Kolik času tráví vaše dítě s babičkou?

Co já bych dala za větu: Vezmu si děti o víkendu, ať si odpočineš nebo uděláš, co potřebuješ!?!? Jedna babička (tchýně) bydlí daleko a věnuje se dětem, když tam přijedeme jednou za měsíc, ale stále jsme tam i my... Druhá babička (moje máma) jednak ještě pracuje, jednak upřednostnila dítě vlastní společné dcery, která bydlí s nimi a jednak z jejího počínání mám pocit, že jí hlídání dvou docela pohodových vnoučat "unavuje" ☹ Moje děti pohlídá jen na mé doprošení jednou za čas, a to ještě spolu s jejich bratránkem - takže moje děti ji pro sebe nemají snad vůbec a díky tomu tam ani moc jezdit nechtějí, když už se naskytne
možnost ☹, a že by k nám sama od sebe přijela!?!? Já bych se s nimi od děti ráda "podělila", ale ...

2-3 hodiny týdně, občas s pauzou 2-3 týdny..... druhá babička nás opustila v létě.

vůbec, moje maminka si ho pochová jednou týdne asi na hodinku, malej nesnáší cizí prostředí, takže je to tyranie pro všechny, protože pláče, pláče, pláče, tchýně je špína a má hodně nízké iq- nedokázala se ani postarat o vlastní a tchán zase chlastá, takže jsem ráda, že si vystačíme, manžel mi ted začíná hlídat a já už byla jednou posedět na víně a byla jsem moc spokojená🙂 po 9 měsících

Tchánovci k nám chodí na návštěvu 1x týdně, to tam většinou jsem, občas toho ale využijeme a jedeme třeba mezitím s manželem nakoupit, do toho občas někdy hlídají i jindy v týdnu (kadeřnice, doktor, to jsem pryč max. 2 hod.), nebo hlídají naši. Bývá to max. 2 hodiny, co jsou s malým sami. (Už ho i sami nakrmili, přebalování ještě ne, i když tchýně si to jednou zkoušela.) Na delší dobu to zatím nešlo, pořád kojím. Ale třeba už to teď půjde, omezuju to. Hlavně až se oteplí, a on začne chodit, naši chtějí pořídit krosničku a vzít ho někam na výlet. U tchánovců to v úvahu nepřipadá, ti skoro furt sedí doma. 🙂

Díky bohu za mou tchýni, je perfektní a pomůže, co může. Jsem za ni ráda, a jsem ráda i za to, že s ní děcka můžou vybudovat pevný vztah, je to potřeba. Děcka občas vozila v kočárku i jako miminka, ale bylo to limitované až do toho roka častým kojením, tkaže mimo ten kočárek si s nima pohrála spíš u nás doma.

Nicméně, být tebou tu možnost využila, kvůli sobě i kvůli dítěti, dej jí ho třeba 2x týdně na pár hodin, na dopoledne... časem to můžete rozšířit, pokud budeš chtít. Musíte si na to všichni zvyknout 🙂

Babičky máme obě dvě hlídací 😵 Obě vychovaly tři děti a mají kupu vnoučat tak se umí skvěle postarat. Moji mamku máme ve stejném městě takže tam jsme zatím 1-2x týdně ( v létě budeme určitě častěji ) - hlídá sama i se mnou. Ke tchánovcům jezdíme tak 1x měsíčně, máme to dál. Jeikož je babička miliónová tak tam má stále nějaká vnoučata, což je na jednu stranu prima, že se budou bratránci a sestřenky dobře znát a na druhou stranu mě mrzí, že nikdy neužije našeho prcka samotného. Jsme moc rádi, že je máme 😵 !

"Kdykoliv" si o něj babičky řeknou 😉

Prvního syna mi tchánovci hlídali přes noc od půl roku, přes den po chvilkách hned po porodu (musela jsem chodit na kontroly k OL, druhého syna přes noc měli s tím starším už asi ve dvou měsících. Bohužel nekojím, tak i díky tomu si je mohou brát často. Moji rodiče bydlí daleko, takže hlídají jen večer, když k nim přijedeme a my s manželem jdeme na večeři. Jak už tu bylo napsáno, jsem i manželka a žena, chci si občas užít volný večer s mužem, jdeme na ples, do kina, divadla na večeři a já vím, že babičky, dědové i kluci si to moc užijou. Před týdnem jsem byla nemocná, tak si tchánovci vzali kluky na celý víkend a znovu si to zopakujou v březnu, pojedeme s manželem na wellness víkend. 🙂
Jsem ráda, že babičky stojí o hlídání a rozhodně jim nehodlám bránit, ochudila bych je, kluky a nakonec i sebe a manžela. 😉

@nikollita ,........................Tvůj příspěvek mi něco připomíná 😀
Naše děti se svými babičkami netrávili a ani nentráví žádný čas.Když jsem poznala manžela,bydlel 3 roky u babičky se svojí sestrou(maminka se podruhé vdala,pořídila si další 3 děti a očekávala,že můj manžel bude místo školy chodit do práce,aby se její můž mohl doma válet u TV),takže jsem tchýni,která bydlí ve vedlejší ulici,pak viděla akorát na svatbě a jinak se stýkala jen se svojí matkou,když od ní potřebovala peníze nebo pohlídat děti.Takže tím,že se nám narodil 1.syn(i vnuk v celé rodině),se u ní nic nezměnilo.Naši nebyli z 1.vnuka od začátku(pokud jde o zjištění,že se jim narodil,tak to byli v 7.nebi a jakmile ho uviděli naživo,přišlo velké zklamání)nadšení,pořád se vymlouvali na to,že si ho vezmou na hlídání až ve 2.letech,až to s ním bude lepší.To se sice rozmluvil,ale už nespal tolik,jako miminko,tak je to opět odradilo,protože by se mu museli více věnovat.Když mu byli 4 roky prohlásili,že si ho vezmou,až mu bude tak 15 let,aby jim doma mohl alespoň s něčím pomáhat. 😅
Teď občas před ním prohodí,jestli by k nim chtěl jet a on má chudák na krajíčku,protože se jich bojí.Jsou pro něj vlastně cizími lidmi(bydlí 150 km daleko a vídáváme se tak jednou za 3.měsíce).Já už to neřeším-skoro 6 let jsem zvyklá na to,že jsem na všechno sama,tak už by mě teď žádné hlídání dětí nevytrhlo.Kluci jsou už dost samostatní,takže si nejvíc dom. prací udělám při nich a večer už mám klídek,když už jsou v pelechu 😎

No tak u nás od malinka má babička malou 1x za 14 dní na víkend a jsem za to ráda mám volný víkend můžu si poklidit dojít s kamarádky na kavu nebo s manželem na večeři prostě i malá si zvykla že není jen u maminky a nedělá jí to problem protože ví že se zase vrátí k mamince nejsem zastáncem jen u maminky svojí malou miluji nadevše ale nechtěly jsme aby byla jen u maminky a jinde se bála 🙂

Co já bych dala za možnost babičky... Prcek sice má obě, ale jedna je sice v důchodu a do toho ještě podniká, tak tu byla za půl roku 2x a malého vidí, jen když jí ho dovezeme a odpoledne už kouká na hodinky... a tchyňka je sice zlatá, moc ráda by hlídala, ale je po mrtvici a já mám zkrátka strach. Nemá už rychlé reakce a bohužel jí mrtvička trochu poškodila mozek, takže hodně věcí nedomýšlí... bydlíme s nimi v domě, vztahy jsou super, každý den tam s malým jdu, ale na hlídání to opravdu není. Pokud je tchýně rozumná a můžeš jí věřit, tak bych se hlídání opravdu nebránila, a´t si i malý zvyká na jiná prostředí a jiné lidi..

Ve veku tveho syna ( @zusann ) muj syn sam s babickami zadny cas netravil 😀
Moji rodice jsou daleko, takze za nimi nekolikrat do roka jezdime vsichni... Tchanovci jsou zas blizko (az moc 😉 ), takze za nima tez jezdime vsichni jednou tydne urcite... takze v kontaktu byl od mala, ale sam ne, nemela jsem potrebu ho nechavat na hlidani, kdyz byl "maly".
Prvne u nich spinkal, kdyz jsem byla v porodce s dcerkou. Jinak nechce, takze ho nenutime, nevidime duvod, kdyz jsme chteli s muzem nekam vecer zajit, pohlidala tchyne u nas (ted co mame mimi stejne zas nikam nechodime...).
Az od lonskeho leta, co byly synovi 2 roky, je u babicky a dedy sam, na odpoledne, na skoro cely den, podle toho, jak se nam to vsem zucastnenym hodi, tak cca jednou za 10 dni (v tehu to bylo treba kdyz jsem mela termin u lekare, ted kdyz mam zas neco s malou, kam synka nechci tahat...)

S mojí maminkou několikrát týdně, se mnou. Jednou za čas ho hlídá sama několik hodin. 5-7h buď u nás (pokud se jedná o večer) nebo u ní (pokud přes den). Nejradši by si ho vzala na noc, ale kojím a navíc na noc bych ho ještě nedala 😀 Ale je super mít možnost ho svěřit někomu, koho má moc rád a u koho je mu dobře. máme tak možnost být sami 2 jen s partnerem.
Malý je hodně kontaktní, takový tem prototyp náročného dítěte, takže ráda občas vypnu 🙂

máme to úplně stejně jako @ja.na81 😉
nemám potřebu dávat ho pryč, aby si "zvykal"... zvykal na co? až pojede v 8 letech na tábor?
nemá problém strávit cca jednou za 14 dní část dne u babičky, těší se na ni, je rád, ale spaní tam se nedožaduje (nabídku dostal)... a mamánek teda opravdu není 😉
a když jsme chtěli občas někam vyrazit, přišla mamča k nám...

U nás babičky moc nefungují. Manželovi rodiče nehlídají absolutně vůbec, mojí tak 4x/rok na víkend, ale berou jen staršího.

No tak čas tráví pouze v přítomnosti nás nebo si ji vezmou ven v kočárku, ale na noc samotnou ne.

naši bydlí asi 30km od nás a druhá strana asi 240km....s oběma se nevidíme často, ale často si vylováme. Moje mamka by hlídala klidně každý týden, partnerova nevím...ale jelikož má partner časově náročnou práci, jsme rádi, že jsme všichni spolu...mmch máme 14týdnů a 17měs holky....

každopádně když už se s rodičema vidíme, nebráním v žádném případě kontaktu, nebo aby je chovali, hráli si apod....ale vidíme se tak 5x do roka, na několik dní....

já jsem teda toho názoru, že když si uděláme děti, tak není povinností babiček a dědečků, aby se nám o ně starali a vychováli apod...nebo aby tam byly strčený každou chvíli....my jsme rodiče, my máme vychovávat....podle mě - nebránit styku dítěte s prarodičema, budovat s nima vztah, ale nejprve rodiče a pak prarodiče....domov, takovou tu základnu má u nás...a podle mě to je správně....

a pokud se chceš věnovat dítěti, nezakazuješ mu vidět se občas s prarodičema....podle mě to je normální....DÍTĚ je tvoje, je normální že se mu chceš věnovat....přece si nepořídíš dítě aby jsi ho někomu pořád dávala.....

Mám dvě "tchyně"- táta má přítelkyni, mámu nemám. Já sama si netroufnu dát jim roční dítě: jedna to s batolatama vůbec neumí (zkušenost s prvním synem), druhá by mu hned nacpala nějaké sladkosti. Takže jsme na to sami s manželem dobrovolně. Prvního syna jsme "zapůjčili", až když sám chtěl, bylo mu cca 2,5 roku, a to jen na hodinu.

První dítě mi až do roku a půl nikdo nehlídal (až na vyjímky typu "doktor" a tak..) Ale s jednou babičkou (místní) se vídala tak 2x týdne, s druhou (200km) 1x do měsíce. Domácí babička teď chodí tak cca 2x týdně na kafe (jsem u toho), malého hlídá pravidelně 1x odpoledne, starší dceru si tak 1x za měsíc bere na noc. Ale můžu tam oba hodit kdykoli potřebuju něco zařídit, nakoupit nebo tak....(nevyužívám toho třeba na kávičky....)
Vzdálenou babičku navštěvujeme 1x za měsíc-jsme u toho, ale můžeme si odskočit na nákupy nebo na kafe...už hlídali i téměř celou noc, když jsme někde pařili. Starší dcerku už měli 3x na týdenních prázdninách. (poprvé trochu problém, pak už tam chtěla sama)

o dite se "nedelis" neni to kus dortu ne? 🙂 babicky dedecci ci jiny pribuzni kteri maji zajem s nim byt rozvijet ho a travit s nim cas jsou pro neho urcite vzdycky vyhra. lepsi kdyz zajem je, vzdycky se da domluvit na nejakem pravidelnejsim hlidani ktere vyhovuje vsem zucastnenym stranam. kdyz zajem neni coz je smutne ani zadna domluva nepomuze.
navic pritomnost jine osoby nez neustale maminky dela diteti jen dobre.

nebrat tchyni jako "tchyni" ale jako "babicku sveho ditete" - to osobne pomohlo me takhle si ten vztah "nazvat" a od te doby mame minimum problemu.

u babičky (tchýně) jsme denně a vůbec mi to nevadí, naopak jsem moc ráda 🙂 nemám pak problém kamkoliv jít a dítě mi kdykoliv pohlídají 🙂 i nemocné... takže velká pomoc a velký dík... 🙂 a aspon nemáme doma závisláka na mamince....

Naše děti jsou zvyklé na obě babičky a nemám s tím absolutně žádný problém a už vůbec to nevnímám tak, že bych se o ně s někým "dělila". Jsem naopak moc ráda, že jsou na babičky zvyklé a taky si myslím, že jsou rády i babičky, že mají vnoučky občas u sebe. U mé mamky bývají oba kluci i na pár dnů beze mně, u druhé babičky (mé tchyně) zatím ne ale to proto, že tchyně ještě pracuje a navíc má ještě vlastní dospívající děti.

Kdykoliv chtějí nebo my potřebujeme 😉

S mojí mamkou se A+A vídají v podstatě denně (bydlí pod námi), s druhou babičkou jednou týdně, někdy méně, někdy více. Vždy v naší přítomnosti, babičky nehlídají. Dětem je 2 roky a 7 měsíců a zatím nikde nespinkaly přes noc.

V podstatě téměř od narození si ho brává každou sobotu po obědě. Když byl plně kojený, vracela mi ho cca za 3 hoďky a teď už bývá až do večera. Dokonce tam odpoledne spí a večer dostává kaši a domů už dojde jen do pyžama a spát. Jinak občas přes týden, když potřebuji něco zařídit a pak min. 1-2 týdně na návštěvě buď u nás nebo u nich. Druhá babička je 70km, ta s ním moc není, ale když jsou spolu, tak se o malého moc nestarám. Max. přebalit, nakrmit a uspat. O zábavu se stará rodina 🙂

@zusann Danku jsem dávala hlídat kdykoliv to babičky chtěly mezi kojením s tím, že na noc jsem žačla dávat až po skončení kojení, tj. skoro v 1,5roce. Nicméně ani to nepomohlo a Danka je na mě závislá. Takže pokud jsem u babiček a dědečků taky, tak je to jen maminčák a za nikým jiným nechce jít. Pokud odcházím a loučím se tak pláče. Jakmile zavřu dveře, tak je pár hodin jak opařená a nakonec se otrká. Pokud si nevšimne že odcházím, tak je v pohodě. Samozřejmě že si pak vzpomene, ale už tam nejsem a hned se zabaví něčím jiným. Pokud máš strach nechat přes noc, tak já to udělala tak, že jsem přespala taky. Kdyby náhodou se probudila, nebo nešla utišit, tak by mi ji přinesli. Ale nic se nekonalo, takže další noci jsem to neřešila. Jen má u babiček jiný režim. Nevadí mi to, pokud tam nejsem, ale pokud ano, tak musí respektovat mě jako mámu a co řeknu, tak se musí udělat. Zpočátku byl problém, ale nakonec to obě babičky pochopily a neshazují mou autoritu. 😉 Vše je prostě na domluvě. Každopádně nedávám dítko babičkám jen proto, abych si mohla zajít za zábavou. Od toho mám tatínka. Dávám jen když chtějí a pokud se mi něco nezdá, tak ji prostě nedám a mám ji doma. Záleží jen na tobě. 🙂 Ale já můžu říct, jak jsem ji na hlídání dávat nechtěla, tak teď jsem ráda, že mi ji pohlídají i přes noc a já můžu aspoň někdy s partnerem mezi lidi.

My máme obě babičky daleko - 650 km a 685 km 😀 hlídání? neznám! co to je? sci-fi? 😀 ale abych byla úpřimná, "půjčili" jsme malou bezdětným moc dobrým sousedům, už od mala je na ně zvyklá, byli s ní na procházce občas ještě v kočárku a když jsme jí před pár měsíci dělali pokojík, tak jí měly v podstatě celý víkend, byly u dalších známých, kde mají malého klučíka, na večer nám ji přivezli domů na spinkání a další den si jí zase vyzvedli, jeli do kostela a pak odpoledne na procházku... bez jejich pomoci by asi pokojík nebyl dodnes... za rok a půl jsem byla sama "venku" v podstatě 3x - hlídal chlap a jeden den v nemocnici, taky hlídal chlap, musel si vzít dovolenou.
Jedna věc je, jak to člověku ulehčí, když může občas vypnout nebo si jen cokoliv zařídit a dítě má kdo pohlídat, někdo blízký... další věc ale je, že tráví čas někým jiným, rozšiřuje obzory, dělá věci, na které rodič nemá náladu, čas nebo ho to prostě nenapadne... ani dospělý člověk nemá jenom jednoho kamaráda, taky má rozsáhlejší "síť" známých a přátel, s někým chodíte do kina, s někým tančit, s někým tlacháte o hadrech.. tak si myslím, že i dítě to takto potřebuje... postupně zvětšovat okruh "jeho lidí" 😀
S mými rodiči si malá několikrát týdně "skypuje", ale je to smutný a čím dál tím víc přemýšlím, co vše jí upírám.. až bude starší a bude jí líto, že jiné děti chodí s babí a dědou na procházku, hrají si spolu... a ona tady má jenom nás... a víte co? trhá mi srdce představa (ono karma je svině!), že za pár let mi zamává pápá (v podstatě jako já svým rodičům), usadí se jinde, bude mít moje vnoučátka a já je uvidím 4x do roka ☹

Určitě je to otázka vztahu k prarodičům a vzdálenosti. My máme obě babičky poblíž, takže odmalička minimálně každý týden u jedné z nich jsme nebo ona u nás. Občas tam i přespíme, ale i se mnou, malá beze mě ještě u babiček sama nespala, ale chystám se na to. Přes den ale babičky hlídají samy běžně, já si v klidu nakoupím, zajdu ke kadeřnici nebo vyřídím úřady. Zároveň chci, aby měly děti s prarodiči hezký vztah. Já sama jsem bohužel prarodiče nezažila ani jednoho a vždycky mi to bylo moc líto, záviděla jsem ostatním dětem. Tak asi i proto se snažím, aby tohle fungovalo. Nemluvě o tom, že hlídací babičky jsou k nezaplacení 😉

Ke tchánovcům jezdíme tak 1x za 14dní. Oni k nám nepřijedou a když je pak někdo od nich nemocný, tak nevidí holky třeba i měsíc.
Moji rodiče se zastaví tak 1x-2x za týden na kafčo a pohrát s holkama, nebo pohlídat, když potřebuji do města.
Malá (18m) tam spávala tak 1x za 14 dní, ale co se nám narodila druhá dcerka (3m), tak tam ještě nebyla, protože zatím odloučení od nás nesnáší moc dobře. Já sama tam s holkama jezdím tak 1x za 14dní na celý víkend, když má manžel noční a pak jak je čas tak v týdnu nebo o víkendu jedeme celá rodina na oběd. My bydlíme v bytě, naši v baráku, takže tam jezdíme i dovádět ve sněhu, v létě v bazénu apod...
Jinak moje mamka pořád pracuje a má ještě na starost mého mladšího bráchu (15let) se kterým se učí na přijímačky a jezdí po kroužcích, takže od léta s manželem budeme hledat paní na hlídání, abychom si mohli vyrazit.