Byla jsem nevěrná, manžel mi dělá doma peklo
Bohužel jsem byla já, která neudržela vášně pod kontrolou a delší dobu jsem manžela podváděla. Bylo to v době naší krize. Pak jsem ale otěhotněla a musela jsem začít řešit, že se nemůžu jenom tak rozvést. Za záchranu manželství jsem tedy začala bojovat, pokořovala jsem se, bála jsem se manželovi odporovat, ale nebylo to ideální. Při každém konfliktu mi dost ostře připomínal, co jsem provedla a že nemám právo se vztekat, když jsem to já, kdo všechno pokazil. Nebál se mi už dost vážně říct, že mnou pohrdá. Je to už rok, co jsem se mu přiznala a nikam to doteď nevedlo. Často pláču až do záchvatu úzkosti, chci utéct, vzdát to, protože necítím, že to k něčemu vede, ale musím, musím to všechno vydržet, protože mám chlapečka, který potřebuje tátu.
Myslím i na sebevraždu, ale pak uvidím malého a je mi jasné, že by beze mě trpěl. Manžel se o něj téměř nestará. Nezná svého chlapečka. Netuší, co potřebuje. Stará se jenom o sebe.Ublížila bych tedy jenom tomu dítěti.
Mám vůbec ještě právo říkat si ve vztahu, co bych si přála? Mám právo i já být uražená a zhrzená jeho chováním? Nebo prostě já jsem to pokazila, tak musím držet hubu a krok?
@dociska, ja bych byla taky nastvana jako tvuj manzel, kdybysme dochazeli do manzelske poradny na zachranu manzelstvi a on by mel vedle milenku. Bych mu uz neverila, ze mu jde o vyreseni krize, kdyz je se mnou v poradne a odpoledne s jinou babou v posteli.
Tvuj manzel je nastvany, ale myslim, ze ti ublizuje proto, aby jsi pocitila takovu bolest jako on. A pak ho to nejspis moc mrzi.
Co kdyby jsi na jeho vycitky nereagovala a ani mu nevyhrozovala, proste si toho nevsimala. A nebo pokud by zacal, tak bych rekla, ze to je prece uz vyresene, vzdyt jsme spolu zustali a uz bych na to nereagovala.
Holky moje. Ty vaše slova mi dávají takovou vzpruhu, že to určitě bude dobré. 🙂 Ale kéž by to už bylo. Zkusím něco nadhodit, co jste mi psaly. Hlavně asi opravdu bude nejlepší, že mu zkusím trochu šlápnout na krček a domluvit se s ním napevno, že už to slyšet nechci. Ať si to myslí, ale ať mi to neříká.
Myslím, že to bude ten začátek a pak si zkusíme dávat další pravidla. Sice ty u nás vždycky přestaly platit, sotva jsme si je řekly, ale když bude prudit a já budu vědět, že mi slíbil, že mi s tím dá už pokoj, budu mít páku na to, že to tak je špatně.
Taky bych si přála, abychom byly zase jako hrdličky. I on mi to říkal. Ale pořád se to někde kazí. Jemu se při milování vybavuje, jak to asi dělám s druhým, pak je znechucený a já nehápu proč.
Chce, abych mu stále projevovala náklonnost a lásku, ale když za ním přijdu, odstrčí mě, že nemá čas a náladu. Pak mi vyčte, že jsem to měla zkusit znovu. Takže jinými slovy, abych byla víc dotěrná. Když jsem teda víc dotěrná, už se na mě začne okřikovat, jestli mi to nestačilo říct jednou, že nechce. Jestli nejsem natvrdlá.
Když už to bylo zase jednou vyhrocené, že jsem byla opravdu obutá na chodbě, že se odstěhuju, řekla jsem mu, že v první řadě by si měl k psychologovi zajít on. Evidentně má problém se s tím vyrovnat, samotnému se mu to nedaří a já ho k tomu dostatečně nevedu. Možná, že by psycholog mu pomohl si uvědomit, zda mu to za to stojí nebo proč mu to pořád nejde. Já jsem to z něho prostě nedostala. ☹
@dociska Nečetla jsem tuto diskusi, jen začátek. A můj názor na tvoji situaci je, že se musí něco stát. Nemůžeš se donekonečna trápit. Podle toho, co jsi o manželovi psala, býval na tebe nepříjemný i před tím, než jsi ho podvedla. A on tímhle chováním ničí život tobě, což dle mě dělá úmysleně (a teď možná už i ze zvyku, aniž by nad tím přemýšlel) ale také tím ničí život sobě samému a vašem dítěti ani nemluvím!!! I když je ještě malý, to co vidí doma, bude do budoucna považovat za normální... A je tím pádem dost možné, že se k ženám v dospělosti nebude chovat příliš hezky.... Pokud s tímto stavem tvůj manžel nehodlá nic dělat, musíš ty. Jděte teda do poradny spolu, to by případně nemohl použít proti tobě... Vůbec ti tuto situaci nezávidím a z toho, co jsem četla ti doporučuji utéct, vím, že to musí být strašně těžké, kvůli tomu, že jsi na něm závislá finančně, ale už kvůli malému bych to udělala. Vždyť to nemusí být definitivní a třeba si to všechno uvědomí a bude vás chtít mít u sebe. My jsme o syna přišli, ale kdyby žil, dělala bych všechno, co by bylo pro něj nejlepší, aby se měl dobře!(a nemyslím, že to nejlepší pro tvého syna je žít v prostředí plném smutku a trápení) Máš veliké štěstí, že malého máš a proto ti radím něco udělat, cokoliv. A na sebevraždu prosím nepomýšlej, malý tě moc potřebuje!!! Držím ti pěsti.
@dociska Ti chlapi sou fakt všichni stejní. U nás to bylo taky, že se se mnou několik dnů nebavil, z toho další den byl v pohodě a hned jak si uděláme pěknej večer. Takže mně se musela taky okamžitě změnit nálada aby mně nevyčítal ještě tohle. Kolikrát to taky bylo že se snažím málo.... To ať se nezlobí, ale přece když je na mě protivnej, tak se před ním nebudu plazit a něčeho se dožadovat. Ach jo. Bych to ještě nehrotila, zatím si nedokážete moc pomoct sami, tak bych zkusila nějakýho toho psychologa. Ho mám taky pořád v záloze, může se to kdykoliv zase zvrtnout, díky malýmu se na to u nás opravdu nikdy nezapomene.
Obdivuju vás, že tuhle složitou situaci dokážete řešit 😔 😔 😔
@dociska ahoj,vis udelala si chybu,to urcite,ale kazdej ujede,priznala ses manzelovi a ten neutekl,zustal s tebou,to znamena,ze s tebou byt chce,tak proc dela tohle,bud prece nekomu odpustim a delam ze nic a nebo reknu promin ja to neumim prekousnout a musime se rozvest...Ja byt ve tve situaci tak jsem asi taky nastvana,ma syna tak proc by se o nej nemel zajimat?Urcite ale nemysli na sebevrazdy!!!!!!To néééé!To je preci padle na hlavu,mas krasne dite prece ho tady nenechas samotny kdyz uz ani ten tata se o nej nestara!!!!
dociska: vím, že se tě holky snaží podpořit, ale... jak by ses cítila kdyby to bylo naopak? Ono totiž není jednoduché zjistit, že je ti partner nevěrný, vzít ho na milost a udržet se a nepřipomínat. Navíc o to je to horší, že když je nevěrná ženská, tak jde o city, takže chápu, že se tvůj manžel cítí hrozně.
Rozhodně nemysli na sebevraždu. Rozhodně neříkej, ať si manžel dojde k psychologovi. Podle mě byste tam nejspíš měli jít oba. Ono totiž ani psycholog není spasitel, sice vyslechne, poradí, ale člověk se s tím musí nakonec stejně vyrovnat sám. Probírala jsem manželovu nevěru s hodně lidma a s hodně ženskýma, které jsou ve stejné situaci a důvěra se nezískává zrovna snadno. A jak tu bylo psáno, že se cítí tvůj muž špatně, že se mu sesypalo vše, v co mezi vámi dvěma věřil. Přesně tak se cítím já. O to horší, když jsou spolu dva víc let a v to, co tolik let věřili, se najednou vymaže. A myslím, že i když se někdy vztah dá do lepšího stavu a ti dva se mají mnohem raději, protože ví, že jsou pro sebe důležití, tak v určitém smyslu už ten vztah bude navždy narušený tím, co se stalo.
A i když píšeš, že jste měli v té době krizi, tak podle mě partneři tu krizi mají začít řešit spolu a ne tím, že si najdou milence. A zastávám názor, že bez ohledu na pohlaví, každý si musí uvědomit, že když šel k milenci/milence, tak že to může mít následky a je pak otázka jak moc je člověk ochotný obětovat stávající vztah.
@dociska Nechces manzela ukecat na navstevu kineziologa? To neni psycholog a neni to o zadnych radach ani manipulaci. Spis mu ten kineziolog pomuze uvedomit si ten blok, co ma a co ho nuti se takto chovat a kdyz ten blok bude znat, treba se s nim pokusi neco udelat. A ver, ze nakonec ten blok nemusi byt vubec tvoje nevera, ale treba nejaka krivda v detstvi, ktera se tou neverou jen "rozstourala." 😉 Navic kineziolog ani neni lekar a nevedou se o te navsteve nikde zadne zaznamy 😉
mmmk: jenže ona nevěra sama je tak hnusný prožitek, že hledat něco víc, je na jednu stranu trochu mimo. Z dětství si neseme bloky všichni, ale pochybuju, že když partner ublíží partnerovi tím, že se tahá s někým jiným, že by za tím bylo něco z dětství 🙂. Já jsem si prošla různými terapiemi a i když se mi po mnohých z nich dost ulevilo, tak jsem se s tím do teď nesrovnala. Ono jak se říká a já s tím souhlasím. Odpustit jde, ale zapomenou ne.
jo, to jsem ještě chtěla napsat, že většinou mají nějaký problém z dětství ti, co jsou nevěrní, protože se snaží vyrovnat podvědomě s nějakým problémem, s nějakým nedostatkem z minulosti např. něco špatného, co se jim stalo v prvních vztazích a nevyrovnali se s tím, dohánění sebevědomí, které jim bylo v dětství sráženo spolužáky a nebo rodiči, nebo to může být problémový vztah syna k matce a obráceně).
Tak já osobně sem teda v dětství nikdy žádnej problém neměla. Prostě nám to s manželem neklapalo, hádali jsme se, nebo spolu několik týdnů nemluvili. Byla sem pořád sama s malým dítětem.... Nikoho sem si nehledala, tak nějak mně přišel do cesty. Konečně někdo kdo se mnou zase slušně mluvil a choval se ke mně hezky. I když jsme to pak ukončili, tak máme dobrej vztah dodnes. Sice mě to určitě neomlouvá, ale je těžký žít v domácnosti kde se ke mně chovají jak ke kusu hadru, akorát navařit, vyprat, vyžehlit, uklidit a na nic si nestěžovat. Kdybysme neměli malou, tak bych se s ním rozešla. Su ráda že už je to celkem za náma a je nám spolu zase hezky. Bylo mně hrozně líto že sem to udělala, viděla sem jak se po tom trápil ale jak bylo mně v tom našem blbým období, to on asi neviděl, nebo mu to bylo jedno, proto to tak dopadlo.
@kacka.va Asi jsem vyjímka. Ale v mé nevěře city moc nebyly. Toho člověka jsem se na jeho život neptala, nezajímal mě, nechtěla jsem, aby mi nadbíhal. Bylo to prostě jenom fyzické. Napsali jsme si, jestli máme čas, když ano, někde jsme zalezli, potom jsme se rozloučili a táhli si zase po svém. Možná jsme si třeba po cestě řekli, jak se mám, co doma, jestli je to pořád na houby, možná padla nějaká rada, ale nemilovala jsem ho a on nemiloval mě. Jen mi dělal oporu. Jen mě pak zasáhlo, že to nedělal vůbec proto, že mu třeba alespoň trochu na mě záleželo. Pochlácholil mě, abych změkla a dala mu a byl spokojený.
no, ono když jsou spolu dva dlouho, tak je hodně často zajímavý ten "někdo jiný", ale kdyby s ním byli tak dlouho, jako se svým partnerem/partnerkou, tak myslím, že by to nebylo lepší. Je to jen o tom, že je to něco nového, co některé lidi láká.
@dociska My jsme to měli podobný, taky v tom city nebyly. Měla sem ho ráda jako kamaráda, povídali jsme si teda celkem hodně, ale jeden jsme od ruhýho nic víc nečekali a bylo to fajn. Každou chvílu ho potkávám. Na malýho se ještě teda nezeptal, su ráda. Si říkám že buď ho to nezajímá, i kdyby byl třeba jeho, nebo to neřeší s nějakýma počtama měsíců, je to přece chlap 😀 Má svůj život a nebyli jsme spolu proto abysme založili rodinu, tak to nechám tak jak to je teď.
Já si nemyslím, že by měl nějaký problém z dětsví. Ale určitě v něm něco je. Když se to dozvěděl, začal být dost přecitlivělý a řekl a tenkrát řekl: "Proč já musím mít pořád takovovu smůlu, že mě každá podvádí???? Já bych to nikdy neudělal? Co vám všem pořád tak chybí???" On už byl jednou ženatý. Tehdy se prý rozvedl proto, že manželka byla maminčin mazánek a domácnost u nich diktovala tchýně. Lezla jim do soukromí a nestyděla se lozit jim do ložnice, když se spolu milovali. Nikdy ale neřekl nic o tom, že ho třeba podvedla. Proto nechápu, co mi zatajil? Jestli ho ale předtím taky holky podváděly? Možná jim vadilo úplně to stejné, co mě. Možná jeho přehnaná ješitnost, že nechce dávat najevo city, že se nezajímá, neumí ani pochválit. Sice pochválí, ale řekne to bez jakéhokoliv emočního tónu. A to nehodnotím nynější stav. Takhle se choval i před nevěrou. I kdybych si na tu hlavu nasr.... tak si toho nevšiml. Když jsem se ho zeptala, zda se mu to líbí, ledově odpověděl: "Jo, dobrý"
A proč mi ta nevěra procházela? Protože mu bylo úplně fuk, kde lítám. Kolikrát jsem si chystala scénář po cestě domů, co si všechno vymyslím, kde jsem byla, ale on nic. Přišla jsem, seděl u počítače a ani mě kolikrát nepozdravil, nezeptal se vůbec na nic. Tak jsem si říkala, že když je mu to jedno co dělám, tak proč bych to nedělala já. I kdybych se prostě před ním stavěla na hlavu, vůbec si toho nevšiml. Kdybych mu musela už po druhé schůzce s milencem složitě lhát a vymýšlet si šílené historky, vzdala bych to lhaní, a ten poměr ukončila. Nebavilo mě totiž,když jsem musela pořád dávat bacha, abych se neprokecla. Já jsem ani lhát nemusela. A to na tom bylo to špatné.
@bufina Na Tvojom mieste by som si okamžite vymazala fotku z profilu, všetky albumy a prípadne požiadala adminov o zmazanie Tvojich príspevkov v tejto téme... Nie je fér voči Tvojmu manželovi, že si tu ktokoľvek môže prečítať, že malý nie je jeho, zvlášť, keď Ťa žiadal o diskrétnosť pred biootcom dieťaťa. Myslím, že si Tvoj muž zaslúži v tomto smere viac súkromia a ohľaduplnosti. Klobúk dole pred ním...
Ale vždyť bufina netají před manželem, že není malý jeho. On to ví. Tak se nemusí schovávat. Snad možná kvůli tomu druhému tatínkovi. Ale jaká je pravděpodobnost, že si to přečte? Takových případů přece existuje víc.
mmmk: můžu se zeptat, jestli jsi zažila nevěru, jestli naproti tobě chlap stál, lhal ti neustále do očí ta ty jsi tušila, že lže. Říkal ti, že jde s kamarády na pivo a byl jinde? Říkal ti, jak jsi pro něj důležitá a že by tě nikdy nepodvedl a přitom chodil jinam? Já jsem toho zažila opravdu hodně a nechci to tu zrovna rozvádět, protože to asi není teď podstatné, ale moc dobře vím, o čem mluvím.
Já teda nevím, co přesně by to bylo za problém z dětství, když mi vadí chlap, který se spouští kde může a doma si hraje v tom lepším případě na vzorného otce a má doma servis. A navíc nehodlám riskovat svoje zdraví kvůli tomu, že manžel si někde užívá.
@kveta Ano to věřím. Ale tak nějak doufám v diskrétnost i téhle diskuze. Do hlavy ostatním nevidím, ale rozhodně to, co si tu píši, vůbec nikde nevykládám. A nerozebírám to s každým. Tohle je můj soukromý rozhovor s nestrannými lidmi a sokromí ctím i u ostatních holek. Taky je možné, že na to třeba jednou můj manžel narazí a přečte si to. Bude určitě rozčílený, ale snad si třeba mezi tím přečte to, co nechce slyšet. Neříkám tu nic, co už dávno z mých úst neslyšel.
Podle mého, pokud se na takovém vztahu (kde si dávají partneři volnost) nedohodnou oba partneři, tak by se to dít nemělo. Holt jsem dost konzervativní v názorech na manželství a nevěru.
On ten Modrej koník u nás zas tak slavnej není, proto z toho strach nemám a spousta lidí ví jak to je, takže u nás to žádný velký tajemství není.
@mmmk Přes to by se nikdo nepřenesl. To by musel mít sám špatné svědomí a sám by si jednoduše spočítal, že jestli bude vyvádět, tak je možné, že po odhalení i jeho nevěry by se to otočilo a možná by to bylo ještě horší. Tak by se v tom raději dál nešťoural. Možná se právě v minulosti nevěrou partnerky a odpuštěním spálil natolik, že tentokrát to prostě už nemíní tolerovat a snášet to, že druhé polovičce to tak snadno projde. Bohužel si to nejspíš řekl právě v mém případě. A to musím prostě pochopit. Smířit se s tím. Ale nechce se mi na úkor spokojené a klidné rodiny. To nikdy nedopadá dobře.
