• Přihlas se
  • Registrace nového člena
  • Získej PLUSPRO
  • Doporučujeme: Beremese.czModrastrecha.cz
  • Přihlas se
  • Registrace nového člena
  • Získej PLUSPRO

Zemřelo mi dítě před porodem

3. února 2017 
@pentagras Ahoj, moc mě mrzí co se vám stalo :frowning2: u té mutace MTHFR záleží jestli máš tu neškodnou A1298C, to je jen špatné spracování kys. listové(potvrdil mně to i genetik) taky ji mám a byla sem odeslána na hematologii a pak je bohužel ta horší C677T, tam se už myslím pichají ty injekce.Drž se a přeji ať vše zlé rychle pomine a na Vás se brzo usměje štěstí
13. kvě 2012 ve 23:19  • Odpověz  •  To se mi líbí
@pentagras Kočí jak je jak se cítíš ?
16. kvě 2012 v 07:59  • Odpověz  •  To se mi líbí
autor
@luznicarka ahoj, no stojí to za prd ale je to trochu lepší, musím hlavně začít řešit i jiné věci tak celý den neležím v depce v posteli ale doma je to šílený :frowning2:
16. kvě 2012 v 18:03  • Odpověz  •  To se mi líbí
@pentagras je dobře že řešíš už další věci to hodně pomáhá hce to prostě se zahrabat do řešení všeho možnýho a do práce třeba vymalovat doma nebo nějaká taková činnost při který musíš myslet na to co děláš a nemáš čas přemýšlet nad tím co se stalo . Moc na tebe myslím. KDyby něco písni do IP :wink:
16. kvě 2012 v 18:10  • Odpověz  •  To se mi líbí
@pentagras kdyby ti pomohlo se vypsat, tak klidně můžeš i mně...
16. kvě 2012 v 18:28  • Odpověz  •  To se mi líbí
autor
@luznicarka
@pepibubu
holky moc děkuju, já se spíš tedka i bojím aby se nám doma nepokazil vztah, aby jsme se nevzdálili :frowning2:
16. kvě 2012 ve 22:06  • Odpověz  •  To se mi líbí
@pentagras A ty máš dojem že se Váš vztah kazí ? Pokud ano tak o tom začni mluvit s přítelem a když tak prostě vyhledejte společně pomoc v poradně nebo si písni mili co je v diskuzi zemřelo mi dítě ta bude vědět o nějakým psychologovi co umí pomoct v takový situaci a zajděte tam. Nám paradoxně tadle hrozná zkušenost hodně pomohla a vztah se tím posílil, ale taky to tak enbylo od začátku prostě chlapi truchlí jinak než ženský a fakt chce o pocitech mluvit a to jak ty tak tvůj přítel :pensive: :pensive:
16. kvě 2012 ve 22:13  • Odpověz  •  To se mi líbí
@pentagras hele, každej se s bolestí vyrovnává po svým, my ženský jsme takový že se z toho chcem vykecat, chlapi to držej v sobě, protože prostě "chlapi nebrečej" - strašná hovadina, ale zarytá pod kůži...
16. kvě 2012 ve 22:22  • Odpověz  •  To se mi líbí
autor
@luznicarka
@pepibubu
já právě nevím, on o tom nemluví a žije dál, já jsem ko, spíš se bojím co potom, aby to vněm pak nějak nebouchlo :frowning2: neche moc o otm mluvit :frowning2:
16. kvě 2012 ve 22:32  • Odpověz  •  To se mi líbí
@pentagras myslím si, že o tom nechce mluvit z důvodu, aby "neubližoval" tobě :frowning2: já to vidím doma, když je nějaký problém, pořád bych o tom chtěla mluvit, rozebírat to a můj chlap mi řekne, co chceš na tom pořád řešit......jestli mi trošku rozumíš
17. kvě 2012 v 07:02  • Odpověz  •  To se mi líbí
Ahojky nedalo mi to abych sem nenapsala, protože mě se narodila dcera Eliška letos 1. února a 3. února zemřela, protože jí zjistili že nemá mozek, zauzlovaný střeva a nevyvinutý plíce, a to byla bez 14 dnů donošená....šla jsem do nemocnice jen na ozvy a už sem do půl hodiny ležela na sále a akutní císař....celé těhu v pořádku- teprve ted přišla pitva a vůbec nevědí proč mi dcera zemřela, proč neměla mozeček atd.....vím jak se citíš..u nás je to 3 měsíce a 2 týdny....a příjde mi to pořád stejné, pořád hodně čerstvé.každý den chdoím na hřbitov-udělali jsme kremaci a nechali jí udělat urnový pomníček....jedna babička úplně zapoměla že nějaké vnouče měla a to podotýkám že bylo její první....každej se k tomu staví jinak....a můj chlap o tom taky nemluví- dusí to v sobě, ale pak když vybuchne stojí to zato
17. kvě 2012 v 07:26  • Odpověz  •  To se mi líbí
@pentagras Tak mu řekni co cítíš a čeho se bojíš někdy to hodně pomůže a nám to pomohlo prostě sem řekla jak je mi zle že si přijdu úplně neschopná a malá mi chybí a že mám strach že když o tom nebudem mluvit tak se rozvedem a prostě on začal taky mluvit a moc nám to pomohlo fakt prostě to tak zkus .,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,
17. kvě 2012 v 07:54  • Odpověz  •  To se mi líbí
@pentagras cituji: Tvuj prispevek:
....v práci místo aby byli trochu ohleduplní tak to ne, nejradši by abych hned nastoupila, jako že o nic nejde né, mám dost, hajzlové.....
Nevim jestli jsi vyhledala odbornou pomoc, psychiatra, krizove centrum, ja za sebou nemam zdaleka tak hroznou udalost, ale taky dost tezkou( autonehoda manzela, poraneni mozku, zlamana pater a dalsi komplikace) marodila jsem mesic s nervama a kdyz jsem prisla do prace, byla jsem pod lekama a vubec se jim to nelibilo, pry ze mam jiny pohled, jinak se pohybuju, byla jsem na dně. No ale zpetne musim uznat, že jsem asi byla dost mimo, protože jinak nás v praci nijak moc nehlidaj, nekolikrat denne pro svacinku, atd...Jen jsi rozbolavela a proste se Ti sesypaly zivotni hodnoty a to prave ti co to nepotkalo nedokazi pochopit. Zajdi na krizove centrum, mě to tedy moc pomohlo. I když Tvuj osud je mnohem težší, to jo...
17. kvě 2012 v 09:23  • Odpověz  •  To se mi líbí
autor
@sarinkam
@luznicarka
@lenka002
Ahoj holky, tak jsme si to vyřikali, jde spíš o to, že to mimčo chcem oba a je to težký, půjdem do toho znova....
18. kvě 2012 ve 20:54  • Odpověz  •  To se mi líbí
@pentagras to je dobře kočí a je to trošku lepší když ste si promluvili viď prostě opravdu chce si říct musíme o tom mluvit vim že chlapi nejsou na to vyjadřování pocitů, ale ono to fkat oběma pomůže když ty teĎ víš že i on je moc smutný jen to neukazuje. Bude líp uvidíš teď je potřeba se dát dohromady oba po psychický stránce aby se znovu povedlo. KDykoliv cokoliv budeš potřebovat nebo si prostě promluvit písni klidně i do IP pomůžu ti vyslechnu tě vím jak se cítíš prošla sem tím samím sice už to bude 5 let ale stále je to živý a bohužel to nikdy asi nepřestane bolet. Teď si užijte dovču (pomůže to protože tam musíš prostě fungovat a bejt mezi lidma ) a pak pořádně naplánujte svatbu a taky si jí užijte a jako svatební dar si nadělte druhýho drobka :wink: . Pprostě to do IVF zaplň hromadou důležitejch věcí aby si každej den musela vstát a jít :wink:
18. kvě 2012 ve 21:03  • Odpověz  •  To se mi líbí
autor
@luznicarka dík, snad to vyjde..ted bude mazec a ty máš kolik dětí?
18. kvě 2012 ve 21:10  • Odpověz  •  To se mi líbí
@pentagras Správný počet je 3, ale jen 2 sou živý a zdravý :pensive: jen moje nervy jaksi už nejsou zdravý :grinning: občas z nich mám dojem že se pudu zhoupnout, ale jinak sou to moji miláčci hlavně teda mladší malá protože prostě se pořád chodí tulit to mladej nedělal tak si to moc užívám. Ale taky sem tomu že bude po Elišce další mimčo tenkrát moc nevěřila a pět měsíců po sem byla znovu těhotná a Vítek je z dvojčat druhý během prvních 12 tt zaniklo myslím že se ani nevyvíjelo , ale já byla ráda i za jedno zdravý a živý dítě :pensive:
18. kvě 2012 ve 21:19  • Odpověz  •  To se mi líbí
autor
@luznicarka to ti věřím, tak snad se taky dočkám :frowning2:
18. kvě 2012 ve 21:37  • Odpověz  •  To se mi líbí
@pentagras Ahoj, nepročítala jsem celou diskusi, hlavně začátek. Mě zemřel syn jen několik hodin před přirozeným porodem. Postoje ostatních lidí jsou k nepochopení. Až uplyne nějakej čas, odůvodníš si to jejich chování. V podstatě se tím hnusným chovaním asi sami chrání. Protože o tom nechtějí mluvit a vůbec se tím zabývat a možná si myslí, že to tak bude i pro tebe lepší.

Můj manžel mě hrozně moc podpořil při porodu, a i po něm, ale pak se snažil jít dál a já to nechápala. Pořád nechci na syna zapomenout a myslím na něho hodně často. Teď už to není každej den, ale opravdu až teď, budou to 2 roky. A taky je to tím, že už mám dceru. Někdy jí o bráchovi i říkám a chodíme mu spolu na hřbitov zapálit svíčku. Klaudie se narodila přesně rok a den po Patrikovi.

četla jsem, že řešíš její pohřbení, myslím že do budoucna ti pomůže mít ji tam, kde by jsi chtěla. Pokud rodina nesouhlasí s pohřbením do hrobu, musíte to vyřešit sami. Je to tradice, lidi chodí zapalovat svíčky a strat se o hroby svých milovaných. Nechápu někoho, kdo příjte takto o dítě nechá ho pohřbít do "společného hrobu".

Nejdlůležitější je komunikace s manželem, ale zase opatrně, když budeš brečet rok od rána do večera, tak to asi nebude ani on dobře zvládat... On to mimčo prostě nenosil 9 měsíců a nerodil ho. Přes to, že ho měl hrozně rád moc se určeitě na vaši malou těšil. Prostě je to jiný.

Fakt je, že se s tím nikdy nesmíříš. Přemýšlíme, že by jsme se začali snažit o další mimčo, až bude Klaudii rok.A všichni včetně manžela říkají, že chceme "druhý". Já říkám třetí nebo další.

Moc ti držím palce. Pro mě bylo důležitý , že ještě v den porodu jsme se dohodli, že budeme mít další dítě co nejdřív. A tak jsem měla důvod jít dál a snažit se přežít. Říkala jsem si, že se musím rychle uzdravit (nebo zahojit) Ať můžeme co nejdřív mít to další... Prostě musíš mít důvod žít dál. Měla jsem hrozný deprese a nebyla jsem deleko od propadnutí alkoholu, ale zvládli jsme to a teď máme Klaudii. Dneska když nad tím přemýšlím, nechápu to, jak jsem to mohla zvládnout. Smrt Patrika a pak další těhotenství, Ale zvládla. Moc ti přeju, aby jsi sebrala všechny síly a věřím, že to zvládneš taky! A pokud si nejsi jistá, vyhledej pomoc, pomůže ti už jen to , že se bezezbytku vypovídáš.A třeba ti někdo poradí, kterým směrem jít dál.
18. kvě 2012 ve 21:46  • Odpověz  •  To se mi líbí (1)
autor
@nektarine přesně to mi řekl, že on jí nenosil, že se na ní tešil ale neměl jí a já jí už měla, tak to je pro mě horší, no snažím se stím popasovat ale nejde mi to ale zase musím abych mohla pak jít do dálšího mimča
18. kvě 2012 ve 21:57  • Odpověz  •  To se mi líbí
@pentagras Je mi to strašně líto... kdo ví, proč se takové věci musí dít... bohužel jsem přišla už o dvě miminka, jednou v druhém trimestru, jednou v prvním... člověk lehce propadá zoufalství... hodně mi pomohl psycholog v nemocnici, díky němu jsem se znova naučila usmát se. a pak mi děsně pomohla jakákoliv činnost, práce, práce doma, na zahradě, přeměna bytu. dovolená až trochu později, až to nebylo tak čerstvé. velice pomohl manžel, který při mě stál, byl statečný za nás oba. bohužel můj strach o další těhotenství je čím dál větší, toho se už asi nezbavím. Posílám ti hodně síly na to, abys to překonala a bylo líp.
18. kvě 2012 ve 22:08  •  2 děti  • Odpověz  •  To se mi líbí
@pentagras uplně si to pamatuju, vůbec jsem ho nechápa, jak žije dál, že chodí do práce a baví se i o jiných věcech. Já nebyla schopná ničeho.Byly chvilky, kdy mě vytáhla mamka se ségrou( to bylo dobrý) a asi po 3 týdnech jsem si našla brigádu. Něco dělej zaměstná aspoň tvoji mysl. Ono jít do práce by nemuselo být nejhorší, ze začátku to bude boj, ale musíš se trochu něcím zaměstnant.
18. kvě 2012 ve 22:09  • Odpověz  •  To se mi líbí (1)
autor
@maximka33
@nektarine
jojo, brzy půjdu makat, ještě jedem i na dovču, tak snad se dám do kupy alespon trochu.
Taky jsme zvědavá pokud se zadaří jak ustojím to těhotenství, budu asi vydepkovaná celou dobu
18. kvě 2012 ve 22:24  • Odpověz  •  To se mi líbí
@pentagras no, budeš mít o mimčo hroznej strach to je jasný. A ta dovča. My jsme jeli do Turecka a s náma ve skupině byla rodina s 2 letou holčičkou a3letým klukem. Takže celou dovolenou jsem na ně koukala a měla na krajíčku...Nakonec se z nás stali přátle apak jsme si i vyměnili pár mailů. Místo odpočinku mi ale pořád šlo na mysl to , na co jsem se snažila nemyslet...
18. kvě 2012 ve 22:30  • Odpověz  •  To se mi líbí
autor
@nektarine budu t omuset dát tu dovču, je to hlavně kvůli tělu, prý to pomůže, říkala dr, tak uvidíme, jedem solo, autem, tak to snad bude ok
18. kvě 2012 ve 22:32  • Odpověz  •  To se mi líbí (1)
vlastně moje profilová fotka je z tý dovolený :slight_smile:
18. kvě 2012 ve 22:34  • Odpověz  •  To se mi líbí
@pentagras no, druhá věc je, že můžeš pít a užívat si pěknýho počasí. Grilovačky, ochutnáky.... Je léto a to je taková pozitivní doba, to se vám to další mimčo bude děla snáz :wink:
18. kvě 2012 ve 22:36  • Odpověz  •  To se mi líbí
@pentagras zakladatelko a všechny holky je mi to tak šílene lito :frowning2: :frowning2: :frowning2: vubec nevim co na to říct!!
ja mam doma miminko 6 tydnu a cely tehu jsem se bála práve aby mi neumřelo v bříškujeste ze jsem tohle nečetla před porodem :frowning2:
vyvolala jsem si sama porod 8 dni pred terminem jak uz jsem byla nervozni šílene jsem se bala že se neco stane a jak ted čtu tak se to stát muze a dr nic nepoznaji že neco hrozí že je to z ničeho nic...

holky moc mě to mrzi,moc vám přeju at to brzo přebolí a rána se zahojí i když jizva zustane..

přeju vam at jste brzo zase těhulky a dopadne to dobře,to zlé,to nejhorší už máte za sebou... držte se..
18. kvě 2012 ve 22:38  • Odpověz  •  To se mi líbí (1)
autor
@nektarine budu se snažit ale jak jsi psala mylenky stejně budou asi jinde, ale budu muset aby jsme se trochu srovnala a mohla otěhotnět, ale jsem tip člověka co se stím nevyrovná, budu muset se stím naučit žít :frowning2:
18. kvě 2012 ve 22:42  • Odpověz  •  To se mi líbí
Holky moje..strašně moc mi je líto co tady prožívate :frowning2: já naštěstí měla šťasný konec...přišli jsme o 5 minut 12..ráno jsem byla na gyndě a říkam tomu debilovi že mi fakt neni dobře..že pohyby nejsou jak by měli být..že jsem od rána natekla a přibrala o 4kg!!! a on že co tam dělam, že jsem měla přijít až o týden..a já že neodejdu, než mi nezměří tlak..byl 150/110 a on to není tak akútni..do zítra klidně stačí ať pojedete na kontrolu měření tlaku do nemocnice!!!!Mně to nedalo,šla jsem domů, bylo mi špatně..malá neregaovala na hlazení bříška..tak jsem se oholila, malého dala k sousedce, volala manžovi ať jede domu z prace...čekala jsem ho sbalená už dole pred barakem..dorazili jsme jen tak tak do Podoli...tam uz si pamatuju jen monitor, kde srdicko horko tezko bilo..dr zarval nejaky kod..zacali me hned svlikat a do 15 minut od prijezdu mi ji vyrizli doslova z bricha!Mala byla hypoxicka a ja mela roztrzenou placentu a krvacela jsem do dutiny brisni!!!...prijit o 20 minut pozdeji, nejsem ani ja ani mala...ale muj pan ,,gyndar" prý to neni moc akutni!!!!!DEBIL!!!! :cry:
18. kvě 2012 ve 22:42  •  2 děti  • Odpověz  •  To se mi líbí
Jdi na stranu:   Zruš
Tvůj příspěvek