Manžel mě opustil měsíc před porodem kvůli jiné
Ahoj, založila jsem tuhle diskuzi, protože jsem ještě stále v šoku a nevím jak dál. Před více než 10 dny mi manžel po sedmi letech společného života, měsíc před porodem našeho vytouženého potomka oznámil, že mně už nemiluje a stěhuje se k velice "chápavé" kolegyni, kt. potkal v nové práci. Celé naše spolužití jsem považovala za šťastné, zvlášť, když jsme před necelým rokem měli rok plánovanou svatbu, a pak 2 měsíce po ní, po 4 letech snažení zjistli, že čekáme miminko. Ještě před 2 měsící, kdy byl na služební cestě mi psal sms, jak mně a naše dítě hrozně miluje. Jsem z toho v takovém šoku, že jsem na týden skončila v nemocnici, na rizikovém oddělení. V šoku jsou i naši společní přátele, protože nikdo by to od něj nečekal. Nevím, jak dál.... . Na co mám do rozvodu nárok? Manžel se odmítnul vrátit. Nejdřív sliboval pravidelné přispívání na dítě a domacnost určitou částkou, teď mi oznámil, že se musí poradit s právnikem, kolik mi bude dávat. Byt mám zatížený hypotékou, kt. jsem si brala ještě za svobodna. Jsem na mateřské a netuším, kolik mi dá příští měsíc peněz, abych mohla zaplatit základní účty. Nevím, jak to všechno zvládnu. Mate někdo skušenosti s podobnou situaci?
@crunkzdenicka nejsi mladá káča, co já bych dala za to, vrátit se do Tvých let. mně je o 10 víc. třicítka se dvouma dětma.. asi už to tak zůstane holt u mě.
@maestra Masakr a máš můj obdiv, já bych to nedala..
JSI SKVĚLÁ!!!
Ženy, jen mě tak napadá, co to je za ty ženské, kterým nevadí, že jejich-jistě zásadní a životní láska-má těhotnou manželku či mimina?
Nemají matky?My v rodině nejsme nijak prudérní, ale přijít já s tím za mámou, tak mě přetáhne i v mém věku páskem.
teda, nestačím se divit... jsou to nevyzrálí chlapci, neschopní přijmout zodpovědnost, přijde mi to, jakoby se lekli a radši zdrhli, bylo to pro ně jednodušší, než přijmout novou roli a vzdát se své svobody a vzdát se části sebe... to, že si našli jinou, to je jen důsledek toho, myslím, že o ty "mrchy" až tak nejde
@maestra Je to jako když čtu o sobě...Jsem v 7 měsíci, sama, on mě prý už nemiluje a neví zda nás potřebuje. O miminko má zájem..nejhorší je že má i v sobě zmatek. Jezdí za mnou, komunikuje semnou, já se snažím- též semnou dokáže spát. Ale vrátit se nechce...Nechápu ho a nedokážu se odpoutat. Chci aby se vrátil, dělám pro to maximum, o to víc mě plete,když je na mě milej pohladí mě ale pak zavře dveře...
Když já se v něm nevyznám. I když spolu nespíme, tak je hrozně pozornej když přijede, příjde mi jako by ke mě toho tolika cítíl, jako dřív..ale pak stejně odejde, a je takovej chladnější. Nevím co to má znamenat. Upozornuji, že jiná v tom není.
Já vím, piš vše co si myslíš, od toho jsou diskuze 😉
Nevím, o miminko má zájem moc se těší tak nevím. Jen doufám, že se to v něm nějak zlomí a vrátí se...
25 let a momentálně u rodičů. Možná je to nějaký strach ale o miminko jsme se snažili přes rok a takhle to pak dopadne? Nevím, doufám, že máme naději, teda že já mám naději...Nevím jak se ale chovat..
@laurital no nevím, myslím, že to jsou vesměs povahy, kterým je úplně fuk, že jejich miláček je ženatej, doma má těhtonou manželku a mimino. Třeba milenka toho mojeho ex už chodila se ženáčem, ten ale nedokázal od manželky odejít...na ex tak dlouho asi dělala cukrbliky, říkala mu, jak je nešťastná, jak ho potřebuje, až se chytl. Taky chce mimino (což mi sama řekla), tak si myslím, že těmto ženským je tohle jedno, prostě buď chtějí chlapa, jakýhokoli, nebo chtějí dítě...anebo to jsou bezcharakterní coury (pardon za ten výraz, ale jinak je nazvat nemůžu) a stejný typy jako ti chlapi co tohle dělají. A kdo spolu může být když ne oni?
@lyrin ahoj lyrin, tak u mě je nového to, že manžel projel soud ohledně výživného na mě (nevyžiju z mateřské a on vydělává 40tisíc měsíčně, mně nechce dávat ani korunu), tak teď je naštvaný jak on, tak ona. Ale to mi nevadí. Ty peníze náleží mně a našemu synovi a né jí. Jinak občas se mi mstí přes malého, třeba tím, že ho přiveze později anebo mi nedá vědět, co s ním je, když je u něj, ale povznesu se nad to. Nebo mu ho příště nedám a řeknu, že když nebude dodržovat pravidla, tak já taky ne. Malého si bere jednou týdně a cca jednou do měsíce na sobotu. Taky jsem ráda, že má o malého zájem, ikdyž mi vadí, že je u toho ona. Ale s tím nenadělám nic :(
@dada_79 Tak to je opravdu hrozne, po tolika letech... ☹ mám něco podobného, sice jsem vdaná nebyla, ale přítel se tak přetvařoval, celé těhotenství mě podváděl ( i v bordelu), a po porodu tak 3 dny mě opustil. Ještě si pamatuju jak říkal jak mě miluje, jak se těšil na malého, jak říkal co ho všechno bude učit a po porodu mi řekl že to dítě není jeho a že jsem děvka...........bla bla kecy kecy........chlapi jsou hrozni a nikdy nevis co od nich cekat ☹ málem jsem se zhroutila a přišla o mléko, naštěstí mě rodina podporovala a psychycky mi pomohla, ale ve mě to stále je, ty vzpomínky....... ☹ zvládni to, je to těžké já vím....
jak to čtu, je mi z toho stále hůř.. kde jsou ty hodnoty rodiny, rodina je svatá a neopouští se z rozmarů!!! takhle to cítím alespoň já, asi jsem staromódní.
a co se týče těch ženských, co na tohle mají tu sílu rozbít něco takového,.. nikdy je nepochopím, ale řekla jsem si, že když jdou ony přes mrtvoly, budu také příště taková, protože jsem zjistila, že v životě na vás nikdo ohledy brát nebude, život je skutečně boj.
jinak, co se týče mého manžela, když odešel, nevěděl, že čekáme mimi, to se zjistilo později, tvrdí mi, že bydlí u rodičů, ale já mu to jaksi nevěřim.. prostě si uvědomuju, že se se mnou trápil, že nejsem nic extra, ale jak řikám, vybral si mě pro rodinu, strávil se mnou kus života a rodina by měla být prostě svatá, na prvním místě.. často mi projede hlavou citát: Stáváš se navždy zodpovědným za to, cos k sobě připoutal. (Antoine de Saint-Exupéry)
@laurital tak to je v tomto ale zase dobrá. Tak by to mělo být. Moje tchýně vzala synáčka pod svá ochranná křídla. Mně doporučovala potrat. Apelovala na mě, abych stáhla žalobu o výživné a když jsem oponovala, že on podal žádost o rozvod a já se to dozvěděla z obálky ve schránce, tak řekla, že to je naše věc. Vzala i jeho milenku a vlastně se nic nestalo....takže i on má pocit, že je vše v pořádku
@maestra drž se a hodně sil! Já teda nechci být taková, jako jsou ty, které nám odvlekly manžely. To bych se totiž bála, že k sobě přitáhnu zase stejnýho šmejda jako je můj exmanžel. No a já chci už od budoucího partnera víc...To jsem samozřejmě tenkrát netušila že je tohoto schopen, ale to, že je mamánek bylo patrné od začátku :(
@bureska tak já stejně nečekám, že bych ještě někdy potkala chlapa, co je normální, měla bych ho ráda já i děti, měl by rád mě i děti a byl by na nás hodnej.. to je moc náhod najednou.. já to beru jen tak, že si třeba taky jednou užiju a odhodím, já už o chlapa nestojím, nechci už aby mi někdo ubližoval a týral moje city vědomě.. neumím být mrcha, možná jsou to tady jen má silná slova, ale takové to mají lehčí. ony nemají srdce, ony právě myslí jen na sebe a proto jim vše tak jednoduše prochází ☹
@laurital tak ať byla jakákoli, v tomhle se zachovala férově. Synáček si musí jít udělat pořádek domů a ne se schovat k mamince. Kdyby to jednou udělal i můj syn, tak doufám, že se taky tak zachovám...ale on se snad v tomto nepotatí 🙂
To je taky klasika...profil na seznamce 🙂
achjo 😖
@maestra nehaž flintu do žita, sama nezůstaneš 😉 až přijde ten správný čas, tak se ten pravý objeví. Nemyslím si ani, že by pro chlapy byl handicap, když má jejich partnerka děti. Můj kamarád si našel partnerku, co také měla dvě, on žádné. A má je rád jako vlastní a oni jeho přímo milují.
Jinak ale s tebou souhlasím, mrchy mají štěstí. Ta od mého ex je také mrcha...ale jak se říká, boží mlýny melou...teď jim to třeba prochází a jsou šťasté, ale život je moc dlouhý na to, aby to tak bylo napořád 😉
@bureska co se týče tchýní, moje mi říkala pořád, jak je při mně do té doby, než k ní manžel utekl, já přišla 5 dní před vánoci k nim, ať se nám táta vrátí domu a ona u toho byla a řekla když nechce, tak nechce, jestli to nechápu nebo co.. a vyprovodili mě z bytu ven.. od té doby ani dotaz na vnoučka, natož na nějaký dítě v bříšku.. tím u mě skončila.
@maestra to je taky dost šílené :( to mě mrzí. Vím moc dobře jaké to je. Ony ve snaze ochránit svého syna ublížily nám a vlastně i těm nenarozeným drobkům, vždyť oni to taky vnímají, všechny naše pocity a nálady...Ale přebolí to a zase bude líp, uvidíš 😉
@laurital nemyslím, že by byl nějak vyjímečný. Spíš měl klasický scénář hodně podobný všem ostatním co tady holky popisujou. Jestli chceš, tak se klidně ozvi do zprávy 😉
@bureska tak to je dobře, je správný aby ti ty peníze dal když vašeho syna vychováváš ty. Přece si on nebude užívat a vy dřít bídu s nouzí. Ještě že jsou u nás soudy normální. Je blbí, že ti dělá naschvály. Doufám že můj to dělat nebude. Taky mu slíbil, že když si bude brát malého, že bude s ním jen on bez ní, tak doufám, že mu to vydrží. Zatím to dodržuje. Zatím není problém na všem se dohodneme. Tak doufám, že to tak bude pokračovat.
Ahoj, mojej mame sa stalo nieco podobne. Ostala tehotna, sama s dietatom. Nakoniec to zvladla aj napriek tomu ze otec neplatil. Bolo to v roku 84 ... Ked som mala 16 rokov tak sa zacal trosku zaujimat, chodit za mnou a snazil sa so mnou nieco vytvarat. Bol ako slon v porcelane. Ked prisiel tak som mala zmiesane pocity a nevedela som ako mam reagovat. Mama mu vycitala ze odisiel a neplatil, nechal ju v tom samu, ale bolo vidiet ze mu svojim sposobom odpustila. Jeho navstevy s dlhymi pauzami trvali 3 roky az som sa odstahovala do ineho statu. Vratila som sa domov po roku, a mala som to v hlave nejako zrovnane. Prisla za mnou vtedy do izby mama a hovorila,ze ma chce vidiet moj otec. Pozrela som sa na nu a oznamila, ze ja nemam otca. Mama stala s otvorenymi ustami a pozerala sa na mna. Nechapala vobec odkial to prislo pretoze nikdy vo mne nenavist ani negativitu voci nemu nepodporovala. Stazovala sa na neho to ano, ale nikdy ma proti nemu nehrotila. Povedala som jej, ze on nie je moj otec pretoze sa o mna nikdy nezaujimal, mal vlastny zivot a nejake jeho reci o jeho dcere si moze schovat za klobuk. Moja mama sa mala vydavat a ja som jej povedala ze si menim priezvisko na prastarych rodicov. Mama bola v soku a pytala sa co mu ma povedat. Povedala som jej, ze ja nemam otca. Pre mna neexistuje a na jeho "zehlenie" chyb je trosku neskoro a nemam zaujem mu pomahat v utesovani jeho vycitiek na stare kolena. Od toho rozhodnutia preslo 10 rokov a ja som ho nikdy nevidela, nepocula o nom a moje presvedcenie o tom, ze som spravila dobre rozhodnutie sa nikdy nezmenilo. Nikdy som nezapochybovala o tom ze ho nechcem vidiet, nikdy som nesmutila, nikdy mi nechybal - nikdy ma nezujimal. Tvoj manzel bude este jedneho dna ronit krokodilie slzy ze nevidel vyrastat svoje dieta. Ale to bude v ten moment prilis neskoro. Aby nedopadol ako moj otec - s prazdnou narucou a ocami pre plac.
@ivular děkuju, třeba to časem bude snad lepší. jinak v takový bolesti a trápení žít nechci. 😒