• Přihlas se
  • Registrace nového člena
  • Získej PLUSPRO
  • Doporučujeme: Beremese.czModrastrecha.cz
  • Přihlas se
  • Registrace nového člena
  • Získej PLUSPRO

Opožděný vývoj řeči. Máte podobnou zkušenost?

10. října 2016 
simalex: my s partnerem taky nežijeme, nejsme ted jako rozejití, ale on pracuje mimo republiku :wink: jinak zkoušela jsi získat příspěvek na péči? Z toho bys mohla zaplatit toho asistenta :wink: nevím, kde bydlíš..ale třeba tam, kde bydlím já(pardubický kraj), město vůbec nechce dávat na asistenty peníze...a jelikož plat asistenta je min. 70Kč/h...tak asi to asi umíš spočítat :unamused:

syna taky nic moc zatím nebaví, u ničeho nevydrží delší dobu...absolutně nekreslí( patří to k dysfázii), knížky si prohlíží jen tak, že jimi listuje, ale neukáže žádné zvířátko ani nepřiřadí správný zvuk. Když mu čtu, tak ho to vůbec nezajímá, takže odchází :sweat_smile: :sweat_smile: :sweat_smile:

tvýmu Alexovi jsou 4? Vy máte receptivní dysfázii? Nějak se tady v tom už ztrácím...mě by zajímalo, jak velké pokroky jste udělali od toho druhého roku :wink: u nás je to zatím fakt zlomové, hrozně se za ten měsíc zlepšil...ale stejně je v tom porozumění dost pozadu, o řeči se ani nedá mluvit. Zatím vydává různé zvuky( spíše skřeky, které mě děsily. Psycholožka mě uklidnila, že je to normální, že přece jenom pocházíme z opic a nemluvící děti se jinak vyjádřit neumí :sweat_smile: ), pořád si zpívá různé melodie, má rád dětské písničky, rád hraje na xylofon...dá se říct, že je dost melodický- což by děti s dysfázií být neměly- ale ono asi ty příznaky jsou trošku jiné u každého.

Vím, jak je těžký se vůbec srovnat s tím, že moje dítě je nějakým způsobem jiné..a jak je moc těžký s ním komunikovat gestama, pohledem...když to slovy nejde. Tohle mají jiné mámy o moc lehčí :confounded:
27. lis 2009 v 17:08  •  2 děti  • Odpověz  •  To se mi líbí
autor
Sisstin a nevíš jak je to v královehradeckém kraji s těmi asistenty?
27. lis 2009 v 17:28  • Odpověz  •  To se mi líbí
Leni, to nevím...já to četla na rodině, dost holek je tam shodou okolností z pce kraje :wink:

na mě zas padla depka jak trám, když jsem si četla, jak jsou na tom děti s rep.dysfázií a ještě slabou, tak mě jímá trošku hrůza, jak to zvládneme dál...musím to zapít svařákem :sweat_smile:
28. lis 2009 v 19:30  •  2 děti  • Odpověz  •  To se mi líbí
ahoj sisstin smiem sa spýtať čo si sa dočítala na tej stránke rodina teda ja tam nechodím kedže to nieje slovenská stránka ale rada by som si prečítala niečo nové teda čo sa týka detičiek s disfáziou a ich mamičiek čo nás čaká a na čo sa musím psychicky pripraviť , človeku dobre padne na srdce ked vie že sa netrápi sám, pošli mi link ak možeš dakujem veľmi pekne.
28. lis 2009 ve 20:11  • Odpověz  •  To se mi líbí
adamko: http://www.rodina.cz/diskuse2038.htm já to četla odzadu, ale má to strašně moc příspěvků..ale to základní jsem se dozvěděla..děti s tou receptivní dysfázií začínají mluvit zhruba okolo pátého roku, když to dobře jde...to je pro mě např. dost nepředstavitelný, že by Tygr nemluvil ještě tři roky :rolling_eyes:
28. lis 2009 ve 20:31  •  2 děti  • Odpověz  •  To se mi líbí
sisstin: o příspěvku na péči se zatím vůbec nemluvilo, zkusím se na to zeptat. Momentálně čekám, co mi odpoví specialistka z SPC na asistenty obecně. Ohledně diagnózy: máme opožděný vývoj řeči s dysfatickými prvky. Osobně mi to přijde jako receptivní d (opět čekám na vyjádření specialistky ke specifikaci). Zdá se, že jsou ale všichni trochu opatrní s diagnózama, spíše všichni mluví ve smyslu "vypadá to na..." apod.

O víkendu jsme byli na oslavě a byl tam i chlapeček jen o pár dní starší než Alexek. Opět jsem si uvědomila ten velký rozdíl. Ten chlapeček byl už hotový človíček (pořád mluvil - hezky spisovně, byl vtipný a pohotový, zvídavý, svět kolem sebe měl už zvládnutý). Já musím na Alexka pořád mluvit v jednoduchých 3slovných větách, pořád se ptát, např: ja: "co je to?", A: "cink", já: "aha, zvonek", A: "ano", já: "zvonek dělá cink", A: "ano, cink". Přistihla jsem se, že takto mluvím i na ostatní děti a ony se na mě dívají trochu divně, protože už toho hodně znají a ví a není potřeba se k těmto věcem vracet.
Zápasila jsem s tím, jestli mám na oslavě ostatním říct, o co u nás jde, že máme OVŘ, ale nakonec jsem to nechala tak.

Musím ale říct, že za posledních 14 dní jsme udělali velký pokrok. Alexek se snaží vše opakovat, někdy přijde s písničkou, která se dá i identifikovat (Pec nám spadla, Kolo, kolo mlýnský). Konečně se v noci nepočůrává. Víc se zajímá o svět kolem sebe ("co je to?"). Začíná kreslit. Sám třeba řekne: "Vezmeme helmu, pojedeme kolo." Skloňování, časování, gramatika obecně je pro nás problém.

Alfou a omegou je to, že se začíná zajímat o svět kolem sebe. Předtím mu bylo jedno, jestli se na něj zlobím, nezajímalo ho, kdo je kdo, co je co, k čemu se co používá, prostě neměl moc zájem se rozvíjet a vstřebávat věci, které se kolem něj dějí. Byla jsem z toho nešťastná, protože člověk jej musel pořád motivovat, nejhorší je, že zpravidla s chabým výsledkem.
30. lis 2009 ve 13:19  • Odpověz  •  To se mi líbí
sisstin: Jak píšeš, že Tygr nechce kreslit, nezajímá jej čtení, ukazování, zvuky zvířatek, tak to přesně znám. Alexek zpravidla taky odcházel, nebo mi knihu vyrval, protože NECHTĚL, abych mu četla, nebo zpívala, ani tancovat jsem nemohla. Je super, že si je Tygr tak hudební. Kdo ví, jestli by nepomohlo toho využít a formou nějaké hudební terapie jej rozvíjet?

Alexek už teda trochu mluví - jednotlivá slova, někdy až 3slovné věty. Když se rozpovídá, dává větě význam jedno nebo 2 slova. Máš pravdu, že je to těžké, mnohem těžší než u dětí s normálním vývojem. Ale až Ti nastoupí do školky, trochu si od toho odpočineš a taky v tom kolektivu se více rozvine. Já pro Alexka nejsem moc inspirativní, nechce se přede mnou vytáhnout. Ale s dětmi, které má rád, se mnohem více snaží. Podle psycholožky je důležitější stránka porozumnění než řeči. Taky na Alexka nemám tlačit a mám být vděčná za 10 minut pozornosti.

Alexek měl ve dvou letech rád takové ty vkládací puzzle. Chodili jsme na cvičení s dětmi a na plavání, ale odmítal dělat, co ostatní. Byl hodně zručný - rozmontovat, smontovat (ale spíš vše rozmontovat), sebeobsluha nic moc (musela jsem ho krmit, na nočník jen s obrovským křikem), snažil se obouvat (to ho ale brzy přestalo bavit). Nejlepší zábava bylo dlouho (cca do 3 let) kupení a přenášení věcí z pokoje do pokoje, ze šuplíků. Vznikaly tak až metrové kopy peřin, ručníků, ložního, do toho vysypané skládačky, příípadně boty a hračky. Mluvil vlastním žargonem (nedalo se rozpoznat skoro nic). O děti v okolí neměl zájem, jen o ty, které znal od dětsví (sousedé momentálně 3,5 roku a 7 let a mé neteře 2 roky a 6 let). Ve 2.5 letech začal sám jíst. Vydržel u pohádky (DVD) i 1,5 hodiny. Trpěl vztekacími záchvaty (jednou prohodil košem skleněnou výplň dveří).

Ve 3 letech začal Alexek sám jíst, konečně byl přes den bez plen, začal chodit do školky. Používal cca 20 slov, jinak nesrozumitelný vlastní žargon. Přetrvávalo ukazování na věci, které chtěl. Když to nešlo ukázat a já jsem mu nerozumněla, tak se moc zlobil. Ale cítila jsem pokrok. Vzteky už nebyly tak časté a děsivé. Základním povelům rozumněl, jen na otázky neodpovídal (nerozumněl, nechtěl - těžko říct). Udržovat a přitáhnout pozornost - stále problém. Raději jsme byli co nejvíce venku (procházky po městě, odrážedlo, krátké návštěvy u známých, dětské akce). Vydrželi jsme cca 30 minut v loutkovém divadle. Alexek poskládal auto z 52 dílů (teda ví, kam to přesně patří). Rád navlékal korálky, hrál si s magnetickou knihou, zbožňoval letáky na hračky - hlavně velký katalog Loga. Seděl i hodinu a listoval a zkoumal (nesmělo se mu do toho mluvit). Bavilo ho lepení (nejvíce dolepování barevných čtverečků do pracovního sešitu s tématikou školka, v lese apod. - doporučuji). Měl rád přikládání stejných obrázků na sebe (4 páry z pexesa).

Teď - 3 roky, 10 měsíců: rozumí tak na cca 80%, slovní zásoba cca 80 slov - určitě toho ale zná víc, jen to nechce ukázat. Ve školce mu déle trvá, než pochopí, co má dělat (cvičení, kreslení, modelování, nácvik na besídku - tak besídka je bez nás, protože to Alexek nezvládne a nevydrží). Už řekne, že ho něco bolí, což je pro mě velký pokrok (loni jsme byli 2x v nemocnici a měla jsem hrůzu, co všechno ho možná bolí, navíc jsme to potřebovali vědět, bylo to dost vážné). Přetrvává potřeba rituálů. Je těžké Alexka odtrhnout od věcí, do kterých se zabral (hřiště, dětský koutek v divadle, stavění lega apod.). Čtené pohádky nic moc, spíše knihy o Mašince Tomášovi, Roarym, dětská poznávací kniha (žánrově rozděleno na ulici, letiště, školu, obrázky okolo hlavního obrázku se hledají v ústředním tématu).

V těhotenství mi našli stopy toxoplazmózy a několikrát jsem tehdy měla zánět (trpím na rozsáhlé herpesy na nose). Uvažuju, jestli to nemůže být taky tím. Už v porodnici mi řekli, že Alexek bude neklidné dítě. Dodnes si kouše nehty (malíček si už okousal celý, nehet zmizel) a do 3 let si rozvrtával štípance takovým způsobem, že jsme skončili v nemocnici a na čele má dodnes důlek.
30. lis 2009 ve 14:02  • Odpověz  •  To se mi líbí
Simčo, ahoj :slight_smile: nejdřív bych ti chtěla napsat, že pokud bys měla zájem, tak bych ti do IP hodila kontakt na Dr.Krejčířovou- ona je opravdu výborná diagnostička, a nebojí se dát diagnozu- pokud si je jistá- už v těch 2letech :wink: U vás by to bylo myslím pro ni už hodně snadné. Čekací lhůty jsou teda šílené, my jdeme na konci ledna..tak počítám, že na vás by to vyšlo tak v létě...ale opravdu ona jediná ti řekne, o co jde a hlavně, jak s tím pracovat :wink:

Myslím, že u vás nepůjde jen o opožděný vývoj řeči, ale opravdu o dysfázii..přesně, co píšeš, že Alex až ted začíná objevovat svě( co je to) a zajímat se, tak to mají děti s dysfázií. Ač se to nezdá, tak ta řeč a porozumění řeči ovlivňuje všechny složky života. Takže zatímco "běžné" dítě se ptá "co je to" mezi druhým a třetím rokem...dítě dysfatické mezi čtvrtým a pátym :wink: Já vidím na synovi to samé, jiné dvouleté děti všechno zajímá, na všechno se ptají...syn jen sedí v kočárku a kouká, nezaujme ho nic. Třeba v sobotu jsme byli na vánočních trzích, všechna děcka tam byla nadšená, dívala se na zvířátka, stromeček a hračky..a syn jen koukal a jakmile jsme u něčeho zastavili s kočárkem, tak ječel jak šílenej....takže jsme museli jet domů :rolling_eyes: jeho ted zrovna zajímají jen lidi a auta, takže pro něj je ráj, když chodíme centrem města a on se může dívat :stuck_out_tongue_closed_eyes:

i doktorka nám potvrdila, že on je psychomotoricky na svůj věk, ale psychosociálně tak na 12m díky tomu neporozumění řeči :unamused: On se opravdu v mnoha věcech chová jak roční dítě, nepoznala bys rozdíl :wink:

A motivovat dysfatické dítě je očistec, ony o to nestojí jako běžné děti... :unamused:
30. lis 2009 ve 14:06  •  2 děti  • Odpověz  •  To se mi líbí
Simi, tak to je Alex šikula, to na svůj věk( pokud má tu dysfázii) mluví teda hodně :wink: a jestli rozumí na 80%, tak to je úplně super :wink: kéž by to u nás taky tak bylo :wink: Tygra zatím baví jen listovat knížkama( pochybuju, že si tam něco prohlíží), jemu jde fakt jen o tu mechanickou činnost. Hodně ho baví Geomag baby(taková ta magnetická stavebnice pro batolata)...ale třeba vkládačky atd., to vůbec není schopný složit. On to jenom vyndá a tím to hasne, vkládá tvary tak, že otevře ty dvířka, tvary tam strčí, zavře dvířka..podívá se na mě, že má jako splněno a kostku uklidí :sweat_smile: :sweat_smile: :sweat_smile: k Vánocům jsem mu koupila modelínu Playdoh, ale pochybuju, že ho to bude bavit. :stuck_out_tongue_closed_eyes:

Docela ho baví ty dětské říkanky typu Kolo kolo, Berany berany a hlavně takový, co si doma sami vymýšlíme, to umí hned...ale třeba paci paci neudělal nikdy v životě, stále téměř vůbec neukazuje na předměty. Pokud je to v jeho dosahu, tak mi to podá nebo u toho stojí a kvičí, pokud to nevidí nebo tam nedošáhne, tak jen ječí a já vím kulový, co asi tak může chtít :rolling_eyes: to je na tom nejhorší. Dřív se nevztekal téměř vůbec, to ted se vzteká už dost...a hlavně začíná dělat naschvály, se vším bouchá a dívá se na nás, jestli se taky díváme..a čím víc nás to štve, tak to s větší radostí dělá. Když ječím, tak se tomu směje :rolling_eyes: :stuck_out_tongue_closed_eyes: V tomhle je teda jako běžné dítě, okolo toho druhého roku by mělo být období vzdoru...ale jinak se s vrstevníky vůbec nedá porovnávat..a to se teda nemohl nikdy, od narození byl "pozadu"..jak v pohybu, tak v tom sociálnu :confused:
30. lis 2009 ve 14:13  •  2 děti  • Odpověz  •  To se mi líbí
sisstin: děkuji za nabídku na kontak na Dr. Krejčířovou, určitě mi ho prosím pošli.

Ještě jsem si vzpomněla, že jsme vloni byli (Al měl 3 roky) na vyšetření u dětského psychiatra. Chtěla jsem mít názor aspoň od 2 odborníků, bylo to zařízeno přes známou. Dostala jsem na vyplnění test pro potvrzení nebo vyloučení autismu. Test měl asi 100 otázek a docela dobře podchycoval chování dítěte (jestli se dítě točí dokola s očima navrch hlavy, jak často, kdy - to mi utkvělo v paměti, protože Alexek to dělal docela často). Tehdy nám vyšlo něco ve smyslu: nestandardní vývoj s autistickými rysy, které ale mohou vymizet.

Ad vztekání - to bude asi to období vzdoru, jak píšeš, ale v kombinaci s tou dysfázií (vzteky jsou i z toho, že ti nerozumí a ty mu taky ne) je to docela náročná záležitost. Nám bylo doporučeno se všemu, kde hrozilo vztekání a zaseknutí se, vyhýbat. Nedráždit jej. Vybírat, co je pro nás důležité, v čem mám být důsledná a v čem mu musím ustoupit. Musím se kněmu chovat jako k cca 2letému dítěti. Někdy se snažím co nejvíce chodit na dětské akce, snažit se toho zažít a poznat co nejvíce. Pořád doufám, že se tam nějak probudí, že čím víc toho zažije a uvidí, tím líp. Ale nevím, zpravidla to končí křikem, protože Alexek si z toho vybere stejně jen nějakou nepodstatnou věc, na které pak trvá a je schopný u ní vydržet hodinu.

Jak píšeš o projevech Tygra, tak opět v tom nalézám Alexka. Paci, paci ne, ukaž očičko, ouško, kde je máma, jak jsi velký - taky ne. Ve 2,5 letech trochu uměl ukazovat k říkance "Kutálí se ze dvora, takhle velká brambora, a ta brambora neviděla, a ta brambora neslyšela, že na ní někde zeshora padá velká závora atd." Je to taková moc pěkná dětská říkanka se zapojením dítěte (přikrýt oči, zakrýt uši atd.). Asi znáš. Dlouho uměl ukázat jen pusu a když jsem mu řekla "dej mi pusu" nebo "kde má máma pusu", tak opět ukázal na svou pusu. Slyšel pusa a už ho nezajímalo nic víc. To se potlačilo až cca v 3 letech. Dodnes si vše zjednodušuje, používá asociace: rukavice je pro něj "zima", židle je sedí, deštník je prší, peřina je přikrýt ("dej přikrýt", rozumněj "dones peřinu"), atd.
1. pro 2009 v 10:05  • Odpověz  •  To se mi líbí
lenkavano, sisstin: o asistentechh jsem zjistila následující.

ASISTENTI jsou
- asistent osobní - funguje jen pro dítě, jde zejm. o pomoc se samoobsluhou, zpravidla pro děti těl. a ment. postižené, platí si je rodiče, ale mohou získat na asistenta příspěvek (postup je následující: na soc. odboru zažádat o Příspěvek na péči, následně posudkováý lékař a soc. pracovník zhodnotí opodstatnění a zařadí dítě do určitého stupně s určitým příspěvkem)

- asistent pedagoga - funguje pro pedagoga a věnuje se dle pokynů pedagoga integrovanému dítěti, doporučení vydáva SPC (Speciální pedag. centrum) a ředitel MŠ nebo ZŠ, peníze přiděluje kraj, rodiče tedy nehradí nic, je to věcí školy, školky.

Nám zatím asistenta nedoporučují, někdy tím může dojít k zabránění plnohodnotnému osamostatnění dítěte. Příští rok budeme absolvovat psychologické vyšetření v SPC a pak uvidíme. Alexek zatím chodí do školky jen na 4 hodiny denně, takže moc prostoru pro asistenta zatím stejně nemáme, měl by tu školku moc roztrhanou.
1. pro 2009 v 10:31  • Odpověz  •  To se mi líbí
sisstin:
včera jsem cvičně počítala slova, která Alexek umí (nejedná se o čistou výslovnost, ale rozumím jim). Skončila jsem u 110 a to ještě samozřejmě nejsou všechna slova. Ono se zdá, že to je hodně, hlavně teď tobě, když Tygr neříká nic srozumitelného, ale na 4 roky to je bída. Jsem ale ráda i za to, protože do 3,5 roku se nedalo identifikovat skoro nic. Teď někdy nevycházím z údivu, co všechno umí pojmenovat.

S porozumněním 80% je to trochu složitejší - já to beru s ohledem na naši komunikaci, kdy se nepouštím do žádných složitostí. Otázky typu "Kde jsi byl?", "Co jste dělali ve školce?", "Jak se jmenuje ten a ten spolužák ze školky?", "Jak se máš?", "Byli jste venku?", "Kam jdeme?", "Máš ve školce kamaráda?" jsou bez odpovědi. Otázky musí být s předpokládanou odpovědí "ano", "ne". Obecně jsou otázky problém, určitě větší, než když něco oznámím, poprosím o něco, "zavelím". To rozumí víc, třebaže obsah může být shodný s případnou otázkou.

Máme smíšenou dysfázii, tedy i problémy s pamětí, slabší verbální sluchová paměť, porucha pozornosti, , problém porozumět obsahu řeči, dysgramatické tvary slov, špatná výslovnost, oslabená paměť pro slova a věty, neadekvátní chápaní pojmů a práce s nimi, špatná gramatická stavba vět, malá slovní zásoba s pomalejší výbavnost pojmů.

Když ale píšeš, že u těchto dětí se řeč může rozjet dokonce až v 5 letech, tak to jsem ráda, že jsme na tom, jak jsme. Očekávám teď rychlejší posun. Za poslední půlrok malý udělal šílený pokrok.

Sisstin, máš v okolí někoho s podobným problémem? Nebo máš možnost někoho zkontaktovat přes psychology, specialisty? Já asi poprosím o nějaký kontakt, myslím, že mi to pomůže. Byla ses podívat a předběžně poradit v té logopedické školce?
1. pro 2009 v 11:37  • Odpověz  •  To se mi líbí
VŠEM:
Omlouvám se, že tady sázím jeden příspěvek za druhým, ještě k tomu s tak dlouhými texty. Je to teď pro mě nové a mám pocit, že mi to pomáhá si plno věcí uvědomit a dozvědět se plno nových věcí. Taky jsem moc vděčná za reakce na mé příspěvky a ráda procházím i diskuze ostatních. :sweat_smile:
Tak se mnou mějte ještě chvíli trpělivost :frowning2:
1. pro 2009 v 11:42  • Odpověz  •  To se mi líbí
Simčo( doufám, že jsem to odhadla dobře :grinning: :confused: ) já se autismu taky bojím, ale snad to u nás bude čisté. Tygr má opravdu(zatím) málo příznaků, jen to nemluvení, neukazování a nehraní si s cizími dětmi...jinak oční kontakt má super, hraje si správně s hračkama, nemá žádné rituály, žádné točení, mávání rukama atd. :wink: Takže já s autismem více méně vůbec nepočítám, všude nám ho vyloučili. Tak snad u Dr.Krejčířové nedostanu nějakou ťafku :confounded: Jinak děti s receptivní dysfázií mají opravdu nějaké auti znaky, ale ty s porozuměním řeči mizí...a dobrý odborník by to měl od sebe rozeznat :wink:

Jinak Tygr ani nežvatlá, on fakt nemluví vůbec...on si jen pořád prozpěvuje, směje se, ječí a vydává různé skřeky..ale slabika z něj vyjde zřídka..a takovu tu "svoji dětskou" řeč neměl nikdy. Zhruba do těch 18m nevydával fakt zvuky skoro žádné, byl ticho jak pěna...až teda na smích nebo pláč :confused:

Jak říkáš, že Alexek zná jedno slovo a je mu to pak jedno, v jakém je to kontextu...tak u nás je naprosto to samé...on zná z věty tak jedno slovo, kterým se řídí....a má na to naučené, že se na to něco dělá...ale pak když to slovo slyší v jiném kontextu, tak je mu to úplně jedno...a zase dělá to, co má naučené..i když třeba mluvím úplně o něčem jiném :wink: proto se na tyhle děti má mluvit nejlépe pouze jednoslovně až dvouslovně, věty stejně nepochopí...bud se v tom ztrácí tak, že rovnou vypínají nebo se chudáci řídí podle toho jednoho slova, které znají :pensive:

Já se snažím těm situacím, které ho rozčilují předcházet...ale to opravdu nejde, páč on se v poslední době rozčiluje kvůli všemu!!! Někdy jsem z toho večer tak hotová, že už si přeju, aby byl zticha a furt neječel :zipper_mouth: on se teda nezlobí dlouho, hned jak odstaním ten rušivý element..tak už se směje, jenže za 2sekundy ho zase rozčílí něco jiného...takže v podstatě s přestávkama ječí celý den :confounded: Teda když jsme spolu sami, tak to ještě jde...ale jak přijdou moji rodiče, tak se předvádí a fakt ječí o moc víc :confused:

Prostě u těhlech dětí jde ten vývoj řeči strašně pomalu, takže s pětiletým se pak dají dělat hry, které dělají běžně tříletí nebo i mladší :unamused: ono to pak na okolí asi může působit divně..já tak nějak všude říkám, co máme za problém, abysme se právě vyhli těm divným pohledům atd. :wink: u Tygra to zatím není nějak moc vidět, ale počítám, že čím bude starší, tím víc bude v tomhle vyčnívat :wink:

Jinak Tygr hyperaktivní není určitě, jak je na tom s udržením pozornosti nedokážu posoudit, ale myslím, že u věcí, které ho zajímají, vydrží docela dlouho....ale zase to není nějaké strašné zaujetí, že bysme ho nemohli vyrušit...jak píšeš, že je u Alexa :wink:
1. pro 2009 ve 12:10  •  2 děti  • Odpověz  •  To se mi líbí
ronie:
logoped - kdy začít
my jsme začali k logopedce chodit v necelých 3 letech, návštěvy v průměru co 6 týdnů - 2 měsíce. U nás jde stále spíš jen o to poradit se s logopedkou, říct, jaké jsme udělali pokroky a pak dostaneme vždy nějaký úkol a doporučení, co dělat (grafomotorika, lepení a přikládání, zvířátka, grimasy před zrcadlem, slovesa). Alexek si tam tu hodinku hraje, už si ale všechno několikrát okoukal a bývá těžké to tam tu hoďku zvládnout :angry: . Myslím ale, že tak do 6 měsíců s logopedkou začne spolupracovat.

Je to dobré v tom, že jsme pod jakousi trvalou a poměrně častou kontrolou odborníka. Já neumím ty pokroky vyhodnotit, logoped ano. :dizzy_face:
1. pro 2009 ve 13:28  • Odpověz  •  To se mi líbí
tak my jsme ted byli v Rané péči, paní doktorka říkala, že oční kontakt má bezvadný a příští týden k nám přijdou domů, a začne logopedie...tedy klinická logopedie, takže začne učení obrázků, zvířátek, jemné motoriky atd. :wink:
1. pro 2009 ve 13:41  •  2 děti  • Odpověz  •  To se mi líbí
sisstin:
tak to je super. Začali jste brzy a uvidíš, že to bude lepší. Nestačím se divit, kolik existuje organizací, které se tím zabývají. Co je Raná péče? Jak často asi budete chodit? Sisstin, ty jsi z nějakého velkého města?

Dívala jsem se na rozdíl mezi klinickou logopedii a logopedií. Na netu píšou, že jde o osobní přístup, vyšetření - diagnostika - vypracování individuálního plánu - používání speciálních metod - využívání všech odvětví medicíny (neuro, psychologie, psychiatrie, ORL, foniatrie, atd.). Tak to zní skvěle. Logopedka k Vám bude docházet?

My chodíme k logopedovi v průměru co 6 týdnů-2 měsíce (posunutí termínů z důvodu nemoci, delší objednací lhůty). Na diskuzi "Moje dítě nemluví" psala nějaká maminka, že měli logopedii co 2 týdny. To je super. Já ale u nás nevím, co bychom tam tak často dělali, když Alexek nespolupracuje.

Ad informování okolí: taky to tak raději dělám, pokud je na to prostor. Je to spíš pro můj pocit. Máš pravdu, že se na nás dívají divně. Někdy si říkám, že bych byla ráda, kdyby se mě na to někdo sám zeptal. Ale to je takové citlivé téma, asi se bojí, že bych se urazila.
1. pro 2009 v 15:37  • Odpověz  •  To se mi líbí
simčo-no to je přesně to co si představuju na té logopedii, jenže tam kam sme objednaný to asi nebude ono, je to paní co je klinická logopedka,ale do toho dělá kineziologii a reiki a do telefonu mi řikala: a spolupracuje? Ono je to ještě brzy před 3 rokem,ale můžeme to zkusit...tak si myslím, že z toho nic nebude :stuck_out_tongue_closed_eyes:
1. pro 2009 v 15:42  • Odpověz  •  To se mi líbí
simalex: Raná péče je nezisková organizace, která se věnuje dětem s ohroženým vývojem do 7let :wink: Je v docela hodně městech, a hlavně je to terénní služba, takže dojíždějí až domů :wink: Každá péče se specializuje na trošku něco jiného primárně, takže třeba pražská na neslyšící děti..ale opravdu dojíždí až domů :wink: Když tak si vygoogli Raná péče, ono ti něco vyjede :wink: My teda shodou okolností bydlíme ve stejné ulici, ale přece jenom doma je to lepší, páč Tygr se chová v známém prostředí lépe :wink: V té "naší"péči mají i obrovskou hernu, půjčují didaktické hračky, jsou tam různé akce...je to moc fajn :wink:

Já mám teda taky obavy, jak bude "spolupracovat", páč jeho žádné obrázky ani učení nezajímá...ale tak třeba překvapí :wink: a ta logopedie je opravdu potřebná min. jednou za 2týdny u těhlech dětí. Jinak neuroložku máme svoji v Praze, a Dr. Krejčířová si nás předpokládám taky pak už nechá ve své péči :wink: Mně jde opravdu primárně o tu logopedii, protože já sama s Tygrem neumím pracovat, ani ho motivovat :unamused:
1. pro 2009 v 15:47  •  2 děti  • Odpověz  •  To se mi líbí
ronie: vy byste taky mohli využít Ranou péči :wink: ta pražská má taky logopedii :wink:
1. pro 2009 v 15:48  •  2 děti  • Odpověz  •  To se mi líbí
Dobrý večer! Dnes je to prvý krát, čo som sa dostala na túto stránku. Som nadšená a veľmi ohromená, že niečo také existuje. Ako vidím, nie len mi máme určitý problém zdravotný. Ako vidíte som slovenka, z východného Slovenska. Ako začať? Je to ťažké začať asi tak od začiatku. Mám 38 rokov a dve krásne detičky. 10 ročnú slečnu Ivanku a 2,2 ročného synčeka Peťka. Ako sami vidíte, Peťko sa nám narodil po dlhých 8 rokoch. Boli sme veľmi sťastný, že príde k nám. No už od začiatku sa nám začala lepiť "smola na päty". Totiž od 24. týždňa tehotenstva do 34. týždňa tehotenstva som bola hospitalizovaná v Košiciach, pre krvácanie a skorý odtok plodovej vody. Ako vidíte vydržala som tam ležať dlhých 10 týždňov. No potom Peťko sa už sám pýtal na svet, jednoducho mi odtiekla plodová voda a narodil sa nám na sekciu. Hneď od začiatku bol v inkubátore, mali sme problémy s dýchaním, chýbala mu v pľúckach látka Surfaktan. No asi za 4 dni sa to vyrovnalo, odpojili ho od dýchacích prístrojov a potom asi 4 dni ležal na nedonoseneckom oddelení. Aby som to skrátila: Peťko ako skôr narodené dieťa nám všetko robí - vyvíja sa neskôr. Začal chodiť ako 1,7 ročný. Medzi tým sme absolvovali aj Vojtovu metodu, plávanie, rôzne vyšetrenia. Ako 1,6 ročný som s ním zmenila Neurologičku, z Prešova som chodila na novou Neurologičkou do Košíc. Ako náhle sme prišli do Košíc, lekárka nám najprv nasadila injekcie Celebrolysin - či ako sa volajú, vybrali sme ich 20 ks, aj EEG nám lekárka dosť častejšie robila, ale zatiaľ EEG máme chvála bohu v poriadku. Teraz je už na nohách, keby mohol, tak nám malý vylezie až na luster ako sa hovorí. No momentálne je tu problém s rečou. Je to dosť ťažké, asi od júna tohto roka sme na liekach LUCETAM 1200. Malý ho berie každý deň ráno. No ale veľmi veľký pokrok nevidím. Skôr by som povedala, že nám lepšie rozumie, než by chcel rozprávať. Samozrejme, že základné veci ako mama, baba, vava, nene, tata, daj.... to máme za sebou. Niekedy mu pravdu povediac nerozumiem, možno že zato, že som z toho už dosť unavená. No veľmi ma poteší, keď mu poviem, napr.: aby zdvihol hračku z koberca, tak to zdvihne, aby si v postielke ľahol tak si pekne ľahne, aby ma pohladkal tak ma pohladká, keď mu pohrozím a poviem nono, tak hneď ma poslúchne. Alebo keď chce nejakú vec, tak mi to donesie do rúk. Niekedy je zas taký, že keď si chce vynútiť svoju pozornosť, tak musím všetko nechať a zobrať ho na ruky. Minule, dokonca trochu naznačoval aj meno svojej sestry, volá sa Ivka, voláme ju Ivi a ja som počula od malého I-i. Je to ťažké, asi pred týždňom sme mali návštevu, bola u nás moja sestra a tá mi hneď povedala rovno do očí, že je vidno, že malý dosť zaostáva vo vývoji je asi rok pozadu. Nebolo mi to veľmi milé, tak by som malému chcela pomôcť, aby bol na to o niečo zas lepšie. V januári ideme k neurologičke na kontrolu, uvidím čo mi povie. Ja neviem, počula som o tom Celebrolysine, no zas som veľa počula, že je to dosť veľký spúsťač epileptických záchvatov, ale zas že nie u všetkých. No uvidíme čo bude v januári. Som veľmi rada, že som vás všetkých tu našla, aspoň som sa trochu vyrozprávala, asi som to už potrebovala. Budem veľmi šťastná, keď si aspoň jedna osoba prečíta náš príbeh. Vám všetkým čo ste tu, prajem z úprimného srdca vo vašich životoch, čím menej starosti - hlavne o zdravie vašich všetkých detí!!!! Prajem krásnu dobrú noc!!!! Monika z Prešova
2. pro 2009 v 01:21  • Odpověz  •  To se mi líbí
Ahoj Mončo :slight_smile: já myslím, že u Vás to nebude dysfázie ani nic podobného, ale pravděpodobně opožděný vývoj řeči v důsledku předčasného narození :wink: důležité je, že vám Peťko rozumí...a už pár slov umí, to by dítě s dysfázií neříkalo...já mám taky Peťka..a ten neřekne nic, a ani nerozumí moc :wink:
2. pro 2009 v 09:32  •  2 děti  • Odpověz  •  To se mi líbí
naspetko: máš to hodně složité, už od začátku. Na nedonošené dítě mi chlapeček přijde docela šikovný. Moje neteř se narodila v 33. týdnu a ve dvou letech asi už ostatní děti dohnala. Ale je to individuální a navíc je to holčička. Těm jde všechno líp. Naopak druhá neteř se narodila v termínu a je moc šikovná (sama se obleče, vysleče, nají, hodně rozumí), ale strašně málo mluví. Je jí 2,2 let a řekne Baru (to je její sestra), ahoj , teta, mama, babi, tata. Prý je podstanější stránka porozumnění, než stránka řeči. Přeji ti hodně trpělivosti, tu určitě budeš potřebovat. Vím, jak je to těžké. Někdy jsem fakt zoufalá.
Chtěla jsem se zeptat, jak doktoři řešili ten odtok vody. Prý se dítě má narodit do 24 hodin od odtoku plodové vodym jinak hrozí otrava. Můj syn se narodil až za 33 hodin po odtoku vody. Moc se mi to nezdálo, ale lékaři nechtěli porod vyvolávat. 10 týdnů mi přijde hodně bez plodové vody (teda jestli jsem to dobře pochopila).
2. pro 2009 v 09:34  • Odpověz  •  To se mi líbí
Simčo, já doufám, že u nás to bude podobné jako u vás..kéž by..u Tygra se ještě neví, jestli ji nemá smíšenou..to se prý hodnotí podle toho, jak dítě začne mluvit .... :confused:
2. pro 2009 v 09:49  •  2 děti  • Odpověz  •  To se mi líbí
ronie: určitě to zkuste a napiš, jaký z toho budeš mít pocit. Když je to klinická logopedka, tak by to mělo být asi lepší než u běžného logopeda. My jdeme zase v úterý, už teď se trochu bojím, že to malý nevydrží. Musí si ale na ni zvyknout. Takže už z toho důvodu to má význam. Mrkni ještě na IP, něco ti tam pošlu.
2. pro 2009 v 10:52  • Odpověz  •  To se mi líbí
Pozdravujem vás všetkých čo ste tu. Som veľmi rada, že ste reagovali na môj príbeh, hneď od začiatku nie najľahší.
simalex: V 24. týždni mi začala plodová voda odtekávať len veľmi pomaličky. V nemocnici som ležala už 6. deň, vtedy mi lekárka urobila ultrazvuk. No a povedala mi, že mám už len minimálne množstvo plodovej vody, že je to veľmi veľké riziko potratu. Ešte v ten deň som bola prevezená rýchlou záchrankou z Prešova do Košíc. Prvé tri dni v Košiciach som ležala pripravená na operačnej sále, lebo ani lekáry vôbec nevedeli, že čo sa bude diať ďalej. Na 4. deň ma dali na oddelenie a tam som bola ostro sledovaná. Lekári do mňa liali samé infúzie, najmä magnézium, tiež som brala aj antibiotiká, lebo som mala niekde zápaľ. Dva týždne som sa vôbec nemohla pohnúť z postele. Na naše veľké šťastie sa všetko chvála bohu zalepilo, prestala mi odtekávať plodová voda, všetko sa vo vnútri doplnilo a tak malý mohol rásť ďalej. Keď sme prišli do Košíc Peťko mal len 890gramov. Postupne som mohla chodiť aj na WC a na stravu do jedálne. Dovtedy mi všetko nosili do postele. No bohužiaľ takto som vydržala len do 34. týždňa. Dosť veľa sme už toho prebojovali. Momentálne sa trápime s nočníkom, máme ešte plienky. Učím ho chodiť po schodoch, aj vonku už chodíme bez kočiara. Peťko dosť mi rozumie, no zdá sa mi to, že len vtedy keď chce. Napr.: keď mám v rukách nejakú vec a on ju veľmi chce, tak začne pri mne veľmi dupať nôžkami a hneď kričí da da da...., no ale niekedy keď chcem aby si to pýtal, tak nič len plače. Je to pravda, že je to niekedy veľmi ťažké, možno asi by to bolo o niečo ľahšie, keby sme len vedeli, že raz bude lepšie, že tá námaha sa oplatí. No ja pevne dúfam, že to stojí zato a že raz bude lepšie.
2. pro 2009 v 11:02  • Odpověz  •  To se mi líbí
sisstin:
včera jsme o tom mluvily s mamkou a snažily se dobrat, jak to vlastně bylo, když Alexek byl starý jako Tygr. Ve 2 letech a 5 měsících jsme byli na foniatrii a teprve ve 2 letech a 9 měsících jsme byli u psychologa (vlastní iniciativa, bez doporučení). Ale to spíše kvůli těch vztekům, byly fakt děsivé, bála jsem se, že si ublíží. Všichni říkali, že máme ještě počkat, že je to s malým těžké, že má složitou povahu a ve vývoji mu brání ta jeho tvrdohlavost. A že to je kluk, atd. Dětské doktorce se to ale stejně nezdálo a spíše nás směrovala na tu speciální školku.

Tyhle stránky jsou naprosto svělé v tom, že se maminy doví, kde všude se tím zabývají a na koho se mohou nebo by měly obrátit. :dizzy_face:
2. pro 2009 v 11:18  • Odpověz  •  To se mi líbí
simčo: to oni právě říkají pořád, že to dítě prostě nechce mluvit, je líné na mluvení atd.Ale podle Dr.Krejčířové je to hloupost, prostě když má dítě možnost mluvit, tak mluvit bude, protože je to nejjednodušší :wink: já jsem strašně ráda, že jsem narazila na tu diskuzi na rodině, a hlavně kontakt na Dr.Krejčířovou..jinak by jsme se asi točili v bludném kruhu,protože všude, kde jsme byli shledali syna malým, a že to dožene...což jsem přesvědčená, že bez mého zásahu by to nedohnal ani omylem :wink:
2. pro 2009 v 11:30  •  2 děti  • Odpověz  •  To se mi líbí
naspetko: běhá mi mráz po mrázech, muselo to být strašně stresové a ten strach, jak to dopadne. Jsem moc ráda, že jste to nakonec všechno zvládli.

Pleny - já osobně se tím netrápím, malý měl pleny do 3 let, dostat ho na nočník byl strašný problém. Totální averze. Pak začal sám chodit na nočník a na záchod (strašně ho bavilo dávání malého prkénka na záchod, připadal si jako dospělý). Při nástupu do školky (3 roky) jsme to už naštěstí měli vychytané. Ale bylo to fakt ze dne na den. Někdy nemá smysl dítě nutit (teda podle mě) a možná zbytečně stresovat.

To, že se malý zlobí, může souviset s tím předčasným porodem. Ta moje nedonošená neteř je hodně nervózní, aktivní, má změny nálad, je plačtivá až přecitlivělá, má problém se soustředěním. Prý to s tím může souviset. Byla teď na velkém 3denním vyšetření (časté bolesti hlavy) a našli jí něco při vyšetření EMG (tuším, že se to tak jmenovalo). Nevím přesně výsledek, ale něco dráždí nervovou soustavu. Je už ale velká, má 6,5 roku.
2. pro 2009 ve 12:40  • Odpověz  •  To se mi líbí
simčo, u nás taky nehrozí nočník nebo záchod ani omylem...sebeobsluha je dost bídná...nají se sám jenom rukou, nesvlíkne se- jen nastavuje ruce a nohy...což mě zas na jednu stranu uklidňuje, protože např. autisti jsou v té sebeobsluze většinou dost šikovní :wink:
2. pro 2009 ve 12:41  •  2 děti  • Odpověz  •  To se mi líbí
Jdi na stranu:   Zruš
Tvůj příspěvek