2letý syn mlátí děti

lenkamedunova
20. lis 2017

Dobrý den všem, máme 2 a půl roku starého syna a máme problém s tím že si nenechá nic líbit.. Mlátí děti okolo sebe i když mu stokrát řeknu že se to nedělá..Máte někdo podobný problém a můžete mi napsat jak to řešíte ? Děkuju za rady..

alassel
20. lis 2017

Dat na prdel a klidne nekolikrat...

normalnimatka
20. lis 2017

rozhodně se neřiď debilní radou alassel... vychovává především příklad. jak chceš dítěti vysvětlit, že bít se nemá, když se k tomu snížíš i ty jako rodič, ten "rozumnej"? to fakt jako ne....

zkus projít stránky nevýchovy, aha rodičovství...kolikrát stačí pochopit, najít příčinu a snažit se tomu předcházet.

luckaamilan
20. lis 2017
normalnimatka
20. lis 2017

kromě jinýho, dát na prdel není moc účinný. pokdu to někomu zabere, je mi dost líto toho dítěte, páč to naznačuje, že bylo děcko dost snadno zpracovatelný i bez tělesnýho trestu.

luckaamilan
20. lis 2017

Omylom sa to odoslalo, spravedlnujem sa....

Syn chvilu robil to same v 2,5roku. Zistila som ale ze ked sa mu v herne a i vonku na ihrisku i na navstevach stale venujem, som mu u zadku a bavim sa s nim....nejecam s kamaratkou, nie som na mobile, tak je syn sup

luckaamilan
20. lis 2017

..je s

luckaamilan
20. lis 2017

...syn je teraz uz kludny a zlaty, ma 3,5roku. Odporucam sa dietati stale venovat a vydrzat

hanih
20. lis 2017

@lenkamedunova Nevím, jak moc vysvětlujete, ale my třeba dceři, pokud někoho uhodí, štípne apod., vysvětlujeme, že to nemůže dělat, protože to bolí, že ji taky nikdo nebije, a že by se jí určitě taky nelíbilo, kdyby do ní někdo bouchal, atd., prostě polopaticky vysvětlit. Naštěstí se podobné situace nestávají často a dcera je rozumná, tak si nechá všechno vysvětlit. Ale třeba se snažíme jí nedávat na zadek (i když už mi taky bouchly saze a dala jsem), abychom ji naučili, že ubližovat někomu se normálně nedělá. Zkusila bych taky zapátrat po příčině, jestli je nějaká situace nebo chování ostatních dětí, které ho k tomu vede, jestli třeba na sebe jen nechce upozornit, protože mu v tu chvíli přijde, že si ho nikdo nevšímá... Napadá mě třeba, že neví, jak s ostatními dětmi komunikovat, tak je bije, nebo neví, jak řešit určité situace. V tom případě bych se snažila mu to vysvětlovat a třeba mu i jít příkladem, ukázat, jak se má v těch situacích chovat...

lenkamedunova
autor
20. lis 2017

Děkuju moc všem za rady..Syna nemlátím a myslím že to není dobré řešení..

dora13
20. lis 2017

Mladsi (16 mesicu) ma k tomu sklony, kdyz se mu neco nelibi, tak nas placne, nebo se nas z radosti snazi kousnout. Vzdycky mu tu rucicku chytim a reknu, ze takhle ne, ze se hladi (udelam rukou ten pohyb), misto kousnuti si dame pusinku. A svete div se, zacina to chapat, uz temer nekouse. A kdyz je fakt vztekly, tak mu tu ruku chytnu pevne, aby to fakt citil a reknu, ze takhle fakt ne, ze to se nedela. Na hristi zatim jeste problem neni, tim, ze je malinky, ale kdyby do budoucna byly nejake naznaky, tak proste budu mit oci na stopkach a budu tomu zabranovat, aby to proste nedelal, ale pevne verim, ze to nebude potreba🙏🏻
Jinak odnaucovat biti bitim, jak tu zaznelo, je samozrejme uplny nesmysl, k tomu ani nema cenu se nejak vice vyjadrovat.

kamste
20. lis 2017

I když to je nepříjemný, tak to k danému věku patří. Dítě používá sílu, protože neví, jak jinak "hájit své zajmy".
Trocha inspirace:
líbí se mi tento způsob http://www.aharodicovstvi.cz/kdyz-predskolak-uh...
"Agresi u malých dětí si mylně představujeme jako něco špatného, co je třeba potlačit. Rodiče mají někdy až panický strach z toho, aby jejich dítě nebylo agresivní a nedělalo jim ostudu. Odborníci však poukazují na to, že agrese není zlá, je to naopak přirozený vývoj dítěte." http://www.promaminky.cz/clanky/odborna-pomoc-s...
"Dětské záchvaty vzteku dokážou rodiče dovést k zoufalství. Mnozí v takovou chvíli neudrží vlastní nervy na uzdě a dojde i na křik, plácnutí nebo ponechání dítěte na hanbě. Jak vypjatou situaci zklidnit a obejít se bez fyzických trestů?" http://ona.idnes.cz/jak-zvladnout-detsky-zachva...
" Když muž uhodí ženu, je to domácí násilí. Když rodiče uhodí dítě, je to výchova.
Je absurdní si myslet, že bitím je možné někoho k něčemu vychovat. K pohlavku, plácnutí přes zadek, nebo dokonce facce vedou rodiče nejčastěji frustrace, vztek, bezradnost či pohodlnost. Ušlechtilé řeči o výchově jsou pak jenom alibi, jak překonat nepříjemný pocit." https://psychologie.cz/rodice-nemaji-bit-deti-j... a https://psychologie.cz/jedna-vychovna/
"Emoce jako je vztek či smutek není příjemné snášet. Je to však důležité. Děti je potřebují určitou dobu cítit, prožít. A k tomu potřebují vnímat, že my dospělí se jejich negativních emocí nebojíme, že je i s nimi přijímáme: Neutíkáme od nich, když jsou smutné a máme je rádi, i když prožívají vztek nebo nenávist. Jen když děti toto cítí, mohou si dovolit své emoce přiznat a prožít. A to jim umožní se od nich posléze bez následků oprostit." https://psychologie.cz/agrese-neni-zla/
"Opravdu chcete své dítě do života vybavit vědomím, že smutek, pláč a vztek jsou špatné?" https://psychologie.cz/jak-zachazet-s-negativni...
"Jako matka jsem zjistila, že slušné chování mých dětí neslouží k tomu, abych na někoho dělala dojem. Moje dítě si zaslouží, abych respektovala jeho aktuální úroveň uvědomění, sebedůvěry a osvojování si slušného chování. Není snadné se cítit v pohodě, když naše dítě nepasuje do očekávání společnosti – ale když si uvědomím, že tato očekávání nepasují na moje dítě, pomůže mi to vzpomenout si, čí zájmy vlastně hájím." http://kouzelnavychova.cz/naomi-aldort-jak-deti...
U mojí prvorozený pomohly taky "Ponožkáči" při vysvětlování slušného chování https://www.youtube.com/channel/UCrYYHpGZYJZShB... (když totiž byla aktérem v dané situaci, tak jako by ani neslyšela, co říkám. A když se stala pozorovatelem, tak slyšela a vnímala...)

alassel
23. lis 2017

@normalnimatka nevim co je na tom debilniho? To ses takova ta matka, co nebije svoje deti cico? Neposloucha? Dostane ne prdel. Ono si to zapamatuje a ne ho nechat rust jak plevel. A evidentne to nechape po dobrym... tak si laskave komenzuj svoje debilni prispevky a myho se zdrzuj.

dora13
23. lis 2017

@alassel 😀 ted jsi me uprimne pobavila. Ja jsem treba taky takova ta matka, co nebije sve deti, jak rikas a predstav si, ze jako plevel nerostou... ono se da totiz domluvit i jinak nez pomoci fyzickych trestu, jen se nad tim clovek musi vic zamyslet a vic se snazit😉

rebe
23. lis 2017

@alassel Synu, bít lidi nesmíš. Nesmíš být lidi, nesmíš být zvířátka. Všechny problémy musíš řešit jinak než bitím. Když se zlobíš, nesmíš nikoho bít. Být jiné lidi je špatné. Jenom špatní lidé ostatním ubližují a bijí je. Když budeš bít jiné lidi, nikdo tě nebude mít rád. A aby sis to zapamatoval, budu tě bít.

hanih
23. lis 2017

@alassel Takže je lepší učit svoje děti, že bití je normální? A vynucovat si poslušnost strachem? To dítě pak neví, že něco nemá dělat, protože je to špatné, ale pamatuje si, že to nemá dělat, protože za to bude bito. Jako já chápu, že někdy zabírá jednu plácnout na zadek, když je dítě třeba tak vzteklé, že ani neslyší, co mu říkáte (i když ani to není nijak zvlášť správné a řeší to jen tu danou chvilku). Chápu i to, že matce prostě jednou ujedou nervy a taky jednu plácne na zadek. Ale bít dítě cíleně s tím, že když ho to bude bolet, bude si pamatovat, že to nemá dělat, podle mě není vůbec správné. Navíc učit dítě, že nemá bít ostatní tím, že ho zbijete, si dost odporuje. Nebylo by lepší zjistit příčinu, proč to dělá, a řešit tu? Nebo ho naučit, jak jinak ventilovat svoje pocity, než bít ostatní (třeba zbouchat polštář)?
A to, že někdo nebije svoje děti, neznamená, že je nechá růst jak plevel. Já si nepamatuju jedinou situaci, kdy by mě rodiče za něco zbili, a myslím, že jsem celkem slušně vychovaná. A svoje dítě taky nebiju, a nemyslím si, že by rostlo jak plevel...

normalnimatka
23. lis 2017

holky, že vůbec mrháte časem a energií:D
stejně si myslim, že je to fejk....takle blbý lidi snad ani nemůžou existovat :D

soleilll
23. lis 2017

Asi máte abnormálně vnímavé a empatické děti, ale moje ve věku do 2,5 let moc vysvětlování nechápalo. Nemá smysl vysvětlovat něco dítěti, co má třeba 18 měsíců, protože kouká jak z jara a udělá to stejně znovu. Když ale neuposlechne na upozornění a pak dostane plácnuto po ruce, zpozorní a hned pozná, že se to nedělá. Navíc ne každé dítě je "vysvětlovací" i později - některému můžete vymluvit díru do hlavy a stejně na to kašle. A jde o styl výchovy, ne o násilí na dětech...

hanih
23. lis 2017

@normalnimatka Když ono to člověku nedá. Ale musím oponovat, z vlastní zkušenosti vím, že takoví lidé opravdu existují. :( Někdy mi přijde, že pak berou život s dítětem jako neustálý boj - dítě nechce, je třeba ho silou donutit.

hanih
23. lis 2017

@soleilll Tak já mám asi abnormálně vnímavé dítě, protože jsem jí zhruba v těch 18 měsících vysvětlila, třeba že nemůže vypínat už zapnutou myčku. Nebylo to hned, nějaký čas to zabralo, ale šlo to. Prostě jsem vysvětlovala a vysvětlovala, nabídla jsem kompenzaci v podobě toho, že tu myčku může vždycky zapnout (aby ukojila tu potřebu mačkání čudlíků, protože nic jiného v tom nebylo) a během asi týdne bylo po problému. Dneska jsou jí dva roky a ví třeba, že když někomu ublíží (třeba i nechtěně při hře), má se omluvit a pohladit. Dokonce to dělá i sama od sebe, stačí říct au. Ono to není jen o tom vysvětlování, ale právě o tom, najít tu příčinu, proč to dítě dělá, a přesměrovat to jinam - např. vypíná myčku - chce mačkat čudlíky, tak jí dovolím, aby mačkala čudlíky ve chvíli, kdy je to potřeba a ona už pak nemá potřebu to dělat jindy. Samozřejmě na každé dítě funguje něco jiného, ale myslím, že rodič by měl svoje dítě znát natolik, aby se to všechno obešlo bez vynucování poslušnosti bitím.

rebe
23. lis 2017

@soleilll Většina matek, kterým vysvětlování nefunguje, dělá tu chybu, že mluví moc. Mluví a mluví, až dítě vypne. Ale třeba "Ne, bouchání bolí!" "Obrubník!" nebo "To mačká jenom maminka." pochopí už roční dítě. Ano, jde o styl výchovy. Jsou lidé, kteří si myslí, že nejlepší způsob, jak dítě naučit, že něco nesmí dělat, je strach z trestu, a že kdo netrestá, nechává dítě růst jako dříví v lese. Jenže spousta jiných lidí si myslí, že nejlepší způsob, jak dítě naučit, že něco má nebo nemá dělat, je dát mu poznat, proč to jiným lidem ubližuje nebo pomáhá a proč to má smysl dělat nebo nedělat.

marketis89
23. lis 2017

Celkem mě zaujala tato diskuze. No je fakt, že by se dítěti mělo nejdřív vysvětlit že se to nemá. Můj syn má 20 měsíců. Kdyz máme jít na hřiště nebo do herny tak mám obavy. Syna mé kamarádky kousnul, že tam měl otisky. Malou holčičku začal placat po hlavě. Stokrát mu říkám že se to nesmí. Ale to jako kdyby člověk mluvil do dubu. Asi to zní blbě, ale když kousne mě, oplatim mu to a je klid, zapamatuje si to že nesmí. Bohužel druhým to dělá. Jo a ohledně toho že dát po zadku by se nemělo. Tak asi tak. Známá v zásadě své dítě nebila. Prostě promlouvala k němu, domlouvala mu. A dnes to dopadlo tak, že dítě je drze, ve škole si s ním nevědí rady. No děs. Takže na ten zadek občas neuškodí dát..

soleilll
23. lis 2017

@hanih Je super, že víš, jak na ni. Přeju ti, aby ti to ještě tak 20 let vydrželo. 😉 Já evidentně neumím vysvětlovat a trávit tím týden, jak zmiňuješ, fakt nechci.
@rebe Kdybych tě měla brát doslova, tak když dítě bouchne nebo kousne jiné , měla bych přimět to pokousané dítě, ať to mému oplatí. 😀 Tím tedy pozná, jak a proč to jiným ubližuje.
Podlě mě každý extrém škodí - žádný normální rodič záměrně neseřeže dítě, až má modráky a stejně tak jen si povídat může být později, třeba v pubertě, fakt problém.
Ale je to každýho věc, jen čas ukáže, jak moc jsme se na svých dětech provinili. 🙂

rebe
23. lis 2017

@soleilll Ne, to bys opravdu neměla. Stačí, když ho upozorníš, že to dítě pláče proto, že ho kousnul. Že si s ním teď nebude chtít hrát nebo mu nepůjčí hračku. Učit někoho, že nemá kousat, tím, že ho někdo kousne, považuji za stejný nesmysl jako bití. Chci, aby mé dítě neubližovalo jiným proto, že ví, že je to bolí, že jsou pak smutné, že si s ním pak nebudou hrát a bude osamělý. Ne proto, že se bojí trestu, a je jedno, jestli je tím trestem bit, kousání nebo já nevím zákaz televize.
Opravdu nejde o nějaké "povídání" a rozhodně to není extrém. Extrém je nechat dítě, ať si dělá, co chce, klidně někomu ubližuje, ale to opravdu není to, co popisuju.

kamste
23. lis 2017

Naše názory na výchovu vychází z toho, jak vnímáme své děti:
>>Reprezentace dětství v moderní západní kultuře je založena na tom, že vidí děti jako vadné a že potřebují být formovány v dospělé bytosti. Dítě z tohoto pohledu selhává a proto je představováno jako podřízené a také že mu nelze důvěřovat, že se vyvine samo správně. Jeho základní potřeby jsou považovány za „špatné“ a neustále se proti nim bojuje.<< http://www.moudrakocka.cz/index.php/myslenky/5-...
>>Obyčejně většina z nás hledá způsob, jak dítětem manipulovat a „zabránit“ mu v tom, co definujeme jako „špatné“. Ale pokud se zastavíme a podrobíme svoje myšlenky kritickému zkoumání, zjistíme, že dítě má velmi opodstatněný důvod pro své jednání či pro to, co říká, případně objevíme, že ve skutečnosti nic špatně není. Jakmile si uvědomíme, že naše vnímání není pravdivé, můžeme si všimnout záměrů dítěte a nabídnout mu spíše pomoc (pokud ji potřebuje), než odsouzení.
Důvod chování dítěte spočívá často v emocích a nemusí být vždy na první pohled spojen s tím, co dítě dělá nebo říká. Tím, že zabráníme dítěti vyjádřit negativní emoce, nevyřešíme jejich příčinu. Můžu zabránit dítěti křičet nebo bít druhého člověka, ale důvod jeho utrpení trvá a znovu vypluje na povrch. Ve skutečnosti to, že dítěti zabráním ve vyjádření negativní emoce, vyvolá pocit opuštěnosti a strachu, který se přidá k jeho úzkosti a povede ke stupňování agrese. Naopak jakmile dítěti porozumím, můžu na něj reagovat vlídně, bez ohledu na to, zda může dostat to, co chce v tu chvíli. << http://www.naomialdort.cz/oznameni/vase-dite-je...
>>Všichni milujeme svoje děti a chceme pro ně jen to nejlepší. Chceme následovat hlas svého srdce, svoji intuici a nejvíce ze všeho podněty přicházející od našich dětí. Občas nám to však dokáže naše vlastní dětství zkomplikovat. Dokonce i ti nejlepší a nejvíce milující rodiče občas na své děti reagují ne příliš milujícím a laskavým způsobem. Příčinou jsou často stará zranění, která dítě znovu oživí. Jak se můžeme naučit láskyplně pečovat o své děti, aniž by nám v tom překážely naše vlastní staré bolestné vzpomínky?<< http://www.naomialdort.cz/oznameni/jakprezitbat...

mrkvicka88
23. lis 2017

Určitě bych ho za to nebila. Ale je potřeba hlídat a včas zasáhnout. Chytit ručičku, vysvětlit, že to druhé bolí, pokud nepřestává, tak bychom odešli domů. Podle mě je to takový období, kdy děti nevědí jak velkou mají sílu, neumí ještě moc mezi sebou komunikovat... Pokud by to bylo neúnosný, tak bych klidně na chvíli přestala do kolektivu chodit.