Jak se vyrovnat se svou vlastní nevěrou?

kukuruska
23. čer 2014

Ahoj holky. Jsem 2 roky stastne vdana a snazime se o miminko. Ale o vikendu jsem se hrozne opila s kamaradkama a podvedla jsem manzela. Nikdy jsem nemela takove vycitky....samozrejme alkohol neni zadna vymluva a ani se vymlouvat nechci. Hrozne me to mrzi a nejradeji bych si za to poradne nafackovala ☹ manzel je ten posledni, kdo si zaslouzi neco takoveho. Ja se s tim muzem potkala nahodou, nevyspala jsem se s nim ale vykourila jsem mu ho. Manzela nikdy nedodelam do konce, protoze mi to nechutna. A u toho ciziho jsem to zvladla ☹ nechci aby se to opakovalo.....stalo se to nektere? Myslim si,ze se to stalo proto, ze u nas doma uz je to v posteli takovy stereotyp a tohle bylo zhave a vzrusujici a ja neodolala....jak jste se s tim vyrovnaly a co udelat,aby se to jiz nestalo? Nikomu v okoli se nemohu sverit,nechci aby se to manzel dozvedel ☹ moc toho lituji....

kukuruska
autor
24. čer 2014

@espada nevim. Asi ne. Musim si s nim o tom promluvit a nenechat to zakecat.

takarazestinusakur
24. čer 2014

@kukuruska to co si napsala> On je jako chlap na ziti naprosto dokonaly, hodny a tak. Miluji ho a nechci o nej prijit. Ale potrebuji si aspon obcas pripadat, ze ho vzrusuji, ze se nemuze ovladnout, ze to chce. Takove to ze po ceste domu vas nekde pritiskne ke zdi, do vytahu, na chodbe, v ulicce nebo kdekoliv jinde, chytne ruce a aspon bude vasnive libat. Chybi mi to....< Tak to mu musíš říct, přesně tak jak si to napsala...tohle se vyskytuje snad všude, po delším soužití, je jasný, že po celkově 6 letech už se dokonale znáte, takže je jasný, že už nejste zamilovaní puberťáci (tak je dobré čas od času se připomenout 🙂...u nás je to ve vlnách, máme vlnu, kdy potřebujeme svůj prostor a čas jen pro sebe, pak máme vlnu, kdy se hrozně milujeme no a mezitím jsou klidové fáze, kdy se nehádáme, máme se rádi a je pohoda, klídek a je nám spolu dobře. Nic není stálé...i vztahy se mění a jsou proměnlivé. Hodně štěstí 🙂

wenduliks
25. čer 2014

@kukuruska Tak se s manzlem taky opij a treba to pujde samo…. 😉

mariti
5. črc 2014

@kukuruska v něčem se cítím podobně. taky se snažím s mužem o různých věcech mluvit a moc to nejde, protože všechno bere strašně moc osobně a jakože mu vyčítám, že je neschopný a že to nezvládl. a např. o sexu se pomaličku učí mluvit, nebyl na to vůbec zvyklý a má zábrany. a taky se mi stalo, že muž nevyslyšel mé náznaky, resp. přímé pobídky. Návrh pomilovat se rychle a vášnivě v lese jaksi nevyšel, já si připadala jako totální blbec. vím, že on to tak nemyslel, ale pro mě to bylo ponižující a pocit odmítnutí ve mě zůstal dlouho. snažím se zvyknout si na to, že v něčem ho prostě nezměním a že za to nemůže. v zásadě nejsem nespokojená, i když té vášně by mohlo být trochu víc.ale beru to tak, že "jistý" (resp. relativně jistý) a harmonický vztah za to prostě stojí.
a souhlasím s tím, že to chce spíš činy než povídání. Překvap ho a třeba překvapí on tebe tím, jak na to zareaguje.

lu777
19. črc 2014

@kukuruska no upřímně pokud ještě ani nemáte děti a on nemá zájem o sex, tak to nezní dobře 😒

jak se chová jinak? práce v pohodě? není unavený? milenku mít nemůže?
není znuděný? má nějaké koníčky? dokáže se pro něco opravdu nadchnout 😉 a hodit věci za hlavu?
je zdravý? kolik mu je let?

pardon za příval otázek, ale u chlapů tohle nebývá obvykle... pokud nemají depresi nebo nejsou starší. (i když já mám staršího muže a je připravený pořád, jednu dobu to bylo šílené, díky bohu už ho to trošku přešlo 😅 ).. jsou chlapi, kteří o sex moc nemají zájem, ale je jich fakt málo (oproti ženám, mi přijde)....

kdy jste spolu naposledy zkusili něco nového? např. jet do země kde jste ani jeden nebyli a strávit tam týden cestováním? nebo společně jít na kurz apod.? skočit padákem, přihlásit se do nějaké soutěže.... cokoli !!! prostě vybočení ze stereotypu.... ono jste 6 let spolu, tak to možná chce nějaké oživení opravdu 😉 😉

lu777
19. črc 2014

jinak ještě můžeš zkusit něco jiného, ono to svádění v prádélku je někdy už moc klišé přece jen...
-koupit si oblečení v naprosto jiném stylu než nosíš a někde na cestě z práce třeba do něj jako narazit a dělat že ho neznáš a svádět ho...
- zavolat mu uprostřed dne a říct mu přímo na tvrdo co Tě teď napadlo nebo co máš na sobě (pro začátek třeba v sms, aby neměl infarkt 🙂
- napsat nějakou opravdu šťavnatou erotickou povídku a poslat mu ji....
- nebo vyrobit karty kde na každou napíšeš nějaké erotické přání a půlku necháš prázdnou s tím, že to je joker 😉 a tam si on může doplnit co by chtěl... tak se o tom nemusíte bavit, můžeš mu to dát a můžete třeba losovat....
- jít na nuda pláž nebo nazí se koupat třeba v rybníce (ale netlačit se sexem, jen tak se uvolnit, aby se necítil pod tlakem)
- nebo zkusit kromě masáže i třeba nějaké ostřejší zacházení, ne s bičíkem hned 😀 ale naplácat na zadek zubama promasírovat boltec u ucha apod... sakra to mí neříkej, že by to s ním nehlo 😀

prostě nějak rozjet jeho fantazii 😉
ale je důležité jak je na tom celkově v životě, jestli uvízl ve stereotypu tak možná potřebuje trošku náraz aby se z toho "polospánku" probudil...

co takhle objednat noc v hotelu někde? třeba i ve městě, kde bydlíte? (my to udělali min. rok a bylo to super 🙂 , malý romantický hotýlek, paráda).... prostě rozbít tu rutinu jakkoli 😉

tý bláho, mojí tchýňce je 82 a zrovna nedávno mi říkala jak jí chybí sex.... holt geny v rodině 🙂

salot
24. črc 2014

@lu777 82? tak by měl člověk žít..🙂

lu777
25. črc 2014

@salot jj, tady mi přijde, že se všichni považují za starší než jsou... včera mě dorazila holčina na semináři, když lidi okolo 40 označila za staré.... nevím jestli jí došlo, že jí to čeká už za 10 let 😅 😅
jako opravdu pozoruju, že tady se lidi zestařují (ne všichni, ale většina), od 40 jsme starý, od 60 polomrtví, v 80 bysme měli být mrtví... pardon, to zlehčuju, ale opravdu jsou ty reakce někdy až legrační 😕
ten život by měl za něco stát, neříkám, jsou případy kdy to je nevhodné, že ženská je vysolárkovaná a s umělými nehty a parukou a z dálky je vidět, že si fakt hraje na o hodně mladší.... ale neustále okolo sebe slyším, že v 50-60 už tohle a tohle nemůžu, přitom ten blok je fakt často jen v hlavě...
no to jen tak na okraj.... mě zaráží jak si tím plno lidí omezuje a kazí život 😒 😔
já beru jako jediné omezení zdravotní... což částečně záleží taky na tom jak se o sebe člověk stará.... jako v 80 nebude skákat bungee jumping ale klidně může na kolo, na pořádnou procházku, plavat, pilates atd....

no doufám, že budu v takové kondici aspoň do 75 😅

mrsnikola
18. srp 2014

nikdy, NIKDY!!!! mu to neříkej, pokud ti na něm záleží!!!!! a pokud chceš aby jste měli šťastné manželství!! Je to jen tvoje chyba a tím, že mu to řekneš, ulevíš jen sobě a jemu ne a navíc ty dopady, nedůvěra atd!!! Naopak ty s tím teď můžeš sama pracovat aniž by jsi měla neustále něco na talíři. Teď už víš, kdy je lepší jít domů a dál nepít 😉 vykašli se na to, že manžela pusou nedoděláš a cizáka jo. Zkus se opít a třeba ti zachutná i manžel. Buď v klidu, jste manželé a důležité je, že ty víš, že to byla chyba, kterou už neuděláš a dáš si práci s tím, aby se to tvůj manžel NIKDY nedozvěděl!! NIKDY!!Ani ve slabé chvilce, při jeho selhání ve vztahu nebo pro utěšení kamarádky, se tuhle informaci NIKDO NIKDY nedozví!!!!!!!!

lada35
19. srp 2014

ty máš teda problémy 🙄 Radím pořádně vyčistit zuby a držet hubu. Srovnej si to sama se sebou, ale nikoho dalšího tím nezatěžuj, manžela už vůbec ne. A budiž ti to poučením. Nazdar! 😀

urtica
6. zář 2018

Myslím, že nejlepší, co můžeš udělat pro svůj vztah s manželem, je začít řešit Váš sexuální život - tam vidím hlavní příčinu úletu - spíš než v alkoholu (který byl pouze katalyzátorem té situace, ale nikoliv příčina). Promluv si s ním o svých potřebách, o jeho potřebách - zkuste to nějak oživit. Manželovi určitě neříkat, ničemu by to nepomohlo. A možná bych to brala i jako malou duchovní lekci k tomu "moralizování" - moje osobní životní zkušenost je totiž taková, že kdykoliv jsem někoho za něco odsoudila, dřív nebo později jsem se ocitla v jeho "botách" a dostala příležitost si to prožít na vlastní kůži - abych zjistila, jak "silná" (ve skutečnosti slabá) jsem a že nemohu jen tak šmahem někoho odsoudit, aniž bych znala (a sama prožila) to co on...dnes už díky tomu jen málokdy používám spojení "To já bych nikdy..."