• Přihlas se
  • Registrace nového člena
  • Získej PLUSPRO
  • Doporučujeme: Beremese.czModrastrecha.cz
  • Přihlas se
  • Registrace nového člena
  • Získej PLUSPRO

Osmimesíční úzkost. Opravdu to existuje?

28. listopadu 2016 
Opravdu to existuje? Jak to probihalo u vasich deti? Miri je posledni dobou takovej zavyslacek, ze chce byt porad jen u me a nosit, jak ji polozim na zem, tak breci. Zda se mi, ze driv byla samostatnejsi, lezla si po byte a zkoumala, ted leze tak maximalne po mne, kdyz u ni sedim.
19. bře 2008 v 10:50  • Odpověz  •  To se mi líbí
Tak mi malý dělal to samé a teď to není o nic lepší,když chcu na záchod,musím tajně a nenápadně,jinak pláče a má úplně krokodýlí slzy :unamused: takže to asi fakt existuje...........
19. bře 2008 v 11:15  • Odpověz  •  To se mi líbí
Jeee holky, tak to me zrovna zajima. Moji dcerce bude za 14 dni osum mesicu a prave v te dobe, pojedu na dovolenou k rodicom, kde budeme asi tri tydny. Rada bych nechala obcas malou s mamkou, abych mohla neco s kamaradky podniknout, ale kazdy me ted strasi touto fazy. Rika se ji faze separacni uzkosti. A zacina prave kolem toho osmeho mesice. Samozrejme je to u kazdeho jine.
Tak jsem na netu nasla toto vysvetleni.

SEPARAČNÍ UZKOST – je to vlastně úzkost z odloučení od matky, byť jen na malou chvilku. Někdy dítěti stačí, aby jen matka odešla z místnosti nebo se schovala a dítě propuká v zoufalý pláč. Tento typ chování je naprosto normální a toto období je považováno za velmi důležité pro další citový vývoj po celý zbytek života. Předpokládá se, že velmi silný citový vztah vytvořený k matce či jiné pečující osobě v prvním roce života má pro dítě nenahraditelný význam do budoucna. Díky této velké citové zkušenosti je později dítě schopné navazovat vztahy partnerské, přátelské i rodičovské. Toto období během několika týdnů nebo měsíců odezní a je dobré po dobu jeho trvání dítěti dodávat svojí přítomností pocit jistoty a bezpečí. Dítě potřebuje mít stálou jistotu, že je milované a zabezpečené. Tady není na místě ona babská rada „nechat dítě vybrečet“. Nikdo z nás jistě nechce v dítku posilovat pocit nejistoty a opuštěnosti.

Moc by me zajimaly dalsi zkusenosti.
19. bře 2008 v 11:50  • Odpověz  •  To se mi líbí
tak u nás už toto trvá delší dobu-myslím, že tak 2.měsíce určitě a je to fakt hrozný-stačí, abych mu byla za zády a jak mě nevidí, pořád šíleně pláče. Několikrát za den ho musím mít pořád v náruči, jinak řve a řve. Jakmile se přiblížím k posteli nebo do herny a chci ho položit, tak spustí a přestane jakmile ho vezmu do náruče. Pokud chci odejít, musím ho něčím opravdu zajímavým zabavit a tajně, aby mě nevyděl se vyplížit pryč. Taky má hrůzu z cizích, neznámých prostor-takže to je taky to samé-jen chovat a chovat a vyžaduje pouze mě, jinak pláče i u manžela. Doufám, že to brzo skončí, protože někdy to je dost vyčerpávající.
19. bře 2008 ve 12:42  •  1 dítě  • Odpověz  •  To se mi líbí
ahoj, tak já už to mám snad za sebou :wink: než měl Tomášek 8 měsíců, klidně si sám hrál v postýlce a já si mohla jít klidně na WC nebo si prostě odskočit uvařit kafe.. ovšem ze dne na den, při opuštění místnosti, slzy jak hrachy, řev... zajímavé je, že když jsem dala Tomáška na hlídání k rodičům i na noc, pohodička... ovšem jak jsem přijela.... tak jako by přijel magnet a museli jsme dělat vše společně... :wink: teď už se staví k nábytku a tak, takže člověk na něj musí dávat pozor, takže jsme zase pořád spolu :wink: :grinning: ale je pravda, že když ho dám do postýlky nebo ohrádky, můžu si vklidu zajít na WC, o čemž jsem asi měsíc jenom snila :grinning:
19. bře 2008 ve 12:44  • Odpověz  •  To se mi líbí
autor
Vetrovka: Presne tak, pokud nejsem v dosahu, tak se spokoji s babickou, ale jakmile se vratim, tak uz jen breci a breci a chce jenom me.
19. bře 2008 ve 13:29  • Odpověz  •  To se mi líbí
Jéžiš, holky, nestrašte!!! Já pracuju, a tak 1-2 dny v týdnu je Edík jenom s manželem - až to přijde, tak to vážně nevim :confused: . Sice jsem jakýsi náznaky tohoto už pozorovala, ale asi to ještě není ono, páč my jsme dost zpomalený. Docela z toho mám vichr!
19. bře 2008 v 16:11  • Odpověz  •  To se mi líbí
jééé, to jsem netušila, že se to projevuje až takhle!no tak teď už vím, co se stalo s naší Andulkou..přesně jak píšete, vyžaduje neustálý kontakt,jakmile ji posadím na zem, řev jak když ji na nože berou, slzy jak hrachy, jak ji zvednu, tak se směje, stokrt za den se to opakuje a dokonce i večer před spaním..dřív stačilo ji uložit a spala, teď kolkrát i hodinu plače, když jí dám do postýlky..takže to končí tak, že ji vždycky vytáhnu, chodím s ní po bytě, ev. koukáme na tv a až mi "upadne" v náruči, takji opatrně položím do postýlky..a to se kolikrát probudí a jedem na novo, je to docela nářez..tuhle se mi vzbudila v půl třetí ráno a nebylo boha, který by ji utišil, pít nechtěla,byla suchá, mudlala si očka a padala únavou, ale jak jsem jí uložila, začala šíleně křičet, asi vzbudila celý barál :pensive: tak jsem si s ním lehla k nám do postele, ale musela jsem ji držet v náruči, jak jsem ji položila vedle sebe, tak začala znovu plakat..a ty slzy, ježiš to mi rve srdce....dřív jsem si mohla jít v klidu zatopit, vyvenčit psy před barák nebo si i zdřímnout a ona si hrála v ohrádce, teď sedím 2 minuty na wc a už plače..no tak snad jí to brzy přejde :confused:
19. bře 2008 v 16:48  • Odpověz  •  To se mi líbí
Co takhle obnovit téma?U nás je ted aktuální..Posledních pár dní chce být jen u mě na rukou,už si nevydrží chvilku hrát,musím být furt s ním..Dřív když jsem šla třeba věšet prádlo díval se přes sklo na mě a smál se,vůbec mu nevadilo že nejsem u něj,ale ted.. :frowning2: ..Nemůžu pomalu ani pustit psa ven,stačí když chytnu za kliku a ŘEV..Nevíte kdy tohle období skončí??Je to šílené :cry: Neudělám vůbec nic,sotva stihnu wc :grinning:
31. bře 2010 ve 13:07  • Odpověz  •  To se mi líbí
tak u nás to v 8mich mesiacoch začalo, a trvá dodnes :grinning: :grinning: ale našťastie sa to u nás vždy zaobišlo bez plaču, len kde sa pohnem tam malá za mnou prilezie
V 8m začal aj strašný plač ked mala íst spinkat, ale asi po 2 týždnoch to prešlo, vtedy som si vždy radšej lahla na velku postel k nej, do 5 min bola tuhá a len preniesla do postielky...vyplakat som nemala srdce :sweat_smile:
31. bře 2010 ve 13:38  • Odpověz  •  To se mi líbí
Tak naše Barborka zatím,teda žádnou uzkostí netrpí.Trochu mě to mrzí,že to není takovej mamánek.Nejraději si hraje sama,tak nevím jestli to ještě příjde ,nebo ne....
31. bře 2010 ve 14:47  • Odpověz  •  To se mi líbí
Já mám pocit,že u nás je to v takovým slabším odvaru tak 3 měsíce :sweat_smile: musím být pořád někde nablízku,nechá se vzít do náruče někým jiným ,ale musí mě mít na očích. Pár dní je to lepší - můžu jí položit na deku a odejít od ní za roh,ale pak zase jí položím na přebalovák a má hysterický záchvat,dokud si jí zase nevezmu do náruče :unamused:
taky nemám srdce jí nechat plakat,vím,že si v určitých situacích na sebe šiju bič, ale radši jí poňuchňám,než zvykat na odloučení :sweat_smile:
31. bře 2010 v 15:56  • Odpověz  •  To se mi líbí
Vy mě děsíte :astonished: ..Já doufám,že to přejde dřív jak za tři...čtyři měsíce :cry:
Taky jsem furt s ním,nenechávám ho vyřvat,ikdyž už jsem si říkala,že to zkusím,ale zatím jsem to nedokázala..
1. dub 2010 v 10:16  • Odpověz  •  To se mi líbí
Ahoj vecerrnice :slight_smile: nebuuuj :slight_smile: ale prej se to po nějaký době zase opakuje :sweat_smile: :confused:
1. dub 2010 v 10:28  • Odpověz  •  To se mi líbí
ahoj maminky, u nás to začalo s příkrmem. Dokud jsem pořád jenom kojila byl perfektní a v pohodě. Jak jsme začali s příkrmem jakoby tušil, že je postupně konec s kojením a už o začlo. Tedy není to extrém, ale když jdu do vedlejší místnosti je zle. Stačí mu, že mě vidí kousíček od sebe, ale taky ne na dlouho. Za 5 min. chce zase chovat a chovat a chovat jinak řve, řve a řve. Po šestinedělí jsem si myslela, že máme "to nejhorší" za sebou, ale teď mi to šestinedělí trošku zase připomíná, to jsem ho taky měla pořád v náručí. Naštěstí se spaní to je ok, ale občas se vzbudí a ječí. Vím, že nemůže mít hlad, je suchý ... a tak hladíme a hladíme a hladíme než zase usne. Na včerejšek střídavě ječel a kňoural hodinu a půl. Ale jak píšete nechat vyřvat ho nemám to srdce. Jestli to bude trvat až do osmého měsíce a pak se to bude později opakovat ... no potěš!
1. dub 2010 ve 13:24  • Odpověz  •  To se mi líbí
Holky, muze to byt separacni uzkost, kdyz se mala v noci casto budi a nepomuze nic nez nakojit? Chovani na rukach nestaci, uklidni se az u prsu..Do 8 mesicu se budila jen 1x za noc a pak ze dne na den..
10. lis 2016 ve 20:32  • Odpověz  •  To se mi líbí
Ahoj holky
Marianka ma ted 9 mesicu... A ve chvili kdy ji pokladam na zem aby si hrala tak nastane desnej rev.... Musim sedet na zemi s ni to je pak v pohode.... Ale nemuzu se ani nadzvednout abych si podala treba piti to pak zacne na novo.... Zed uz to dotahla tak daleko ze ani nemuze tlacit kocarek nekdo jinej... Jakmile se chytne babicka kocaru tak zacne histercit... Ale staci abych si ho vzala zpet a ve vterine je klid... Taky doufam ze uz to nebude dlouho trvat... Uz to mame mesic a zatim se to zhorsuje... A ja uz jsem z toho docela vyrizena... Rikam si jestli jsem udelala nekde chybu... Ale kdyz to tu ctu tak si myslim ze to opravdu patri k vyvoji...
Vsem drzim palce at to brzy prejde... A mame hen vesela miminka Eva
28. lis 2016 v 08:52  •  1 dítě - snaží se  • Odpověz  •  To se mi líbí
Tvůj příspěvek