Burnout syndrom-syndrom vyhoření, setkaly jste se s ním?

@marketnieuw no,asi všechno.trpí tím člen rodiny.nechce si přiznat,že potřebuje odbornou pomoc,chce pomoc ode mě a obviňuje mě,že je mu zle proto,že mu dost nepomáhám.má hodně náročnou práci a z toho to celé vzniklo.je to jako začarovaný kruh.nevím,jak ho přesvědčit,aby zašel k psychologovi,já ho dokonce nemůžu přimět k tomu,aby šel alespoň na čerstvý vzduch anebo šel sportovat.někdy mám pocit,že bych toho psychologa potřebovala taky.

@katfan myslím, že stav, kdy už tu osobu nedostaneš ani na vzduch nebo sportovat, je opravdu hodně vážný...na Tvém místě bych také zašla za psychologem, pokud to tak i sama cítíš....minimálně Ti poradí, jak se k tomu postavit...držím pěsti!

@marketnieuw takže vám pomohlo co?terapie?anebo i nějaké léky?

@marketnieuw začalo to pře pul rokem a poslední 2 měsíce se to stupňuje.

@marketnieuw moc děkuji

Znám to sama od sebe. Zašla jsem za psychiatrem a ten mi nasadil antidepresiva. Měsíc jsem byla na neschopence. Po návratu do práce jsem přešla na trochu jinou práci a od té doby dobrý.

@katfan Dobrý den asi píši pozdě ,ale já osobně mám s tím velikou zkušenost-totálně jsem vyhořela až jsem se bála jít mezi lidi,nejedla jsem ,brečela tři měsíce v kuse- bez důvodu.Dobrovolně jsem se nechala odvézt do nemocnice,kde jsem si měsíc a půl poležela, denně jsem komunikovala s psychologem,probíhali terapie,samozřejmě nasadili antidepresiva,ale co mi také pomohlo - vidět kolem sebe lidičky(pacienty) s různými psychickými diagnozami a dovědět se ,že jsem na tom ještě nebyla tak nejhůře.Od psychologa jsme se dopídili toho,že vše se dělo kvůli psychickému zatížení mým bývalým manželem a mou vlastní matkou.Rozvedla jsem se ,s matkou nekomunikuji,jsem sice s třemi dětmi sama,ale v klidu a to je hlavní-je to už 8 let.Antidepresiva jsem brala jen půl roku. Nepouštějte si do života lidi,kteří vám vadí a stůjte si za svým,je to jen a jen váš život a nikdo nemá právo vám ho organizovat.Jste tu jen jednou na tom světě, tak budťe trochu sobečtí a myslete také na sebe-já to nedělala,byla jsem ten hodný blbec,který všem ustupoval.Psycholog je to nejlepší řešení-dostane z vás takové věci a navede vás na tu správnou cestu.Držím palce-nevím tedy jak už to máte vyřešené.A.

Viděla jsem nějakou kliniku, které se tím zabývá v Říčanech, ale bude to soukromé a asi ne moc levné.

moc děkuji za odpovědi.Trochu se to zlepšilo,uvidíme,co přinese čas.

asi před dvěma roky, jsem i já tímto prošla, tři měsíce utrpení, které jsem sama řešila v sobě a svépomocí se vzpamatovala, ale dalo to zabrat. Zaručený recept jak na to není, každý to vnímá jinak,ale hlavní je člověka do ničeho nenutit, mít několik variant na různé zlepšováky nálad, hudba, akce, knížka, aktivita, víkend v lese, prostě cokoli a ve velkém množství!!!
Mě to postihlo díky těžké situaci v rodině a nevlastnímu otci, který tomu přikládal plus osobní selhání v několika frontách, pracovní, milostné, životní a do toho kecy od rodiny. No na dně, bez nálady a záviděla jsem všem, co se umí smát, alespoň na oko,mě to nešlo. Nepomohlo se ani ventilovat přátelům. Už jsem byla jen tělo bez duše.
Ale chce se to zaměřit na ducha a v tom jsme každý jiný. Navíc teď už poznám, kdy se k tomu opět blíží a jediné, co mi opravdu pomáhá je žít si po svém s lidmi se kterými já chci, na úkor vlastní matky a sestry, bohužel. Chybí mi, moc, ale jsem kým jsem a nebudu jiná. A teď když mám mračna na obzoru, ujmu se nové aktivity, i když třeba jen na pár měsíců a je to 🙂 nové lidi, kolektiv, jiná činnost, i pověsit prádlo jinak už mi zpestří den, takovej jsem magor co hledá pozitiva 😀 je to těžké,ale ne nemožné! držím pěsti!!