Jak jste se vyrovnaly s nevěrou partnera?
Dobrý den, měla bych jeden dotaz. Jak jste se vyrovnaly s nevěrou partnera. Já jsem se rozhodla odpustit a dát ještě jednu šanci. Všechno jsme si vyříkali a jedeme dál. Partner se chová dobře, je starostlivý, stará se o nás, je ma mě hodný a dává mi najevo jak ho to všechno mrzí. Je to už rok, ale já to mám pořád v sobě, musím na to myslet a trápí mě to. Bojím se. Už tolik nevěřím.... Někdy mám pocit, že takhle se nedá žít... Vím, že nevěra se stává. Nechci rozebírat důvody nevěry, ty já znám. Chci vědět, jak zapomenout a odpoutat se od toho. Nemyslet na to a netrápit se...... Dík moc Laura
@codal - holka zlatá, klidně ať tě do tý škarpy hodí, protože ty se z ní vyškrábeš, budeš silnější a budeš žít dál! 😉 Souhlasím s tím, že strávit hodiny u kadeřníka, na kosmetice a koupit nový oblečení na schůzku s manželem a tajně doufat, že najednou prozře a bude tě chtít zpět, nemá smysl. Určitě ale ne uplakaná, zhroucená a žadonící. Prostě se zatni a chovej se jako profesionál, jako v práci. Řeš jen praktické věci a nenech se zatáhnout do hovorů o vztahu, citech atd., ani tento rozhovor sama nevyvolávej. A k tomu, že on má to, po čem léta toužil .... jestlipak i ta druhá po něm tak toužila a touží? Aby se nakonec chlapec ještě nedočkal překvapení. Ono to může být pro tu ženskou vzrušující to "zakázané ovoce", ale jakmile se situace změnila a on na ní může víc tlačit, dá zpátečku .... teď se to teprve ukáže. Každopádně ty to zvládneš!!! Všechno zvládneš!! 🙂 🙂 🙂
@littlejane děkuju ti!
Vůbec vám všem děkuju za podporu... chodím sem čerpat energii, nikdy bych nečekal, že mi cizí lidé budou pomáhat. Děkuju!!!
@codal 🙂
@codal Sleduji Tvůj příběh od začátku, úplně chápu, co prožíváš, ale dneska už mi to nedalo nenapsat. Mám za sebou pár vztahů s bolestivým koncem, a žádný, rozhodně žádný chlap - a to ani ten, kterého bychom označili za osudového nebo pana Božského 😉 - nestojí za to, abys byť jen přemýšlela o tom, jestli by nebyl úplný konec vlastně nejlehčí ☹ Strašně to bolí, každá tady asi tušíme, jak moc, ale věř, že to přebolí a jednou to bude sice významná, ale zkrátka jen jedna z mnoha kapitol Tvého života.
Víš, já nejsem zástancem nějakého chlácholení, takže Ti tu nebudu psát, že bůh ví, jak to s nimi dopadne, protože je dost dobře možné, že prostě skončí spolu a budou šťastní, stejně jako je možné, že Ty zanedlouho poznáš chlapa, s kterým strávíš krásný život, a stejně tak je taky možné, že jich poznáš ještě několik a budeš chvíli hledat. Ne každý najde napoprvé a to zkrátka platí pro tebe i Tvého stále ještě manžela a třeba i ty dva, co jsou v tom vlastně s vámi. A ono to teď vlastně hlavně ani není vůbec podstatné, váš vztah skončil a Ty máš před sebou novou budoucnost, sice bez něj, ale to přece neznamená, že horší, i když to teď tak vidíš 😉. Co Ti tady ovšem můžu napsat je, že takhle zle Ti bude jen určitou chvíli, a že tohle všechno přebolí, protože za chvíli zase uvidíš to, co je teď zastřené - že život přináší i přes tu spoustu smutku spoustu krásných věcí, o které by byla škoda přicházet zbytečně dlouho.
Pokud bych Ti měla zkusit vlít nějaký optimismus do žil (krom toho, že to přebolí, což je spíš ale konstatování), tak bych Ti řekla, abyses nebála té "samoty", kterou asi v tom být najednou single vidíš. Já jsem sama rok a půl po řetězi vztahů nalepených jeden na druhém (poslední trval pět let), taky jsem si to nedovedla představit a teď můžu zcela upřímně říct, že je to jedno z nejlepších období, jaké jsem kdy prožívala 😉 Jasně, někdy je to boj, ale to je někdy i život ve dvou. Vážně, hlavu vzhůru, co nejdřív udělej alespoň formální čáru (rozvod, apod.) za tím, co bylo, a hurá do toho. Věřím, že tu za půl roku napíšeš, že se Ti daří dobře 😉
@fallingstars jak to, že jste všechny tak silné?..já jsem fakt asi ubožačka, že nejsem schopná se postavit na nohy:(
@codal nejde o to, ochromit ho novým oblečením, super účesem...... protože pokud je zaláskovanej, ochromit se nedá a možná jen tajně doufáš a vlastně si přeješ, že bude mít nějaké výčitky svědomí, projeví lítost a pokud tě uvidí, že jsi v pohodě, nad věcí, bez smutku, tak si řekne, že se vlastně nic nestalo........ a to ty nechceš......a že je vše OK........taky to tak pravda může pochopit. Ale dle toho, jak ho popisuješ, tak ani, kdybys před ním vyplakala potok slz, tak to s ním prostě nehne. Ale zamilovanost netrvá věčně, třeba jsou osudový pár, kdo ví, ale možná časem si vážně oddychneš a budeš ráda, že jsi s tímto člověkem nemusela zůstat. A bůh ví, jak to s nimi dopadne.......to ukáže jen čas. Ale myslám, že jsi to ty, kdo vyhrál
@codal Jejda, to jsem nechtěla, a vůbec jsem to nemyslela tak, že jsi slabá nebo snad ubožačka ☹ ...trochu mi připadá, že za vším hledáš důvody, proč jsi Ty špatná, ale vždyť tak to vůbec není, sakriš! 😉
Já po rozchodech brečela jako želva, přehrávala si ty pěkné chvíle, přemítala, jestli něco nešlo udělat tak nebo onak, prostě klasika...vždyť jsi po rozchodu chvíli, to je jasné, že se v tom plácáš a jestli ten můj příspěvek vyzněl blbě, tak se omlouvám, ale měl Tě spíš povzbudit, že to takové nebude napořád... 😅 Já někdy asi fakt píšu jako hotentot...
A vůbec to nemělo vyznít jakože jsem silná...víš, kvůli čemu jsem tenhle týden brečela? Kvůli prasklé žárovce... 😀
To jste špatně pochopily milé dámy, nejde o to udělat ze sebe kočku, aby se ke codal vrátil, to nejde, ale aby si nepřipadal jako king, že se zbavil ošklivé "koule na noze" jak se sama codal nazývá, a dokud tam půjde se svým myšlením, že on je konečně po letech šťastný a jí by hodil do příkopu, tak se z toho bude dostávat hodně dlouho, nic ji nemůže tak, jako když se stane žádosucí pro někoho jiného, doma ubrečená v téplákách se bude jen utápět v depresi, ale to je každého věc, jak žije svůj život. Mějte se, už budu jen číst 🤐 .
@pajaaaa plakat před ním nebudu, už ne..stejně by to němělo žádný efekt...jediné, jak můžu získat, že se s ním rozvedu v klidu, protože když se budu hádat, vyčítat atd., tak ze mě bude mít akorát srandu, jak jsem ubohá a bude mě pokládat za krávu, kterou si omylem vzal, začnem si dělat naschvály a akorát se to bude protahovat a ublížím jen sama sobě... já doufám, že jednou spolu bude schopní vycházet, asi ne jako přátelé, ale jako bývalý partneři, kteří spolu zažili krásné roky a nelitují jich... jednou...snad... zatím bohužel on vyhrává na celé čáře..zbavil se mě, nedělám mu problémy, má svou lásku a je šťastný (jen ten manžel mu asi trochu kazí náladu)... já jsem zoufalá, sama, zamilovaná do člověka, kterej o mě už vůbec nestojí, plná bolesti a strachu z budoucnosti... nic mi nezbylo...
@fallingstars já jsem si to nevzala špatně..jen mi příjde, že jste tu všechny takkové vyrovnané a já se teď cítím vážně naprosto uboze... ale to není tvým příspěvkem, připadám si teď odkopnutá jako hadr, bezcenná..nikdo o mě nestojí...
@petrasipkova1 já jsem to taky tak nepochopila - aby se k ní vrátil. Všechny tady víme, že se nevrátí
@petrasipkova1 já jsem to pochopila, jak jsi to myslela, tím, že budu ubrečená a zoufalá před ním, se ještě víc schodím a on bude ještě raději, že se mě zbavil... já to tak neudělám, budu se sanžit udržet emoce na uzdě a být "nad věcí", upravená, aby viděl, že nesedím v koutku... a já nesedím, jsem pořád někde, přátelé mě sedět doma naštěstí nenechají!
@petrasipkova1 a hlavně smutek má několik fází. Kterými si člověk musí projít. A prožít si je .Aby mohl jít dál a začít žít plnohodnotný život v dalším vztahu. nejsem pro vytloukání klínu klínem.
Codal, myslím, že tady není nikdo o moc silnější než jsi Ty. Jen je mezi námi rozdíl, že většina z nás už má svůj rozchod nějaký ten pátek za sebou. 😉 A to se potom na věci kouká úplně jinak ... Chtěla jsem Ti ale napsat úplně něco jiného. Chápu, že člověk asi nehýří sebevědomím, když se s ním někdo koho miluje chce rozvést. Chápu, že se cítíš pod psa, ale mám z Tvých příspěvků pocit, že se zbytečně shazuješ a jejich vztah si v představách přehráváš, jako něco přenádherného ... . Tvůj muž si Tě určitě bral, protože Tě mel rád. Nevěřím tomu, že lze žít s člověkem deset let bez lásky. A jsem přesvědčena o tom, že až pomine okouzlení, které teď asi prožívá, tak taky věci uvidí trochu jinak... Ona ta jejich "velká láska" může skončit dřív než začne padat listí ... :o) Zažila jsem to ve svém okolí několikrát. Možná, že i on si jí vybájil, jaká je skvělá a realita může být nakonec úplně jiná. Je něco jiného být s někým občas, tajně, na chvilku a bez starostí nebo každý den. Žádná růže nekvete celý rok a ona mu taky jednou zevšední... Tím nechci říct, že on se z toho probere a vrátí se k tobě, ale myslím si, že ona není lepší než Ty. Že Ty jsi určitě fajn člověk, chytrý a zajímavý, který svoje štěstí určitě jednou potká a nebude to štěstí o které se bude muset s někým třetím dělit, ale bude jen a jen Tvoje a toho druhého se kterým ho budeš sdílet. A až bude pomalu přecházet ta bolest co cítíš, až se jednou probudíš a první myšlenka už nebude patřit jemu a Ty začneš zase koukat na svět jinýma očima, než dnes, tak si určitě všimneš, že na světě je pořád ještě dost jiných věcí pro které je možné se radovat. A jeden chlap co to bude mít v hlavě srovnané a bude Tě mít rád se určitě taky objeví 😉 A třeba i dřív než si myslíš. ... Přeju Ti to a myslím na Tebe!
PS. Na tu schůzku bych šla úpravená, tak abych se cítila dobře, ale přirozená. On ví, že ho máš ráda a že se necítíš dobře, takže kdyby sis hrála na něco co teď nejsi, tak by to vyznělo spíš trapně, ale to Ty určitě víš. Drž se!!!
@codal - přesně jak píše @pajaaaa - dobře se radí, dobře 🙂 protože to už máme za sebou. Hele já dokonce už měla otevřený okno (4.patro), když jsem se rozváděla..... no nejsem na to hrdá 😒 Ale zase jsem ho zavřela a zvládla jsem to jako všechny tady a jako i jednou ty ..... bude dobře. Jen si ten smutek prožij, na tom není nic špatnýho, máš na to nárok. Jen je potřeba se pak zatnout a začít taky žít 🙂 ALe ted je ještě brzo, já vím, ....
Dneska jsem zjistila, že babička má rozsáhlý nádor na plicích... říká se, že nám osud nadělí jen tolik, kolik uneseme..to do prdele přehnal!!!
Vytvořila jsem i samostatné téma, ale vy tady holky máte asi celkem zkušenosti, tak se zeptám i tady... Chceme se rozvézt dohodou, ale je tam jedna podmínka, kterou nesplňujeme a to je půlroční odloučení, my spolu nebydlíme terpve měsíc a nechce se mi čekat půl roku než se rozvedeme, chci to mít za sebou, co nejdřív. Nedá se to nějak obejít? Jak se dokazuje, že spolu už tak dlouho nežijeme??? Nemáte s tím některá zkušenost?
@codal Ahojky! Po delší době se sem koukám a vidím, že ten tvůj povedený, snad velmi brzo, ex-manžel tedy nezahálel. ☹ To je mi líto! Zase na druhou stranu víš, že je to chlap, kterej za nějaký trápení opravdu nestojí!
S tím rozvodem a odloučením. Nestačí jen vaše společné prohlášení, že jste spolu po takto dlouhou dobu nežili? Když to oba stvrdíte podpisem, tak by v tom asi nikdo nešťoural, ne? Ale fakt nevím.
Posílám ti hodně energie a síly. Máš toho teď opravdu naložíno hodně. ☹
@codal taky nevím jak je to s tím rozvodem - odloučením........ale kdyby jste to oba prohlásili, jak píše Belize, tak by po tom nikdo nemusel pátrat.......ale opravdu nevím jak to chodí, ale určitě poradí ty co mají zkušenost. A víš xo se říká - když se s..e, tak se s..e......s babičkou je mi to líto. Drž se.
@codal - tak já zkušenost mám :( musíte mít sepsanou dohodu o vypořádání bezpodílového spoluvlastnictví (to znamená, jak si rozdělíte majetek, ale i dluhy) a pak návrh na zahájení řízení o rozvod manželství, kde napíšete něco ve smyslu, že manželství je trvale rozvrácené a existuje pouze formálně a že spolu intimně nežijete. A pak jen čekáte na termín soudu, U nás to bylo 4 měsíce, takže jsme v podstatě "dodrželi" termín :( Akorát dát bacha pak, když se vás budou vyptávat, abyste odpovídali opravdu v souladu s tím, že spolu půl roku nežijete. 🙂
@littlejane Dekuju ti! Snad to nejak zvladnu☹ Ty jsi nasla zase lasku?
@petrasipkova1 můžu to zkusit, ale on si je isitý, že chybu neudělal, takže mu to jen těžko ukážu..on je zamilovaný, nelituje svého rozhodnutí, má to, po čem leta toužil, mě už nemiluje a chce se mě zbavit, co nejrychleji.. jsem jako koule u nohy, která ho tíží a i kdybych byla ze zlata, on mě klidně hodí do škarpy...