Je Vám partner v těhotenství oporou?

seva2014
17. pro 2013

Na mimčo a těhotenství jsem se moc těšila. Ale těhotenství je náročné. Kvůli zdravotním problémům toho nezvládnu tolik co dřív. I když se partner snaží, občas mi dá najevo, jak mu to leze na nervy. Prý jsem se strašně změnila (no jasně - jsem těhotná!!!). Přípravu na porod prý strašně prožívám. ( jen se připravuji na přirozený porod s minimálním zásahem lékařů a bez nástřihu). Myslím si, že jako žena mám na to právo. Navíc, když u porodu být nechce, protože na to nemá. Když to shrnu, tak se cítím nepochopená a z celé situace dost zklamaná. Možná očekávám příliš. Jak to máte Vy?

pisisvori
17. pro 2013

@seva2014 bohužel těch chlapů co snesou ženě modré z nebe a nosí ji na rukou, protože přece čeká jejich miminko a vůbec nemyslí na sebe. Víc je těch sobečků, tak jak to z nich udělali jejich maminky (stačí přece , že chodí do práce a pak už se stará jen o sebe a své zájmy) a on najednou zjišťuje, že by se měl o něco postarat, že asi nastane to, že on nebude na prvním místě a že naopak nastala doba, kdy by měl být pro ženu oporou. A abych nebyla nespravedlivá tak si za to můžeme i my samy. Protože dokud nemáme děti, zvládáme práci, kde vyděláváme stejně jako chla, možná i víc takže od něj nepotřebujume ani korunu, zvládáme při tom domácnost, cvičení, koníčky....snažíme se být krásné ...zahrnujeme ho péčí a láskou společně s teplýma večeřema, nic nepotřebujeme , protože bohužel nás zase maminky vychovali tak, že bych so za to styděli něco nezvládnout a bláhově si myslíme, že až budeme potřebovat jeho lásku a péči bude dělat to samé..jenže ouha...on je místo toho uražený a ublížený, že nedostává to na co má nárok. Proto se tolik manželství rozpadá po narození dítěte / dětí, protože tehdy se ukáže co je chlap zač🙂.
Pro rýpalky je to psané s nadsázkou, vím, že to není tak černoobílé a je tisíce odstínů mezi🙂.
A z vlastní zkušenosti, bohužel to chce čas a trpělivost, aby pochopil a malinko se změnil, bez výčitek ...jasné stručné instrukce...případně jasné stručné vysvětlení svých představ a potřeb.

pavlinaoo
17. pro 2013

@seva2014 No náročné to je, hormony si dělají co chtěji, tělo taky atd. Ale doporučovala bych "stát" nohama na zemi. Jsi poměrně "na začátku" na řešení porodu. Nebo jinak, řeš to s kamarádkami, kolegyněmi...ale chlap to prostě pořád poslouchat nechce. Pro něj je to taky obrovská změna, sžívá se s těhotnou partnerkou, trochu mu to ulehčuj. Některé ženy pod vlivem těhotenství a hormonů zblbnou, že se nejsou schopné bavit o ničem jiném. Nemyslím to zle, ani nijak na tebe, ale prostě všeho s mírou. Dávej mu najevo, že je pořád důležitý a tvůj a on to začné dávat zase tobě... 😉 🙂

vespinka
17. pro 2013

Ahoj, já už teda miminko mám, ale partner mě po celou dobu podporoval a doteď podporuje. Chápal moje hormonální výkyvy nálad, únav, strach,... Byl se mnou na předporodní přípravě a u porodu, kde byl skvělý! I teď mi moc moc pomáhá, jsem s miminkem sama, naši mi nepomáhají, takže je opravdu velkou oporou.
Je samozřejmé a nutné, že se na porod připravuješ, není to prča, máš pravdu, že těhotenství a porod je náročný. Děláš to dobře, já taky chtěla přirozený porod a právě díky přípravě se mi to podařilo. Myslím, že tvůj partner je emočně nezralý, když nedokáže pochopit a možná a ni nechce změny v tvém těle. Proboha, dyť budete rodiče. To ho také změní!!! Proč nechce být u porodu? Neprožívá to moc? 😝 Jasně, nemůžeš ho nutit, ale já bych mu aspoň porod pustila na videu, ať sakra ví co se s tebou děje a dít bude! Nebo bych mu ze srandy o víkendu dala batoh dopředu pod tričko, ať si to zkusí tahat takovou zátěž (a to je jen fyzická...). Pak už tě třeba pochopí víc? Určitě bych ho zapojovala více do předporodní přípravy, je blbé být na to sama. A to šestinedělí, to je teprv masakr! Musíte spolu více komunikovat, dokud je ještě relativně čas. Řekni mu vše co tě trápí, že se cítíš nepochopená, promluvte si. Až bude miminko na světě nebude čas, a ty propadneš frustraci úplně. Nenechávej to plynout, mluvte spolu. Držím palce 🙂

kytkakvete
17. pro 2013

@seva2014 Souhlasím s @pavlinaoo , jestli o porodu do kterého máš daleko mluvíš často musí být otrávený, málo chlapů se dokáže vcítit do těhotné ženy a vše s ní prožívat, určitě se těší jen prostě nemá takovou záplavu hormonů aby ho to vcuclo jako tebe.Přípravu na porod bych spíše probírala s kamarádkou 😉.

kytkakvete
17. pro 2013

@seva2014 a nenut ho být s tebou u porodu a ani mu ho nepouštěj na videu pokud nebude chtít 😀

kamino
17. pro 2013

Vse je o komunikaci a kazda je z jineho testa.. Az se mimco narodi,to bude teprve zaprah. Kazda to mame nastavene jinak,ale hormony jsou sv...veci,ktere by te driv ani nenapadlo resit jsou najednou jablkem svaru. Pokud neco po partnerovi chces,jasne mu to rekni,on ti do hlavy nevidi a opravdu spousta veci chlapikum nedochazi,ani bych to od nich necekala. My to zkratka vnimame jinak.. Nastesti jsem zvykla od nas z rodiny,ze otec je spis ploditel,tak me ani neprekvapilo,ze pritel se bal koupani ( max pripravil vanicku )) neprebaloval. ( stitil se a bal ) nenosil asi do 4 mesice (( opet mel strach..)) ,nevozil (( nemel cas )) a ted je to super tata, pokud ma cas,tak si prcka vezme i na 2 hodiny,abych mohla treba uklidit a uvarit... Vedela jsem,ze si zvykne a vse se podda. Netlacila ho do veci,ktere mu byly neprijemne a nastesti jsem to nejblbejsi obdobi ustala bez jedine hadky.. Takze pokud neco chces,urcite mu vse rekni,treba odnest nakup a dalsi fyzicky namahave veci a do dalsich akci s nim bych se nepoustela..ono denne poslouchat o porodu,musi byt asi o nervy..

seva2014
autor
17. pro 2013

@pavlinaoo Chci přirozený porod a připravuji se právě včas. Ani ho tím nijak nezatěžuji. Jen když viděl knihu hypnoporod, tak prohlásil, že nechce abych rodila v nějaké hypnóze 😀. Ale jsou to jen relaxační a dýchací techniky. Myslím, že je teď řada na něm. Musí pochopit, že bude otcem a to sebou přináší také spoustu starostí a zodpovědnosti.

pejsanek
17. pro 2013

Sice bych toho mýho občas nejraději zabila, ale celkově musím říct, že mi oporou je. Hlavně jsem ráda, že chápe ty moje otřesný těhotenský nálady, výbuchy pláče bez příčiny a tak 😀

seva2014
autor
17. pro 2013

@vespinka Děkuji 🙂. Taky si myslím, že by se měl začít více zapojovat. Do ničeho ho netlačím. Už jsem se smířila i s tím, že u porodu nebude a nevyčítám mu to. Ale to, že mě nechá, dle něj lehký nákup tahat a diví se, že mi tvrdne břicho, mě třeba dost vytočilo. Máš pravdu. Komunikace je základ.

seva2014
autor
17. pro 2013

@kytkakvete Nenutím ani nevyčítám. Už jsem se s tím smířila.

dadushe
17. pro 2013

@seva2014 Přesně takhle nějak jsem prožívala první těhotenství. Bylo mi zle, pořád se mi chtělo spát, neustále podrážděná a plná toho, jak nejlépe porodit a na jaký předporodní kurz jít. Dneska s odstupem vidím, jak si to ten můj chudák chlap vyžíral, dostával to po lopatách. Z milenky se mu stala v prvních měsících šílená ženská myšlením úplně jinde. Přesně jak tu píšou holky, oni i chlapi si potřebují zvyknout na novou situaci, je to pro ně stejně velká věc jako pro tebe, akorát oni to prožívají úplně jinak. Až teprve teď s odstupem a druhým těhu jsem se dozvěděla, jak ho to první těhotenství děsilo (a to to bylo plánované) - respektive jak já jsem ho děsila 😀 . Nejsi ještě ani v polovině těhotenství, dej tomu čas, ať se to vykrystalizuje 🙂 . Takhle jsem podobně před měsícem do manžela hučela, aby se koukal už konečně zajímat o jména dětí, jaký je nezodpovědný, že už nevymýšlí a dokonce si z toho dělal srandu! 😀 Takže dej tomu svému čas, ať to zpracuje, zkus se trošku vrátit ke své netěhotné verzi a rozhodně nečekej pochopení ze strany ženských záležitostí 😀 😎 Držím palec a hlavně ať je prcek zdravý🙂

dora13
17. pro 2013

obecne si myslim, ze od muze nelze ocekavat, ze bude tehotenstvi prozivat stejne jako zena, nema ty hormony, ktere se v tehotenstvi u zen vylucuji. ja bych na partnera teda urcite netlacila, rozhodne bych mu nepoustela porod na videu nebo mu nedavala na bricho batoh, tim ho odradis a znechutis. u nas je to takhle: taky tehotenstvi dost prozivam, je to me prvni, ziju tim a chci si o tom porad povidat, ale naucila jsem se rozlisovat, co jsem reci pro kamaradky a co pro partnera. muj muz se treba hrozne nadchnul pro kocarky a bavi ho to, tak to porad googluje a resi, ktery bude mit nejlepsi technicke parametry, tak se s nim bavim o tom. no, a nastrihy, masaze hraze a podobne veci resim s kamaradkama, co uz maji porod za sebou, manzel o tom nic nevi a uprimne receno myslim, ze ani nemusi vedet uplne vsechno, sve menstruacni potize jsem s nim taky nikdy neprobirala. tehotenstvi neni obrovska zmena jen pro tebe, ale pro neho taky a nelze ocekavat, ze on se bude chovat presne podle tvych ocekavani.

pavlinaoo
17. pro 2013

@seva2014 no jo, jenže právě takové ty řeči - Ty budeš otcem! Ty budeš mít zodpovědnost! Budou to velké starosti! apod...právě ty chlapy děsí. Samozřejmě si to uvědomují, ale tohle bušení do hlavy je nebaví a není se co divit. Normálně se bavte, normálně mu věci vysvětluj, komunikujte - jak píšou holky. Ale čekat, že najednou je řada na něm je cesta dolů. Já se taky na přirozený porod připravovala, používala epi-no (doporučuju), ale nemusel to vidět chlap. A s tou přitomností u porodu mu nech taky prostor, každý na to není. Lepší, aby tam nebyl, než abyste měli nějaké problémy z toho plynoucí. V dnešní době se to strašně nosí a kdo nejde k porodu, tak na něj ostatní pohlížení div že ne s pohrdáním...ale nech mu v tom svobodu. Prostě se zkuste těšit a nechat věci plynout🙂

pisisvori
17. pro 2013

@pavlinaoo určitým způsobem máš pravdu, ale když třeba koupíte byt nebo budete stavět barák, tak je to taky věc obou a většinou chlap je ztoho celý vedle a neustále řeší cihly, povolení...ještě jsem neviděla, že by mu žena řeklaˇ, že to moc řeší a zbytečně dopředu...je to něco společného a jsou na to dva. Nebo kdyby byl nedejbože měl manžel rakovinu a čekala ho chemoterapie, operace....žena, která tu nemoc nezažila také necítí to co on, žádný člověk si to neumí opravdu zcela představit, dokud se to netýká jeho a nikdy neví jak opravdu bude reagovat...a taky mu de říkat ať to nepřehání a zbytečně neřeší, že se stejně stane to co se má stát....

pisisvori
17. pro 2013

@pavlinaoo a zakladetelka nepsala, že ho do něčeho nutí, jen že ji to mrzí a proto se ptá jak tomají ostatní🙂 a jak to chlapi berou a chápou🙂

pavlinaoo
17. pro 2013

@seva2014 jinak s tím nákupem atd. - prostě to nenos ne 😅 Normálně řekni, že ti tvrdne břicho, ať to vezme...prostě se s ním bav, "úkoluj ho"... 😨

dorinek
17. pro 2013

@seva2014 - jak už tu bylo řečeno, chlap to těhotenství tolik neprožívá, nedokáže se do toho vcítit, co prožívá žena. Nenosí pod srdcem dítě a vůbec, nemá na to geny, aby se rozplíval nad výbavičkou a uvažoval o nástřihu. To po něm nemůžeš chtít. Ale ty máš naopak plné právo se zaměřit sama na sebe a na svůj stav. Je to nejdůležitější období v tvém životě, bude se opakovat možná ještě jednou, možná už vůbec. A to zase musí pochopit on. A musí pochopit, že už tu nebudeš jen pro něj. Ale on to pochopí, možná, až budeš mít větší bříško, až bude taky cítit ty pohyby a hlavně...většinu "normálních" chlapů zlomí až to mrně, když ho poprvé drží, když už ho vidí živé. Takhle v břiše jim to moc neříká. Pocity a přípravu na porod bych taky probírala spíš s nějakou blízkou ženou...kor když k porodu jít nechce. Já jsem tedy svého manžela vyloženě donutila jít k porodu (dnes si uvědomuji, že to byl docela risk), ale naštěstí si z toho neodnesl žádné negativní následky. Byl nadšený, choval se jako blázen, tetelil se blahem,slzy v očích, fotil, choval, telefonoval, aby se všem pochlubil "svým" miminkem. Byl to pro něj nejkrásnější okamžik v životě. U druhého porodu už ani neuvažoval, že by nešel.
Ale tvůj manžel by měl pochopit, že ti teď musí být oporou, hlavně fyzicky, v domácnosti. Ale taky asi potřebuje čas, aby to strávil...oni ti chlapi jsou trošku zabrždění v tomhle 😅

seva2014
autor
17. pro 2013

@kamino S tím souhlasím, že chlapi potřebují více času se s novou roli sžít. Ale já jsem tady nikde nezmínila, že se o porodu a těhotenství bavím denně. Ale dám příklad - v pražských porodnicích se musíte registrovat poměrně brzy. To mu přišlo předčasné - proč se o tom bavím. Tak nemáme registraci nikde. Nejsme manželé, takže by se mělo jít před porodem na matriku. To chtěl zařizovat až po porodu. Atd. Odnést nákup? To se diví, proč mi tvrdne břicho. Vždyť je to lehký 🙂.

killi
17. pro 2013

Ono záleží jakou oporu si v něm představuješ. Chlapi nemají tušení jaké je je to být těhotná. Oni nám do hlavy nevidí a je dobré si to říct na rovinu co cítíš a on by ti měl říct jak to cítí on a dělat kompromisy. U nás je mi manžel opravdu oporou, ale já ho zbytečně nezatěžuju. O porodu jsme se pobavili a pak už jsem to nevytahovala. Pořád dokola to řešit musí toho chlapa odrazovat. Většinou i když si chlap není jistý, že by u porodu chtěl být tak v té situaci, kdy veze u ženu do porodnice se to seběhne tak rychle, že nad tím ani nepřemýšlí a zjistí, že měl zbytečné obavy. Ale nutit ho nemá smysl, má na to právo se tak rozhodnout.

pisisvori
17. pro 2013

@pavlinaoo mělo tam být , že mu přece taky nebude (zůstalo tam je de😨() říkat ať to neřeší, že se stane co se má stát, ale bude se ho snažit pochopit a podpořit tak jak bude vidět, že on to prožívá. Když o tom nebude chtít mluvit bude prostě jen s ním, když bude chtít mluvit bude to s ním řešit....

seva2014
autor
17. pro 2013

@pavlinaoo Já to do něj ale nijak nebuším 🙂. Právě proto píšu tady, abych získala nadhled a získala pohled jiných žen. K porodu nepůjde - nenutím ho. Smířila jsem se s tím.

seva2014
autor
17. pro 2013

@dorinek Děkuji 🙂

marukm
17. pro 2013

@serva2014 Chlapi jsou prostě z Marsu. Chápu, že žena čeká, že jí partner bude oporou. My to třeba máme naopak. Já se ještě ani nějak moc neraduju, nepřipravuju..nevím. Mimčo moc chci, ale bojím se, aby se to nějak nezkomplikovalo (už jsem musela něco vytrpět na začátku). Zato manžel je nadšenej, těší se asi 3krát tolik.🙂 A zajímá se i o věci, u kterejch bych to nečekala (nějak jsem plácla, že bych si ráda přečetla něco o Epi-no a on druhej den přišel, že na to taky koukal:D). Ale asi je extrém. U porodu se mnou být chce, ale oba jsme se dohodli, že si nepřeju, aby na to koukal. Budou to emoce a sama tam být nechci, ale..

Souhlasím s tím, že pokud se mu to očividně nelíbí, raději probírat s kámoškama, mamkou nebo tak. Ale třeba se to změní. Do porodu má ještě nějakej čas. Nebo zkus postupně, třeba se ho zeptat, jestli by ho zajímalo, že sis našla něco o tom a tom. Ale chápu, že je to těžký. Člověk to chce prožívat s tím druhým.🙂

kamino
17. pro 2013

@seva2014 ja jsem o nejake registraci ani nevedela,muj dr.me na to neupozornil,tak jsem nakonec rodila na Vinohradech. Ted se prosim nenastvi,ale na registraci chlapa nepotrebujes..nekam staci napsat mail,nekam musis osobne,ale stejne chteji jen videt max prukazku.. A s martikou jsem mu rekla na rovinu,ze jestli chce,aby se prcek jmenoval po nem,tak tam zkratka jit musi...byli jsme tam v 38+4 😉😉 prcek se narodil za tyden potom 😉😉 a s nakupy. - Zkratka mu rict,ze ty tasky jsou opravdu moc tezke..prece ti pomoc neodmitne,kdyz ho pozadas,ne?
Fakt je malo tatinku,co si denne povidaji s brichem a pomahaji se vsim bez rikani ( tedy v mem okoli nemam zadneho ) ale jak jsem psala,je to o komunikaci,verim,ze kdyz mu vysvetlis rizika,tak i ty tasky bude nosit 😉

verumik
17. pro 2013

No, mě manžel podporuje maximálně, mám doma koně s kterými mi denně pomáhá, víc pomáhá i doma, a to máme dům, kde má spoustu jiné práce.
To, že bude otcem, že to bude náročné a co všechno budeme muset "omezit" jsme řešili ve chvíli, kdy jsme se rozhodli, že chceme miminko. Teď už se ho snažím spíš jen pozitivně naladit a v případě, že má nějaké strachy, třeba co se financí týče, tak ho povzbudit. Jsme teprve ve 12. týdnu, takže ho s tím, jakou na sebe vzal odpovědnost a co ho čeká u porodu zbytečně neděsím, tyhle věci jsme měli prostě probrané už před tím a teď chci, aby se na miminko hlavně těšil.

laurital
17. pro 2013

Můj manžel bral těhotenství od začátku jako společný "projekt" 😀 , takže se snažil v rámci svého pracovního vytížení pomáhat apod., o spoustě věcí jsme spolu diskutovali, ale přiznávám, že neznám ani v okolí chlapa, který by si rád pokecal o masáži nebo nástřihu hráze apod.Tímto bych asi chlapa nezatěžovala.Naopak většina tatínků bývá nadšená z UTZ, zvuku srdíčka atd., je to pro ně konkrétní 😉 důkaz, i když stále nehmatatelný.
Registraci můžeš provést i sama, konečně myslím že rozhodnutí, kde budeš rodit, je výhradně na tobě a tvém pocitu.Naopak bych byla nekompromisní s tou matrikou, kamarádka takto ležela skoro polovinu těhotenství v nemocnici a byla to zbytečná byrokratická komplikace.
Co se týká nákupů, tak tady bych mu pouze oznámila, že to holt bude muset převzít sám.Je to blbé, ale někteří muži jsou trochu natvrdlí a potřebují dostávat jasné pokyny, co je třeba zařídit.
Zatím jsi těhotná krátce a zatímco ty už se cítíš být mámou, přítel si na to musí teprve zvyknout, u něj nepracují hormony a je fakt, že u mnohých se to projeví až nějaký čas po porodu.

anetka1701
17. pro 2013

Když jsem čekala první dceru, tak manžel snad do pátýho měsíce o mimču nemluvil. Jediný co ho zajímalo byla taková ta informace "vše je OK" a dost... Hrozně jsem se tím trápila a užírala, ale zpětně vidím, že se s tou situací musel zžít a pochopit to - bylo to pro něj hodně nové. Je fakt, že se o mně staral, respektoval únavu a špatné nálady, ale nijak se nezapojoval konkrétně do těhotenství a vlastně skoro všechno bylo na mně - výbavička, řešení věcí jako jsou papíry, porodnice a tak... Já jsem to vzala, vždy mu to pak jenom oznámila a bylo to v pohodě. Zajímat se začal až později, když se s tou novou situací nějak vyrovnal :o)

Přesto všechno je skvělý otec, pro malou by dýchal a opravdu můžu říct, že si lepšího tátu přát nemůže. Druhé těhotenství pak bylo naprosto v pohodě, zajímal se, chodil na UTZ a bavilo ho to...

U porodu být taky nechtěl - spíš že by to prostě nezvládl - ale v průběhu těhotenství jsme to nějak dohodli, že mi bude dělat oporu a když bude fakt zle, tak půjde ven - a že mu to nebudu vyčítat, stejně tak, kdyby mi tam vadil, tak pošlu já ven jeho se stejnou dohodou - nebude se na mně zlobit.

Drž se, jsi těhotná krátce, musí se s tím vyrovnat :o) Bude líp...

zuzi.111
17. pro 2013

Tak já mám termín o 2 týdny dříve než @seva2004 a když to tak čtu, trochu mě zarazilo, že jsme s manželem stále v pohodě, nic moc neřešíme. Vyřešili jsme zásadní věci (budeme se stěhovat do většího). Ale jinak mě zajímá tak nanejvýš co bych měla a neměla jíst a co dělat a nedělat, vybírám si v klidu porodnici, sem tam si něco přečtu... Už mi není špatně a břicho ještě skoro není vidět, takže si kolikrát ani nevzpomenu, že jsem těhotná 🙂. A s manželem máme stále stejný pohodový vztah, potěší mě, když odpoledne přijde z práce a bříško mi pohladí, dá na něj pusu. Ale jak by se měl proboha víc zapojovat? Asi bych se zbláznila, kdyby mi například nosil rady co mám a nemám dělat, kde a jak rodit atd. Užíváme si tady tu dobu klidu, na malé se moc těšíme, ale zároveň víme, že taková pohoda už nebude, až se malé narodí 🙂.
Chlapi to berou jinak. Musí se s tím sami poprat, i když to na nich kolikrát ani není vidět a vypadá to, že se o nic nezajímají. Mají před sebou obrovskou zodpovědnost - uživit ženu na mateřské a dítě. Není to jednoduché. A každý chlap je hlavně unikát, takže nejde se tady ptát, jestli se zrovna ti jiní zajímají nebo ne.

laurital
17. pro 2013

@zuzi.111 Naprostý souhlas, chlap asi nebude na internetu řešit nástřih hráze a polohy při porodu nebo to řešit s kolegyněmi 😉 .Navíc si myslím, že většina mužů vnímá porod a těhotenství jako výsostně soukromou věc o které nemají potřebu dlouhosáhle debatovat s okolím.

dora13
17. pro 2013

@pisisvori tak zrovna rakovinu a tehotenstvi bych asi nesrovnavala, rakovina je vazna nemoc, zatimco tehotenstvi je spise radostna nez jina udelost. a mas pravdu, tehotenstvi je neco spolecneho a jsou na to dva, jenze kazdy to bere jinak a zena po muzi proste nemuze chtit, aby on to prozival stejnym zpusobem jako ona uz proto, ze proste nejsou jedna osoba. to je obecne aplikovatelne na vsechny zivotni situace, nejenom na tehotenstvi -- proste, kdo ma nerealna ocekavani, bude zklaman.