Dcera je raději s babičkou než s námi

tyf
22. črc 2014

Posledních několik měsíců jsem dodělávala školu a malou (15 měsíců) mi téměř denně hlídala tchýně, která bydlí poblíž. Je skvělá, s dětmi to umí výborně, ví jak se postarat, zabavit, naučila jí spoustu věcí. Po úspěšných státnicích jsme si jeli s manželem odfrknout na víkend mimo Prahu poprvé bez dcery. Byli jsme nadšení, že máme tak schopnou babičku a můžeme taky trochu žít jako pár. No ale nic není zadarmo, jak nám došlo, když jsme se vrátili. Jak už jsem se nemusela věnovat studiu uvědomila jsem si, jak je tchýně na dceru upnutá a i dcerka na ní. Když jí uviděla, jančila jak pominutá a křičela mamí mamí a když odcházela, pokaždé dcera strašně usedavě plakala - to ani u mě ani u manžela nikdy nedělala. Celkem nás to s manželem znepokojilo a shodli jsme se, že tohle není správné a babičku teda radikálně omezíme. Tchýni jsme to citlivě vysvětlili, snažili se jí přesvědčit, že má pořád svůj život (je jí 50, má manžela a postiženého syna) a věřili, že jí to možná zamrzí, ale pochopí to, jako matka. Ale nestalo se tak, nejdřív se urazila, že to teda ne, že to musíme nějak vyřešit. Když jsem jí já řekla, že tohle je moje řešení a nic dalšího není potřeba řešit, tak se mnou přestala komunikovat a začala přes manžela hrát na city a jak je nemocná a vnučka je její jediné štěstí..... Začínám mít vůči ní celkem averzi, protože nesnáším tohle vynucování a citové vydírání, když něco nejede podle jejích představ. A neřekla jsem, že už dceru nikdy neuvidí, jen že už jí prostě nechci aby s ní byla každý den, dokonce jedeme v srpnu na společnou dovolenou. Jak jí to vysvětlit, že chceme, aby dcera měla jasno, kam patří a že jako mámu by jí takové chování taky mrzelo? Nebo jsem fakt nevděčná? Nechci se rozhádat, ale chci si řídit svou rodinu podle svého a chci aby já a manžel jsme byli pro dceru ty nejdůležitější.

elvira
23. črc 2014

@tyf - mě se moc nelíbí :"babičku radikálně omezíme"... promiň, ale když jste potřebovali, byla vám bába dobrá, navíc se stará, zajímá, věnuje se, takže je jasné, že si udělaly vzájemně vazbu a vztah.
A teď, když se to nehodí do krámu, tak radikálně omezíme babičku? Ublížíte babičce, ale hlavně dceři.
Spíš bych si vymezila dobu, kdy dcera bude s babičkou, dobu, kdy bude s námi, jako rodiči a v tu dobu bych se jí maximálně věnovala.
Já chápu, že vás zamrzela ta skutečnost, že je dcera fixovaná více na babičku než na vás, ale je to celkem logické.
Takže "nápravu" ano, ale pozvolna.

dzejnab
23. črc 2014

Mám něco podobného se švagrovou. Je to skvělá holka a já za ní dám ruku do ohně. Já při mateřské pracuji, ona nezaměstnaná, bezdětná a pořád doma, kde "pečuje" o dědečka. Potřebovala si občas odfrknout, vypadnout od něj a vždy jela k nám, což mi vůbec nevadí. O dcerku se mi vždy perfekt postarala.
Postupem času jsme z toho udělali úvazek ve firmě - občas s něčím pomohla, občas zpracuje nějakou tu zakázku, ale její hlavní pracovní náplní je postarat se o moji malou když jsem mimo kancelář a nemohu si jí vzít s sebou. Vím, že to zní divně, že tetička hlídá za peníze, ale já bych si jinak musela shánět nějakou paní na hlídání, které bych stejně musela platit a švagrová si aspoň přijde k nějaké té koruně.
Ale časem se z toho vyklubala situace, že když je dcerka se mnou, je naprosto v pohodě. Ovšem když přijede švagrová, letí k ní. Teď jsme měli v práci cca 14 dní klid - byla jsem v kanclu a dceru celé dny u sebe, když pak přijela švagrová-jen na návštěvu, protože se jí stýskalo, tak Lůca k ní ani nechtěla .... takže trávíme hodně času společně všechny 3, Lůca mezi námi rozdíly nedělá .... švagrová malou hodně naučila a Lůca zase švagrovou - má skvělou průpravu na to stát se jednou matkou .... když to vezmu komplexně, tak bych neměnila a jsem za to ráda.

kackarebicerova
23. črc 2014

Ahoj ja jsem priklad tve dcery..mam oba rodice a mela jsem babicku a od mala jsem s ni..za rodicema jen na kukandu a zpez k babine..to rodicum vadilo a tak mi povolili jen vikendy a ja v nedeli jela od babi s placem a v 15 jsem se nastvala a nahlasila se k babicce...rodice s ti nic nenadelali...proste to byla jak moje mama...ze vsech jsem ji mela nejradeji!! Rodice mam taky tada ale babi je babi..proto ji to nezakazujte!! Holka az doroste tak stehne bude tahnout za babickou...S

lu777
23. črc 2014

@tyf chápu Tě jako matka matku, ale teda z mého pohledu docela nevděčná jsi 😔
když jste potřebovali, tak babička hlídala skoro denně a jak píšeš, tak se malé fakt věnovala... (co by za to mnozí dali!, já jsem zvyklá i s oběma dětmi nemocná pracovat apod., prostě jinak to nejde, babičky skoro prosím, aby se dětem věnovaly tak 1 týden o prázdninách)

malá si na babičku zvykla a ona na ni... asi to přestoupilo míru, která je akceptovatelná pro Tebe jako mámu, což chápu.... ale napsat "tohle je prostě moje řešení" nebo "babičku radikálně omezíme"....
promiň, ale uvědomuješ si, že dcera i babička mají city? že to pouto pro ně obě může dost znamenat?
a že není v pořádku jen tak něco rozhodnout a všem to jen oznámit?

omezit asi ano, ale postupně.. a slušně a s respektem 😉 .... a věnovat se dceři, protože je jedno zda babička nebo učitelka nebo kamarád, pokud rodič nemá čas, dítě hledá blízký kontakt u někoho jiného 😉

wenduliks
23. črc 2014

Ja jsem mela neco podobneho s moji neteri. Od mala do 3.let jsme byly nerozlucna 2. 🙂 Kdyz jsem od nich denne odchazela domu,tak mala brecela. Segre to nase pouto nevadilo. Myslim, ze trochu zarlis, coz, jako ted uz mama, taky chapu.Dnes je moji neteri 14let a skoro uz ji, jako teta nezajimam… :D Tak nech dcerku, at si to hezke pouto s babickou ma. Ale radikalnimu omezeni bych se nepriklanela, jak pisi vyse holky, omezit ano, ale s citem. Deti si nekdy proste v zivote na nekoho udelaji vazbu, protoze jim je v tu danou chvili necim blizsi,ale neznamena to,ze na vas mala uplne zapomene. Bud rada,ze ma s babickou hezky vztah, moje mama treba neni hlidaci VUBEC.
Jsi jeji mama, tak si ji pomalu, hranim a venovanim se ji, otocis na svoji stranu,kdyz budes chtit.

adriene
23. črc 2014

Ctu si tu prispevky a premyslim nad Vasi situaci. Popravde nezavidim. Dokonce si troufam rict, ze bys dnes mnohe udelala jinak (napr. miru kontaktu s babickou), kdybys vedela jake dusledky to bude mit. To, ze ti vadi, ze je mala na babicku fixovana je zcela prirozeny matersky pud. Ovsem nutno rici, ze se to dalo predem ocekavat. Na tchyni se obvykle zarliva asi vice, nez na vlastni mamu... Tezko radit v tomto. Snad jen: nejak to "prekousnout", znovu si uvedomit, co pro Tebe vlastne tchyne udelala, pripadne s ni promluvit - narovinu, rict co Te presne trapi a jak Te ta situace zranila a dohnala k takovymto krokum, v neposledni rade babicku uplne neodhanet. Omezit kontakt ano, videla bych to na 1 - 2x tydne. To je velmi individualni. Napr. pro me je to ze strany manzelovych rodicu az az.

nika_sp
23. črc 2014

Malý miminko přece naprosto přirozeně přilne k člověku, který toho si udělá svým způsobem "mámu" Tim, že radikálně omezíte styk možná ukonejšíte své ego, ale určitě pro tuhle chvíli budete zraňovat i holčičku. Když bylo potřeba dokončit studium, tak to tak holt je. Teď bych to ale každopádně řešila postupně. Když se jí budete dostatečně věnovat a vynahradíte jí to i za přítomnosti babičky, tak se to určitě zlepší. Pro miminka je život hra a dobrodružství a zcela přirozeně milují nejví ty, kteří jim to dávají. Takže jí holt přestaňte prudit, jak píšete, za to co dělá a věnujte čas hlavně jí. Ono uvařit jde když spí, poklidit a vyprat večer, když už zase spí.