Jak jste se vyrovnaly s nevěrou partnera?
Dobrý den, měla bych jeden dotaz. Jak jste se vyrovnaly s nevěrou partnera. Já jsem se rozhodla odpustit a dát ještě jednu šanci. Všechno jsme si vyříkali a jedeme dál. Partner se chová dobře, je starostlivý, stará se o nás, je ma mě hodný a dává mi najevo jak ho to všechno mrzí. Je to už rok, ale já to mám pořád v sobě, musím na to myslet a trápí mě to. Bojím se. Už tolik nevěřím.... Někdy mám pocit, že takhle se nedá žít... Vím, že nevěra se stává. Nechci rozebírat důvody nevěry, ty já znám. Chci vědět, jak zapomenout a odpoutat se od toho. Nemyslet na to a netrápit se...... Dík moc Laura
@romcovaklarka je tak to co popisuješ o svem muži a jeho nevěře tak přesne to byl i naš připad se stejným řešením 🙂
@codal fíííhhaa tak sem t přelouskala a musim říct že to je teda situace,co na to říct,přijde mi že s tou kamaradkou proste meli být spolu ale asi si to nechtely připustit,pro tebe je to katastrofa to zcela chápu dokažu si představit jak se cítíš,ted si vzpominam že mnažel než jsm se vzali mel taky takovou obdobnou kamaradku(už sem na to zapoměla,ja sem trochu flegmouš 😅a v našem vztahu jsem já ten kdo miluje mín 😅) a nikdy víc sem se nedozvedela jen takový náhodný řeči od kamaradů,pak se vytratila a kdovi kde je ji konec,ach jo ti chlapi,ale věřit mu už si po tomto nebudeš
@duracell79 Děkuju ti za tvůj příběh..taky jsem se snažila nepátrat a nezkoumat, upřímně bych to všechno raději nevěděla, ale stalo se a už to vím..ten sex mě ale bolí asi ze všeho nejméně (to asi jsem schopná překousnout), ale mě prostě nejvíc dráždí ten jejich vztah, na kterým oba lpěj... je pravda, že si neumím představit, že bych ze svého života jen tak někoho vyštípala, ale tohle je prostě jiná situace..slíbil mi, že nějaký čas jí úplně přestne psát a později, že by rád udržel ten přátelský vztah, že mi nechce slibovat něco, co nedroží (že už jí nikdy nebude kontaktovat), ale že si je jistej a že to mi slíbit může, že už mě s ní nikdy nepodvede, že to pro něj bylo dostatečné poučení, a že i veškeré smsky zůstanou pouze rize přátelské...já vím, lhal mi už tolikrát, že bych mu prostě věřit neměla, ale... každopádně on sám není přesvědčený, že to pomůže, není jistej, jestli takovou ránu ustojíme, aniž bychom si jí připomínali (já jemu) a jestli dokážeme jít dál... to chceme zjistit v té poradně...
@ratatooy oni spolu (ještě přede mnou) chvilku chodili, ale uvědomili si, že spolu nechtěj být, že jsou fakt jen kamarádi, rozumí si, dokážou si poradit, jsou si hodně blízcí (nezdravě), ale ani jeden ani duhý spolu žít nechtěj..příležitosti měli, vážně, ale i teď mi řekl, že pokud se rozejdeme, že za ní by nešel.. i kdyby jí opustil manžel, že si nemyslí, že by skončili spolu... neměl důvod v tomhle lhát...
@codal Ten vztah je mezi nimi evidentně dost napjatý... A myslím, že je "nesmrtelný". Nevím, jak bych řešila takovou situaci. Pokud vztah zachránit, tak jak se říká, přátele si drž blízko, nepřátelé ještě blíž. Možná, kdyby jste si Vy dva a pak společně tu situaci vyříkali. Bo len Ty s ní... Každopádně se divím i jí. Měla jsem pár takových "kamarádů", co mě zvali na výlety a vždy to shořelo na otázce, nemáš doma holku?? Vem jí. apod. Tohle mi přijde i z její strany trochu zmatené. Možná, kdyby jste se znaly Vy dvě, tak to bude trošku o něčem jiném. Protože by věděla, že ho miluješ, trápíš se apod. Třeba něco podobného má doma ona a hledá oporu u Tvého muže, protože na rozdíl od jejího umí naslouchat. Co je tedy pro mě u něj plus, že si vzal kondom. Co je hodně velké mínus, že sotva vytáhneš paty i přes slib, ji vezme k Vám a ještě ... To bych as len tak nepřekousla. Ale i za tím se dá udělat tlustá čára. Je to len o toleranci. Možná až to vyřešíte, bude váš vztah ještě lepší a pevnější. Držím pěsti ať to dopadne jak to dopadne... 🙂
Ja ji znam a ona moc dobre vi,jak mi ti ublizuje,vzdycky jen rekne,ze ji to mrzi,ale ze manzel je jeji nejlepsi kamarad a ze o nej nechce prijit a ze si to musime vyresit spolu.Manzela ma skvelyho,ale jak uz jsem to nekde psala,oni sex berou oba trochu jinak.Nevim co meho manzela k ni tak tahne a obracene..Snazila jsem se byt s ni kamaradka,fotila jsem ji svatbu,stejne to dela dal.Ona je ten typ zensky,co si umi chlapy neuveritelne omotat kolem prstu,nevim jak to dela,ale umi to s nima..
Jeji manzel to vi,nikdy mu ten jejich vztah udajne nevadil.Ted je pry nastvany,moc spolu nemluvi,ale nepochybuju,ze to ustojej.Ji vzdycky vsechno projde,vsichni ji miluji a vsechno ji odpusti..
@codal Jinak mám také takového přítele, kterému řeknu vše, často jsme se vídali, než jsem se odstěhovala.... Poznali jsme se na škole, on se do mě zamiloval, já mu dala najevo, že buď mě ztratí jako přítelkyni, bo dál náš vztah bude čistě přátelský (až sourozenecký) a budeme tak i dál fungovat. Zůstali jsme přáteli a jeho holky, na mě dost žárlily, přitom neměly proč. I když, kdybych byla v jejich situaci, tak bych se užárlila. Ale v něčem mi mohly být vděčné, bo jsem mu radila, co partnerce koupit, co jí říct, vynadala jsem mu, když jí nekoupil dárek k narozeninám atd. Přijel za mnou na*ranej, že se pohádali a odjel s tím, že se jí omluví. Když jsme se vídali často, tak jsme spolu jezdili do krámu, výlety, blbli jsme (koulovali jsme se, provokovali, má sennou rýmu, tak jsem mu cpala do nosu pampelišky 😀) a bylo nám fajn. Takže pokud do toho vztahu co má on, přibudeš i Ty, tak možná ho lépe pochopíš o oni pochopí určité hranice, kam to může zajít. Píšu to, proto, že hluboký přátelský vztah mezi mužem a ženou opravdu existuje a někomu může přijít jako až moc silný. Ale člověk někdy potřebuje někoho, ke komu není zavázán a přitom mu může věřit... Ale zároveň by si měl uvědomovat ty hranice, kde to je přátelství a kde už to hraničí, bo dokonce je nevěra, protože ta hranice je docela tenká...
Kdyby to udrzeli na teto hranici (rekla bych ze to cos popsala maji podobre,taky mu pry casto radila i ohledne me,pry v dobrem,ne ze by nas chtela rozestvat),tak bych byla jakz takz ochotna to tolerovat,ale oni ji prekrocili,nekolikrat (eroticke sms,tajne se vidali) a tentokrat to doslo az k sexu☹..mozna ze jsem si to trochu zavinila sama,ze jsem zarlila a tak mi zacal lhat,ale me ten jejich vztah od zacatku prisel nenormalni...ano slibili oba ze to bylo poprve a naposled,ale jistotu mit nikdy nebudu..ja to vsechno rozumove vim,ale stejne nedokazu odejit☹
Dneska mi je pěkně mizerně...nějak mi to asi teprv teď začíná všechno docházet... manžel se snaží, ale dělá to jen kvůli mě, chce nám dát šanci jen kvůli mě... nechce mi ublížit...mele se to ve mě jako v pračce, chci aby zůstal, ale chci se přestat trápit... ale jak? Obojí dohromady zatím nejde... možná časem a možná taky ne...nevím, bolí to, nemůžu se soustředit na vůbec nic... proč to všechno muselo takhle dopadnout, proč se to tak pokazilo?????????????????????
Milá codal, ani nevíš jak chápu tvoji bolest. Ty teď jednoduše volíš tu méně možnou bolestnou variantu - srdce. Chceš s ním prostě být. TY. I když on ti vlastně řekl, že už nechce, že tomu nedává šanci. Rozum ti snad říká něco jiného: ve smyslu: "už mu neuvěřím, trápím se s ním...",ale kdyby jsi zvolila rozum ( tedy přistoupila na jeho variantu - rozchod ), bude to daleko bolestnější- v tuto chvíli. Chceš si ulevit od bolesti. Chceš ji odsunout.
člověku můžeš odpustit, ale nezapomeneš. Pak už záleží jak se s tím popereš, zůstanete-li partneři. Jinak to bude dokola. Musíte si stanovit určitá pravidla - která budou vyhovovat vám oběma. Pokud se na nich shodnete - a budete je OBA dodržovat, může to fungovat. pokud se v nich neshodnete, bude je jeden z vás porušovat, záleží na tobě, jestli v takovém vztahu, kde ne nebudeš šťastná, budeš setrvávat. Nemáte děti, o to je to snazší. Vím o čem mluvím a taky vím, jak je lehké radit a těžké se řídit vlastními radami.
@codal Před pár lety jsem byla v podobné situaci a teď lituju, že jsem to "nerozsekla" hned a definitivně. Dlouho jsem se trápila a stejně to bylo k ničemu, rozvedli jsme se. Možná je lepší rychlý řez, budeš se pár měsíců trápit a smutnit a pak se z toho dostaneš. Nebo se můžeš v tomhle plácat pár let jako já...
@codal Tak jsem si to všechno pozorně pročetla. Velice ráda bych řekla "bože, jsi strašlivě naivní", ale říct to nemůžu, protože jsi jenom zamilovaná. Víceméně souhlasím s tím, co už bylo řečeno. Jako nestranný pozorovatel vidím tohle:
- od začátku ti jenom lže a ty ho neustále omlouváš, protože ho nechceš ztratit a obviňuješ sama sebe. Taky se tomu říká psychická manipulace. On udělá chybu, ale zaonačí to takovým způsobem, že si to začneš vyčítat ty a hledat chybu u sebe. Navíc ti teď řekne, že se snaží stejně jenom kvůli tobě, aby jsi ho mohla obdivovat, jaký šikovný je, že se taakhle překonává.
- ano, může se k tobě chovat hezky, může tě svým způsobem i milovat, ale.............jeho činy dokazují akorát to, že k tobě nemá dostatek úcty. Zůstává, protože je to pohodlnější a protože ví, že sice budeš chvíli dělat dusno, ale za chvíli tě to přejde, protože ty jsi ta závislá ne on. Ono vlastně to rozhodnutí už dávno není na tobě.
- dokázala bych se přenést přes jednorázovou nevěru, ale uvědom si, že tohle není ten případ. Zde se jedná nejen o nevěru psychickou, ale i fyzickou. S tím nejde už moc dělat. On ústupky dělat nechce a když, tak jenom na oko (lhát a zapírat). Musí to být hrozně fajn mít dvě ženský. Jednu, která mu navaří, uklidí, vyžehlí, podrží a druhou "nedostižnou", po které touží a ví, že ji nemůže mít a o to víc ho to láká. A ona ho jemnými náznaky udržuje stále v bdělé pohotovosti a když je jó hodný, tak mu dovolí i něco víc. Neomlouvej ji, ona ví co dělá a dělá to schválně, protože ji to dělá dobře.
- deset let je krásný vztah, uchovej si na něj jenom ty krásné vzpomínky, ale je opravdu čas se posunout dál, protože od vztahu nyní očekáváte každý něco jiného a ani jeden z vás to nedokáže tomu druhému dát. Zvedni hlavu a s krásnými vzpomínkami se vydej vstříc slunné budoucnosti 🙂 A není tak špatná, jak se ti teď může jevit, akorát je jiná a v tuhle chvíli neznámá, proto se jí tak bojíš. Za rok se ohlédneš zpátky a řekneš si, že jsi udělala dobře.
Držím palce a z vlastní zkušenosti vím, že čím delší vztah je, tím lepší je rychlý a radikální řez. Nebolí to potom tolik.
@codal Možná teď se ti zdá, že bez něj nic nezůstane, ale není to pravda. Já měla letitý vztah, první láska, všechno jsme spolu zažili od začátku, podle všech jsme byli ideální pár, dokud jsem nepřišla na to, že mě začal podvádět. A už to neukecal... Prostě šel, nemohla jsem ho ani vidět. A představa, že se vezmeme a budeme mít dítě už pro mě nebyla reálná. Navíc bylo vidět, že neví, kterou chce.
Je to snažší, když nejsou děti. Teď mám manžela a dítě, pokud bych přišla na to, že mě podvádí, půjde. Já to tak mám, ani dítě to nezachrání. A on to ví.
A jsem teda rozhodně zastáncem myšlenky, že velká láska nemusí být jen jedna 😉
Ještě na závěr - kamarádka se před Vánoci zhroutila, přítel odešel, miminko nevyšlo, život na nic... A dneska? Zasnoubená, miminko v plánu a šťastná. Život je krátkej, nezkracuj si ho trápením... hodně sil a štěstí 🙂
Všichni mi radí, ať si dáme aspoň oddychový čas...ať se na pár dní (týdnů) jeden z nás odstěhuje, ne jako rozchod, ale jako možnost si ujasnit, co vlastně chceme, jestli mě manžel miluje nebo už to je vážně jen zvyk a nebudu mu chybět... zatím sbírám síly, odvahu, jestli to mám vůbec vyslovit nebo ne... zatím je to pro mě nepředstavitelné, mám hrozný starch, ale rozumově vidím, že je to asi jediná možnost ,jak si nalít čistého vína...buď zjistí, že mě miluje, že se mus stýská a na tom můžeme dál stavět a nebo to nezjistí a ten vztah pak nemá vůbec smysl... zatím fungujeme "normálně", bavíme se spolu, spíme v jedné posteli i spolu, děláme, že se nic neděje, ale z jeho strany je to jen snaha, abych byla aspoň trochu šťastná, aby mi ještě víc neubližoval, je to jeho pokus o záchranu, ale podle mě to nemá moc šancí na úspěch, protože to teď tak prostě úplně necítí...uvidím, jak mi to v hlavě usedne do večera, jestli mu ten návrh předložím nebo ne...
@codal Víš, já si skutečně myslím, že on už rozhodnutý je, akorát ti dává čas se s tím smířit. Každopádně "oddychový čas" je asi dobré řešení pro oba, pokud to nechcete utnout hned. Ber to jako dovolenou, očistnou kůru, prostě čas, který budeš mít jenom pro sebe. Zajdeš si na kosmetiku, ke kadeřnici, koupíš si něco hezkého na sebe, přečteš knížky, na které jsi se chystala a neměla čas. Prostě si to užij 😉 Není to rozchod, jen si dáváte určitý čas (pauza je takové blbé slovo ve vztahu, prostě čas na přemýšlení). Domluvte se ale taky na pravidlech. Žádné stýskavé a lístostivé sms a telefony, žádné schůzky a kontakty, jedině tak zjistíte, jak na tom skutečně jste. Hlavně se tím neužírej. Nalij večer čistého vína i do sklenic a hurá do toho 😉 Dej vědět, jak jsi na tom. Držím ti palce.
Bojíš se zeptat, protože se bojíš odpovědi. Co když řekne "OK, souhlasím" ? Budeš schopna to pak respektovat a nebudeš se snažit znovu něco "zachraňovat" ? Nemá dle mě smysl, dělat, že se nic neděje, že vlastně "normálně" fungujete. Protože časem to stejně zase vygraduje na povrch. Musí se odstranit příčina potíží. tedy - musí se najít příčina a na to chce si sednout, upřímně to probrat, byť to může být bolestné. respektovat určité rozhodnutí a netlačit na pilu. Souhlasím s devendrou, že on už vlastně asi rozhodnutý je, jen se snaží mírnit tvou bolest. A pokud to tak opravdu je, svědčí to o tom, že mu na tobě záleží, má tě rád. Ale někdy prostě dva lidé nejsou souzeni být spolu. A pokud on nebude šťastný tato "přetvářka" nebude trvat věčně a budou se na to nabalovat další problémy. Proto moc nesouhlasím s "dočasným odloučením", protože se neděje nic - tím myslím - nenašla se příčina, tedy se na tom nepracovalo a i kdyby došlo k případnému návratu, je otázkou jak by to dopadlo
Manžel se rozhodl odejít... takže jsem ode dneška sama...
@codal Ahoj,drž se.
@napolitano Děkuju..nevím jak,ale nějak to zvládnout musím...
@codal Ne ! To nejhorší už máš za sebou ! I když si myslíš, že ne, tak teď už bude jen líp. Jsi chytrá inteligentní ženská a mysli především na sebe, nestojí za to truchlit pro někoho, kdo se rozhodl jako slaboch. A určitě líp, že jste to takhle vyřešili a zjistili teď na ne se dvěma dětma.
Jak píše Zdena Frýbová v jedné ze svých knih - žádný muž není jediný, nenahraditelný a nezapomenutelný, jak si mnohé ženy namlouvají. S každým dalším si můžeme leda polepšit ...
@codal hmm to je už asi teda špatny nečetla jsem zatim celej tvuj přibeh ale podle toho co ted pišeš se to nedá,u nas to bylo tak že manžel mi byl neverný prej jednou ja sem to stejne sama hned nejak poznala tak sme si to pak vyřikal a je klid samozřejme stat se to muže znovu to neříkám,ale pokud už to delá chlap furt a furt tak je to v řiti,hlavne když je o taky s jednou a tou samou ženskou