• Přihlas se
  • Registrace nového člena
  • Získej PLUSPRO
  • Doporučujeme:  Beremese.cz Modrastrecha.cz
  • Přihlas se
  • Registrace nového člena
  • Získej PLUSPRO

Zemřelo mi dítě před porodem

23. října 2017 
@pentagras ...já teda za sebe..pro mě další těhotenství bylo poměrně "pohodové"...strach samozřejmě byl, o tom žádná, ale tak nějak jsem si zakázala myslet negativně a přesvědčila sama sebe o tom, že to prostě MUSÍ být a BUDE v pořádku.pravda je, že jsem do matyáška častěji šťouchala jen pro ujištění, že se hýbe...chudáček :sweat_smile: ale jinak to celkem šlo....určitě jsem myslela, že to bude horší...
teď je důležité aby se tělo zotavilo a mysl se s tím sžila a přijala to jako neměnný fakt....takové smíření se s tím....a pak...určitě se vám brzy zadaří :dizzy_face: .
to že tě nic nebaví je jasné....byla jsi připravená dělat věci kolem valentýnky a vše ostatní ti teď přijde prostě zbytečné..já se i přesto snažila tak nějak fungovat...úklid, nějaké vaření....sice s myšlenkama naprosto jinde, ale přesto...dělej ale podle toho jak cítíš...
9. kvě 2012 ve 13:48  • Odpověz  •  To se mi líbí
@luznicarka Zdravím,ano také mám velký strach aby miminko bylo nyní v pořádku,snažím se nestresovat,ale lékaři to skvěle zvládají za mě...nejdříve..máte 3 cm hematom v děloze po krvácení...nikdo neví co udělá 48 hodin bude kritických...za 5 dní hematom již nebyl...to je divné kde je,ne domu nemůžete.....doma telefon,vyšel vám špatně krevní test-podezření na Davnův syndrom..V pondělí jedu na genetiku a budu s Dr.Čutkou řešit zda odběr plodové vody nebo Nuchální prosvícení.Sice jsem již toto dvakrát zažila a i přez to,že to bylo v pořádku,strach mám.Hlídají mě honí mě od čerta k ďáblu,ale dokud nebude mimi doma,tak asi strach nepřestanu mít,což asi nepřestanu mít již nikdy.
9. kvě 2012 v 17:55  • Odpověz  •  To se mi líbí
@jeynna já planuji koupit si co nejdříve domácí ultrazvuk...už mám jeden vyhlídnutý,jen čekám zda mi ho pani prodá,nebo té pani přede mnou.
9. kvě 2012 v 17:57  • Odpověz  •  To se mi líbí
@jeynna ono ani po narození se strachu nezbavíš bohužel já sem v pernamentníms trachu že se jim něcos tane nebo dostanou bacila kterej je zabije prsotě nervy asi už do smrti jinak to nejde s dětma. Ať ti vše dobře dopadne s tim hematomem sem to měla v prvním těhu stejný ve 20 tt a zmizel a asi to bylo upozornění že je něco špatně ale nikdo to neřešil proč taky že :frowning2:
9. kvě 2012 v 18:07  • Odpověz  •  To se mi líbí
@luznicarka já jsem to měla jako následek silného krvácení s kterým jsem jela rychlou do nemocnice,ležela jsem v nemocnici 11 dní....hlásila jsem,že mám specifickou cukrovku...při které nemohu žádné cukry ani ovoce...Nikdo na to nereagoval do doby než jsem po jejich rajské začala zvracet tak moc,že jsem opět špinila...a když mi ráno opět donesli jídlo co jsem nemohla-vánočku,tak má trpělivost přetekla.Došla jsem za doktorkou,že toho mám už akorát dost,toto neni nemocnice,ale ústav a já chci domu na Revers...do půl hodiny mi volala Diabetoložka a najednou řešila můj konkrétní případ a já konečně dostávala jídlo co mi pomáhalo a né co mé dítě pomalu zabíjelo...Dnes si jídelníček radikálně hlídám a dle lékařů roste a přibýrá podle tabulek a já již od 22.4 nezvracela.S tím,že strach o děti je napořád jen souhlasím,synovi bylo v lednu 18 let a i přez to,že je klidný a rozumný,tak se ze školy zpozdí o půl hodiny a já už volám,zda je v pořádku.Vím,že tento strach nikdy neskončí i když jim bude jako je dnes mě. :slight_smile:
9. kvě 2012 v 18:22  • Odpověz  •  To se mi líbí
autor
@vera_87 doma je to depka, ale zas lepší než v nemocnici...
9. kvě 2012 ve 20:05  • Odpověz  •  To se mi líbí
autor
holky je to síla, furt se vše táhne, po pohřbu asi taky bude trochu líp ale nejhorší ej jak mě potkávaj ti co to neví a ptají se a pak jsou jak opařenííí, když jim to povím, co mi zbývá, mám lhát :frowning2: :frowning2:
9. kvě 2012 ve 20:07  • Odpověz  •  To se mi líbí
@pentagras určo nelži a řekni prostě pravdu jako pro okolí je to určo šok já sem měla to štěstí že mě se nikdo neptal páč na vesnici jeden řekne druhýmu a ví to celá vesnice takže tady to věděli všichni pro mě bylo nejhorší volat do práce to byla síla, ale naštěstí personalistka i moje šéfka byli fajn baby ( už tam bohužel nejsou ) a tak mi vyšli hodně vstříc i sem jim na tvrdo řekla že chci co nejdřív jak to pude znovu otěhotnět a nebyl problém. Jen teda několik kolegyň se zachovalo jako pěkný s :zipper_mouth: vině a začali mě pomlouvat takže to byl chvíli brutál ale tu jednu vyhodili a druhá šla sama a byl klid :wink: . Uvidíš ono se to srovná je to šílený a velký nápor na nervy, ale jak už sem psala jinde až teď z odstupem sčasu chápu proč mi všichni vštěpovali, že ženská toho musí hodně vydržet a že je v podstatě silnější než chlap. Ženská totiž musí přežít i smrt svýho dítěte :pensive: :pensive: . Bohužel je to tak a my sme ty co musí být silné protže když chceš vlastní dítě tak znovu musíš otěhotnět dítě se strachem odnosit a pak porodit. Vim že to tak nevypadá ale to pude prostě teď zařiď pohřeb a bude jedna etapa ukončená a pak už se to srovná a mě opravdu pomáhalo hodně o tom všem mluvit obrousila sem hrany tak že prostě když se mě někdo zeptá kolik mám dětí řeknu 3 ale jen dvě žijou a všichni na mě koukaj jak z jara, ale trvalo to dlouhý 2 roky.
9. kvě 2012 ve 21:35  • Odpověz  •  To se mi líbí
@pentagras naopak, říkej jim to fakt natvrdo... mně samotné to strašně pomohlo, prostě jsem o tom tak dlouho mluvila nahlas, že jsem si připustila, že je to skutečnost, že to jinak nebude... vím, že to nebylo skoro nikomu příjemné, ale přece v téhle situaci nemůžeš brát na někoho ohledy... v podstatě jsem s nikým neměla špatnou zkušenost, všichni kámoši byli perfektní, v práci taky... ale já jsem byla v trochu jiné situaci, umřelo mi jedno z dvojčat a to druhé bylo ok, tak všichni stejně směřovali hovor k "živému", ale já se nedala... doteď mluvím o tom, jak jsem čekal dvojčata, a lidi už si zvykli... je to divné, ale musíš jim pomoct, začít o tom sama, nebát se prorazit takovou tu clonu - lidi se bojí o tom mluvit, neví jak, neví, jak se cítíš... zkus trošku chápat i kámošky, třeba tu s miminem - je to od ní pitomé ani se neozvat, ale ona asi vůbec neví, co má dělat, nechce tě ranit tím, že se má dobře...


A jinak - víš, ono to bude trošku lepší až tak za pár měsíců... a za půl roku ještě lepší... trvá to hrozně dlouho, ale pak prosvitne sluníčko.
9. kvě 2012 ve 21:46  • Odpověz  •  To se mi líbí (1)
autor
@vera_87 holka jak se držíš, mě to moc nejde :frowning2:
9. kvě 2012 ve 22:25  • Odpověz  •  To se mi líbí
autor
@luznicarka
@fiallinka
ty otázky jsou nejhorší, nikdo nebere ohled :frowning2: :frowning2:
9. kvě 2012 ve 22:25  • Odpověz  •  To se mi líbí
@pentagras jenže když se tě nezeptají, tak to budeš brát ještě hůř, budeš mít pocit, že se ti lidi vyhýbají, že před tebou utíkají... fakt se mi osvědčilo je předejít. Mně nejvíc zraňovaly spíš ty následné komentáře typu "třeba to tak mělo být, co když byl stejně nemocný, ty to ustojíš, jsi silná... , čas to zahojí..." Jo, něco z toho je třeba pravda, ale nesnášela jsem to.
9. kvě 2012 ve 22:28  • Odpověz  •  To se mi líbí (1)
@pentagras breč. křič, kopej..mě pomáhalo řvát v lese do nebe.PROČ? až mě bolelo v krku...pak se mi vždy ulevilo a před ostatními jsem mohla být silná. Nechtěla jsem doma moc brečet kvůli starším dětem, taky to nesly špatně.
Muž byl ten tahoun, co řekl "jdeme dál!". Já už věděla, že to bude poslední IVF, které podstoupím, že pak bude konečná. No naštěstí ná Pán Bůh vyslyšel.
Vím, že máš pocit, že jít dál a hned se snažit o další mimčo cítíš vůči Valentýnce jako zradu,(taky jsem to tak cítila, ale pak se mi zdál staršně zvláštní sen-koukni do mého alba).Dodnes jsem z toho snu vyjevená a nevím, co si o tom myslet, ale tak nějak uvnitř vím, že to mi můj Matyášek dával znamení. Že on tam na nás všechny čeká, že po celý život bude velkým ochráncem Terezky.
Drž se holka, drž..bude to ještě dlouho trvat a žádná slova to neutěší. Jen to přebolí. A pak zbyde každodenní vzpomínka. Mně pomohla ta diskuze tady na MK "zemřelo mi dítě":najednou jsem viděla, že v tom nejsem sama a hlavně ty ženské zažily to samé.
9. kvě 2012 ve 22:43  • Odpověz  •  To se mi líbí (2)
@pentagras Ale když to neví taks e prostě musí nutně zeptat někomu to nedocvakne hodně mamin nechávvá děti doma s někým a jde ven sama tak se prostě zeptají. A na otázky typu co máte už se to narodilo jo sem odpovídala nemáme a narodila ale mrtvá a tim sem řekla vše nebo byli dobrý ty co se to z drbů nedověděli jé tak gratulujem a kdy nám mimčo ukážete na tos em říkala : k čemu se smrti naší dcery ? Hnusný ale dost to zabíralo na další dotazy se nezmohl nikdo a dali mi pokoj a až sem na to měla tak sme o tom mluvili bez problémů s kýmkoliv. U nás tím že manžel odmítl mě nechat rodit samotnou tak vlastně ten šílenej zážitek sem neměla sama ale byl sdílenej tak sme se po tom všem hodně stmelili a překonali to spolu.
9. kvě 2012 ve 23:00  • Odpověz  •  To se mi líbí
autor
@fiallinka
@pet.s
@luznicarka
holky, já to myslela jinak, přesně lidi se dělí na 3 skupiny, ti co komunikují v pohodě a ti co se vyhýbají a pak ti co to vědí a ještě se ptají, otázky typu a co jí bylo proč jako umřela atd, to mě zabíjí vysvětlovat, prostě nejsou taktní, jinak je fakt že spousta lidí odpadlo, vyselektovali jsme spoustu kamarádů :frowning2:
10. kvě 2012 v 09:52  • Odpověz  •  To se mi líbí
autor
je to děs, každej den, nemůžu se na nic soustředit a nic mě nebaví, nejsem schopná ani doma fungovat, to jsme se chtěli ještě vzít v létě :frowning2: nemám náladu na nic a přesně jak psala pet.s @ tak udělat si další dítě je pro mě ted jak kdybych zradila a vyměnila Valentýnku, vím že bych chtěla ale zatím mám tzhle pocity, vím že to stejně udělám a půjdu do toho ale ted to mám takhle :frowning2:
10. kvě 2012 v 09:55  • Odpověz  •  To se mi líbí
@pentagras Já vim že je to blbý když se zajímají ale to je právě to co potřebuješ sice to nevíš ještě ale přesně todle pomáhá obrušovat hrany je dobře že se ptají a je dobře že je to zajímá je vidět že o Vás mají zájem a to je důležitý tydle lidi sou to nejlepší co tě mohlo potkat já jich okolo sebe tolik neměla max 2-3 jinak všichni přestali komunikovat ale tihle 3 mě z toho hodně vytáhli tím jak se ptali a já na to pořád odpovídala až sem si uvědomila že už to tak nějak neni pokaždý tak bolestivý když znovu a znovu vyprávím že malá umřela protože přestal fungovat placenta jinak byla zdravá . :wink:
10. kvě 2012 v 10:04  • Odpověz  •  To se mi líbí
@pentagras Vim že je každej den těžkej ale musíš vstát a jít prostě musíš Valentýnka by to tak chtěla určitě kouká na tebe z nebíčka a je jí smutno že ty si smutná a ani ona nemůže bejt tam nahože šťastná když se ty trápíš . Zkus si každéráno říct pro Valentýnku to musím zvládnout aby se tam mohla smát nahoře a svatbu bych určitě udělala vim že ti to přijde teď jako nesmysl, ale jestli ste to měli v plánu tak to udělejte vemte se taky pro Valentýnku a jednou přijde pro Valentýnku i ten sourozenec :wink: já taky všechno dělalal pro Elišku když zemřela každý den sem si říkala musím pro Elišku a pak prostě přišlo i to že Eliška by sama nezůstala a tak je prostě potřeba Elišce pořídit sourozence. A to mi hodně pomáhalo dělat to pro Elíška i když tu není :pensive:
10. kvě 2012 v 10:27  • Odpověz  •  To se mi líbí
autor
@luznicarka dík, zkusím to, ale moc mi to nejde :frowning2: jsem ráda že si semnou píšete, jinak bych to asi nedala :frowning2:
10. kvě 2012 v 10:43  • Odpověz  •  To se mi líbí
@pentagras ono je to hrozně těžko vůbec něco v téhle chvíli dělat nebo nad tím přemýšlet - ale musíš být na ty lidi drsná a ohlížet se teď hlavně na sebe, slušně, ale důrazně - prostě sama víš, jak ti je a o čem se zvládneš bavit, takže prsotě bych ty otázky utnula ve chvíli, kdy už to není dobré - slušně, ale jasně říct - promiň, už se o tom dál teď nechci bavit... to se asi musíš naučit... fakt ty lidi musíš směrovat sama, oni netuší, co je blbě a co ne, pokud nejsou úplní trotlové...

Já sama si myslím, že kdybych byla něčí známá, tak se nejdřív zeptám, jestli o tom chce mluvit a jak moc... to je asi nejlepší řešení...
10. kvě 2012 v 11:18  • Odpověz  •  To se mi líbí
autor
@fiallinka to jo, máš pravdu, budu je muset usměrnit, taky jsem rozhozená že ještě není po pohřbu, furt čekáme na pohřebák až pošlou fakturu :frowning2: na tom vše leží tedka
10. kvě 2012 v 11:24  • Odpověz  •  To se mi líbí
@pentagras Ahoj, já jsem se v roce 2011 15.7. vdala a hned jsme si chtěli založit rodinu, celé těhu jsem proležela kvůli skříplé děloze, brala jsem od začátku magnesko kvůli silným bolestem v podbřišku, gyndr mi furt vyhrožoval předčasným porodem. Manžel vařil, uklízel, žehlil ,chodil do práce a společně jsme to dotáhli až do 35+4tt, minulý pátek jsem šla ke svému gyndr na normál kontrolu a řekla jsem že chci magnésko vysadit abych už konečně porodila a on řekl že ještě 14 dní, šel mi udělat mamograf a řekl jak dlouho necítím pohyby a já byla v šoku, udělal mi ultrazvuk a řekl že můj malý Matýsek je už dva dny Mrtví :frowning2: :frowning2: :frowning2: :frowning2: :frowning2: a že musím okamžitě porodit normál. Vyvolávačka strašně bolela, sami od sebe mi dali epidural až po pěti hodinách funění, byla jsem strašně zadýchaná, od začátku byla kontrakce po minutě a po půl minutě a to trvalo celých 6 hoin, můj manžel tam se mnou byl až do ůplného porodu, hrůza běz bez něěj bych to nezvládla. Vím co se v tobě odehrává :angry: :frowning2: :frowning2: :frowning2: :frowning2: :frowning2: :angry:
10. kvě 2012 v 11:33  • Odpověz  •  To se mi líbí
autor
@liska06 Ahoj, tak tě tady vítám :frowning2: :frowning2: přesně jak jsi psala, to je jak můj příběh pes kopírák, jen ta svatba je až na letos, mi jsme to dotáhli do 38+5 :frowning2: pitevní zpráva ukázala že malá byla zdravá jen měla nedostatek kyslíku, myslím že to dr měli poznat, ted už je to jedno ale každej den bez ní je hroznej, ted jak dál, vid.....
10. kvě 2012 ve 12:06  • Odpověz  •  To se mi líbí
autor
@liska06 to mě nechali 26 hod bez všeho, prostě do poslední chvíle jsem doufala že malá zapláče že se spletli :frowning2: :frowning2: :frowning2:
10. kvě 2012 ve 12:13  • Odpověz  •  To se mi líbí
jjj, je to strašné, hlavně když člověk ví že s tím nic nemůže dělat nejde to vrátit zpět, tak já si furt říkám že když měl pupečník okolo krku a zjistila bych to kdyby byl přidušený, tak že by byl postižený a celý život se trápil :frowning2: dvakrát deně pláču a pak se mi na chvilku zas uleví, dnes jsme byli zařizovat pohřební službu, dali jsme jim tam plyšového sobíka a dečku co měl mít Matýsek po převozu z nemo domů. Dají mu to do rakvičky a s polečně s nimi ho spálí a večír ještě vybereme nějakou urničku, líbí se nám ty skleněné a nahoře je otvůrek na podlouhlou svíčku. Ach jo proč je dovoleno aby nějaké krááávy porodily a mimi zabijí a my co by jsme za ně dýchaly tak nám je sprostě ten na hoře veme za co to máme vid. A můžeš mít ještě detičky ne? Mě řekli že jo, že za půl roku :slight_smile:
10. kvě 2012 ve 12:21  • Odpověz  •  To se mi líbí
@pentagras to já ne, jak jsem si řekla o ultrazvuk před porodem a neviděla tam žádnou tepovou frekvenci tak jsem věděla že maličkýho už nic nebolí, že mě už ten malý brouček opustil a kouká se na nás z nebíčka. Snažím se být silná a smát se protože vím že maličký by si nepřál aby jsme se s tatínkem utrápily v slzách :frowning2: . Víš buď taky silná, určitě jsi velice statečná, naše miláčky už nic nebolí a je jim už dobře :slight_smile:
10. kvě 2012 ve 12:27  • Odpověz  •  To se mi líbí
autor
@liska06 to jo, jenže naše malá byla právě zdravá a prý si nalehla na pupečník, i dle pitevní zprávy je to tak, takže si vyčítám že jsme něco nepoznala že se děje nebo dr že něco nepoznala, prostě děs, my ještě čekáme na pohřebku až se ozvou, je to zdlouhavé, budeme i dávat urničku do roinné hrobky nakonec jsme se dohodli, nechci jí nechávat někde mimo rodinu :frowning2: :frowning2: :frowning2:
10. kvě 2012 ve 14:12  • Odpověz  •  To se mi líbí
@pentagras ještě k tomu, jak píšeš, že to měli poznat.... znám takových příběhů už hrozně moc, častá je trombnóza pupečníku, uškrcení, nebo prostě ta příčina není na 100% zjištěna, a téměř nikdy se to poznat nedá, bohužel - leda že bys byla nepřetržitě napojena na monitor nebo ultrazvuk.. já jsem ležela měsíc předem v nemocnici, děti mi měřili, kontrolovali průtoky, kontrolovali mne, vše bylo ok... a stejně se to stalo. Člověk o tom pořád přemýšlí, hledá viníka, to je normální a časté - časem to přejde do jakého smíření, že s tím nic nenaděláš. To jsou věci, které opravdu neovlivníš... na druhou stranu, možná je to lepší, než zjistit nějakou závažnou chybu sebe nebo doktorů, s tím se blbě žije (u nás určitá chyba doktora fakt byla, i když ani já nemůžu říct, že by se to tak jak tak nestalo)
10. kvě 2012 ve 14:15  • Odpověz  •  To se mi líbí (1)
autor
@fiallinka no to mi ani neříííkej, ty jsi byla v nemocnici a oni to nepoznali?????? Já byla na monitoru ve čt a v so byl konec, jsem přesvědčená že dr nic nepoznala, prý na to mají 10 dní aby dítě vyndali pokud jsou na utz hraniční hodnoty, ted už se tím nic nezmění ale příště se budu furt ptát a otravovat je a chtěla jsem tam i ležet alep otom co píšeš jsem v šoku..
10. kvě 2012 ve 14:20  • Odpověz  •  To se mi líbí
@pentagras ale to fakt prostě nejde poznat - když si dítě přilehne pupečník, tak je to otázka třeba několika minut.... akutní nedostatek kyslíku.... samozřejmě, třeba dlouhodobá blbá funkce placenty poznat jde (to jsou možná ty hraniční hodnoty na ultrazvuku, ale ty u mně taky měřili a byly dobré), ale pokud dítko prospívalo hezky a najednou se to stalo, tak to téměř jistě předvídat nešlo, ze samotného ultrazvuku to nepoznáš. Věř mi, zjišťovala jsem toho tolik... a navíc fakt většina lidí, co se jim to stalo, taky byla chvíli předtím (prá dní) na kontrole a nic... je to fakt bohužel tak drsné :frowning2:.

10. kvě 2012 ve 14:23  • Odpověz  •  To se mi líbí
Jdi na stranu:   Zruš
Tvůj příspěvek