý život žít s tajemstvím by např pro mě nebylo.

rilwen
15. pro 2013

@radunka27 nemám konkrétní radu, jak se zachovat, těch tu z obou pólů padlo dost. Chci jen napsat to, co už padlo od @mon79. Nemá cenu si sypat popel na hlavu, co se stalo, už se nedá odestát. Pouč se, i když to stejně na Tvé situaci nic nezmění. Nejdůležitější je, aby sis to teďka srovnala v hlavě. Abys věděla, co a proč chceš udělat a hlavně to tak i CÍTILA. Když uděláš to, či ono jen proto, že Ti to někdo doporučil, nebo že se to má, ale nebudeš si tím vnitřně jistá, dopadne to nedobře. Když budeš zatloukat, provalíš to jakmile jen trochu povolíš v bdělosti. Když se přiznáš, tak takovým způsobem, že přítel nebude mít jinou možnost, než Tě opustit. Věř mi, že si přivoláš to, čeho se nejvíc bojíš. Zatím je ale to, co se stane dál stále ve Tvé hlavě, tak vyber to, co cítíš jako nejlepší a stůj si za tím citem i rozumem.
Žádná z nás, co Ti píšeme, do Tvého vztahu nevidíme. Určitě by Ti pomohlo s někým si o tom popovídat. S někým, kdo Tě zná. Už jen skutečnost, že se můžeš svěřit, pomůže vytříbit myšlenky a uklidnit se. Pak najdeš řešení. A jestli nemáš nikoho v okolí, najdi si psychologa, nebo někoho, kdo dělá osobní poradenství. Není to ostuda. Jsi ve velmi složité situaci. Nemůžeš přeci zůstat neustále v takovémto stresu. To je to nejhorší řešení ze všeho - nevědět co dělat, tak to nechat plavat, ale přitom stále myslet na to, jak to vyřešit.
Držím palce.

kacii
15. pro 2013

@ninive211 doufam, ze si svuj prispevek tady zaryjete do pameti...taky doporucuji pouzit print screem a ulozit si to do dokumentu s nazvem dulezite pro muj budouci zivot...a az Vas zivot postavi do nejake hooodne zapeklite situace a jako ze to tak bude, protoze je k nam vlastne nas zivot strasne spravedlivy a neustale nas uci novym poznanim, aby jsme neumreli v nevedomosti...a Vy zaskobrnete...tak doufam, ze budete na tolik sebereflexni a sebekriticka, ze si ten dokument prectete, date si par facek a v duchu se omluvite 😉

leni78
15. pro 2013

@ninive211 Ano stalo se to přesně tak, jak jsem psala. Vyspala se s klukem, z lítosti. Myslela si, ze se nic nestane. Doma měla uzasnyho chlapa, se kterým je pojila velká láska. Jsou spolu dodnes a jen kvetou. Mají spolu mimco.

kacii
16. pro 2013

Mile dokonale uzasne bezchybne a temer svate "nedhery" tento portal je o pomoci...pokud pomoct nechcete jdete si na jinou dizkuzi...ja taky neprispivam vsude a nevyblivam svoje nazory kdekoliv...pokud nesouhlasim, opoustim forum a nesnazim se tam lidi predvedcit a nesoudim, reknu si jsou jinde nez ja, tady nemam co delat...opravdu nepochopim, proc sem nekdo prispiva aby moralizoval a soudil a to je tak jedine...damy, radeji sem nepiste...jestli jste si nevsimly, samotna autorka uz jsem radeji snad ani nechodi...
a souhlasim s @eimmy s tim, ze podle me je takovych maminek a zen spousta a tak nas, mile dokonale, nechte tady v tom rachtat a nechejte sem prispivat ty co treba maji stejny problem a chteji se o tom otevrene bavit a vy, mile ubijecky cepicove, nechte nekde dychat lidi s podobnymi nazory ze je to mozne a zalozte si sve forum "odsuzujeme neveru, jsme verne az za hrob a mne by se to nikdy nestalo" 😉

kacii
16. pro 2013

a ja si asi zalozim forum s nazvem "jsem matka a nechci byt svata" 😀

lenkalenulka
16. pro 2013

Verejna otazka je o tom ze ti ostatni napisou co si mysli a co by udelaly na jejim miste tot cela veda.... nikdo ji tu nekamenuje kazda ma pravo napsat svuj nazor k jakemukoliv tematu ... co si z toho pisatelka vezme a co ignoruje je uz na ni a jejim nazoru na vec tak se nestarejte co tady kdo napise ale zareagujte pouze na jeji dotaz a nebude vam to tak vadit:-P

marukm
16. pro 2013

@kacii Tak to snad ani nebylo nutné, ne? Každá máme právo na svůj názor. A stejně jako ty jí asi nejspíš budeš radit, ať nic neříká, může jí někdo jiný poradit, ať to radši řekne. Ale že někdo nesouhlasí s tim, aby si, byť "úletem", třeba udělala dítě s jiným a partnerovi to neřekla (a celý život žila s tím, že třeba ani nemusí být jeho), to mi nepřijde jako znak toho, že jsem dokonale úžasná bezchybná a téměř svatá "nádhera". Promiň. Sama jsem podvedla. A nikdy to neřekla. Ale v mém případě nešlo o dítě. To je podle mě diametrálně odlišná situace. Zkus to prohodit. Tobě by se líbilo, kdy by tvůj partner měl dítě s jinou, tys ho vychovávala jako vlastní a pak se třeba dozvěděla, že není tvoje a že on o té pravděpodobnosti celou dobu moc dobře věděl? Já nevim, já bych to asi nezkousla.