Manžel je často s kamarádem, štve mě to. Co myslíte vy?

Ahoj dámy. S manželem jsme spolu asi 2,5 roku, z toho jsme 3 měsíce manželé a čekáme prvního potomka. Manžel je úžasný a víceméně bezproblémový chlap. V současné době rekonstuujeme domeček, ve kterém zatím nebydlíme, jen tam trávíme víkendy. Ve stejném městě bydlí i náš nejlepší kamarád Petr - fakt fajn kluk, bydlí asi 200 metrů od nás. Manželovi pomáhá s rekonstrukcí, můžeme se na něj s čímkoliv obrátit, je ochotný...Jen mě trochu vadí jedna věc - Petr je nezadaný, nějaké holčiny teda má, ale to jsou prý jen "kamarádky na hraní". Takže má docela dost volného času. Vzhledem k tomu, že teď rekonstuujeme a jeho pomoc se nám hodí mi nevadí, že je pořád u nás, ale dokážu si představit, že až bude hotovo, tak asi jeho každodenní návštěvy, byť na 5 minut, mi začnou lézt na nervy.
Druhá věc je ta, že s manželem teď každý týden chodí v pátek a v sobotu večer ven - buď do hospody za rohem na šipky anebo k Petrovi domů - hrají Playstation a pijou colu s rumem. Pátky mi zatím ani tak nevadí, ráda koukám na jeden program v TV, tak se stejně manželovi nevěnuju, většinou mi teda nevadí ani sobotní večery jako takové - mám fakt práce dost a jelikož jsem v 6. měsíci tak bývám večer k.o., takže na nějaký divoký večery sama s manželem taky nemám náladu. Dalo by se říct, že není ani co řešit, já jen že se trochu bojím, že pokud teď nedomluvíme nějaké "podmínky", tak pak už se to bude hůř řešit. Moc se mi nelíbí, že manžel pije - abych to ale uvedla na pravou míru, tak oni pijí fakt jen colu s rumem, kupují si nějaký dražší rum, takže se nebojím, že by se stal součástí metanolové aféry, navíc manžel není moc zvyklý, takže jestli vypijou každý pár velkých panáků řízlých colou...Navíc manžel je typ "zodpovědného" pijáka, není agresivní, nedělá blbosti když je opilý, nikdy by nesedl za volant (hlavně to má od Petra těch 200 metrů a bydlíme na maloměstě). Jenže doteď, než jsme zdědili tenhle baráček, jsme bydleli v jiném městě a i když občas s Petrem do hospody zašli, tak to bylo rozhodně méně častěji než teď - teď je to pravidelně týden co týden, od srpna. Trochu mě to začíná štvát a bojím se, aby se to nějak "nezvrtlo" - předpoklady by pro to manžel mohl mít, jeho otec chodil do hospody hodně, taky mlátil tchýni jak žito a chodil za děvkama. Manžel zatím vypadá jako jeho pravý opak, díky bohu.

Tak nevím - myslíte, že to zbytečně řeším? Abych byla ještě víc objektivní tak musím říct, že kdybych s manželem někam chtěla jít v pátek nebo v sobotu večer, tak by s největší pravděpodobností šel, není to tak, že by dával přednost Petrovi přede mnou. To spíš že se mnou je teď asi docela nuda 🙂
Navíc se to asi změní, až si Petr konečně najde holku (snad už brzo, zatím měl vždycky jen takový pipiny ☹) - ta mu taky asi nebude tolerovat, že je pořád u nás.
Nejsem si jistá, jestli se na to mám vykašlat a přestat to řešit (alkoholik se z něj asi nestane když si dá jednou týdně pár panáků rumu co?) anebo jestli bysme měli sednout a říct si co a jak...Myslím, že až se narodí malá (na konci února), tak se ten náš režim taky trochu změní....

Dejte vědět co vy si o tom myslíte, díky za názory!