• Přihlas se
  • Registrace nového člena
  • Získej PLUSPRO
  • Doporučujeme: Beremese.czModrastrecha.cz
  • Přihlas se
  • Registrace nového člena
  • Získej PLUSPRO

Včera jsem byla na umělém oplodnení. Byl někdo taky?

7. března 2015 
Ahoj Kacenka. Ja ti rada odpoviem na všetky otázky, ktoré si mi dala. Som 77 ročník a aj manžel. Taktiež sme obaja ešte puberťáci ale život netreba brať vždy tak strašne vážne. Čo sa týka sexu, tak bohužiaľ odkedy som krvácala, tak mi zakázali a povedali, že je to riziko aby som sa milovala keď som krvácala. Inak dovtedy sa dalo ale nie žiadnu divočinu. Som rada, že máš takého skvelého manžela, lebo aj ja mám takého a sme na seba nesmierne naviazaní. Mne museli odoberať ešte nezrelé vajíčka, lebo injekcie na mňa až moc dobre zabrali a keby pokračovali ďalej, tak by ma ohrozili na živote. To mi aspoň povedala lekárka, ktorá bola úžasná. Ja som po polovičke prestala a odobrali mi 35 vajíčok, ale iba 8 ich malo folikulum a 5 ich dozrelo za 24 hod. v mojej krvi a všetkých 5 oplodnili, 2 mi dali dnu a po 3 dňoch sa ostatné 3 prestali vyvýjať, tak umreli. Potom som to jedno potratila a mám iba jedno, za ktoré som vďačná a ľúbim ho už teraz a aj môj manžel. Ja hovorím, že to asi tak malo byť. To je osud a všetko, čo sa deje, sa deje asi preto, že sa to má. Aj to jedno odišlo asi preto, že bolo buď choré, slabé a odišlo aby nebralo živiny tomu čo ostalo. Treba aj toto brať pozitívne. Ja a aj manžel to tak bereme. Takže na súrodencov nemáme, ale to nevadí, lebo ja som povedala, že súrodenci pôjdu normálnou cestou. Len to jedno trebalo trošku popohnať a bude všetko O.K. A aj u teba to tak bude. Len mysli pozitívne a nepripúšťaj žiadne "nie, nejde to, alrbo nebude to".Tak na takéto veci rýchlo zabudni. Všetko dobere dopadne a uvidíš, že s veľkou pravdepodobnosťou budú dve. Ak sa nenahneváš, tak ja ti ich prajem. Ozaj a ešte jedna rada, maj teraz aspoň 2 týždne nohy hore, sprchuj sa iba vo vlažne vode, nie v teplej. Mne to nikto nepovedal a po čase som začala krvácať, resp. vtedy sa to všetko uvoľnilo. Tak aj tebe pekný deň.
1. zář 2006 v 09:43  • Odpověz  • To se mi líbí
Ahojky děvčata, brzy se k vám připojím. V ponděli se budu objednávat do Gestu - kliniky reprodukční medicíny! :wink:
1. zář 2006 v 11:03  • Odpověz  • To se mi líbí (1)
harry,mozes prezradit v ktorom centre si bola??
1. zář 2006 v 19:05  • Odpověz  • To se mi líbí
ahojte chcem sa pridat do vasej temy ,chcem sa opytat ci je to ozaj take bolestive pri injekciach pred umelym.ake to ma vedlajsie ucinky a kolko treba brat injekcie.mate skusenost odber do troch vajicok?
1. zář 2006 v 19:26  • Odpověz  • To se mi líbí
este otazka prechadzali ste aj genetickym vysetrenim oboch partnerov?dik
1. zář 2006 v 19:28  • Odpověz  • To se mi líbí
lia, zlatko, vsak ty vies kde som bola. Tu je Danka.
3. zář 2006 v 09:36  • Odpověz  • To se mi líbí
misa1, injekcie nebolia, to vsetko všetko záleží koľko ti ich naordinujú. Ja som mala 3 denne do zadku a dalo sa to v pohode. Taktiež sme boli na genetickom vyšetrení. Ak máš možnosť, tak na Kramároch, lebo tam výsledky trvajú iba mesiac, inde 3 mesiace. Patrner by mal absolvovať aj andrologické vyšetrenie, obaja urologické vyšetrenie a odber krvi na HIV a iné, čo ti tam povedia. Neboj, nie je to nič strašné. Všetko sa dá prežiť, a keď ti po 14 dňoch povedia, že si tehotná, tak na všetko zabudneš, čo si prežila. To je moja skúsenosť.
3. zář 2006 v 09:40  • Odpověz  • To se mi líbí
lia, zlatinko v ISCARE na Šulekovej 20, BA.
3. zář 2006 v 09:41  • Odpověz  • To se mi líbí
happykaty držím palčeky a neboj sa ničoho.
3. zář 2006 v 09:42  • Odpověz  • To se mi líbí
mne sa zdal znamy tento pribeh,ale takto podrobne nie.
drzkam palceky harry a tesim sa na tvoje babo :slight_smile:
3. zář 2006 v 10:19  • Odpověz  • To se mi líbí
autor
Ahojky holcicky. Misa 1 - S temi injekcemi je to ruzne. Kazde zene naodrinuji vse jinak. Univerzalni davky neexistuji. Nektere zeny jsou velmi dobre stimulovatelne jine ne. Me manzel pichal 10 dni Gonal a k tomu jeste 7 dni dalsi injekci proti samovolnemu uvolnovani vajicek. A to obe do bricha. 40 hodin pred punkci podledni injekci na vyvolani ovulace. Opet do bricha. Ja bohuzel mela priserne bolesti po punkci vajicek... Ale ziju. Genetiku jsme mi nedelali. Nevim jestli chapu tvou otazku dobre, kdyz se ptas, na odber 3 vajicek. To by bylo fakt malo, ale nic neni vyloucene. Ja mam v centru pani, ktere po stimulaci vzali jen jedno vajicko. Musela podstoupit stimulaci znovu a vse se povedlo, mela odber i transfer stejne jako ja. A mela dost vajicek.
HappyKaty: Hodne stesti a at vse hezky klapne. A dej vedet jak to s tebou vypada.
A co ja? Ja jsem mela v patek a sobotu dost tlaky a trochu bolesti v podbrisku. Bohuzel mi to prislo jako zname bolesti pred periodou... :confounded:
Ale prsa me porad pekelne boli, dnes manzel rikal, ze jsou o dost vetsi a to i bradavky. Ja uz to nedokazu posoudit, objektivni pohled jsem uz davno ztratila... :unamused:
Asi se davam podvedome dost pod stres. Ono ani okoli moc nepomaha, vsichni se me ptaji: A co baby? Jak to vypada?
Uz me to nervuje a to kdyz si musim predstavit, ze mam vydrzet jeste tyden do testu nebo periody.... Ach jo.
Harry, pocitovala jsi neco v prubehu tech 14dnu cekani? Mela jsi tlaky ci slabe bolesti? Prsa?
Mejte se zatim krasne.
3. zář 2006 v 18:25  • Odpověz  • To se mi líbí
Kačenko a harry - moc děkuju. Určitě vás budu informovat o průběhu :wink: I já držím palečky, ať vám to vyjde!
4. zář 2006 v 07:47  • Odpověz  • To se mi líbí
Jasné, že som pociťovala, to je normálne, to sa snaží vajíčkou prichytiť o stenu maternice. Ja som doma na PN a budem asi do konca, ale stále pociťujem rôzne bolesti v podbrušku. Už som bola s tým aj v nemocnici a povedali mi, že to je tým, že sa maternica rozťahuje. Hlavne maj nožičky hore a ležkaj. Na všetko ostatné sa vykašli kým nie je isté, že si tehotná a bez akýchkoľvek problémov. Ozaj, nerob si test skôr ako v deň keď ti budú brať krv, lebo môžeš byť sklamaná tak ako ja. Ja som bola strááááááááááášne zvedavá a neodolala som, keď som išla okolo lekárne a potom som bola stráááááááášne smutná. Test som si robila znovu až keď mi povedali do telefónu výsledok, že som tehotná, tak som si to preistotu overila, lebo od samého šťastia som nechcela ani veriť. A ešte som pred tým aj tanier nechtiac rozbila. Mooooc si želám aby ti to vyšlo a dala nám hneď vedieť. Najprv neuveríš a potom sa budeš neskonale tešiť. Ja som to zažila a je to krááásne. Prajem to moooooooc a všetkým. Chcem aby všetky ženské na tomto chate boli šťastné.
4. zář 2006 ve 12:16  • Odpověz  • To se mi líbí
aj ja drzkam palce :slight_smile:
ani ja som tomu nechcela verit,az ked som naozaj videla harryho brusko.
urob si albumik,harry :wink:
4. zář 2006 ve 12:21  • Odpověz  • To se mi líbí
Cica a ty kade lietaš? raz si tam a zasa potom inde. Stále ťa len hľadám.Máš mail? Mám čerstvú fotku zo soboty aj s bruškom.
4. zář 2006 ve 12:23  • Odpověz  • To se mi líbí
urob si album a vloz sem.
idem ti napisat do IP
4. zář 2006 ve 12:25  • Odpověz  • To se mi líbí
vy dve ste chutne a ktora vlasne ma nieco v brusku , prosim vas o vysvedlenie lebo som v soku. :sweat_smile: :confused:
4. zář 2006 ve 12:29  •  2 děti  • Odpověz  • To se mi líbí
ja urcite nie a vlastne tam mam,ale cystu :astonished:
harry bude stastna mamicka
4. zář 2006 ve 12:30  • Odpověz  • To se mi líbí
Harry tak gratulujem :slight_smile: Ja tiez budem mat za chvylu velke brusko ale s pizze hihi :grinning:
No dufam ze za par mesiacov si ´budem hladkat ozajstny kotlik. :grinning:
4. zář 2006 ve 12:37  •  2 děti  • Odpověz  • To se mi líbí
domcek ďakujem. Určite si budeš aj ty a aj lia za chvíľu hladkať taký malý kotlík a vzhľadom k tomu, že liu poznám od plienok a to doslovne, tak ona bude tiež úplne žiariť a to asi tak ako ja. Možno aj viac. :slight_smile: :slight_smile: :slight_smile:
4. zář 2006 ve 14:59  • Odpověz  • To se mi líbí
autor
No harry ja planuji testik tak na patek. Uvidime. Kdybych se mela ptat ssama sebe co si myslim, zda jsem tehotna ci ne, tak nebudu moct odpovedet. Jeden den ano, druhy zase ne. Fakt nemam anunk.
Doktorka mi rikala, ze muzu delat vse, co mi dela dobre. Moc nelezim, i kdyz sobotu jsem prolezela a prospala cely den, ale delaji mi dobre prochazky v lese s nasim psiskem, porad bych neco delala, zvelebovala a tak. Ale nekdy si na tebe vzpomenu a pak si fakt lehnu s nohama nahore. Opravdu. No ceka me jeste tyden cekani. Ale co je pozitivni, poprve v zivote se citim jako poradna zenska, narostli mi prsa a manzel mlsne pokukuje... :grinning:
Ja totiz nikdy nebyla nejaka prsatice a vyborne je to, co jsem myslela, ze se mi nikdy nestane - jsou mi male podprsenky... :astonished: :sweat_smile: :wink:
Mejte se krasne a harry posilam podlazeni na brisko.
4. zář 2006 v 17:37  • Odpověz  • To se mi líbí
kacenka, pokiaľ nemáš nejaké problémy ako ja, tak je super. Ja som musela byť trošku viac opatrná. Som zvedavá, tak potom napíš. O tých prsiach by som vedela rozprávať. Tiež som nikdy nebola bohvie ako obdarená veľkými prsiami a teraz si ich mažel ešte aj fotí. Tiež sa cítim ako poriadná ženská. Je to určite zábava keď sa obzeráš v zrkadle ako priberáš, kde priberáš a vôbec ti to nevadí, lebo vieš, že ti tam v brušku niečo rastie, a skôr si hrdá na to, že všetko rastie a je väčšie. Ja som v 15 tt a mám na sebe 8 kg. Aj keď je to trošku moc, ale vôbec mi to nevadí a som hrdá na svoj veľký zadok /teda je väčší ako bol, lebo všetci z okoli mi hovorili, že som bola moc chudá/ a veľké stehná a aj prsia. Normálne mi stúplo sebavedomie. :slight_smile: Ale je to sranda.
Ďakujem za pohladenie na bruško a malý "Bebeš" - to je pracovný názov ťa tiež pozdravuje. Pa.
4. zář 2006 v 17:47  • Odpověz  • To se mi líbí
autor
Ahoj holky. Tak nevim jak to napsat. Dnes mam neuveritelnou depresi. Porad brecim a jsem s nervama uz uplne vyrizena. Uz temer vim, ze se to nepovedlo. Vnitrni pocit, prestala mi bolet prsa a splaskla, boli me podbrisek a mam pocit, ze co nevidet prijde perioda. Psychicky jsem na dne. Po vsem co jsme s manzelem prozili ohledne miminek, pokud se to opravdu nezdarilo, uz znovu nechci nic podstupovat. Pokud to nevyslo, budeme par bez deti. Tak jak to rikal muj manzel. Rika, a to uz od naseho seznameni, ze bude semnou stastny i bez deti. A ja se s tim smirim taky. Ve finale to bude jednodussi, nez podstupovat ty psychicke a fyzicke horory spojene s mymi tehotenstvimi. Brecim jako pitoma, ale ja to proste uz nezvladam.
5. zář 2006 v 15:36  • Odpověz  • To se mi líbí
kacenka, nevzdavaj to! este nie je predsa nic stratene!
keby to aj tentokrat nahodou nevyslo, co vlastne este neviete, tak si poplac, ale hlavu hore. nezufaj. a uvidis, ono to pojde. precitaj si moje heslo....
lahko sa hovori, tazsie sa to robi, ale raz vyjde slnko. aj pre vas :wink:
drzim vam palceky :wink:
5. zář 2006 v 15:52  • Odpověz  • To se mi líbí
Pises, ze takmer vies, ze sa to nepodarilo. Este to vsak nie je iste. Robila si si test? Urob si ho.
Chapem ta, viem aka bolest to je. V tomto pripade sa musis pozbierat, rozptylit sa, urob nieco pekne pre seba. Zvladnes to, aj psychicky..aj fyzicky. Pretoze to zvladnut musis. Viem o com hovorim. Mas tu naj oporu vedla seba a tym je tvoj manzel. Je to vyborne. Vyrozpravaj sa..vyplac sa..urob vsetko aby ti bolo troska lepsie.
Viac radit sa neodvazim.
5. zář 2006 v 15:57  • Odpověz  • To se mi líbí
Kačenko, opravdu to nevzdávej!! Víš kolika párům se nepodaří otěhotnět pomocí IVF napoprvé?? A pak přijdou třeba dvojčátka!! Dej tomu ještě šanci! Jestli to nevyšlo teď, zkuste to ještě aspoň dvakrát! A až pak bych bych možná začala uvažovat tak, jako ty teď..
5. zář 2006 v 16:00  • Odpověz  • To se mi líbí
Kacenka, chcela by som ta tiez podporit... Uz cez obed som sem pisala, ale nejak mi to spadlo.. tak to skusim znova.
U nas je problem v manzelovi, takze sme absolvovali metodu ICSI (vpichnutie jednej spermie priamo do vajicka). Pred dvoma rokmi sme s muzom absolvovali 3 neuspesne pokusy v ramci jedneho cyklu. Urodilo sa mi 10 vajicok a nic z toho.. Iba bolest v dusi.. Neskutocna bolest. Mozno to znie kruto, ale co ma nezabilo, to ma skutocne posilnilo. A dala som si cas. Cele dva roky. Krasny zivot vo dvojici, cestovanie, skvela praca, skveli ludia.. Manzel mi bol ohromnou oporou (a stale je :slight_smile: Zaciatkom tohto roka ma pochytil nejaky "chtic", kedy som si povedala, ze musim ist na to vsetko znova. Tak sa to vsetko znova zacalo, brala som ine lieky, sama som si pichala denne do bruska injekcie, urodilo sa len 5 vajicok a 4 sa oplodnili... Po transfere som prekonala lahsi hyperstimulacny syndrom, ked sa mi brusko nalialo vodou.. Bola som kvoli tomu doma, od bolesti chodila v predklone a pila denne min. 4litre tekutin. Asi dva dni pred testom som dostala neskutocne bolesti v podbrusku a strasne som plakala.. cele som to vzdala, citila som krivdu, ze to vsetko bolo nanic, proste som sa zlozila :( Test som si nerobila, v centre nas "varovali", ze nie su moc spolahlive, ze uz viacero zien sa zbytocne tesilo alebo plakalo. Tak som vydrzala. V den "D" po rannom odbere krvi sme tam s muzom zavolali a ked nam oznamili tu fantasticku spravu, musela som zlozit a zavolat az po chvilke, ked som sa ukludnila :slight_smile: Po 10 dnoch boli na ultrazvuku tie "fazulky" dve a ja som jedna z najstastnejsich na svete, pretoze som v 28.tt. s dvojickami (kopu na pozdrav :slight_smile:) Keby bolo jedno, bola by pre nas realna sanca, ze bude jedinacik, takze dvojicky nas velmi tesia, lebo mame "vystarano" :wink: Nikdy nebudu same, budu mat proste partaka :slight_smile:
Nevzdavaj to, skutocne... Si plna kadejakych hormonov, telo robi co moze.. Nadej je vzdy. Ja mam 31 rokov a po 5 rokoch manzelstva som sa dockala. To babo si ta najde... ci uz teraz alebo neskor :dizzy_face:
5. zář 2006 v 16:31  • Odpověz  • To se mi líbí
Krasne si to opisala Ivushka, prajem vela stastia a zdravia vam aj dvojickam. :slight_smile:
5. zář 2006 v 16:54  • Odpověz  • To se mi líbí
ivushka, myslim, ze si napisim svojho pribehu dala nadej vsetkym snazilkam tu, ze to proste vyjst musi :wink:
5. zář 2006 v 17:00  • Odpověz  • To se mi líbí
autor
Holky moc diky za ta krasna slova podpory.Jste fakt zlaticka. Pomohlo mi to aspon v tom, ze jsem se trochu uklidnila.Myslim, ze ne vsechny cetly muj pribeh cely. Toto neni moje prvni tehotenstvi. Ale uz ctvrte. A psychicky to cele asi nejnarocnejsi. Pravda, telo mam hormonama nadopovane az to neni hezke. Hyperstimulacni syndrom jsme mela take.
Test si zatim delat nemuzu. I kdyby to vyslo, je moc brzy. Jsem osmy den po transferu. Na test jdu do centra az v pondeli.
Ty skoky - tehotna netehotna me proste uz na poctvrte uplne odrovnaly.Proste tech zklamani bylo uz moc. A vim, ze to takhle nejde v mem zivote dal. Musi se neco stat. Strasne me to srazi na kolena a limituje. Uz treti rok nevim, co bude, zda budeme mit rodinu a ja budu maminka ci ne. Potrebuju mit uz v zivote jasno a vedet, kudy se bude muj a manzeluv zivot ubirat. Jaky bude mit smysl. Zda rodina ci se odpichnout a jit uplne jinym smerem. Na vysvetlenou jeste dulezita info, ze neziji v ceske republice. O to je vse o moc tezsi. Zacala jsem uplne od nuly a kvuli tehotenstvi v podstate uz 2 roky stojim na jednom miste. Proste vim, ze co nejdriv se musi ukazat moje nova zivotni cesta. Doufam, ze tem mym psychoblabolum aspon trochu rozumite...A jeste jednou diky vam vsem.
5. zář 2006 v 17:19  • Odpověz  • To se mi líbí
Jdi na stranu:   Zruš
Tvůj příspěvek