• Přihlas se
  • Registrace nového člena
  • Získej PLUSPRO
  • Doporučujeme: Beremese.czModrastrecha.cz
  • Přihlas se
  • Registrace nového člena
  • Získej PLUSPRO

Nemůžu dítěti dopřát vše, co bych chtěla

17. listopadu 2015 
Když nejsou peníze tak nejsou peníze, to se přece nedá nic dělat. člověk by chtěl tomu mrňousovi dopřát všechno, ale to prostě nejde. my jsme na tom podobně. máme bohatší známé a občas po nich něco podědíme. to je fajn. nevím, jaké to bude, až bude jáchym větší a bude se dožadovat mluvících robotů. Ale nás bylo pět dětí a taky nebylo moc peněz. Zkrátka jsme si hráli spolu a s tím, co bylo.

Rozvoj dítěte nezávisí na tom, kolik má věcí, ale jak se s ním pracuje, ne? Mě pro spokojenost často v dětství stačily pastelky a papír. A vyráběcí nápady mojí maminky.

Osobně se domnívám, že dítě má mít spoluúčast na rodinné ekonomice. Když nejsou peníze, tak se vysvětlí, že nejsou a co to znamená. A tak se naučí hodnotu peněz. A pak je dobré učit nezávidět, ale přát ostatním dětem, že mají víc věcí. Tak se buduje charakter. Být chudý je strašně výchovné, když se to správně podá. Ale neni to sranda...
24. črc 2014 v 15:30  • Odpověz  •  To se mi líbí (1)
Nechci tady někoho opakovat ale nejdůležitější je pro dítě výchova rodičů, která mu dá dobré základy pro jeho život a tím ho i rozvíjí a stejně tak důležité je vzdělání..žádné skákací hrady, trampolíny, bazény atd. to nenahradí..nad takovýma úvahama bych mávla rukou, jsou daleko důležitější věci.
24. črc 2014 v 15:30  • Odpověz  •  To se mi líbí
@sarad diskuzi jsem nečetla, takže jen k tvojí otázce...jediné, co ti pomůže, je nesrovnávat :slight_smile: proč taky? každý je na tom jinak a každý si může dovolit něco jinýho...naopak z toho můžeš těžit - naučit dítě úctě k věcem (pokud se rozbijou, můžou se opravit, nemusí se hned kupovat jiné apod.), naučit ho, jak si hrát i s obyčejnými věcmi (já teda nevím, ale syn si ve 13m vyhrál nejvíc s víčkama od přesnídávek :grinning: ), naučit ho přijmout fakt, že ostatní sou jiní - bohatší i chudší, prostě to tak je...ono dítě nepotřebuje kupu věcí, potřebuje mít prostor na hraní, na rozvíjení fantazie, potřebuje pozornost...rozvíjet motoriku apod. jde samozřejmě i bez hraček - viz spousta alb tady od maminek a jistě tě toho hodně napadne i samotnou časem...dítě bude radši, když si s ním budeš hrát s klacíkama, než když bude "hozený" do pokoje s hračkama a "zabav se"...my sme doma bazén neměli, dokonce ani trampolínu a chybělo nám to? Ne. :wink: Měli sme malý čachtáček a to taky jen, když nebyl prasknutej. Syna trampolína baví - o to víc si to užije, když se k ní někde dostane. Doma skáče na posteli :grinning: Místo moře sme byli na chatě, kterou sme si mohli dovolit, a užili sme si to parádně....Jako...tohle neřeš, vím, že to přijde líto, taky sem měla to období, ale díky bohu přešlo :stuck_out_tongue_closed_eyes: protože prostě nesrovnávám...spoustu věcí si vyrobím pro malýho sama, spoustu jich uděláme spolu a sme spokojení...a to je snad to nejdůležitější, ne? :dizzy_face: Na spoustu věcí nemáme a tak si o nich sníme, povídáme si, co by kdyby, vymýšlíme, nasmějeme se u toho a věřím, že materiálně mu nic nechybí, i když zdaleka nemáme všechno, co by šlo mít....jednou peníze sou, jednou ne...ale my spolu budem napořád.... :dizzy_face:
24. črc 2014 v 15:32  • Odpověz  •  To se mi líbí (1)
@petronelka20 No, ve svém příspěvku si trochu protiřečíš. Na jednu stranu nakupuješ, protože peníze navíc jsou, na druhou stranu píšeš, že si chcete brát hypo na baráček za rozumnou cenu,t akže výše té hypošky bude limitující. Ono je kolikrát složité odolat, nekoupit dítku něco, co se mu líbí, nebo by se mohlo líbit. Na druhou stranu, když pak spočítám, kolik jsem takovým "nenákupem" ušetřila, zjistím, že mám k dispozici na nějakou hodnotnější věc a třeba i užitečnější.
Pro úplná mrňata nemá smysl nakupovat ve velkém, protože to je fakt jen na chvíli, a navíc rozhodně neplatí, že si další dítě bude hrát pouze se stejnými hračkami a už nebudeš muset dokupovat nic. To je fakt lepší dát si ty peníze stranou a mít pak pro dítko, když už je starší - já si třeba i jako rozvedená s jedním příjmem mohla dovolit zaplatit dceři lyžařský výcvik nebo kroužky (a že to tady v Práglu není zrovna levná záležitost oproti Krkonoším, kde jsme žili předtím) nebo jí našetřit na notebook, který využije i pro školu.
24. črc 2014 v 15:34  • Odpověz  •  To se mi líbí
@alisek To je jasný, že až bude větší, tak kupovat budeme, ale myslím tak do toho půl až třičtvrtě roku, pokud bude malinkej, tak máme vše po malý, ta když byla malá, tak jsme nakupovali hodně hračky od Lamaze, různý hrazdičky, hrací deky... Takhle jsem to myslela, je jasný, že ho nebudu nutit hrát si s panenkama nebo plyšákama :slight_smile:.Jinak já si třeba taky myslím, že není nutný mít miliony hraček, ale když na to v tu chvíli je, proč to nekoupit (není to tak, že přijde výplata a jdem utrácet, nejdřív se hezky zaplatí to, co je potřeba, nakopí se velký nákup - maso, základní potraviny, dobrůtky..., vybere se 6000Kč na pozdější dokupování, 3000Kč se nechají jako rezerva, která se pak každy měsíc sčítá, za to se pak koupí např.nová pračka, už nám chybí jen TV a máme naštěstí vše vyměněné a za zbytek se můžou koupit zbytečnosti). Znám třeba plno rodin, kde si ,,maminka,, chodí na nehty, ke kadeřnici, vyhuluje si jednu za druhou... a pak nezbývají peníze pro děti. To já se raději uskromnim a nakoupim dětem zbytečnosti :grinning:
24. črc 2014 v 15:35  • Odpověz  •  To se mi líbí
@solamicats Ano, výše hypotéky je rozhodující, ono v měsíčnch splátkách bude totiž rozdíl, když si vezmeme baráček za např. za 1,5 milionu nebo za 3 miliony. Chceme něco do 2milionů a tak se porozhlížíme, zatím nám nic nechybí, nemačkáme se, ale tak do příštích Vánoc bychom chtěli bydlet v baráčku se zahrádkou.
24. črc 2014 v 15:39  • Odpověz  •  To se mi líbí
Nestresuj... Kdyz to vezmu u nas..oba s pritelem jsme zvykli setrit,nechavat si stale "zadni vratka" takze jeho plat jde na bydleni,auto,hypoteku a setrici ucet a zijeme z meho rodicaku. Na narozeniny,svatky a Vanoce mame pravidlo jednoho darku,byt neni nafukovaci,za chvili by to tu bylo jak v hrackarstvi. Prcka stejne doma hracky neberou,spis chce porad pomahat,asistovat dedovi v dilne a podobne. Obleceni a napr.knihy kupuji hodne na bazarku,prcek jeste miva destrukcni obdobi,a bylo by mi lito,kdyby znicil knihu za 300..ohledne trampoliny.. Domu ji nechci,zevsednela by mu..je lepsi,kdyz na ni jdeme jednou za cas ke znamym,tam se vyblbne a pak se tesi na priste..priklad..rad chodil na pisek a houpacky na hriste. Poridili jsme mu je na zahradu a uz ho nebavi..zevsednely mu. Takze radsi s nim jdu na hriste,mezi ostatni deti a to ho bavi daleko vic. Ja se snazim spis setrit na budouci obdobi,kdy uz budou konicky nakladnejsi. Bohuzel nemam zadne hlidani,abych mohla chodit na brigady,snazim se ucit alespon fotit,abych uplne nezakrnela a trochu prilepsila rozpoctu. Nevim,jestli ma moznost nejake brigady,abyste si prilepsili.. Nepropadej panice,zkuste si sednout,rozebrat vydaje a prijmy,udelejte si kasicku Zabava,hazejte do ni vsechny kovaky co najdete a budete koukat,kolik se tam za par mesicu najde :wink:
24. črc 2014 v 15:42  • Odpověz  •  To se mi líbí (1)
@petronelka20 jenomže v tomhle věku dítě moc nepotřebuje, pár hrkaček atd..v pozdější věku to teprve přichází, navíc odrážedla, kola atd.. takže zlatý mimino co se týče hraček
24. črc 2014 v 15:43  • Odpověz  •  To se mi líbí
@alisek Jj, to je pravda, čím je dítě starší, tím je to náročnější :slight_smile:,vidím to u neteře a u synovce, ale vždy se to dá udělat. Když na to nebudeme mít my, tak mají přece prarodiče a tetičku...
24. črc 2014 v 15:47  • Odpověz  •  To se mi líbí
Ahoj, já chápu, že někdy není jednoduché nepodlehnout tomu srovnání, znám to sama, ale musíš to přijmout sama v sobě. Já taky někdy zírám, co všechno dostanou jiné děti k narozeninám, vánocům, zprvu je mi to líto, ale pak si říkám, že já jim sice nekoupila třeba tablet, ale zase mají jiné věci, které sice nejsou mödním hitem, ale mé děti baví. Ono jim ke štěstí často stačí dostat pastelky, jsou barevný a dá se s nima užít spousta zábavy, a je jedno, jestli je to dítě z bohaté nebo chudé rodiny. My si sice můžeme dovolit koupit si dražší věci, jet na dovolenou k moři nebo prostě cokoli, co chceme, ale já to tak nechci. Nemáme ani tablet navzdory tomu, že můj chlap má obchod, kde je prodává, takže je dokáže sehnat za nákupku. Prostě to nechci, nepotřebuju. K moři nejezdíme, protože nesnášíme vedro, a milion hraček moje děti rozhodně nemají, protože by je to stejně nebavilo. Syn si vystačí s puzzlem za čtyřicet korun, má jich několik, pak frčí omalovánky, ty jsou taky skoro zadarmo. Najdi se svými dětmi, co vás bude bavit, nakonec stejně zjistíte, že nejlíp vám je nad pexesem (papírovým) a v lese na borůvkách :slight_smile:

Edit: Píšu, jako bych měla doma větší děti, ne, mám mimino a dvouleťáka, takže je jasný, že mimino by tablet ani neudrželo, ale prostě chápete, jak to myslím, ne? :slight_smile: :wink:
24. črc 2014 v 16:33  • Odpověz  •  To se mi líbí
@alisek To mas pravdu. Kolo, lyze, plus vybava, pak zajmovy krouzky, tabory, lyzaky, sportovni soustredeni... Zlaty Lamaze :grinning:
24. črc 2014 v 16:35  • Odpověz  •  To se mi líbí (1)
@achjonetusimjojo přesně tak, pak přijde vlastní výběr oblečení, že, kino, zábava..no čím starší děcka tím nákladnější..takže nejlépe šetřit šetřit, šetřit ... :wink: :sunglasses:
24. črc 2014 v 16:40  • Odpověz  •  To se mi líbí (2)
@petronelka20 Jenže na to, že když nebudete mít vy, budou mít babičky, dědečci,t etičky... se nedá spoléhat. Vidím to u nás - v současné době jsem na tom z naší části rodiny nejlíp, a to živím 2 děti a jsem na RD. Můj táta před 3 lety umřel, mamka zůstala sama a z důchodu jí už nezbývá tolik, aby mohla nakupovat bůhvíco. Ségra je na tom s prací hodně mizerně, je zadlužená a čeká druhé dítě. Její partner sice vydělává, ale tímpádem táhne celou jejich rodinu on.
Vřele doporučuju, peníze navíc nevrážet do zbytečností, ale šetřit si je. Teď Ti to možná tak nepřipadá, ale jednou se Ti můžou náramně hodit.
Zlatá mimina, ta jsou ještě levná oproti dětem školním.
24. črc 2014 v 17:10  • Odpověz  •  To se mi líbí (1)
@somalicats rezervu mame, na pul roku bychom z toho v pohode vyzili a jak jsem psala, mesicne si nechavame 3000kc rezervu, ted z toho budeme kupovat male postel, matraci, prosteradla, povleceni a novou tv do obyvaku, zbyde nam z toho par tisic a pak se to bude jen hromadit, jelikoz jsme vsechny domaci spotrebice vymenili za nove, takze z toho bude rezerva napr. na rok nebo si vezmeme o to mensi hypoteku. Nejsem nezodpovedny blazen, mam dite, druhe na ceste a abych zila od vyplaty k vyplate jen kvulk tomu, ze chci detem doprat, tak to opravdu ne. A jsem si jista tim, ze aspon dedecek (sice jeji neblastni, ale i kdyby se s tchyni rozesli, tak to nic nezmeni, malou miluje, svoje vlastni deti nema, takze manzela bere za tech 10 let, co chodi s tchyni za nevlastniho syna a nasi dceru za vlastni vnucku) by na tom spatne nebyl, my po nem nic nechceme, vse si dokazeme obstarat sami, ale kdyby dcera nebo syn neco chteli a my na to nemeli, tak jim to milerad koupi a jelikoz mysli na dcery budoucnost, tak je uvedena v zaveti spkku s manzelem a az se narodi syn, tak ho tam se vsi pravdepodobnosti uvede take. A az mi deti pujdou do skoly, tak budu uz v praci a budu mit dvojnasobny prijem oproti rodicaku, takze o to se nebojim, bylo nase rozhodnuti udelat si deti, tak se o ne musime postarat jak nejlepe umime.
24. črc 2014 v 19:13  • Odpověz  •  To se mi líbí
Ale to uz jsme moc odbocily od tematu. Jen jsme chtela puvodne reagovat na to, ze kdyz je takova a takova hracka, ze to znamena, ze se kupuje jen kvuli tomu, aby se dite zabavilo samo a matka mela pokoj, jak tu nektere matky psaly. To me pobourilo. Kazdy kupuje podle moznosti a uvazeni a ja nevidim nic spatneho na tom, zda toho ma dite hodne nebo malo. Ja osobne se nekoukam a nezajimam o ostatni matky s detma (myslim o materialni stranku) a je mi lepe, hlavni je si nic nevycitat a venovat se diteti jen jak to jde, kdyz je spokojena matka, je spokojene dite...
24. črc 2014 v 19:23  • Odpověz  •  To se mi líbí
ahoj,
chápu ten pocit, všichni bychom pro své dítě rádi to nejlepší. na druhou stranu ale i to že nedostaen vše má svá pozitiva a ne malá. Děti které mají vše co si přejí pak bývají rozmazlené a chtějí ta tak mít pořád, je pro ně mnohem těžší ten vstup do dospěláckého života, najednou začnou žít sami, budou si na vše muset vydělat, potrvá to a budou muset platit i jiné věci a nejenom si kupovat to co chtějí.
Navíc dokud je dítě malé (tak do 3-4 let) je mu jedno zda má nové věci a nebo starší, zda jsou značkové či nikoli. Takové děti si hlavně rády, hrají, blbnou a poznávají. A k tomu žádné drahé věci potřeba nejsou. Nemusí mít například nějaké speciální výukové karty, hafo kroužků a aktivit a zájezdy do zahraničí aby se naučil co je třeba. Místo drahých výukových pomůcek se dá zakoupit nějaká kniha (v levných knihách) se slovy a říkankami, místo kroužků mu lze dopřát zajímavé aktivity doma (anpř. moje neteř chodila ve 3 letech do vaření, je to zbytečně drahé - msíto toho například můžete své dítě nechat upatla t si něco doma když vaříte). Doma si může kreslit, modelovat, můžete jít do přírody, na podzim sbírat listy apod... Dá se toho opravdu hodně. Ani já jako malá holka jsem tohle všechno neměla, fungovali jsme z procházek, obyčjených hraček a z knížek, z krtečka v televizi atd.. a musím říct že dětství jsem si užila.
Bohužel s nástupem do kolektivu ˇ(školního) to je v dnešní době horší. Pokud se dítě dostane do třídy plné žáků s mobily, tablety, značkovým oblečením a samo má jen obyčejné věci může se stát terčem posměchu či dokonce šikany. Ae i tady by se snad dalo něco vymyslet an nějaký ten mobil by se snad naspořit dalo a oblečení se dá koupit u vietnamců a vypadá jako značkové. A navíc já pevně doufám že tato blbá móda mít vše nóbl mezi dětmi vymizí. Zaprvé každý taky není bohatý jsou i chudší rodiny a je jich víc a za druhé za mě když jsem chodívala do školy tak se vůbec neřišily mobily oblečení atd... Oni teda mobily ještě ani nebyly a možná to bylo lepší. Děti si prostě hrály a šikana byla ale ne těch chudých posmívaly se tlustým, obrýleným... Bohužel i já jsem byl obětí posměchu, byla jsem tichá, stydlivá a osamělá neměla jsem kamarády (jen mladšího bráchu s ním sem si hrála a on byl můj kámoš) a říkali o mě že jsem divná. Nezapadala jsem. Ale majetky se naštěstí opravdu neřešili
12. srp 2014 ve 22:58  • Odpověz  •  To se mi líbí (1)
ja jsem treba rada ze moje deti nemaji vsechno, at uz z duvodu nekdy ze na to neni a nekdy ze si myslim ze na to jeste nemaji vek nebo proste mi to prijde sice pekne ale zbytecne.
moc me potesil muj ctyrlety syn kdyz jsem s nim resila co k narozeninam a on si rekl jednu vec a hned nezapomel dodat - a jeste musis neco pro verunku. tohle je mnohem dulezitejsi nez deti zahrnovat kvantitou. po tech ctyrech letech co se ho snazim vest k tomu ze ne vsechno co je ve vyloze koupime, potrebujeme atd. se to zacina vracet.
12. srp 2014 ve 23:13  • Odpověz  •  To se mi líbí (1)
Je mnohem těžší vychovat z dětí dobré a slušné lidi, pokud žijí v přebytku, než když si vše dovolit nemohou. Mohli bychom starší dceři (3. třída) koupit deset mobilů, nemá žádný, zatím ho nepotřebuje. Mají na zahradě hřiště, jaké nemá leckterá školka, a holky k nám zvou ke hrám půl vesnice. Dělí se o to své a berou to automaticky, samozřejmě, nechlubí se, to bych je hnala. Každý rok děláme velký úklid hraček a s dcerkami vybíráme ty, se kterými si nehrají. Tyto pak posíláme balíčkem do dětských domovů. Vedu holky k solidárnosti, k tomu, aby lidi nesoudili podle toho, co všechno mají a jaké mají kapesné. Ale je to moc těžké, škola mi všechny tyto snahy dost kazí. Mezi dětmi je příliš mnoho malosti vycházející z jejich přízemních rodičů, kteří soudí dle velikosti auta, domu, značky oblečení....
13. srp 2014 ve 12:20  • Odpověz  •  To se mi líbí
@sarad
ahoj, no myslim ze taketo pocity obcas prepadnu mnohe z nas. nie su prijemne, ale potom si poviem ze to nie je najhorsie. najdolezitejsie je vsak sa proste detom venovat, travit s nimi intenzivne co najviac casu. co sa tyka mnozstva hraciek - pre rozvoj deti je niekedy lepsie mat mensie mnozstvo hraciek, ako tisic "dokonalych" hraciek. z toho dovodu, ze mensie mnozstvo "nedokonalych" hraciek rozvyja ovela viac fantaziu, predstavivost u deti, a aj ich hra je potom kvalitnejsia. prave mnozstvo hraciek, ktore su dokonalou kopiou skutocnych veci ci postaviciek, ma casto za nasledok "upadok" hry dnesnych deti.
co sa tyka roznych sportovych aktivit - ano, bolo by pekne keby sme mohli vziat deti vsade co sa nam ponuka a paci, ale ked sa neda tak sa proste neda. je plno aktivit, aj pohybovych, ktore su zadarmo. hlavne sa treba tesit zo zdraveho synceka, vychutnavat si chvile s nim, a nenechat si to pokazit tym, ze niekto ma viac, aj ked nas to kvoli detom casto mrzi, ze im to nemozeme kupit :wink:
13. srp 2014 v 15:08  • Odpověz  •  To se mi líbí (1)
@sarad Zkus neporovnávat... i když byste na tom byli dobře, vždy se najde někdo, kdo bude ještě majetnější a ještě víc to bude dávat najevo...
My jsme na tom dobře, žijeme však ve čtvrti, kde se pohybují velmi majetní lidé. Neřeším je. A ani to, že neposíláme děti do tolika kroužků jako oni a neplatíme ani dětem soukromé trenéry, jak je to tu zvykem.
Život je o prioritách... a když se rozhlédnu kolem sebe, vždy si uvědomím, že jsme zatím měli dětem možnost dopřát krásné dětství. I když jsme oba poměrně zaměstnaní, svým dětem se věnujeme a na té trampolíně a v tom bazénu jsme s nimi. Když tu ty hračky nebyly, prostě jsme stavěli kostky a chodili na hřiště na náměstí.
O těch hračkách to vážně není.
Už několikrát jsme si vyslechli, že naše děti mají poměrně málo hraček, že by čekali u lidí, jako jsme my, víc. Stejně tak asi nečekají, že většinu oblečení mají naše děti z druhé ruky. No a co - je to jen oblečení, které ty děti mají na pár týdnů či měsíců. Proč se nervačit a dát za dětskou bundu pár tisíc, když to může být za dvě stovky a neřeším, jestli ji potrhají nebo zašpiní. Chci, aby si děti mohly hrát a ne se předvádět jako loutky.
Naši také neživořili, ale uměli si spočítat, co si mohou dovolit. A jsem jim za to vděčná, že mne tak také vychovali.
S manželem se oba dost vzájemně rozmazlujeme. Ale když by to nebyly elektronické hračky, dobrá čokoláda nebo víno nám udělají stejnou radost. A ještě větší radost mnohdy muži udělám, když se večer (i když unavená) zvednu a udělám mu jeho oblíbené pražené mandle.
Láska není o financích, ale o citech.
17. srp 2014 ve 21:08  • Odpověz  •  To se mi líbí (2)
Zadavatelko, nemyslete na to. Já jsem vyrostla v rodině, kde jsme si mohli dovolit hodně věcí ( máma měla docela vysoký příjem, táta vysoký důchod) , ale naši to spořili a nestrkali do kravin typu mrtě hraček, značkové oblečení. U moře jsem byla jako dítě 1 , sestra dvakrát, neb měla astma. Ale měla jsem krásné dětství . S tátou jsme chodili do lesa, ukazoval nám rostliny, učil nás stopy zvířat, proseděli jsme hodiny při čekání na zvířátka. Máma s náma četla. Chodili jsme do divadel - dětské opery, představení, v knihovně jako doma. Hrásli jsme doma divadlo , spívali jsme. Nikdy jsem neslyšela, že není čas. 'A to jsme pak prožili těžké období, kdy táta onemocněl a za pár let zemřel . Byl celou dobu doma - starali jsme se o něho.
Dětství je o rodině, ne o tom kolik dítěti koupíš krámů.
Dnes mám manžela, byt se zahradou, poměrně velmi slušný příjem a ... nosím věci ze slev, telefon mám obyčejný - žádný chytrý. Dovolenou trávíme v lese na chalupě . Neutrácíme za hlouposti, ale za zážitky. Chodíme střílet, jezdíme na kole, divadlo, knihy , cvičák se psy. Nepřijde mi že o něco přicházím když nemám mrtě kravin typu nový notas, mobil nebo dovolenu někde na pláži. A naše dítě - pokud se zadaří - tak bude vychováváno stejně - věci denní potřeby ok, kvalitní boty, jídlo - ale žádné hlouposti . Snad mu to budu umět vysvětlit, protože to co poslouchám v buse , tak je mi smutno jak děti srovnávají..
18. srp 2014 v 11:19  • Odpověz  •  To se mi líbí (2)
vždycky jsou nějací bohatší rodiče, tím bych se vůbec netrápila. Hlavní je když má dítě v čem chodit, co jíst a rodiče po boku, to ostatní už je nadstandart.
18. srp 2014 v 11:32  •  3 děti  • Odpověz  •  To se mi líbí
Příspěvek byl pozměněn adminem, protože nesplňoval pravidla fóra. Porušoval pravidlo "Neodbočuj od původního tématu".
18. srp 2014 v 16:31 • nadakudlakova
Moje děti nemají vše co by si přály,ale málo také ne. Teď se k nám do sousedství přistěhovala holčička co se kamarádí s dcerou /8 let/. Dost nám nastavuje zrcadlo, jestli to tak můžu napsat. Má vše plus vždy ještě něco navíc :slight_smile: Neustále slyším já mám to a ono a ty ne... Má se líp, má toho víc, srovnává oblečení a všechno možné. A mě to začalo mrzet,pořád mi to vrtá hlavou,jestli nedělám něco špatně, jestli mi rozumíte. Je mi i dcery líto, je tedy naštěstí rozumná a dá si vše vysvětlit a asi jí to ani nemrzí. Ale mě ano, jsem hrozná a stydím se za to ale strašně mi to vrtáhlavou! :zipper_mouth:
17. lis 2015 v 16:51  • Odpověz  •  To se mi líbí
Tvůj příspěvek