Jsem v 11. tt, s manželem se rozcházíme. Potrat?

Připojuji se k názoru kacasim. Vím, že to vůbec není snadné rozhodnutí. A být jako máma na miminko sama je velmi náročná věc, to si nemusíme nic namlouvat. Ale my ženy jsme silnější, než si myslíme. 🙂 Rozhodnout se musíte nakonec Vy sama, co žena, to jiný názor, pocity, každá žijeme v jiných podmínkách. Zvažujte v klidu, poslouchejte sama sebe, určitě se rozhodnete správně. 🙂

@malina85 Souhlasím s výše uvedenými názory, na potrat bych asi nikdy nešla, i když nikdy neříkej nikdy, možná existují situace, kdy bych o potratu nepřemýšlela a hned na něj šla, ale v tomto případě bych si malé nechala. Když pominu ten pocit, s kterým bys celý život žila, tak je tu i možnost, že už bys nemusela mít nikdy děti a to si myslím, že za to nestojí. Malé si nech, vynahradí ti všechnu lásku, kterou už od manžela asi nezískáš. Život to nebude snadný, ale jsou i horší věci pod sluncem! Hodně štěstí! 🙂

Souhlasim se vsemy sama vimjaky jeto pocit prijit o dite jednoujsem potratila a dodnes me to stve vsichni mi tvrdily ze to nebylo tehotenstvi ale v karte mam 5.tyden a dodnes nevim proc.Ale myslim si ze to byla doktorova vina proto se vsichni snazily to ututlat a nikdomi nic nerekl. Mozna pozde ale preji hodne stesti i bezpartnera se da dite vychovavat a je to radost 🙂

néé proboha potrat nééé... to je vražda..miminko te ma rado veri ti zvládnete to spolu!!máš na to vek bude vám dobře...litovala bys ver tomu...

@malina85 jak si se rozmyslela?koukám že je to staršího data.

@denousek nevyjadřuji se teď k dotazu tazatelky, ale spíš k tvému názoru. Jsem si jistá, že jestli se nakonec rozhodla pro potrat, měla k tomu určitě svoje důvody a nebylo to jednoduché. A co by teď jistě nepotřebovala, je číst příspěvky jako je tvůj. Máš na to svůj pohled, ale příště se ho snaž sdělit pokud možno trochu citlivěji..

@jijitka nevsimmla jsem si ze to tazatelka psala uz v rijnu, ale ted uz je to jedno uz sem nechodi je neaktivni..

@jijitka nechci se do toho plést, ale myslím si, že každý může napsat co chce, viz @denousek . Nemyslím si, že bychom tu byly malé děti, aby někdo někoho "okřikával" za to, že napíše, co si myslí...

@blondynka400 děkuji ti 😉 😔

@blondynka400 já s tebou souhlasím, ale to co si myslím můžu napsat způsobem, který nebude zbytečně ubližovat.

@denousek nemáš za co 😉 Tyhle způsoby zrovna moc nemusím... 😝
@jijitka to samozřemě ano, ale tohle je dost subjektivní, co komu ubližuje a co ne a nemyslím si, že ty by jsi byla nějakým vzorem co je správně a co ne. Takže asi tak 😉 Nebo jestli máš patent na rozum a správné chování, je to něco jiného a vše beru zpět 😀

Já se připojuju k @denousek , upřímně nechápu, jak někdo může rozhodovat o zabití svého miminka jen kvůli tomu, že se s manželem rozcházejí. Nechci to zlehčovat, není to snadná situace, ale dítě není věc, nemůžeš se ho přece jen tak zbavit jen proto, že teď se ti to prostě nehodí. Tohle prostě není k potratu důvod. Můj názor.
@jijitka Tazatelka se ptala, dostala odpověď. Nemyslím si, že by Denousek napsala něco nevhodného.
@blondynka400 Souhlasím

@zoditka @blondynka400 @denousek no, vy jste se sešly 😀 😀 Takže napsat někomu, kdo přemýšlí o potratu (a určitě ne proto, že dítě by se jen nehodilo) : " néé proboha potrat nééé... to je vražda" není nevhodné. Vlastně ano, s takovým názorem se setkávám, většinou ty osoby chodí po městě a nabízí Strážní věž 😉

ježíš potrat v 11 tt to je vražda jak brno,když už jste se doteď chovali jako nezodpovědné děti tak se teď čelem aspoň ty jako matka postav realitě!!mě je taky 26 a mám děti dvě v tom problém nevidím,je to tvé dítě a jestli ti rodina radí potrat tak jsou padlí na hlavu,dle méno by to byla nejen vražda le i největší blbost tvého života,to si poneseš navždy,dobře rozmýšlej,to díte zato nemůže a 11 tt to už je 3 měsíc pokud vím to už ani interupci nedělají

@saminomimino do 12.tydne je povolena interrupce za zadost matky, jinak ji lze provest do 24.tydne tehotenstvi,ale jen v zivot ohrozujicim stavu, postizeni ditete...

@malina85 tohle je fakt slozite, rozhodnout se musis jen ty sama, blbe je,ze nemas podporu v rodine.... zalezi, jake mas materialni zabezpeceni, myslim tim hl bydleni, pokud to utahnes, tak bych se do potratu nepoustela 😉
a ta ostra slova o vrazdach tazatelce fakt nepomuzou 😕

@zoditka kdyby to děťátko mělo vyrůstat ve špatných nebo zhoršených podmínkách.... tak je to na zvážení. A je to na zvážení hlavně asi teda matky. Neodsuzuju nic. K žádné straně se nejde přiklonit na 100 %.

Dobry vecer,ja bohuzel nevim jak bych reagovala a neni to urcite lehke.Ja zazila trochu jinou situaci a to,ze uz jsem mela 2 deti a otehotnela jsem potreti a bylo to v obdobi kdy manzel se dozvedel nemoc,ktera je bohusel i smrtelna a mela jsem to moc tezke,protoze ziji v cizine,jsem tu sama a kdybych pak zustala sama se trema detma,tak jsem si uz predem v hlave rikala,co mam delat.Ale i pres to vsechno jsem si mimco nechala a dopadlo to velmi dobre a manzel se vylecil.Jsme moc stastni a rikam si,ze dite za to stoji a ikdyz jsou problemy,tak ma miminko pravo na zivot.Vse se da zvladnou,jen to chce silu,mit kolem sebe lidi co vas miluji a i tu odvahu.Preji,at to dopadne dobre a rozhodnes se tak jak chces ty a ne ostatni.

netuším jaké to je stát před takovým rozhodnutím. pro mě by to kupříkladu znamenalo, vrátit se zpět k rodičům a bydlet s nimi a to bych si říkala, jaký mám štěstí, že mají velkej dům, takže by takový soužití šlo, zůstat tady bych nemohla, neměla bych ani na garsonku..... a jak bych to sama dělala dál, nevím. ono tu jde o to, jestli by rodina pomohla, jestli by @malina85 měla kde bydlet, zřejmě by i potřebovala nějakou finanční pomoc. většina z nás prostě netuší, jaký to je bjet v týhle situaci, takže já bych fakt nesoudila........
osobně bych tedy na potrat nešla, protože vím jistě, že minimálně moje mamina by mi hodně pomohla, ta by se rozkrájela na kusy, abysme měli s dítětem všechno a bylo nám fajn, jenže každej takový štěstí nemá!!! a těžko pak můžete potrat vyčítat někomu, kdo prostě zázemí nemá a nedokázal si to ani v nejmenším představit, zpanikařil..... já samozřejmě nehájím potraty. sama se často dívám s dojetím na utz právě z 11tt a nepřestávám se divit, jak už je tam náš prcek dokonalej člověk (mudrovi se povedla komplet fotka z profilu, takže je tam krásně vidět celá noha), ale zároveň si prostě myslím, že někdo se může dostat do těžký životní situace, že tomu tlaku podlehne....
@saminomimino
@denousek

těžko radit,snad kapku pomůže můj příběh-Tenkrát mi bylo 21 let,otěhotněla jsem s bývalým,ten si pak našel jinou.Já byla tenkrát cca v 10-11 týdnu asi...Sebrala jsem se a šla zpátky k rodičům,kde jsem bydlela v pokojíčku s mladším bráchou.Mezitím jsem si dala inzerát,že hledám prozatím kamaráda.Ozval se můj současný manžel,scházeli jsme se,jezdívala jsem k němu,přespávala u něj...Pak se narodil malej,já s ním pořád ještě bydlela v jednom pokojíčku s bráchou.Nějak po třičtvrtě roce vztahu jsem se přestěhovala k příteli.Loni na jaře mě požádal o ruku,loni v září byla svatba,nechal se zapsat do rodného listu od malého.Pak jsem znovu otěhotněla.Teď mám krásného 5ti měsíčního syna,báječného 3,5 letého syna a skvělého tatínka a manžela.Miluju ty své tři hochy a jsem ráda,že jsem to udělala tak,jak jsem udělala.

Fakt těžko poradit... já vím, že na mimčo sama budu. Přijde mi přirozený se o něj prostě postarat, ač je to asi hrozně moc těžké. Fakt mi ale přijde -nevím, jak to říct-.. že prostě mimčo bys normálně chtěla a jen že odchází manžel tak teda nic nebude.. já nevím, fakt. Může se říct, že se mi to mluví a nerozumím tomu, asi fakt ne, je pravda, že já s tou skutečností, že na mimčo sama budu, žiju od chvíle, kdy jsem zjistila, že jsem těhotná.. tak už jsem si asi zvykla a snad si ani neumím předsatvit, jaké by to mohlo být, kdybych měla muže-otce, co se s láskou postará. Asi některé holky by na mém místě by na potrat šly (nevím, kde budu bydlet a budu sama)
Proto raděj asi neradím nic, to dost dobře nejde, je to na Tobě.

to co teď napíšu, nemyslím nijak špatně a adresně... ale řešit, do čeho dítě přivedu a zda to tach chcu nebo ne, je super, ale nejlépe ještě před tím, než to dítě už žena čeká. Já vím, tys nevěděla, jaká bude situace, každý z nás se do takové může dostat, věci v životě se mění... ale fakt se přimlouvám, pokud jen trochu můžeš a chceš, dej mimču šanci. Jestli to fakt nejde, tak ne a neodsuzuju... Je mi taky 26, jako Tobě malina85, kdyby někdo chtěl říct, že jsem moc mladá nebo stará na takové řeči, nebo tak něco🙂.

taky jsem vyvdala synátora, sice s námi nežije, jezdí na víkendy, prázdniny, apod. Nebudu tvrdit, že to bylo vždycky lehké, ale zvládli jsme to. Takže pokud o miminko stojíš, jdi do toho, jsou i mladší maminky , toho bych se nebála. Navíc jsem trochu zaujatá - máme adoptované dvě holčičky, děti mít nemůžeme, takže potrat nééééééééé. A navíc, moje sestra je těhotná a to ve stejným týdnu jako ty, jddi do toho určitě nebudeš litovat. Držím palce!!! 😉

Nedá mi to a taky musím napsat svůj názor. Jsem proti. Neschvaluji potrat ze žádných důvodů. Prostě jednou je to moje dítě a já ho chci se vším všudy, ať si kdo chce říká co chce. Je jasné, že to nebude jednoduché, ale zvládnout se to určitě dá. A radši bych viděla dítě odevzdat do kojeňáku k adopci než ho zabít. Tohle slovo se sice některým nebude líbit, ale jak tomu tedy chcete "politicky korektně" říkat? Jen proto, že mu ještě není 24 týdnů, že nemá jméno a rodné číslo a není venku z vašeho bříška přeci ještě neznamená, že to není živý tvor.

držím palečky ať se správně rozhodneš každá žena která tohle prožila ví jak je tvá situace těžká a ta která tohle neprožila si to vůbec nedokáže představit myslím na Tebe a Tvé nenarozené miminko

@llluckaaa Naprosto s tebou souhlasím. Porat za žádnou cenu !! Je to můj názor a stojím si za ním 😉 Zatím mě nikdo na žádných diskuzích nechápal tak tady snad někdo pochopí 🙂..... Každé dítě má právo na život 😉. i kdyby slečně mělo být 16 tak by měla donosit. Toto nepíši zrovna k tomuto případu malina 85, ale všeobecně 🙂

@malina85 @salomee

Holky, nezlobte se, nechci nikomu sahat do svědomí - na to nemám právo, ale mimi si fakt toho tátu zaslouží. Má na něj právo, potřebuje ho... Vím, že je to těžké a že je to veliká troufalost, něco takového napsat ale @malina85 bych poradila, aby si s manželem sedli a začali sami od sebe. Prostě vyjděte z teze, že jste se chovali jako děcka a je potřeba dospět, že ten malý človíček vás potřebuje OBA a že mu vytvoříte spokojenou, šťastnou, harmonickou rodinu. Pokud budete chtít OBA a oba se budete maximálně snažit, pak věřím, že má KAŽDÝ manželství šanci.

Dejte tomu broučkovi šanci a sobě taky! Potratem a rozvodem nic nevyřešíš, jen posereš. Dejte se na cestu (težkou a náročnou), ale na tu pozitivní a správnou. Podmínkou ale je, abyste oba začali u sebe...

Jen na okraj: K zakladatelce bych příspěvky neadresovala.. jednak je neaktivní, a příspěvek je poněkud starý, nějak už se rozhodnout musela. A asi se nedozvíme jak.

Jinak holkám v podobné situaci jako zakladatelka, souhlasím s některými příspěvky výše. Na potrat bych v tomto případě nešla (úplně ho nezavrhuju - zdravotní komplikace, násilný trestný čin, velmi nízký věk apod.). Vztahy se hroutí denně, ale právě děti jsou to krásné, co zbyde. Za krach nemohou, proč tedy trestat i je, navíc takovým způsobem. Já osobně bych si to tedy vyčítala. A nenajití nového vztahu bych se nebála. Navíc v dnešní době předsudky vůči svobodným matkám už snad vymizely. A i když rodina nesouhlasí, jak dítko uvidí, zamilují si ho. Taky jsem byla nechtěné vnouče, ale za celý život jsem to nepocítila, právě naopak.

ahoj holky, v lete jsem byla ve stejne situaci jako pisatelka. S manzelem jsme planovali miminko a kdyz se to povedlo, tak mi oznamil, ze ma nekoho jineho. Taky jsem zvazovala co delat, ale mam skvele rodice, kamarady, vsichni me podporujou a vsichni dojednoho byli pro, abych si maly nechala. Ted jsem v 17 tydnu, manzela to nezajima, ale sama nejsem, mam skvelou rodinu a kamarady a vim, ze nikdo z nich me nenecha ve stychu. Spolecne s nima se tesime na mimco a tehotenstvi si uzivam
Tak jen rada pro ty, ktere jste v podobne situaci, jestli muzete, mate podporu rodiny, mate kde bydlet, tak si mimco nechte. Lepsi byt na miminko sama nez si to pozdeji vycitat ze ste ho daly pryc, nebo co hur, mit chlapa hnupa...

právo na otce... no asi jo, záleží, jak ho kdo nadřazuje či podřazuje právu na život. Ale to už je asi moc extrémní otázka. Vida, ani jsme si, tedy aspoň já, ve svém zápalu nevšimly, že diskuse je stará a uživatelka neaktivní🙂.