Byly jste nevěrné?

@misulinka21 a proc potom stojis o chlapa ktery te potupoval, kdyz mas lepsiho? bud rada kde jsi a ze jsi dopadla jak jsi dopadla..

Ahoj, četl jsem zde dnes hodně diskuzí o nevěře a rád bych Vás požádal o názor, případně radu. Vždy jsem si o sobě myslel já i mé okolí, že jsem slušný chlap, přesto jsem udělal něco neodpustitelného. Bez nějakého plánování jsem byl nevěrný své úžasné manželce.
Nezaslouží si to!!! Nikdy si tohle nezasloužila ať už jsme řešili jakékoli situace. O to horší, že již dříve (asi tři roky zpátky jsem ji "podvedl" přes internet). Odpustila mi, slíbil jsem, že už to víckrát neudělám a udělal jsem mnohem horší věc - udělal jsem to doopravdy (letos v květnu). Teď se to projevilo, protože asi před dvěma měsíci začala mít nějaké zdravotní problémy, přesto jsem stále lhal a zapíral. Nemohu si to odpustit, jaký jsem byl sobec.
Teď už ale nebylo nazbyt a musel jsem s pravdou ven. Takže jsem byl nevěrný, nedodržel své slovo a přísahu a ještě lhal. Jsem odpornej chlap. Jsem zrůda.
Máme dvě úžasné malé děti a já provedu něco takového (manželé jsme 6,5 let, sice nebylo vždy vše ideální, ale milujeme se a nemůžeme jeden bez druhého žít - teď vlastně už jen já nemohu žít bez ní).
O to horší, že kvůli mně se nám zatím nepodařilo mít děťátko s bříška (a manželka by si tak zasloužila projít těhotenstvím). Obě naše děti jsou adopťátka.
Ztratil jsem právě rodinu. Přišel jsem právě o vše co jsme budovali a na čem mi záleželo.
Moje paní je úžasná žena, skvělá manželka a báječná máma.
Nechci žít, ale kvůli dětem to musím překonat.
Co mám dělat? Jak si mohu časem získat její důvěru (alespoň částečně) zpět?
Manželka mi dala čas do pátku a pak se musím odstěhovat (a to jen proto, že máme do konce týdne děti doma kvůli nemoci a ona přes veškeré vypětí jezdí na poloviční úvazek do práce). Kdyby byli děti zdravé, tak by chodily do školky a já bych musel odejít již v pondělí, kdy jsem se přiznal (ale do té doby jsem zapíral - o to je to horší).
Užívám si každou minutu co mohu být s dětmi, tolik je miluji - ale vím, že jsou mnohem lepší tátové na světě, kteří si více hrají s dětmi, kupují jim dárky a hlavně milují jejich maminku (stejně jako miluji já tu naši), jen s tím rozdílem, že ji nepodvedou.
Je statečná, že to se mnou zatím zvládá v jedné domácnosti, musí ji být ze mně na blití.
Denně brečím, snažím se být v "pohodě" jen kvůli dětem.
Chci zachovat rodinu, odpřísáhnout, že budu lepší člověk, manžel a otec.
Je mi ze sebe samotného na blití.
Moji ženu k smrti miluji!!!
Nevím co dělat, jsem strašně zoufalý.
Vím, že moji paní musí být ještě hůř.
Navíc máme tři psi a kocoura a ona to vše chce a já vím, že bude zvládat sama.
Je neuvěřitelná.
Prosím poraďte.
Jsem prevít.
Nevím jak by mi mohla odpustit.
Říká se, že čas je nejlepší lékař, ale já bez ní a dětí nemohu žít.
Vím, že mě rodina a přátelé odsoudí a že mě odsoudíte i vy, zasloužím si to!!!
Nebuďte prosím nikdy nevěrní, nestojí to za to, kvůli okamžiku poblouznění zničíte vše na čem Vám kdy záleželo a ublížíte všem kolem.
Děkuji

@zklamal Je hezké, že se tady kaješ, ale bohužel ti to nijak nepomůže. Důvěra se dá získat zpět, je to těžké a člověk musí být hodně trpělivý, ale podle mě to lze. Ale jen v případě, že se člověk ze svého selhání poučí a je natolik silný, aby v dané věci už neselhal. Ty jsi bohužel zklamal už podruhé, tady už podle mě není cesty zpátky. Neříkám, že člověk nemůže udělat chybu, ale když jednou někomu ublížíš, on ti odpustí a ty mu posléze uděláš ještě něco horšího, tak se nedá čekat další odpuštění. Neříkám, že je to úplně nemožné, ale moc bych s tím nepočítala. Záleží jen na tvé ženě, jak moc je silná, jak moc hrdá a jak moc vážné tvé selhání bylo. Můžeš to zkusit, můžeš se snažit, ale je to cesta s velmi nejistým koncem. Přeju tobě i tvé ženě hodně štěstí, ať už budete spolu nebo ne... jestli je tvá manželka rozumná ženská, tak o děti nepříjdeš, jejich otcem zůstaneš navždycky, alespoň tuhle roli se snaž dělat, jak nejlépe umíš...