• Přihlas se
  • Registrace nového člena
  • Získej PLUSPRO
  • Doporučujeme:  Beremese.cz Modrastrecha.cz
  • Přihlas se
  • Registrace nového člena
  • Získej PLUSPRO

Snažilky Na koníka

24. března 2010 
Dobré ráno,
tak já se dneska hlásím včera jsemto už nestihla byli jsme v poradně a pak po městě ....pak šla moje mamka se mnou k nám no a den se překulil jak voda a večer jsem šla brzo spát abych mohla ráno zase brzo s Míšou vstávat :grinning:

v poradně jsme málem zbourali celé středisko jelikoš Míša opět zabodoval se svou nevyspalostí i když ho před tím babička vozila a já si šla sednout do čekárny a pak jí prozvonila aby už dorazila že půjdeme na řadu jenže jsem ho musela probudit což by ani tak nevadilo jako to že tam byl 8 měsíční nějaký kluk Davídek a hulákal a vydával skřeky a měl radost že to dělá ozvěnu no a náš Míša se lekl a bál a pak už jen bulel a vzlikal u mě v náručí :frowning2: :confounded:
ještě jsme čekali u sestřičky jelikoš doktorka měla telefonát tak že Míša brečel já ho chovala a tančila s ním aby to bylo mírnější ale stejnak jak jsme ho pak položili na váhu ámok jako prase ještě měření délky a hlavy a pak prohlídka paní doktorky no hotovo řval jak tygr a v čekárně nepomohlo ani prso trochu se nasosal a řval mě i u prsa a přitom to teklo ale byl vyřízenej že chce spát (něco podobného asi jako na našem Vítání O. :confused: ) tak že jsem ho z rámusem rychle ustrojila naložila do kočáru a byl za chvíly tuhoň já splavená jak kůň .......maminky na mě koukali v čekárně jako že to asi ještě neviděli takhle uřvaný dítě ....no jenže co mám dělat Náš Míša když něco chce a hlavně spát je schopnej zbourat i radnici a je mu to jedno :sunglasses:

jinak vážíme 6940g měříme 67cm :dizzy_face:
15. kvě 2009 v 07:58  • Odpověz  •  To se mi líbí
no heličku, co k tomu říct, moje mamka se sice nechová tak necitlivým způsobem jako Tvoje, ale taky s ní mám polízanice, stejně tak s otcem. Je to o tom, že pro člověka od rodičů přirozeně očekává, že mu budou nejen vzorem, ale i oporou, někým, kdo je ochrání, povede celým životem, aby ten byl co nejplnohodnotnější a lásky plný atd. Dlouho jsem se vypořádávala s tím, že osoba otce v tomto smyslu slova není v mém životě zastoupena vůbec. Naši se rozvedli, když mi bylo pět a člověk se kterým moje matka žila mě nikdy za dceru nepřijal. Poslední léta zjišťuji, že svoji funkci ve výše uvedeném smyslu neplní ani moje matka a bylo mi z toho opravdu ouvej. Začala jsem pomalu poznávat, že naopak já budu muset být tím pilířem pro oba. Hodně mi otevřela oči i druhá lekce výkladu karet tento týden, kde jsme se hodně bavily o duších o jejich učení, potkávání atd. De fakto z toho vyplinulo, že rodiče, ač generačně starší žijící s přesvědčením, že objevili zeměkouli a všechno vědí nejlépe, mohou mít ve skutečnosti o hodně mladší nevyzrálou duši a ta naše starší a vyspělejší, nejdřív zmateně juká, pomoc, kam jsem se to dostala, co se mi to stalo (to může trvat celý život), nebo si plně uvědomí situaci a jak já říkám převezme opratě a takového toho duchovního vůdce, kterého marně hledala v rodičích, nalézá ve svém okolí. Mohla bych psát na toto téma asi do nekonečna, ale raději to zkrátím. To, že ses dokázala postavit na vlastní nohy a prosadit si svou, je super. Teď by bylo ještě fajn, aby si z toho neměla provázející negativní pocity a citovou frustraci. Dá se toho dosáhnout, ale je to běh na dlouhou trať, doporučuji kineziologii. O matku starost neměj, pokud se s tebou nadobro nesmíří, bude jí život opakovaně stavět do opakujících se podobných situací, které bude muset řešit a tím se učit. Ty si ale můžeš jít klidně a smířeně vlastní cestou.l :astonished:
15. kvě 2009 v 08:01  • Odpověz  •  To se mi líbí
Týnko, díky za tak krásná slova. Mrknu se na to, co mi píšeš o tom doporučení na tu kineziologii. Asi to zkusím, protože mě tyhle situace hodně vyčerpávají, i když vím, že matku nezměním. Musím se vyrovnat já uvnitř sama sebe, abych toto dokázala už neřešit a překročit tu propast
15. kvě 2009 v 08:08  • Odpověz  •  To se mi líbí
Rinti, ty to vždycky umíš tak hezky napsat :dizzy_face: :dizzy_face: :dizzy_face: :dizzy_face:

heli, ale měla jsm patalie a nešel prvně počítač, pak internet, pak zase počítač a když mi te´d jde internet i počítač, nešel mi zvuk....ale já to vypátrala a už je to všechno v cajku, takže je pro mě už zase technika fascinující a skvělá :grinning:
15. kvě 2009 v 08:08  • Odpověz  •  To se mi líbí
A dorče je vzhůru :sunglasses: :sunglasses: :sunglasses: ovšem něco si brebentí a hraje si, tak tam nejdu nebo jak mě uvidí, tak by začla natahovat a dožadovat se...však víte čeho :grinning: mě se stejně zdá, že ona ve mě vidí jenom jednu velkou radavku...ne teda pořád, ale většinou :grinning: :grinning: :grinning:
15. kvě 2009 v 08:10  • Odpověz  •  To se mi líbí
15. kvě 2009 v 08:10  • Odpověz  •  To se mi líbí
bradavku :stuck_out_tongue_closed_eyes: dneska mám rychlejší prsty než myšlenky...nebo naopak?? :sunglasses: :sunglasses: :sunglasses:
15. kvě 2009 v 08:11  • Odpověz  •  To se mi líbí
:dizzy_face: :dizzy_face: :dizzy_face: no však mě znáte, stará filozofka, Heli Tvoje maminka toho má podle toho co píšeš opravdu velice hodně ke zpracovávání a i když to Tebe jako její dceru logicky trápí, každá na tomto světě kopete za sebe řečeno lidově a pomoci ji můžeš až ve chvíli, kdy o to ona sama projeví zájem. Možná to ani není ve tvých silách a dostane se jí pomoci od úplně jiné osoby, každopádně jí čeká hodně moc práce. Naštěstí, každá duše, ať už člověk smýšlí a jedná sebehůř, má svoje anděly a Ty vynákládají všechno své úsilí na to, aby tu lidskou dušičku vedli nebo aspoň směrovaly na tu správnou cestu, na které se nakonec všichni sejdem :slight_smile:
15. kvě 2009 v 08:18  • Odpověz  •  To se mi líbí
autor
ahoj ,
koukám, že opět jste se dobře rozepsaly.

Heli, to je mi moc líto. Ale ono je všude něco. Mám švagra od sestry, a podle toho, jak jsi to psala, tak je asi jako ten tvůj manžel. Ve všem má pravdu, řekne, co si myslí. S našima si nerozumí, naši ho nemusí. A tak tam vůec nejezdí, nevídají se. Ale naštěstí mu nevadí, když k rodičům jede sestra s malou, to naštěstí má povolený. Na mýho občas taky nadávají, ale není to tak časté. Takže hlavně to chce hodně sil a pevnou vůli a vydržet. Já vím, je to těžký. Ale co naděláme.
15. kvě 2009 v 08:18  • Odpověz  •  To se mi líbí
čau luci, včera jsem se ptala na pohyby?? :confused:
15. kvě 2009 v 08:25  • Odpověz  •  To se mi líbí
autor
týnko, ahoj. a já ti odpovídala :sweat_smile: žádné ještě nejsou, ještě si myslím, že tak začátkem června by mohly být
15. kvě 2009 v 08:35  • Odpověz  •  To se mi líbí
no jo, je to těžký, ale asi už je opravdu načase se věnovat tomu hezčímu a tohle prostě nechat jen na jejích ramenou. Nebudu už tahat její zlo na svých zádech.
Mám rodinu, která stojí při mě a stát bude. Dávám jim svou lásku a rozhodně ji nechci nijak splatit. Vždyť co jiného by měla máma chtít, než aby její dítě bylo šťastné a spokojené. Nebo teda aspoň taková ta správná máma.
A snad tou správnou mámou jsem, svého syna miluji, ale nechci ho svou láskou dusit a své další dítě, které je na cestě, chci dovést tam, kde bude šťastné a bude mě mít rádo za to, že jsem maminkou, která u nich bude vždycky stát a to pohlazení pro ně vždy bude mít nachystané, bez jakýchkoli výčitek.
15. kvě 2009 v 08:38  • Odpověz  •  To se mi líbí
autor
Heli tak k tvému rozhodnutí držím palečky a ať máš plno sil!!!! Myslím, že jsi to napsala dost výstižně. Teď je pro tebe důležitá tvoje rodina, a to je hlavní. Maminka samozřejmě taky, ale přeci jen, manžel a děti jsou v tomto přednější!!!
15. kvě 2009 v 08:40  • Odpověz  •  To se mi líbí
hmmmm :dizzy_face: :dizzy_face: :dizzy_face: to je krásné :astonished: ano ano, takhle přesně by to mělo být :dizzy_face:
15. kvě 2009 v 08:41  • Odpověz  •  To se mi líbí
autor
no nic, dopila jsem čajík a jdu dělat bebe řezy. tchán má zítra narozeniny a tak nějak si je objednal.
15. kvě 2009 v 08:44  • Odpověz  •  To se mi líbí
15. kvě 2009 v 08:45  • Odpověz  •  To se mi líbí
holky, já mám poslední dva dny odpoledne v břiše jak na fotbalovém tréninku, prcek kope jak blázen, ale vždy odpoledne, dopoledne tak nějak spinká nebo odpočívá........ a pak řádí přes noc, nenechá mě spát na pravém boku, takže spím na levém nebo na zádech :grinning:
15. kvě 2009 v 08:47  • Odpověz  •  To se mi líbí
heli, to je fakt na prd, když jí musíš potkávat.. někteří příbuzní si bohužel zaslouží jen vydědit. U nás v rodině to také extra nefunguje a mnozí přátelé jsou bližší.. No, a hola hola, dnes se přijde na Verunku poprvé podívat její dědeček. Já ho vídám taky tak 1-2krát ročně. Je to fakt zvláštní pocit - je to moje krev a zároveň..
15. kvě 2009 v 08:48  • Odpověz  •  To se mi líbí
Lucí, já dělám taky ráda bebeřezy, jsou suprové a miluji nepečené cukroví, jééééééé, asi vím, co upatlám na víkend, dobrý nápad. Tak nějak poslední dobou hodně peču, hodně vařím, jen je škoda, že když to dopatlám a dokuchtím, tak na to nemám chuť, páč jsem plná vůně z toho a žaludek odmiítá toto papat a když už na to dostanu chuť, tak to najednou z lednice zmizí...... divný :grinning:
15. kvě 2009 v 08:49  • Odpověz  •  To se mi líbí
tanuki, asi opravdu musí být v každé rodině někdo, kdo je tím čeříčem klidných hladin, aby jsme si uvědomili, co vlastně máme kolem sebe a koho si máme opravdu hýčkat na prsou. Asi by to bez nich nešlo, i když ráda bych se klidně bez toho obešla, jenže to by mi asi nedošlo, co mám doma za štěstí
15. kvě 2009 v 08:51  • Odpověz  •  To se mi líbí
Tanu, Dorotku děda ještě taky neviděl :unamused: :unamused: :unamused: tak omlouvá ho, že bydlí daleko a druhej už bohužel nežije :cry:
15. kvě 2009 v 08:51  • Odpověz  •  To se mi líbí
autor
Začala mi psát kolegyně na skype, a taky sestra, tak tu ještě straším.

Heli, to je pravda, jsou moc dobrý. Ale jak píšeš, taky co udělám, tak na to moc chuť nemám. A přitom to mám tak ráda. No jo, asi si budu muset zvykat na jídla a mlsy, které já neudělám. :sweat_smile:
15. kvě 2009 v 09:01  • Odpověz  •  To se mi líbí
to je fakt, když jsem u mamky (tchýně) na návštěvě, tak tam do mě ty dortíky padají neuvěřitelně rychle :slight_smile:
15. kvě 2009 v 09:17  • Odpověz  •  To se mi líbí
ahojík holky, tak já stále nic ... :unamused: . Malá je i nějak podezřele v klidu :unamused:

Týjo tady je nakecáno :confused: . Teď čtu o Heli.... Mám pocit, že tvá mamka má nějaký mindrák či co...asi v životě nedokázala, co chtěla a ťeď závidí (nejspíš úspěch a štěstí) svým vlastním dcerám :pensive:...... no já jsem si zas pro změnu užila s tátou :rolling_eyes: ... Měl vždy radši bráchu a dával mi to hodně sežrat, v pubertě a dospělosti to vrcholilo... to jsem si přála, co nejdřív být z domu :rolling_eyes:.... no ale teď se to obrátilo proti němu ... od doby, co tam nebydlíme, tak je jak mílius, ale stejně člověk nezapomene :pensive:
15. kvě 2009 v 09:55  • Odpověz  •  To se mi líbí
žirafí a víš, že mě tohle napadlo taky? Že prostě nedokáže vydejchat uvnitř sebe, že já i má sestra máme úplnou a hlavně fungující milující rodinu. Asi i v tomto bude zakopaný pes, proč je tak zlá, asi si myslela, že půjdeme její cestou, věčně rozvedená nebo s chlapem, který je násilník. Možná v to doufala, že si pak bude mít komu stěžovat, ale když vidí, že my jsme v krásném harmonickém vztahu, tak je tam asi závist a svou neschopnost mít klidný život s partnerem, který si jí bude vážit, ventiluje skrz nás svou zlobou. Když jsme jí chtěli obě se sestrou pomoci z toho vztahu odejít, nejdřív byla pro a pak jí zase ukecal a nasliboval hory doly a namluvil, jaké my jsme svině a zase mu uvěřila a odsunula nás na tu kolej zla a on je ten nejlepší. No, vybrala si sama. Každý má právo volby, ale nemá právo druhým ubližovat. To už jí nedovolím.
15. kvě 2009 v 10:02  • Odpověz  •  To se mi líbí
jj Heli, já to znám od toho táty... ten když jsem si například přivezla služební auto, tak to nemohl rozdejchat... fakt jsem nechápala proč, ale postupně jsem si to dávala všechno do souvislostí... Jemu totiž život protekl mezi prsty a moc toho nedokázal, navíc se rád napije a pak umí jen kritizovat ... :pensive: . No teď se to hodně zlepšilo, ale šrámy na duši zůstaly a zůstanou... bojím se, abych to pak nějak negativně nepřenesla na děti :rolling_eyes: , občas se mi vše v určitých situacích znovu vybaví :pensive: , je to tam uvnitř :pensive: . Jednou jsem o tom dokonce četla článek... že se opravdu může stát, že rodič závidí svým dětem úspěch, štěstí a mládí :pensive:
15. kvě 2009 v 10:11  • Odpověz  •  To se mi líbí
ano, tomu věřím
15. kvě 2009 v 10:15  • Odpověz  •  To se mi líbí
Markét, on je pořád v zahraničí, teď zas za 2týdny odjíždí, ale kdyby hodně chtěl, tak by si ten čas mohl udělat..ale on prostě není rodinný typ. Zato druhý děda, ten se velmi stará, dokonce začíná jednou týdně hlídat! Ale taky to není ideál - jeho vlastní děti ho tolik nebraly, "dozrál" až u těch vnoučátek.
Dnes se malá budila málo, ale já jsem vyřízená, zdálo se mi, že mi umřela máma (včera sms, že umřel kamarádky pes, kterého jsem měla fakt ráda. mimochodem, asi si žádné rozumné zvíře už pořizovat nebudu, ty úmrtí nezvládám vůbec) Jak jsme nebyli s tátou jsem na ní dost fixovaná :frowning2:
15. kvě 2009 v 10:17  • Odpověz  •  To se mi líbí
heli, každopádně co je moc, to je příliš..myslím, že je úžasné, že jsi normální a jsi schopná vytvořit láskyplné hnízdečko a je bezva, že jsi narazila na super chlapa!
15. kvě 2009 v 10:21  • Odpověz  •  To se mi líbí
no moje matka Péťu neviděla od Vánoc, při tom je sama (když pominu jejího manžela, který bydlí ve svém domě a jezdí za ní, jen když mu to ona dovolí), ale údajně nemá čas. Že si za posledních 5 měsíců neudělá ani jeden den čas na vnuka, to mi přijde jako ubohá výmluva. Ale pak je schopná mi to vyčítat, že já jí nedovolím ho vídat, při tom jsme jí s manželem jasně řekli, že s tím nemáme problém, ale musí se s náma dohodnout předem a rozhodně si nepřejeme přítomnost toho násilníka, kterého má za muže, nechceme Péťu vystavovat nějakým zbytečným scénám.
Asi raději objetuje chvilky s vnukem, než aby se s náma dohodla. Babička jak vyšitá, fakt :angry:
15. kvě 2009 v 10:23  • Odpověz  •  To se mi líbí
Jdi na stranu:   Zruš
Tvůj příspěvek