• Přihlas se
  • Registrace nového člena
  • Získej PLUSPRO
  • Doporučujeme: Beremese.czModrastrecha.cz
  • Přihlas se
  • Registrace nového člena
  • Získej PLUSPRO

Opožděný vývoj řeči. Máte podobnou zkušenost?

10. října 2016 
holky, mě by v životě nenapadlo, že může mít tolik dětí problémy s řečí..já jsem to brala prostě jako samozřejmost, že se každé dítě mluvit naučí :confused:

přítel má v péči neteř, a dříve jsem ji občas hlídala, když jsem byla u nich...a ta taky do 2,5roka fakt vůbec nic neřekla, neuměla ukazovat ani nic. V té době jsem myslela, že je to tím, že se jí moc nevěnují( přítel je pořád v práci, takže je doma jen s babičkou) a proto, že nemluví. Ale synovi se věnujeme celý den, a je na tom naprosto stejně :confused: Ted už je to čtyřletá holčička, a mluví až až..je prostě úplně normální, takže já v to doufám taky...že je prostě jen pomalejší, a pak se to všechno srovná :wink:

ale co tady píše Lenka, to mě fakt děsí..já bych se s s tím srovnávala asi fakt těžko :pensive: už takhle jsem na tom občas bídně, když chodím do termínu tady na koníkovi a tam se pořád probírá, co už jiné stejně staré děti umí...a syn z toho neumí ani polovinu :unamused: je to fakt šíleně na psychiku, těžko se mi srovnává s tím, že moje dítě by mohlo být "jiné" než ostatní :unamused: ach jo...jak to nesete vy holky? :confused:
26. zář 2009 v 15:37  •  2 děti  • Odpověz  •  To se mi líbí
autor
Sis a to si představ že jsme ho měli ještě 3krát na měsíčním pobytu v Praze na logo klinice :frowning2: :wink: .tady jezdí pátý den domů ale tam byl v kuse 14dnů pak na víkend domů a znovu 14 dnů.když mu byly asi 3roky tak nám každý říkal nebojte až pujde do školky tak se mezi dětma rozmluví atd.ted už vím že jsou to nesmysly vyčítám si že jsem to nechala tak dlouho :angry: :angry: :angry: .Kubinovi jsme se taky věnovali,četli mu,navíc má ještě dva starší sourozence a Klárka vážně pusu nezavře takže stimulů měl dost ale stejně se to nepodařilo. :frowning2: na klinice mu zljistili dysfázii -opožděný vývoj řeči.když se začne včas s léčbou tak je to dobře léčitelné ale to bohužel není náš případ.u Leničky budu čekat tak do 2 a půl až 3let dýl určitě ne.po těch zkušenostech. :pensive:
26. zář 2009 v 18:56  • Odpověz  •  To se mi líbí
Ahojte holky ! Tiež sa tažko vyrovnavam s tym že mala je ina ako ostatne detičky. My sme sa rozhodli pre druhe dieťa až po 16 rokoch. Verili sme že to bude dievčatko,a tak sa aj stalo. Ale ani vo sne by mi ani nenapadlo že bude mať nejaky problem. Je pravda že od narodenia jej išlo všetko pomalšie aj sedenie, chodenie, ale som to brala s rezervou, lebo ona sa narodila menšia aj slabšia. Ale keď na 20 mesiacov nam nechcela ani pa-pa zakyvať, ani napodobniť nejake zvieratko a na svoje meno skoro vobec nereagovala tak ma to dost vyľakalo. Ale najhoršiebolo , keď v tom čase som prečitala članok v jednom časopise ako jedna mamička opisuje svoju dcerku ,ktorej stanovili diagnozu autizm, a tie priznaky u toho dievčatka boli tak podobne našim, ja som sa toho uplne zosypala, cele dni a noci som preplakala nevedela som čo mam robiť. Ale s toho času už prešlo polroka a dcerka aj keď ešte nezareaguje na každe zavolanie, ani stale ešte nerozprava ale je to podstatne lepšie ako vtedy. Ale ako sis piše, je to na zaťaž na psychiku keď okolo su rovesnici tvojho dieťaťa a vedia toho podstatne viac. A plany ohľadom škôlky, školy su fuč, lebo nemam ani tušenia ako by moja dcera zvladla klasicku škôlku alebo školu, keď už ma 2,5 roka a ani na nočnik ešte nechodi . :cry: Sis a ta neter tvojho priateľa tiež nevedela ani prstom ukazať keď niečo chcela ? Tak to fakt že ešte ani u nas nie je všetko stratene. :wink:
28. zář 2009 v 09:30  • Odpověz  •  To se mi líbí
viki:ne,neuměla...na nočník taky skoro nechodila,ale pak oslavila třetí narozeniny a najednou se do dvou měsíců všechno naučila,takže si fakt myslím,že ještě nic není ztracené.U nás mam pocit,že začíná o moc víc rozumět i složitějším věcem,udělá vše,co po něm chci.Ale mluvení pořád vůbec nic...
28. zář 2009 v 10:43  •  2 děti  • Odpověz  •  To se mi líbí
sis: naša malička tiež začina viac rozumieť aj častejšie sa otoči na zavolanie, lenže tak ako už sa spominalo u lekarky keď sa s niečim zabava, vobec nereaguje na volanie, a tym padom lekarka hned to definuje ako autizmus. A mne sa to tiež vobec nepozdava , lebo ona opätuje usmev, rada sa mazna. Ale malo kedy urobi niečo čo od nej žiadam, vtedy neviem či nechape alebo iba to nechce robiť. Len že keď jej povieme že ide sa kupať, tak hneď uteka do kupeľne, ale stale nevie alebo jej je to jedno, že pred kupaním sa má povyzliekať. A pri tom keď jej nejaky kus oblečenia prekaža v pohode si to vie sama dať dole, ale keď ja ju o to požiadam, tak to ignoruje, mam vtedy pocit že mi nerozumie, a pri tom je to uplne jednoducha vec. Ako to je u vas ? Chape ťa tvoj synček, keď ho o niečo take požiadaš?
28. zář 2009 v 11:48  • Odpověz  •  To se mi líbí
viki:já si myslím,že to,že nereagují,když jsou do něčeho zabrani,je normální.Třeba když se syn dívá na reklamy v televizi,tak i kdyby vedle něj vybuchla bomba,tak si toho nevšimne.Děti se umí do nějakých věcí ponořit mnohem víc než my.Syn teda takovýhle věci ví,že se třeba před koupáním musí svléknout,tak když ho zavolám,tak přijde a svlikne se.Samozřejmě mu pomáhám,zatím si umí jen přetáhnout tričko přes hlavu a sundat ponožky.
28. zář 2009 ve 12:11  •  2 děti  • Odpověz  •  To se mi líbí
holky..tak nevím, jestli to byla náhoda...ale Peta si ted prohlížel knížku...tak jsem mu řekla: kde je prasátko? A on fakt nalistoval první stránku, otevřel chlívek( máme tu knížku Kdo se schovává :wink: ) a našel prase :confused: :astonished: ...tak to by bylo poprvý :confused: ale fakt nevím, jestli to nebyla jen náhoda :confused:
28. zář 2009 v 18:16  •  2 děti  • Odpověz  •  To se mi líbí
:slight_smile: ahoj tak to sa tesím s tebou , náš Filipko takéto niečo ešte niky nespravil, a to je od tvojho chlapčeka o dosť starší, on ked mu dám napr. pexeso alebo rozne hry a skladačky od logopedičky a kážem mu priradiť rovnaké zvieratko tak to spraví ale ked chcem aby mi ukázal alebo podal napr. mačku nespraví to.Logopedička mi to kázala spraviť aby som zistila či mi rozumie, ale ja pritom viem že on niektoré veci najma tie ktoré on chce rozumie až velmi dobre, ked sme napr. vonku a poviem staršiemu synovi že sa pojdeme večer bicyklovať hned uteká zobrať si bicykel. Takže z toho usudzujem , že on vie o čom sa rozprávame a rozumie mi, aj psychologička povedala po dnešnom sedení, že je veľmi trvdohlavý a robí len to čo sa jemu páči a začína nám pomaly skákať po hlave skrátka s nami cvičí , viete je ťažké vychovávať dieťatko ktoré rozpárva(tak aby sme neskákali ako ono píska a vychovali z neho spravodlivého a dobrého človeka) a omnoho ťažšie je vychovávať dieťaťko ktoré nerozpráva a máme s ním problémy v dorozumievaní, o to je to ťažšie. :cry:
28. zář 2009 v 19:28  • Odpověz  •  To se mi líbí
Ahojte holky ! Nam fakt robia radosť maličkosti , ktore naše detičky spravia, a ine mamičky si to možno ani nevšimnu. Ale presne ako aj Filipko naša Niíki nikdy nerobi to čo od nej žiadame, ale keď ide o jej obľubene činnosti tak tam problem nie je. Na buduci tyždeň sme sa objednali ku pedopsychyatričke, ešte sme u žiadnej neboli, tak som zvedava čo nam povie. adamko : ako často a kde chodite na tie sedenia k logopedičke a psychologičke? Niečo tam Filipka učia? A pomaha to ? Vidiš nejaky pokrok? Zrejme aj my budeme potrebovať nejake take poradne, kde sa nam budu viac venovať a poradia mi ako na dcerku. Lebo ja ani netušim ako ju možem niečo naučiť.
1. říj 2009 v 08:58  • Odpověz  •  To se mi líbí
ahoj holky...tak s prasátkem to asi náhoda nebyla..udělal to ještě několikrát..když se zeptám, kde je prasátko..tak si jde pro tu knížku a najde ho :wink: no ted ho učím slepičku..ale jde to ztuha :confounded: dneska mám zase depresi docela slušnou..celý dny v poslední době jen knourá a vzteká se..a hlavně naprosto NIC nejí...měli jsme s tím dost problémy od malička..ale ted nejí fakt nic...je schopný za den sníst 10křupek a tot vše..ve 2 letech váží oblečený 10,2kg :wink:

já vám závidím, že vaše děti nejsou tak bojácné a jde s nima pracovat..u nás to bohužel nejde, opravdu v cizím prostředí na mně leží a nehýbá se, absolutně nereaguje na nic..tak fakt jako nevím, jak by to vyšetření či poradny probíhaly :unamused:

jinak si myslím, že všichni jsou dost tvrdohlaví dle toho, že když jde o oblíbené činnosti, tak rozumí všemu...ale když něco dělat nechtějí, tak prostě dělají, že neslyší a neudělají to :stuck_out_tongue_closed_eyes:
1. říj 2009 v 10:17  •  2 děti  • Odpověz  •  To se mi líbí
Každy uspech vašich detiček ma teši ako by to bol naš vlastny, tak že sis blahoželam. A zas mi je veĺmi ľuto že maly nič neje, u nas s tym vobec nie je problem , naša malička važi už 15 kg, a to sa narodila drobnučka, mala iba 2600g. A to ani jogurty ani pribinaček tvoj synček nezje? Ako reaguje na mlieko ? Aj s tou nebojacnosťou to maš tiež pravdu, predstavte si že my už druhy tyždeň chodime na injekcie, pichaju jej do zadočku cerebrolyzin, už 4 injekciu ani necekne, iba trocha sa napne, a keď je po všetkom, tak sa usmieva na sestričku, ako by to bol najlepší kamarat. A pri tom so synom , keď bol maly , to bolo strašne, všetkych doktorov sa bal, a pri injekciach ani nehovorim čo vystrajal. A keď bol starší , tak pri pohľade na injekčnu striekačku mi odpadaval.
1. říj 2009 v 10:41  • Odpověz  •  To se mi líbí
viki: Tygr se narodil v 40+6 a měl 2940g, je drobounkej od narození :wink: mlíko nikdy rád neměl..nevypil víc jak 120ml..a s UM přestal v 8m :wink: ale celkem dobře jedl příkrmy...fakt do těch 18m jedl dobře, i když byl furt drobounkej..ale ten poslední půl rok to jde z kopce..a poslední dny nejí fakt vůbec nic :confounded: rostou mu teda zuby, no ale stejně....až ted jsem ho naučila pít kakao, dávám normoš mlíko z krabice, UM se ani nedotkne...takže ted vypije docela dost toho kakaa..včera měl skoro litr...ale jinak děs běs...ted jsem mu dávala přesnídávku, a snědl jednu lžičku :unamused:

jinak s těma doktorama, jako úplně malý miminko byl v pohodě..jenže pak mu 2x za sebou píchali ramínko po očkování TBC..a to byl jako hnus, krev byla až na stěně..a od té doby se doktorů strašně bojí, fakt příšerně...stačí, abysme vešli do nějaké ordinace a už je cirkus nevídanej :confounded: nenechá na sebe šáhnout, pere se a ječí :confounded: já mám právě z nějaké návštěvy odborníka úplnou hrůzu, co tam bude předvádět..a těžko jim budu vysvětlovat, že doma se chová úplně jinak..že normálně reaguje, plní jednoduché příkazy..směje se a hraje si :confounded:

poslední dny toho mám fakt plný brejle...nějak to nedávám psychicky...kdyby mi nepomáhali naši, tak nevím teda :confounded:
1. říj 2009 v 10:47  •  2 děti  • Odpověz  •  To se mi líbí
Ja malej davam do mlieka med, ale ma rada aj kakao. A sis ja si spominam, že keď sme začali s tymi vyšetreniami u lekarov, to mala vtedy asi tak ako tvoj 22 mesiaca, aj keď ako menšia bola kľudna v ambulanciach, tak vtedy nam presne robila to čo aj tvoj. Nedavala sa vobec popočuvať ani pozrieť hrdielko, a teraz možno nejaky mesiac ako zas je všetko Ok. Zase sa usmieva na lekarov, a je v pohode. Neviem čim to je, ale možno že aj u vas sa to zase zmeni. Skus chodiť s malym medzi ľudi, aby si viac zvykal na cudzich.
1. říj 2009 v 11:08  • Odpověz  •  To se mi líbí
viki: u nás už to trvá dlouho, ještě tak do roka byl docela ok..nikdy to nebyl žádnej hrdina, ale šlo to...ale pak už to bylo čím dál, tím víc horší. Právě, že chodit mezi děti moc nepomáhá, spíš to bylo horší :confounded: ted je zrovna období, kdy je to lepší...naši s ním byli o víkendu venku..a prý v pohodě běhal mezi lidma a hrál si s nějakou starší holčičkou...ale pak stačí jedna věc, která ho vystresuje..a je všechno zase na bodě 0 :confounded: on prostě bere jen lidi a děti, které zná už dlouho, a ví, že mu nic neudělají...ale jinak hrůza. Třeba on venku vůbec nechodí, teda jen když někde sedíme, tak to pobíhá okolo..ale že bych třeba vyrazila někam bez kočáru, tak to neexistuje..to okamžitě řve a chce chovat, nebo jezdit. Bojí se asi, že by musel projít okolo těch cizích lidí, nebo já fakt nevím, co se mu odehrává v makovičce :unamused:

mě to hrozně omezuje, nemůžeme jít někam do dětské herny, nemůžu sí jít někam s ním pokecat s kamarádkama..jen na mně visí, a nic nedělá..v horším případě řve :frowning2: venku ho to moc nebaví, vůbec ho neberou houpačky jako jiné děti. On je nejradši se mnou doma...to je úplně jinej, lítá, hraje si..směje se..ale venku je jak zaraženej prd :unamused:

já mám štěstí, že bydlim s našima, takže když přijdou z práce, tak je s nima..nebo i o víkendu..protože jinak bych se nikam nedostala s ním :angry:
1. říj 2009 v 11:13  •  2 děti  • Odpověz  •  To se mi líbí
našla jsem toto:
Za jakých okolností navštívit logopeda
0 – 3 měsíce:
dítě nereaguje na silné zvukové podněty
4 – 10 měsíců:
dítě neumí nebo velmi obtížně přijímá potravu
dítě nereaguje na zvukové podněty
dítě nenapodobuje zvuky mluvené řeči (mama, papa)
12 měsíců:
dítě nerozumí jednoduchým slovním pokynům
2 – 3 roky:
dítě nenapodobuje mluvenou řeč
slovní zásoba obsahuje méně než 50 slov
dítě neužívá jednoduché věty
dítě neužívá otázku Co je to ? , Proč ?

je tam toho spousta i o vývojové dysfázii, ale rozhodně to teda není lehké čtení, je mi z toho až ouzko :unamused:
1. říj 2009 v 11:38  •  2 děti  • Odpověz  •  To se mi líbí
autor
ahojky holky zdravím vas po delší době.Sis ty jsi vážně zlatíčko je dobře vědět co a jak odkdy do kdy.jenom by mě strašně zajímala ta vývojová dysfázie,prosím tě kdes to objevila?
1. říj 2009 ve 12:11  • Odpověz  •  To se mi líbí
Leni, ahoj: kopíruju toto:
Vývojová dysfázie

Vývojovou dysfázii považujeme za specificky narušený vývoj řeči v důsledku raného mozkového poškození, které postihuje tzv. řečové zóny vyvíjejícího se mozku dítěte v prenatálním období. Projevuje se ztíženou schopností naučit se verbálně komunikovat,
i když podmínky pro rozvoj řeči jsou přiměřené – sociální prostředí, emocionální vazby, kvalita a četnost podnětů, smysly. Dítě má i přiměřenou inteligenci (neverbální). Porucha řeči má systémový charakter tzn., že jsou postiženy všechny jazykové roviny řeči. Ve spontánní řeči je artikulace dysfatických dětí výrazně horší než při předříkávání jednotlivých slov. Je narušena výslovnost velkého počtu hlásek, zejména měkčení (Ť, Ď, Ň), sykavek (C, S, Z, Č, Š, Ž), vyslovování R a Ř a dvojhlásek. Výrazné obtíže se objevují při rozlišení A a E, při rozlišení shluku dvojhlásek a při asimilaci sykavek – rozlišení C-Č, S-Š, Z-Ž ve slovech. Typickým příkladem je věta “žáci cvičí ve cvičkách”, kterou dysfatické dítě vysloví “záci cvicí ve cvickách”. Nácvik hlásek probíhá dlouho, fixace ještě déle a automatizace a zapojení do běžné řeči se daří jen velmi těžko. Při artikulaci vynakládají dysfatické děti nadměrné artikulační úsilí, které se promítá do pomalejšího tempa řeči. Změněná je též zvuková a rytmická stránka řeči. Dále je porušena fonematická diferenciace (rozlišení):
dlouhých-krátkých samohlásek dal-dál
měkých-tvrdých souhlásek tiká-tyká
znělé-neznělé souhlásky bez-pes

Uvědomění si hláskové struktury slova je velmi důležité při osvojování čtení a psaní.
U dysfatiků vázne analýza a syntéza slov. Je porušen jazykový cit a gramatická správnost řeči i opakování vět při předříkávání. Dysfatické děti mají chudou aktivní i pasivní slovní zásobu, v řeči jsou často agramatizmy, při popisu obrázku reagují na otázku jednoslovnou či dvouslovnou větou. Porucha řeči negativně ovlivňuje intelektový vývoj dítěte i vývoj vnitřní řeči. Děti mají výrazný deficit v oblasti jemné a hrubé motoriky, grafomotoriky, paměti – zejména verbálně-akustické, poznávání a v zrakovém a sluchovém vnímání. Snížená je i celková psychická výkonnost, pozornost a zvýšená je unavitelnost.
Ve školním věku se k dysfázii přidružují poruchy učení, o kterých budeme mluvit dále podrobněji. Dysfatický vývoj ovlivňuje též vývoj osobnosti dítěte, jeho citovou, motivační a zájmovou sféru, postavení v rodině, širší psychosociální začlenění i budoucí profesní orientaci. Zvlášť důležitá je včasná a přesná diagnóza logopeda a odlišení dysfázie od jiných vývojových poruch. Reedukace je složitá a zdlouhavá. Přednost má rozvoj řeči a smyslového vnímání, rozvoj motoriky a paměti před úpravou artikulace, která je vzhledem k závažnému postižení až druhotnou záležitostí. Ve většině případů je dítěti odložena školní docházka. Pro komplexní péči je důležitá týmová spolupráce příslušných odborníků a též spolupráce s MŠ i ZŠ.

a tady je stránka pro rodiče s postiženými dětmi:

http://www.postizenedeti.cz/content/7-petra-s-misou-vyvojova-dysfazie#comment-157
1. říj 2009 ve 12:24  •  2 děti  • Odpověz  •  To se mi líbí
Sis: neber to važne, dnešne deti su uplne ine, ja mam dojem že lekari nemaju ani tušenia čo sa deje. Dnes mi jedna mamka napisala na IP o svojej dcerke, doslova ma rozplakala. To dievčatko malo podobne priznaky ako naše detičky, a tak ako moja dcerka do všetkeho si zahryzla, nereagovala na volania, a po narodeni bračeka, keď mala skoro 3 roky uplne sa zmenila, najprv sa prihovarala iba jemu a potom začala rozpravať a teraz je to stale lepšie a lepšie. Tak že to nevzdavaj a ver intuicii. Proste svet sa meni a deti tiež, ale nejak zdravotnici to nechcu pochopiť, a keď dieťa sa nevyvyja podľa štandartu, tak musia mu niečo diagnostikovať. Tiež som stale s toho deprimovana, ale prečitala som si ( možno si budete myslieť že je to hluposť ) o dnešnych dietičkach, volaju ich indigo, tak mi to začalo davať viac zmysel ako to čo hovoria lekari . Skuste si o tom niečo prečitať, a začnete možno že viac rozumieť svojim ratolesťam. Mne to dosť pomohlo sa zmieriť s tym čo sa deje s mojou dcerou.
1. říj 2009 ve 12:56  • Odpověz  •  To se mi líbí
viki: já si o indigových dětech četla, ale vůbec mi žádné příznaky na syna nesedí :wink: většinou je k těmhle poruchám i přidružená ADHD, u které se u nás nedá vůbec mluvit.

No holky, že jsem vůbec něco na netu hledala, je mi z toho do pláče...ted mám fakt pocit, že všechny příznaky na nás sedí. Dnes jsem napsala mail jedné psycholožce u nás s tím, jak to u nás vypadá..a jestli ji máme navštívit :pensive: je mi dneska fakt hrozně :confounded:

většinou je to stejné, děti ve dvou letech nerozumí, nemluví vůbec, mají plínky atd. :confounded: je spousta případů, kdy to děti do 3let dohnaly a jsou úplně normální...ale bohužel taky nedohnali..a mají bud vývojovou dysfázii, dysartii nebo nějaký stupeň mentální retardace :unamused:
1. říj 2009 ve 13:01  •  2 děti  • Odpověz  •  To se mi líbí
1. říj 2009 ve 13:03  • Odpověz  •  To se mi líbí
Sis: to čo zatiaľ pišu o tychto detičkach, ešte stale nie je všetko, prečo takych ako naše je čim ďalej tym viac? veď skus porozmyšlať, sama si spominala že sa ti zda akoby syn všetkemu rozumel ale tvdohlavo to odmieta robiť, robi iba to čo ho bavi, a to presne tie deti robia. Ešte stale o tych deťičkach všetko nevedia. A ja si myslim to, že tie druhe deti ktore z toho nevyšli, iba mali smolu že ich nepochopili. Možno aj ja by som to brala ako blbosť, ale mam doma syna, ktorý určite to dieťa bude. Ma skoro 18, vždy bol veľmi citlivy, depresie už ma niekoľko rokov, čo ja som zažila až keď som bola po tridsiatke, ma problem so stravou, nepripušťa ani alkohol ani cigarety, aj keď polka jeho triedy už si nimi poznačene. Keby som sa nesnažila ho brať od malička takeho aky je, neviem čo by s nim dnes bolo. Vždy som sa snažila ho vo všetkom podporiť, možno vďaka tomu som ho nestratila, lebo ma dosť ťažku povahu. Perfektne sa mi uči, a pri tom škola ho strašne nudi. Keď bol male dieťa veľa plakal, a nikdy nerobil to čo od neho sme žiadali.
1. říj 2009 ve 13:31  • Odpověz  •  To se mi líbí
viki: no něco na tom je :wink: ale porucha se dá zjistit i natočením EEG..a tam už jde vidět poškození šedé kůry mozkové, takže to opravdu postihnutí je :unamused: no důležité je asi to nějak řešit, nebo nevím...jsem zvědavá, co mi napíše ta psycholožka :wink:
1. říj 2009 ve 13:33  •  2 děti  • Odpověz  •  To se mi líbí
viki: jinak teda indigové děti se prý projevují nezájmem o jídlo, což u nás teda sedí 100% :pensive:
1. říj 2009 ve 13:34  •  2 děti  • Odpověz  •  To se mi líbí
U nas EEG bolo v poriadku, tak že poškodenie mozgu vylučene. A tiež vieš že aj som bola schopna uveriť lekarom aj autizmu. A teraz som dostala do ruky knihu o indigovych deťoch, tak som uplne svoje myslenie prehodnotila. Našla som tam vetu, ktora mi veľmi pomohla , že ku všetkym deťom pristupovať ako k indigovym. A to je dobre, lebo pomožeš tym aj sebe aj svojmu dieťatku. Nikdy som nechapala prečo moj syn sa tak liši od rovesnikov, vždy mal malo kamaratov, nechodil veľmi vonku. Až pred rokom som sa niekde dočitala o takych deťoch. Vtedy som si to dala dokopy s tym mojim synom. Inač za deň mi vypije min.3 litra obyčajnej vody !!! :stuck_out_tongue_closed_eyes:
čo ani ja nezvladnem.
1. říj 2009 ve 13:56  • Odpověz  •  To se mi líbí
siss-je mi líto,že se tak trápíš :pensive: Já si myslím,že Tygr je v pořádku :wink:
Někde jsi psala,že i tobě i tvému příteli vše trvalo dýl :confused:

diskuze o indigových dětech tu je http://www.modrykonik.cz/forum/show.php?vThreadID=24431&vGroupOffset=80
1. říj 2009 ve 13:59  • Odpověz  •  To se mi líbí
jakoubka: no mně právě ne, já mluvila na roce ve větách, byla jsem bez plín atd. :wink: přítel nemluvil, ale jinak byl normální :wink:

viki: no já byla hodně podobná do první třídy, to jsem fakt žádné kamarády neměla..pak už dobrý..ale třeba lítat po venku mě taky nikdy nebavilo, radši jsem byla doma a četla jsem si :confused: jak jsem psala jakoubce, já byla dle rodičů právě dost napřed, co se týče mentality :confused: i jsem dost brzo měla hodně silné emociální cítění :confused:
1. říj 2009 ve 14:12  •  2 děti  • Odpověz  •  To se mi líbí
Sis : inač, to EEG, skoro každemu vyjde v poriadku, aj Filipko u adamko tiež ho mal Ok. Inač moju Niki museli kvoli tomu uspať, lebo pri EEG musela byť v kľude, čo samozrejme sa nedalo. Potom daj vedieť čo ti odpovedala ta psychologička.
1. říj 2009 ve 14:13  • Odpověz  •  To se mi líbí
viki: no jeho by taky museli určitě uspat, on by jinak řval šíleně :unamused: toho uspání se teda taky bojim, narkoza u takhle malýho dítěte :confounded: no uvidíme, co mi doporučí..asi se nevyhneme neurologii atd. :wink: kdybych ho aspon nějak donutila spolupracovat, to je na tom nejhorší :unamused:
1. říj 2009 ve 14:18  •  2 děti  • Odpověz  •  To se mi líbí
Sis: ake si mala tehotenstvo ? Všetko išlo v pohode ? lebo potom ja nevidim dovod, prečo Tygr by mal mať nejaky problem. Ja som malu mala dosť neskoro, ale nebola prve dieťa, tak že fakt nechapem prečo u nas to tak to dopadlo .
1. říj 2009 ve 14:20  • Odpověz  •  To se mi líbí
No my sme v priebehu mesiaca museli 2 krat podstupiť narkozu. Najprv na ušnom, lebo neurologička si myslela , že Niki nepočuje, ona vtedy vobec nereagovala na podnety, dokonca sme crngali kľučami pri uchu, a ona to ignorovala. A potom na neurologii, kvoli EEG. A prave v tom obdobi aj Niki absolutne odmietala spolupracovať, nedala si nasadiť ani sluchatka na ušnom. Ja som vtedy bola z toho uplne zničena.
1. říj 2009 ve 14:25  • Odpověz  •  To se mi líbí
Jdi na stranu:   Zruš
Tvůj příspěvek