Je Vám partner v těhotenství oporou?

@fallingstars ano, ale mě se zdá, že nečtete co napsala zakladetelka. Když řekla, že jí při nošení nákupu tvrdne břicho, tak podle mne není normální, aby chlap odpověděl, že nechápe proč, že je to přece lehké?
Když psala, že se bavila o tom jaké to je v pražských porodnicích, tak jí odbyl a řekl, že řeší kraviny. Nevím teda, ale mě připadá normální, že se žena zmíní o tom, že se člověk musí registrovat v počítačovém programu a pak sedět v přesně daný den u počítače a okamžitě se registrovat , protože 5 minut po spuštění už v dané porodnici není místo. Proboha, když není chlap schopen poslechnout si tohle, tak k čemu teda je??? To vy sedoma vůbec o ničem spolu nebavíte, o problémech v práci, o dětech co dělali ve školce a sourozencích....??? Vždyť to je úplně normální komunikace nic přehnaného. Hodně pochybuju o tom, že chlap, který se takhle chová se bude chovat jinak až se malé narodí, ale samozřejmě moc přeju , abych se pletla.
Nikde jsem od zakladetky nečetla, že by sním něco neustále probírala a něčím ho zahlcoval. Pokud jsem četla dobře i knížku měla jen pro sebe a nic mu necpala a on reagoval tím, že řeší blbosti jen když jí viděl.Myslím si z jejích příspěvků je vidět, že je úplně normální ženská, nic nepřehání a nic nehrotí...naopak její partner prostě bude patřit k těm soběčtějším, méně empatickým...

že pašalizuju, ale tady v tom psaném texu to moc nejde jinak, to by pak byly články na dvě strany a už v úvodu jsme napsala, že pro rejpalky vím, že věci nejsou černobílé🙂.

Já se teda snažím od chlapa příliš neočekávat a spíš se nechat příjemně překvapovat. Ten můj těhotenství taky nějak moc neprožívá. Přijde mi to proto, že jimi prostě necloumají hormony, necítí mimčo a je jim dítě vzdálenější. A vůbec to neznamená, že se o dítě nebude zajímat po porodu. Takových chlapů znám víc a jsou z nich dobří otcové rodin, tak bych si z toho nic nedělala.
Když chci vidět romantická gesta, zkouknu film od Daniely Stellové, když chci vidět, kdo mě podrží a na koho se můžu spolehnout, až to budu skutečně potřebovat, podívám se vedle sebe 🙂

@pisisvori Obecně:
"Holt dokonalé maminky a ženy , které se vždy ozvou (a většinou jejich manžel rád vaří, uklízí...a ještě mají dvě babičky...) a někdy ani ještě nemají děti ....začnou odsuzovat a vysvětlovat ženě jak má být chápavá přestože sami asi nikdy nemůžou pochopit o čem vlastně mluví. "

😀 výstižné

@kytkakvete Já nežádám aby někdo hodnotil mou situaci ani to zda to řeším příliš nebo málo. To poslouchám už doma 😉 Ptala jsem se, jak to máte Vy ostatní. Poznámku o svíčkové nějak nechápu. O ničem takovém jsem se tady nezmínila. A mé zdravotní problémy není zvracení - bohužel. Svůj problém jsem tady napsala jen okrajově. Do detailu jsem svou situaci rozepisovat nechtěla.

@seva2014 Ahoj, celou diskusi jsem nečetla, tak ti možná budu psát to, co ostatní. 16tt, je opravdu brzy na řešení porodu. Uklidni sebe i svého partnera a nikam ho netlač. Víš nejen ty prožíváš změny - on taky ačkoliv to nedává najevo jako ty. Napadlo tě, že má taky strach? strach zda bude dobrý otec, zda to všechno zvládne? Počkej až ti pořádně začne růst bříško, až začne kopat, pak si i on může sáhnout na bříško a své dítě. Choď na cvičení a kurzy, vyprávěj mu, co se tam dělo, ale jen jednou, nezahlcuj, ho. Já vím jak je to těžké 😀 těhotenství je teď tvůj střed vesmíru - u mužů to často přijde až narozením miminka. Věnuj mu zvýšenou míru lásky a péči pokud to jde, aby věděl, že ho miluješ stále stejně, jen teď miluješ víc bytostí. Před koncem těhotenství může kurz navštívit i on, řekni, jak je pro tebe důležité, jeho podpora a opora. On uzraje, neboj. 6 týdnů před porodem ti může masírovat hráz. Na porod ho můžeš připravit postupně, znám spoustu párů, co nechtěli a nakonec to zvládli 🙂 Na druhou stranu, já bych také nechtěla být v roli přihlížejícího - mě to stačilo poslouchat 2 min a musela jsem se převlíct jinde, když mě přijímali 😀
Můj manžel první mimi taky neprožíval tolik, jak bych si představovala snažil se mě podporovat, ale často jsem věděla, že to jde jedním uchem a druhým tam, ale dělal vše, když mi to udělalo radost. Byl u porodu a teprve tam jsem si všimla, změny - tepřiv tam si uvědomil ten zázrak stvoření. Ten pohled v jeho očích nezapomenu. Teď mi pomáhá víc a ochotně, na porod se teď oba těšíme.

@veruunek Přesně tak. Naprosto Tě chápu. V takových chvílích toho partnera prostě potřebuje. A ostatní ženy Tě tady navádějí k tomu, aby jsi byla tolerantní, dala mu spoustu prostoru atd. V takové situaci by se měl chlap trochu vzmužit a snažit se být trochu empatičtí.. I když to není jejich podstata.

@seva2014 Oni si myslí, že jejich úkol končí oplodněním, a pak? Jde to mimo ně, my ženy musíme nosit a pěstovat miminko, ale v jejích očích musíme být stále dokonalé... Je to těžké, někdy bych chlapům přála mít menstruaci a podobně...

@veruunek Tady těžko někdo poradí. To co popisuješ je hrozné a tady to nebude jen tím, že se manžel vyrovnává s něčím novým. Projevil se jeho charakter. Jestli na Tebe i křičí, promiň, ale je to ubožák. Třeba někdo poradí, co s tím...

@pisisvori Děkuji. Pochopila jsi jak se cítím a jaká ta situace opravdu je. On není špatný partner. Určitě jsou horší 🙂. Ale některé věci mne opravdu mrzí a je těžké se s nimi vyrovnat. Je toho mnohem víc. Ale já jsem tady nechtěla celou situaci barvitě vyprávět. Jen je to typ chlapa s kterým ženská moc nehne a musí se na něj velmi velmi opatrně. A já na to občas nemám. Přijde mi to vůči nám ženským nefér. My musíme vše řešit diplomaticky a chlapi se s námi občas teda nemazlí.

@veruunek Jo jo😀

@kaculinek1 Celou situaci jsem tady nepsala, Jedno dítě již mám a termín porodu mám jiný(dřív). Jen chci přeci zůstat inkognito 🙂. Takže mám své důvody, proč porod řeším již nyní.

@pisisvori naprosto souhlasím

@veruunek moc mě to mrzí, tohle musí být opravdu těžké. Žena se má těšit, má mít radost, má být spokojená, aby bylo i minko spokojené. Nezbývá než věřit, že jak tady někdo píše potřebuje jen trochu času a pochopí, ale myslím, že pro ženu je pak už těžké se na chlapa dívat jako před tím, když se k ní takhle chová a že to ten vztah naruší. Moc držím palce ať s eto zpraví.

Já jsme v těhotenství vůbec žádné problémy neměla a vše jsme zvládala sama (kromě stěhování pokojíču...mozřejmě) ani myslím, že jsme něměla žádné výkyvy nálad.....takže problémy u nás nastaly až po porodu, kdy dcera neustále brečela, když nebyla u prsa nebo v náručí, nespala přes den ani v noci, já jsme měla poporodní deprese a byla pořád sama zavřená doma. Nemůžu si pomoc, ale chlap by přes svoji sobeckost měl v tu chvíli zapomenou na sebe a ženě pomoc jak jen to jde (jde přece o pár měsíců života, které mají vliv na hodně dlouhou dobu života rodiny), když to nedělá hodně to na vztahu zkazí. U nás to bylo právě to nejhorší období a trvalo nám hooodně dlouho než jsme to překonali samozřejmě , že s ústupkama "od ideálu" i na mé straně. Moc držím palce tobě i @seva2014 ať jei u vás líp🙂

@pisisvori Registraci nedokážu posoudit, ale upřímně bych řekla, že je to otázka hlavně ženy, švagrová si porodnici také vybrala sama na základě referencí a brácha to prostě akceptoval (a to to pro ně znamenalo zajížďku). Sám se nechal slyšet, že většinu věcí s rozhodnutí nechává na ní, prostě proto, že se z charakteru věci týkají jí a jejího těla, a nemyslím si, že by to byl špatný partner nebo snad táta, malou teď miluje. Já sama bych také očekávala, že to bude moje věc, komu svěřím své zdraví. Nákup se přiznám, že nedokážu posoudit, ale přiznám se, že zde bych čekala trochu větší podporu.
Ovšem myslím, že to, že ho vyděsí v momentě, kdy on prostě všemi smysly zkrátka nemusí vnímat svou partnerku jako těhotnou (nemusí mít bříško, nejsou ještě pohyby, ...) kniha Hypnoporod, jejíž název může být pro racionálně založené muže už sám o sobě děsivý (upřímně, asi i pro některé ženy - třeba pro mě 😀) a že to prostě okomentuje...z toho bych aféru nedělala...

@kaculinek1 Proti tomu tvrzení, že muži máš v těhotenství věnovat zvýšenou míru lásky a péče, bych se ohradila.
Proboha je to chlap a ne malé dítě, nemyslíš?Určitě nejsem příznivcem toho, že některé ženy se po porodu i dlouho po něm upnou výhradně na dítě a partner pro ně neexistuje, to je cesta do pekel.Ale nějak nechápu proč bych jako těhotná měla skákat kolem chlapa, aby náhodou nebyl citově deprivován.To bych za chvíli mohla skončit tak, že mu budu předžvýkávat večeři a po večerech hrát maňáskové divadlo.

@seva2014 nu něco málo jsem dočetla zpětně a upřímně musím uznat, že to máš těžké, těžko radit. Můj manžel je asi veliké zlatíčko - sice se nezapojoval úplně aktivně, ale nikdy mi neřekl, že mě nechápe, nebo že by mi s něčím nepomohl, když jsem si o to řekla, to se nestalo. Chodil poctivě na všechny velké ultrazvuky a dokonce i na ty přeporodní kurzy , sice nebyl nadšen, ale šel. Měla jsem strach, že bude takový laxnější i na miminko, že udělá také jen to, co se mu řekne, ale je to báječný obětavý otec a Lukáš ho miluje. Ale pokud čekáte druhé, pak se asi těžko něco změní ☹ a já si myslela, jak jsem na tom špatně když se kření na masírování hráze...

@fallingstars bože!!!!, ale ona nechtěla, aby to řešil za ní...jen se o tom prostě zmínila!!! Tvoje švagrová to pravděpodně z tvého popisu asi taky bratrovi řekla, ne???🙂🙂 a on jí na stejnou informaci ...normálně odpověděl, že ať si to řeší sama a určitě bych řekla, že asi jí odpověděl slušně, ne že řeší kraviny🙂. Prostě se o tom normálně baví jako dva normální lidi, kterých se to týká a jsou pár, což považuju za normální. A reakce tady sposuty holek je, že s ním nemá neustále těhotenství zbytečně řešit....
Kniha.. jistě může ho to vyděsit, ale může to říct normálně, ne? Ne jí osočovat, že řeší kraviny a že to řeší zbytečně....Zase reakceje, že nemá partnera takovýma věcma zatěžovat...atd. atd.

S mým těhotenstvím se paradoxně manžel srovnal lépe a rychleji než já sama 🙂 U mě se nejdřív dostavil strach a obavy a teprve asi po měsíci radost. Porodnici jsem měla jasnou už dávno a jelikož se manžel zná s vrchní sestrou, tak mě objednával jak do poradny, tak na ultrazvuk 🙂 Až jsem někdy měla pocit, že to prožívá víc, než já 😀

@laurital hihi no pozvedla jsi to na hodně přemrštěnou hranici 😀 fakt jsi mě rozesmála 😉 Asi jsem to špatně podala. Zažila jsem kamarádku, která své těhotenství opravdu řešila a neviděla prakticky nic jiného - jasně že si pak chlap připadal odstrčený. Fakt jsem nemyslela, mu dělat čajík a masírovat nožičky hned jak přijde z práce. Spíš jen častěji mu připomenout, co pro mě znamená, co k němu cítím. Mluvit o tom jak se měl v práci, co je nového - prostě projevit zájem také o něj a ne furt mlýt pantem o svém bříšku... Pohlazení a pusa a pár vřelých slov jen pro něj není tak moc, nebo jsem přiblblá romantička?! Myslím, že toto by mělo být samozřejmostí.

@kaculinek1 první není jeho. Já myslím, že bude dobrý táta. Teda až bude dítě mluvit a bude s ním legrace. Ale jen mi chybí trochu víc komunikace. Tu bych opravdu ocenila. Ale muži komunikují jinak. Alespoň ten můj. Ale u nás se věci probírají až na to má chuť chlap.

@pisisvori Já teda nevím, ale minimálně v případě knihy bych to nebrala jako osočování 😅 Pro někoho to prostě kraviny jsou, pro někoho ne...ale on snad může říct svůj názor, aniž by musel jemňoučce chodit kolem princezny na hrášku...? 😀 Prostě si nemyslím, že by věta "Řešíš kraviny." byla nějakou zásadní urážkou...myslím, že kolikrát to naopak může být dobře míněná rada, ať se dotyčný vrátí zpátky na zem, já už jsem to řekla x lidem x krát a mně to bylo řečeno také x krát, a upřímně, jsem dost ráda, že to ani já, ani ti lidé neberou jako největší křivdu světa 😉 A s registrací vím, že nechtěla, aby to řešil za ní, ale pokud jsem dobře četla, psala, že tedy na to konto nikde zaregistrovaní nejsou, ale ta...předpokládám, že se mohla zaregistrovat sama, ne?
Nevíme tu kontext, popravdě nemáme moc informací, takže je pochopitelné, že někomu se to zdá přes čáru a někdo je prostě takový, že neřeší, nepřepíná...já bchc zakladatelce přála, aby byla šťastná, ale z toho, co jsem zatím přečetla, mi trochu připadá, že jí spíše partner nemůže říci skoro nic (pokud to není to, co ona od něj očekává) a v tom případě se nedivím, že toho má on takříkajíc plné brýle...toť můj pocit...

@laurital 😀 souhlas

@kaculinek1 Ne, nejsi a jak jsi to teď napsala máš můj absolutní souhlas 😀 .Někdy mám fakt pocit, že je to u některých jen z extrému do extrému-buď ženská řeší výhradně malé, což je pochopitelné cca první rok, nebo je to naopak až mauzolejní úcta k muži.
Naprosto souhlasím s tím, že by partneři měli dbát i o svůj vztah, protože nejsou jen rodiči, ale i životními partnery a milenci.Je špatné, když se ženská zaměří výhradně na dítě, i když to je z dobrého úmyslu, protože tím možným odcizením s partnerem dělá vlastně dítěti medvědí službu.

@seva2014 Tak to je všude stejné, s tou komunikací🙂 My jsme prostě drbny a oni to zase moc rozebírat nechtějí. Taky se moc nedovím, jaké má pocity, a jak se cítí a když mu něco vyprávím, dokáže to shrnout v jedné větě a je konec debaty, to mě také mrzí. Spíš se soustředím na jeho činy abych ho lépe pochopila...Někdy to je těžké, Ale pokud si myslíš, že táta bude dobrý, tak i to je výhra ne? Hlavně aby vás všechny miloval.

@fallingstars aha takže ona kolem něj musí chodit po špičkách, aby se chudáček vyrovna s tím , že bude otec ainformace podávat po předem promyšlených troškách a on si může dovolit co chce a ještě je to dobře míněné 🙂 Hm tak to asi fakt budem mít zcela opačný názor🙂

@laurital 100% souhlas🙂🙂🙂

@kaculinek1 To o těch drbnách je přesný! 😀
Už jsem to tu psala i já, my ženský máme potřebu sdílet radost z těhu i obavy z porodu s dalšími, chlapi to mají obvykle v sobě, ale to neznamená, že jsou necitelní nebo je jim to fuk.

@kaculinek1 Bude to dobrý. Jen jsem si chtěla někde postěžovat. Zhodnotit názory a získat nadhled. Ale příspěvky některých žen mne velmi zarážejí. Ve špatném slova smyslu. Ale nyní se dívám na celou situaci trochu jinak a holt mám doma chlapáka, který je spíš takový macho. Což mi na jednu stranu vyhovuje, ale na druhou od něj nemůžu očekávat rozněžnělé chování. Jen jsem nyní citlivější a je to pro mne hůře stravitelné.

@pisisvori Já jsem ale nikde nepsala, že to má být takhle 😉 Mělo by to být vyrovnané...stejně jako má ženská nárok na nálady, obavy, pochyby, tak to samé bychom snad měly dopřát i mužům, ne? Nikdo z nás přece není stroj... 😉 Stejně jako mně se může zdát, že se mi nevěnuje, tak jemu se přece může zdát, že něco přeháním. Stejně je pak jen na nás dvou, jak si to vyříkáme a upravíme. Věřím, že i u zakladatelky si to sedne, i proto, že psala, že věří, že bude dobrý táta, tak je to na dobré cestě...
Jak říkávala moje babička, dvě hlavy se musí obouchat, aby z nich byla jedna 😀 😉