Kamarátka si dala vzít nemanželské dítě. Co vy na to?

zuzka1
15. čer 2006

Nazdar holky, jsem plná rozporuplných pocitů a protože sem na tyto stránky nakukuju často a poznala jsem, že tady holky poradí, nebo třeba jen vyslechnou, tak se svěřím...Doma jsme měli děsnou hádku, která se netýkala našeho problému, ale i tak mě vytočil názor mého přítele.Máme kamarádku a ta otěhotněla po měsíční známosti s ženatým mužem..., když to zjistila a oznámila svému partnerovi(tomu ženatému)opustil ji...A ona po dlouhém zvažování, potoky slz se rozhodla jít na umělé přerušení...I když s tím nesouhlasím , chápu její důvody a v každém případě jsem při ní, ale můj přítel je tak znechucen, že se s ní odmítá stýkat.Podle něho nikdo nemá právo vzít život nenarozenému dítěti, ať už jsou důvody jakékoliv.A tak nad tím pořád přemýšlím, kde je pravda, jak to je s tím právem nenarozeného dítěte, jak je to s právy matky...Co si o tom myslíte?

martinadt
26. srp 2006

môžem sa spýtať čo sa robí s tebou na potrate?

expertka8
26. srp 2006

..martinadt..zvažuješ aj takúto možnosť???

lia
26. srp 2006

krasny pribeh pejko,obdivujem ta,ale rozhodla si sa asi podla situacie.
teraz si stastna,je super mat pri sebe milovaneho muza pri sebe,s ktorym cakas babo.
vela zdravia a stastia 🙂

ramzesa
26. srp 2006

ja som zasadne proti potratom a suhlasim s tvojim partnerom, nikto nema pravo zobrat zivot dietatko...ono za nic nemoze, nemoze za to, ze jeho matka urobila hlupost, tak preco... je tolko zien co by urobili vsetko preto aby mali babätko... neexistuje na to ziadny dovod, ziadne ospravedlnenie...

pejko
26. srp 2006

no.dik lia.takze u mna to prebehlo takto martinka.musela som ist na vysetrenie ku gynekologovi.ten ma teda poslal do nemocnice.prisla som tam rano o siedmej.bolo tam uz dost zien.tak vypisala som nejaky papier zaplatila penieze.prisiel primar ktory mi urobil vysetrenie od spodu.normalne ako na gynde.nic hrozne.potom ma umiestnili na izbu.o desiatej prisla sestricka adala mi tabletku na ukludnenie.a potom len cakas kedy sa otvoria dvere a pridu po teba.to je na tom asi to to najhorsie./ak si samozrejme pevne rozhodnuta ze to chces/
a asi o jedenastej sa otvorili dvere.prisla ma zavolat sestricka.tak som sla za nov.lahla som si na tu postel.nohy som musela rozkrocit.okolo mna sami doktori.sestricka mi rozpravala ci mam rada kavu a take blbosti.prilozila tu blbost na nost a viac uz neviem.potom som sa asi po dvoch hodinach prebrala.prisli doktori.musela som ukazat vlozku,ktoru som ani nevedela ze mam medzi nohami,lebo gatky nesmies mat.a tu im ukazes/co je dost blbi pocit/.oni podla toho vedie ci je vsecko o.k.ak nie pichnu ti este iniekciu aby si ostatok este vycikala.znie to kruto.myslim pri pomysleni na to babo.preto musus vediet isto ci to ozaj chces.o druhej ma pustili.ale niekto ta musi prist pockat ak by ti prislo zle alebo tak.

zuzanal
12. zář 2006

helabela: Jestli to máš doma opravdu "z první ruky" a na evoluci stále nevěříš, tak musíš být pořádný ignorant! 😉

mracik
13. zář 2006

Prečítala som si príbeh meggie, musí to byť hrozné, keď ťa nepodrží nikto.
Ja som otehotnela v 17 rokoch a vyriešila som to tak, že som to povedala až keď bolo na potrat neskoro - vyhla som sa nátlaku. Bola som presvedčená, že týmto sa môj život končí, že ma už nič dobré nečaká, ale nechcela som preto obetovať život dieťaťa.
A nakoniec to bolo úplne inak, mám krásneho syna, podarilo sa mi vyštudovať a nakoniec som našla aj svoju lásku.
megie viem, že to čo prežívaš je veťmi ťažké, mám v rodine tiež zopár žien, ktoré tým veľmi trpia, dieťatko ti už nikto nevráti, jediné čo môžeš urobiť je rozprávať o tom iným babám, ktoré sú v podobnej situácii...

iza
13. zář 2006

koukám tady na vaši debatu a nevěřím vlastním očím.Jak můžete odsuzovat někoho aniž víte podrobnosti.Tím, že jde někdo napotrat nemusí být rozhodně tmář a méně hodnotný člověk. Opravdu mě rozčilují příspěvky ami a podobných.
Jen pro ilustraci : Mám kakarádku, která žila rok a půl s přítelem,plánovali svatbu a miminko.On dítě hrozně chtěl a tak i měli nechráněný sex. jakmile kamarádka otěhotněla, přítel se s ní rozešel a řekl jí, že dítě nechce a doslova "ať si ho jde nechat vysát"(jo přesně takhle to ten primitiv řekl).Ona nikdy s potratem nesouhlasila a ani teď na něj nechtěla jít, došlo na hádky, facky (z jeho strany samozřejmě)atd. Kamarádka byla v opravdu hrozném psychickém stavu. Sama je studentka, rodina není nijak bohatá. No nakonec na potrat šla. Jedním z hlavních důvodů bylo to, že si nevěřila, že zvládne nejen finančně,ale hlavně psychicky mít sama dítě. Tím potratem nejvíc trpí ona sama a já si nedovedu představit, že bych jí v té chvíli nebyla oporou. Samozřejmě jsem se jí několikrát ptala, jestli to chce opravdu udělat, ale vím, jak pro ní samotnou bylo těžké toto rohodnutí udělat a jen jí přesvědčovat o opaku by nebylo OK.

iza
13. zář 2006

jéé já si nevšimla, že tu je víc stránek....moje reakce je na debatu ze strany jedna tak pardon, víc sem zatím nepřečetla (no jo naštvala sem se hned na první straně haha)

consti
13. zář 2006

meggie absolutně tě neodsuzuji, byla jsi v hrozné situaci..je to sice strašné, ale máš poučení pro příště, že když něco chceš, tak neustupuj!!!!19 roků není zase tak málo, já osobně bych si dítě v tomto věku nechala..ale u vás to bylo komplikovanější. Ano tvůj přítel je sice mladý, ale jak to tak vypadá, tak je i dost vyspělý na to, aby s tebou spal a tím pádem i nesl zodpovědnost, když něco nevyjde. Milující chlap se podle mě takto nezachová a máš můj obdiv, že s někým takovým ještě můžeš být, zvlášť když se tím vším tolik trápíš. Je mi moc líto reakcí tvých i přítelových rodičů...rodiče mají podržet a ne takto odsoudit ☹ 😠 😖

alcatko.j
13. zář 2006

Ja uz jsem svuj nazor napsala, ale porad me udivuje, jak nekdo muze soudit ostatni, aniz by detailne znal situaci, cloveka, prostredi, duvody...At si napred kazdy zamete pred svym prahem , zda on v zivote neudelal neco odsouzenihodneho a pokud je sam cisty jako lilie, potom muze soudit....I kdyz, podle me, ani v takove chvili ne... 😔

womann
13. zář 2006

Souhlasim s consti...
19 ale neni malo,byla-a jsi dospela zena a z tveho prispevku to na me pusobi,ze s tebou jednali a jednaji jako s ditetem...
Kazdopadne udelat mi neco takoveho muz,tak mu jiz nikdy neverim a radeji se
s nim rozejdu,ale tvuj pritel na mne pusobi jako klucik...
Chapu,ze kazdy udela chybu,ale trochu mi nejde na mozek,ze tak osudove rozhodnuti si nechtela a presto udelala-V 19 a dospela...na sex,takze i na dite...
Neodsuzuji nikoho,nastesti u mne takova situace nenastala...Drzim palce,at se s tim vyrovnas

sorathia
21. zář 2006

V zadnem pripade neodsuzuju zadnou z matek, ktere se rozhodli miminko nemit i kdyz doslo ke spojeni spermie a vajicka. Myslim si ze dostatecny a NEJZASADNEJSI duvod proc mimco nemit i kdyz je pocato je ten ze ho zena NECHCE, to prece staci. Jsem rada ze je nam umozneno si vybrat a podstoupit zakrok, jsem rada, ze si zeny nemusi mlatit do bricha skakat a pit vino v horke vode jako to bylo driv, ze nemusi za pochybnyma "babama" a riskovat svuj zivot. Myslim, ze je lepsi, kdyz se nechtene dite nenarodi. A miniinterupci, tedy preruseni do 8tt povazuji za naprosto prijatelnou vec, a ne za vrazdu, jak tu mnohe z vas pisou. Myslim si ze zeny, ktere se rozhodly pro potrat jsou rozhodne lepsi nez ty, ktere bezhlave rodi a o sve deti se neumi postarat ani po ekonomicke ani a to predevsim po citove strance.
Sve dceri, kamaradce nebo jakekoliv zene bych toto rozhodnuti schvalila a ve vsech smerech ji podporila, protoze si myslim, ze kazda zena ma pravo se rozhodnout kdy. Stejne tak kazdy typ antikoncepce ma urcite procento kdy selze.

orisek
21. zář 2006

Sorathia:naprostý souhlas. I když se určitě vynoří spousta holek, které ti budou tvrdit, že když dítě nechceš, tak nemáš mít sex, abys měla úplnou jistotu, že neotěhotníš. Problém v téhle diskusi je ten, že tu přispívá většina těch, které po dítěti touží, tak si ani neumí představit, co cítí žena, která v daném okamžiku dítě prostě nechce. 😒

vedvies
21. zář 2006

orisek, ja tiez suhlasim so sorathiou a pritom velmi tuzim po mimi, ale na druhej strane je tolko parov, ktori nemozu mat deti, ze by privitali adopciu narodeneho anjelika. Takze ak sa niektora zena vyhovara, ze dietatu nemoze dat po ekonomickej stranke tolko kolko potrebuje a po citovej tiez, ze nema s kym vychovavat dieta - mozno by to urobila adopcia. Lenze potrat je samozrejme jednoduchsi.... 😔 v ziadnom pripade neodsudzujem NIKOHO, je to kazdeho vec a zodpovednost niest nasledky

olus
28. zář 2006

Kdo nikdy nestál před tímto děsivým rozhodnutím, nedokáže pochopit, co dotyčná prožívá, ne proto, že by dítě nechtěla, ale protože se snaží být zodpovědná a ví, že by situaci z nějakého důvodu nezvládla. Nakonec je to ona, kdo je tím nejvíc potrestán - ze zkušenosti kamarádky vím, že jí to trápí i dnes, po více jak 30ti letech. Sama teď stojím před stejným rozhodnutím (nikomu to nepřeji). Před sedmi lety jsem měla problém otěhotnět, takže mě tohle těhotenství hodně zaskočilo. Jsem doma se šestiletou dcerou, která je hodně často nemocná, ač se manžel snaží, naše finanční situace je dost mizerná. Moc to miminko chci, ale straně se bojím, jak to zvládneme.Máme zhruba 2 týdny na rozmyšlenou a doufám, že vše dobře dopadne a najdeme to správné řešení. Vím, že potrat by poznamenal mě i náš vztah, ale nosit dítě 9 měsíců a pak ho dát k adopci,jak navrhuje vedvies, tak to bych nedokázala. To vědomí, že někde žije moje dítě, by byla noční můra. Pokud někdo dítě mít nemůže a rozhodne se pro adopci - dětské domovy jsou plné krásných dětí, které si zaslouží lásku a nemusejí to být zrovna novorozenci. A všem kritikům a "humanistům" chci vzkázat - odsoudit dokáže každý hlupák, ale pochopit málokdo...

adkag
29. zář 2006

Olus, sice som pred ziadnym podobnym rozhodnutim nikdy nestala,ale ty pises o zodpovednosti, ze ked zena ide na potrat, znamena to,ze je zodpovedna a kde bola ta zodpovednost predtym,ked mala byt zodpovedna,aby sa take nieco nestalo a na potrat ist nemusela?
Rozumiem ked ide zena na potrat zo zdravotnych dovodov, alebo manzel pije a bije manzelku, priviest do takeho prostredia dieta nie je bohvieco, ale peniaze vzdy boli aj budu,to podla mna nie je dovod na potrat. tiez by som ho dala radsej na adopciu s pocitom,ze moje dieta niekde zije ako cely zivot niest pocit viny,ze som mu zivot odobrala.
prepac,ze to pisem takto otvorene, ale je to diskusia a ja to tak citim. mozno by som menila nazor, keby som bola v situacii tych,ktori musia spravit toto rozhodnutie,ale zatial sa na to divam takto.

dona
29. zář 2006

Ak sa môžem pripojiť do Vašej diskusie,napíšem aj ja svoje skúsenosti s potratom. Mám 3 krásne už veľké deti a po narodení najmladšej dcéry (12) som si dala vnútromaternicovú antikoncepciu ktorá však zlyhala. Otehotnela som. Keď sa to už stalo, povedala som si, no čo už bude ďalšie mimčo. To však nejde musíte ísť na potrat, lebo by mohlo byť postihnuté. Lekár inú možnosť ani nepripustil. Aj keď som antikoncepciou chcela zabrániť tehotenstvu, možnosť potratu ma dosť vzala. Nemala som potom však žiadne výčitky, čo ak by naozaj bolo postihnuté. Viem že je to iné ako keď sa k tomuto kroku musíte samé rozhodnúť. Vôbec to neodsudzujem, ale ja osobne by som to pripustila len v neriešiteľnej situácii a takých je veľmi veľmi málo. Tento rok sa mi stal opačný prípad, rozhodli sme sa ešte pre najmladšieho benjamínka s druhým partnerom, zostala som tehotná a v 8tt som potratila. Toto ma naozaj vzalo a tiež som dávala veľkú vinu sebe, že to je pre ten potrat, ktorý som podstúpila aj keď nedobrovoľne. Naozaj by som ešte jedno dieťa chcela, aj keď neviem či sa to ešte podarí. Babenky, rozhodnite sa podľa svojej situácie a určite sa rozhodnete správne. Keď to chcete spraviť, nič si potom nevyčítajte. Hlavne sa nikým nedajte ovplyvniť a rozhodnite sa podľa seba, len vy viete či mať dieťa zvládnete. Prajem Vám veľa šťastia a správne rohodnutia bez ľutovania.

maniak
9. led 2007

ahoj, nechci zakládat nové téma a ještě tak choulostivé, takže jesti to nevadí, chtěla bYch se zeptat tady.
máte někdo zkušenosti s potratem v 6-7 týdnu těhotenství- jak to probíhá ?
hodně jsem uvažovala, když jsem zjistila, že jsem v tom, co budu dělat. práci sice mam, ale moc nevydělávam- bydlení vlastní nemam, ted jsem u rodičů, mam jen jeden pokoj a rodiče mají sami svých starostí dost i finančních, takže na ně se spoléhat nemůžu. a bohužel, otec toho tvorečka, to je pěknej hajzl, proto jsem od něj odešla a jsem teď u rodičů. a jelikož mám momentálně ještě zdravotní potíže a léčba se neslučuje s těhotenstvím- mohlo by to dítě poškodit, tak jsem se rozhodla, že v momentální situaci bude lepší to ukončit a jít na potrat. i když se bojím následků a toho, zda to bude v budoucnu vše ok, asi mi v této chvíli nic jiného nezbývá.
takže bych se chtěla zeptat, jestli mi některá tady můžete říct něco víc, abych se na to mohla připravit.
kdyžtak mi napiště do IP. děkuji moc za pomoc

claire21
9. led 2007

Ahoj maniak,
nechci ti to co plánuješ ani vyvracet ani podporovat, jen ti podam info, že jsem taky před několika lety podstoupila potrat, byla jsem v podobné situaci jako ty, skončila jsem gympl a čekala mě vysoká škola, bydlení taky žádný, ale přes to všechno bych se přenesla, ale otec dítěte byl hroznej člověk, se kterým jsem se už v době kdy jsem se o těhotenství dozvěděla rozcházela, bral drogy, kradl mi peníze, podváděl a dvakrát mě i fyzicky napadl...kdybych měla vedle partnera, který by stál za to a věděla bych, že mi pomůže, určitě bych o miminko bojovala, ale takto jsem v tom zůstla úplně sama...jednalo se o miniinterupci, ale ve kterém to bylo týdnu to ti už nedokážu přesně říct..u mě to proběhlo bez komplikací, ráno mi to udělali a odpoledne jsem šla domů...záleží na povaze člověka jak se s tim vyrovná...samozřejmě si často vzpomenu, že kdybych to neudělala, tak by šlo to děcko už teď do školy, ale na druhou stranu bych nepotkala nikdy svýho nynějšího manžela...atd. teď čekáme mimčo a občas si řeknu, že tamto přece za nic nemohlo a i tak jsem ho nechtěla a tohle mimčo chci, přitom oba měli na život stejné právo...ale byla jsem tehdy mladá a teď už s tim nic nenadělam a život jde dál...je to prostě už smutná minulost☹
Přeji hodně síly a štěstí ať se rozhodneš jakkoliv...

numana
9. led 2007

maniak: pokud jsi se již definitivně rozhodla(nebudu tě přemlouvat a´t si to promyslíš atd,protože jsi to již určitě promyslela a znáš svoji situaci nejlépe),tak nejlépe je IHNED začít jednat-čím dříve se zákrok podstoupí,tím lépe.Potrt do 8 týdne těhotenství (tudíž do 6 týdnu po oplození) je brán jako méně invazivní-je to miniinterupce.(osobní zkušenost nemám-naštěstí)
Zkus to zadat do vyhledávače-např.google.com a vyjede ti spousta odkazů. Tady máš jeden odkaz přímo :http://sz.ordinace.cz/lekce_otazky2.php?id=183&lekce=4

hlavně přeji mnoho psychických sil.Hodně štěstí.

numana
9. led 2007

tady je ještě jeden odkaz:http://www.doktoronline.cz/dotazy/index.php?tema=1&id=...

maniak
9. led 2007

díky moc, doplniala jsem si údaje, které jsem již věděla, takže nebudu čekat, te´d už jen rychle najít místo, kde by bylo nejlepší zákrok podstoupit a objednat se,aqbych to stihla co nejdříve.
nevíte- vemou mě rychle, abych to stihla co nejdříve- te´d jsem v 6 týdnu.

lenousek
9. led 2007

Je to opravdu těžké, nechci soudit ani hodnotit. Jen je strašně nespravedlivé, že ty následky takového vztahu odnese vždycky ta ženská sama... Záletník se vrátí se sklopenýma ušima k manželce (ta to někdy ví, jindy ne - ale ve výsledku to bývá jedno) a nijak ho to nepoznamená.

claire21
9. led 2007

maniak: já si myslim, že tě do nemocnice pošlou co nejdříve, myslím, že zákrok dělají dvakrát do týdne, dobře ví, že není na co čekat a čím dříve tím lépe...určitě ti neřeknou..."teď máme plno, volno je až za 14dní"...není to jako u zubaře...

maniak
9. led 2007

tak to je super, díky moc. já se rychle objednam. díky za rady, ted už to nějak zvládnu. doufam ,že to bude vše bez komplikací, přeci jen, v budoucnu bych děti chtěla, až budu mít takového partnera, se kterým to bude stát za to.
mějte se krásně a ať máte jen zdravá miminka 🙂

katch
6. únor 2007

Každý má nárok se rozhodnout a nikdo by ho za to neměl odsuzovat. Pokud pro ni bylo dostatečným důvoden to, že ji "partner" opustil a ona nechtěla dítě vychovávat bez biologického otce, protože měla pocit že by to nefungovalo, právo na to měla. Navíc děti mnohokrát připomínají své rodiče a kdyby ona třeba v dítěti viděla jeho otce, mohlo by se to podepsat na jejím psychyckém stavu a tudíž v chování se k dítěti. Četla jsem na to nějaké studie...

Sama se momentálně rozhoduji, zda si prcka, kterého čekám s človíčkem s kterým jsem rok, ponechám nebo zda se rozhodnu pro přerušení. Vzhledem k mému věku a zdravotním problémům od ranného věku se přikkláním k té ne příliš hezké možnosti. Navíc můj partner se necítí na to, aby se stal otcem a dost dává najevo, že by byl pro přerušení. Dost mě tlačí čas a rozhodovat se rychle nikdy nebylo mým velkým koníčkem, protože to vždy znanamenalo chybu. Z pohledu lékaře by nemusel být problém, ale naprosto to nevyloučil.

megie
6. únor 2007

ja som bola pred rokom na UPT v 7tt a 4 dni, a dodnes to lutujem, nikdy som to nemala robiť, ibaže to bábo (okrem mňa) nikto nechcel ☹ a navyše sa bojím, že už bábo mať kvôli tomu mať nebudem. nikdy viac by som to už nespravila, aj keby som mala o mesiac zistiť, že som tehotná, nikdy viac... ja som sa s tým nevyrovnala. Baby čo to dokážu (pretože ho sami nechcú) to majú lepšie. Držím všetkým palce 😉

ramzesa
6. únor 2007

Mamule mne je z toho do placu, ved tie deticky predsa za nic nemozu 😢 . Nikdy by som si nezabila vlastne dietatko, nikdy. 😢 😔

cucuska
6. únor 2007

Ani ja by som nikdy nešla. Bohužial som bola už dva razy na čistení, babatko nám umrelo - missed abort. Toto bolo pre mňa hrozné a keď si predstavím, že by som ľsa dobrovolne NIKDY. Radšej donosiť a dať na adopciu. Koľko roin túži po babatku. dnes som našla jednu stránku,kde je aj video potratu a keď som si pozrela bolo to hrozné. Neviem či to swm mám dať, je to fakt desné.
Nikdy by som nezabila vlstné dieťa, ono za to nemôže že sa splodilo. Nikdy