Manžel mi lhal, teď přemýšlí, jak dál. Je to konec?
ahoj, ráda bych znala váš názor co byste dělaly. Napíšu v kostce.
Poznali jsme se, rozvedli se kvůli sobě. Dali jsme si určitá pravidla .. to na čem druhému záleží aby se to nepokazilo.U mě to byla důvěra, upřímnost. Svatba. Narození dítěte.Mám syna i z 1.manž. Zjištění 1 lži u něj. Dokonce to nechtěl přiznat - přísahal na smrt syna. To jsem nečekala že by udělal.Pak to přiznal, sesypal se na RZP. Fungování nějaký výkyvy, ale šlo to. Pak jsem navrhla další přírustek, jeho znění - argumenty proti, moje o nezajímaly. Zeptal se až po x týdnech když jsem se připomínala. Od této doby hádky - spíš kvůli kravinám Začátek pocitů, že občas ponižuje 1.syna. Nedávno prasknutí 2lži. Byla to blbost,ale pro mě lež. Zatloukal dokud jsem si to neověřila. prý se bál hádky. Já mu 2x nabídla abychom začali znovu....po týdnu kdy napsal abychom udělali čáru, zapoměli na minulost a začli znovu. Ale ted má depku...přemýšlí jak dál. Neví co v něm je. Asi tím myslí zda miluje. Že to má jinak na uvažování než já. Že v tuto chvíli má pocit, že jsou vrátka zavřená. Po tomto co řekl nevím už ani já co dál. Ale v hlavě mám majáček....mám pocit že vše sečetl a ted má bebí. Když jsem o všem ctěla mluvit, nechtěl. Pověděla jsem mu, že kdykoliv mohl něco říct, ale ne. Chyby přiznáv´á, ale...co byste dělaly? Jsem na něm víc odkazána fin.Bohužel.navrhla jsem mu, aby šel třeba na noc na hotel a uspořádal si myšlenky, pocity. Ptala jsem se ho jak se ted mám k němu chovat / protože má depku, nedotkne se mně, ale pusu při odchodu do práce mi dal, což mě mate /. Tak ted si nebudeme dávat ani to dokud se nerozhodne.
Opravdu chlap přemýšlí takto? Viděli byste to už nakonec nebo že ještě šance je? U sebe jsem chyby našla, dokáži je změnit, ale nevím zda věří. Ale když lhal, po mně chtěl, abych věřila. Přemýšlím nenormálně že to jde zachránit? Nikdy jsme se nepodvedly, jen si sečetl hádky, urážení - to bylo oboustranný a ted složil účet na stůl???? Je mi na nic, ztratit bych ho nechtěla, ale sama nevím už jak dál.
čtyři dohody taky paráda 😀 já mám teda jen knížku.
@sunysara audio je jeste lepsi jak knizka. a zive predstaveni je naprosto dokonalé, hlavně co se týče jeho příkladů nesmyslných příkazů dětem.. Třeba jako ze "Vystřel" ze to policajtovi kdyz Te zastaví neřeknes.. nebo kdyz Te naštve dite tak mu rekneš "Jdi do pokoje a vrať se az se uklidníš" tak zas že to neřekneš šefovi v praci "Jdi do sve kancelaře a vrať se až se uklidníš" 😀
Taky se mi zdá, že se moc nimráš v detailech, které nevypadají nijak děsivě. Spíš mě zaráží jak pořád kladeš důraz na ty emoce, city, pocity a divíš se že je manžel nějak nevyjadřuje nebo co... Když mi chlap řekne, že mě má rád a pak se ke mě po zbytek života podle toho chová, tak nevidím důvod, aby mi to říkal každý týden znovu.
Taky se pořád nějak nemůžu dopátrat v čem lhal.
Ty mu v ničem nelžeš? Opravdu?
A může být lhaní i mlčení ? Když mu neřekneš něco, co bys mu měla říct, protože se ho to týká?
@mila38 Ne, nelhala jsem mu nikdy. Naopak jsem říkala vše jak je ...asi to někdy znělo tvrdě, ale jsem taková.Nemimrám se ted jen ta v citech...ale až ted. A to proto, že řekl, že neví co v něm je - asi zda miluje nebo ne. A že funguje nyní bez emocí a že se se mnou ted ani nemůže mil...a že neví co s tím má dělat.
Jak bys to chápala tedy ty?
Já by som to chápala tak, ze ma proste depku.. Kvoli veku, financiam,mozno ma strach, ze ho vyhodna z práce a nechce ta tým zatazovat.. Tiez si myslím, ze to moc riesis.. Povedal ti, ze ta miluje, napisal sms, ze dobře dojel ( keby si mu bola ukradnuta, tak sa ti neozve) Psycholog je dobra varianta, aspoň si to nějako zrovnas v hlave a bude ti líp. A keby sa mal každy vztah rozpadnut kvůli lhaní, tak snad ziadne manzelstvo nebude.. Akurat záleží na tom, aka lez to je.
A holky, moooc vám děkuji, moooc jste mě tu pomohly. Byla jsem fakt na dně. Dnes měl dopoledne 1.syna z ex manž. a vrátil se s kytkou, s tím jak mě miluje. Asi měl fakt jen depku, v práci toho hodně a tak si v zoo provětral hlavu. Každopádně už vím, že je zbytečné se hádat o kravinách...radši si projevit něco hezkého. Takže kdo to se mnou prožíval a třeba se někdy doma hádá kvůli kravinám, raději to někdy neřešme, chlap je nevyzpytatelnej. Děkuju.
Ahoj holky, tak nevím co fakt má manžel za potíže. Jen napíšu jak se to vyvíjí, co vy na to. Od toho promilovaného víkendu - zase má pocit smutku, problém v něm, prý jakoby přetekl v sobě nad jeho hranici a ted je takový. Od té doby proběhne pusa, vc nic. Prý když jsme se milovali málo, tak jakoby mu to nechybělo. Na otázku zda miluje, má rád, záleží mu na mě...ale nic dalšího neřekl, a ani se dál nebudu ptát.
Jeho chování doma - vypadá v pohodě, komunikujeme spolu ok, chodíme ven. Ale např. na nevl. syna mi příjde chvílema tvrdý, pořád ho ,,lehce,, shazuje. Např. mu vadí i to, že když má pauzu od pc, tak se natáhne k telce....pak slyším, že bude povaleč apod. Pak je mi i líto syna. Bojím se, že takto mě dostane taky na dno.Jsem pak někdy protiva na kluky, což nechci.Prostě bych to nazvala jako pozice - on - jakoby si mohl vyskakovat, řekne co chce. Já - kvůli záchraně spíš potichu, přehlížím občas co se mi nelíbí.
Jsem normální já nebo on? Před měscem škemral, at uzavřeme minulost, jak mě miluje.....a když jsem řistoupila, tak je ublížený, ten kdo přetekl....chílema jak psí čumák.
@zzz111 no, nám se to ještě zhoršilo, jak jsem minule psala, že tomu dávám ještě šanci, tak to odnesla malá...hledám si dočasný azil, jsem téměř rozhodnutá pro rozchod, holky mi radí zkusit poradu, tak uvidím, co ztoho výjde, ale v tomto se těžko radí, když každý vztah je jiný...ale děti by tím určitě trpět neměly...moc držím palce, aby se vám to podařilo nějak vyřešit a co nejméně se tím dotknout právě dětiček, ale sam dobře vím, že v takovém případě je to dost obtížné
@maki73 a jak to malá odnesla?? Je to na nic, říkám si, že by bylo lepší kdyby tu kytku nedonesl. Mladý synek na něm dost lpí, je to těžký. I starší by bez něj nechtěl být. Ale už jednou rozvoden prošel, možná z tohoto důvodu, ale....mám večer poradnu, naštěstí jsem to po minulé sobotě nezrušila. Tak půjdu. A jak jsi na tom finančně? Já bych teda byla bídně☹
@zzz111 jo docela bídně na tom jsem, ale nemůžu snášet to, že sek malé nechová jako k milovanému dítěti a na mě je poslední dobou protivný...včera v noci ji nechal mrznout, jenom aby mě naštval...nedovolím, aby si kompenzoval nějaké svoje depky, nebo co to má, na rodině, dělá nám tady dusno, nedá se tak normálně fungovat, dříve jsem nechtěla malou připravit o tatínka, teď už si myslím, že to pro ni bude svým způsobem přínos, je na ni moc tvrdý řekla bych...navíc jsem možná těhotná, on už děti nechce, nebudu riskovat, že to bude ještě hořší, už teď je dost výbušný a pořád doma řve, je to jiný případ než u vás, to jo, ale začalo to stejně, už je to rok a od té doby to graduje, lži jsem mu odpustila, ale on se stejně nesrovnal...první mu to bylo děsně líto, a tnhle problém je opravdu pryč, ale zůstala mezi námi jakási propast a příjde mi, že je jen prohlubuje, i když už je to z jiných důvodů...myslím, že se nevyrovnal s tím, že ztratil důvěru a já ho dlouho a hodně podezírala...nemohla jsem si prostě pomoct a tak se to začalo zhořšovat, odcizili jsme se, neříká mi osobní věci...vlastně už mi neříká skoro nic...prostě už si nerozumíme, myslím, že to lepší nebude, ne pokud se potrvdí, že bude další přírustek, já bych si mimi chtěla nechat, on ne...je to jasný důvod pro definitivní rozchod, nemluvě o tom, že o maličkou už se skoro vůbec nestará
@maki73 tak to je mi líto. I mně příjde že ke staršímu je zbytečně někdy tvrdý. A nejhorší je, že o malého se stará vzorně - kdyby to byl opak, tak ho taky neřeším. A bojím se, že by dělal naschvály s péčí apod. Nejhorší je, že po nás chtějí abychom věřily hned, ale jak mají depku oni, tak chtějí prostor. Ale jak dlouho to může být? Copak takto by se dalo dlouho vydržet, když je pocit, že není dostatčně člověk milovaný?
A co se děje v poradně?
@zzz111 v poradně jsme zatím nebyly, jeto takový poslední pokus, ačkoli si myslím, že nebude ani souhlasit, začala jsem o tom uvažovat teprve včera, že bychom toto mohli zkusit, ale moc si od toho neslibuji. Ještě před půl rokem bych řekla, že už se to zlepšilo, že já už mu věřím a tak, jenže když jsem se začala cítit dobře, začal dělat hlouposti, už ho prostě nechápu, jeho myšlenkové pochody a reakce...nevím, kde je zakořeněný problém a bojím se, že je to možná už z dob předtím, než mi začal lhát, že to byla jen reakce na má rozhodnutí nechat si mimčo, dala jsem mu totiž na výběr, že může zůstat s námi, nebo že ho jako otce vůbec neuvedu, jenže on chtěl třetí možnost, chtěl mě a malou ne...a teď to tak vypadá...já si už v těhotenství myslela, že je to ok, o tom, že by mě opustil ani neuvažoval a pak to i vypadalo, že se na mimčo těší, byl dojatý, když ho kopla a tak...ale teď mi příjde, že se s tím pořád nesrovnal, nechtěla jsem ho k ničemu nutit, ale jiné řešení jsem neviiděla...dříve jsme si ve všem rozuměli, v počtu dětí, jaké chceme bydlení, už jsme i plánovali svatbu a najednou je to horší a horší, myslím, že by potřeboval psychologa, jenže jak ho tam dostat že...každopádně bych být tebou nic nepodceňovala a nečekala až se to spraví jako já., abys tak taky nedopadla...já pořád doufala, až se to samo urovná, až si to srovná v hlavě a když to vypadalo dobře, přestala jsem se tím zabývat, raději to řeš teď, než bude pozdě, poradnu můžete zkusit vždycky, u nás je možná pozdě...hlavně s ním mluv, nepřistup na tu hru kdy oba dělají jako by nic, ale oba ví že je problém...sice to odezní, ale nic se tím nevyřeší a problémy se vrátí, alespoň u nás to tak fungovalo...opravdu ti přeji, aby se vám to srovnalo úplně a ne aby nastala jen přechodná klidová fáze jako u nás...
@maki73 Jenže on když je zabejčený tak prostě neumí se přetvařovat. Max dá pusu, to je vše. A mluví jakoby nic. Ale jak neříká miluju, nelíbá, je to blbý. A co když ho psychouš rozvrtá tak, že odejde?? Jak jinak to řešit? když jsem se ho ptala - chce prostor a když se zeptám zda už se cítí líp, tak naznačí at netlačím, že se ok necítí. Vůbec nevím co dál.
Psychologa mám večer - mám jít nejdřív sama nebo s ním? Nevím.
@zzz111 no, u nás to bylo to samé, dal mi pusu, dělal jakoby nic, ale stejně jsem věděla, že má problém...být tebou, asi bych šla první sama, pokud sama nevíš, jak si to do budoucna představuješ, a chceš si to vlastně pořádně promyslet, asi bude lepší si urovnat první vlastní možnosti řešení a pak až se je snažit realizovat, nevím, já o tom uvažovala, že si někam zajdu, ale teď moc nemám kdy, pokud máš tu možnost, já bych ji využila...já se předtím taky bála, že odejde, teď už se toho nebojím, člověk na takovou věc nemůže být úplně připravený, to je jasné, ale už si uvědomuji, že pokud odejdu, tak to nejde vráit, mám dobře promyšlené následky a jsem ochotna jim čelit a zvládat to...už to nevidím s tou otázkou: "Co budu dělat, když tady nebude?"...svým způsobem s tím počítám, vlastně se k té variantě teď přikláním, takhle je to nesnesitelné, jasně, chvíli to bude hodně těžké, ale věřím, že to pomůže a že nám bude líp, že nám to odloučení neuškodí, spíš naopak...ale k tomu jsem se dopracovávala hodně dlouho...člověk snese moc, než se rozhodne zakročit...dnes si s ním chci promluvit o té poradně a o případném rozchodu v klidu a bez emocí...naposledy, když jsem se o to pokoušela, rozbrečela jsem se, hned jak zvýšil hlas a nikam to nakonec nevedlo...nechtěla jsem o něj přít...teď už jsem ochotná to příjmout a to je velké a těžké rozhodnutí, hlavně když člověk nerozhoduje jen sám za sebe...a naprosto souhlasím s tím, že poradna pomůže jen pokud chtějí oba, tlačit ho nebude mít smysl...na tvém místě bych mu řekla, že takhle to nejde, dokud je čas...že pokud mu na tobě doopravdy záleží, tak si to musí srovnat, raději bych ho na čas vyhodila, nechala ho se dusit a přemýšlet...pokud se vrátí, miluje vás, pokud ne, tak ti za to nestojí...já to zkoušela, jenže na toho mého to neplatí...on odejít odmítá...musím jít já s malou a to je o dost těžší...
@maki73 tak podle jednoho známého je druhého na čas vyhodit - sebevražedný čin, tak nevím. Ale ted jsem mluvila s psychol., ráda by ho měla přede mnou, tak jsem mu napsala, no dám vědět zda půjde. Ale máš pravdu...když je to takto dlouho a nesnaží se oba o záchranu, stejně i ten co miuluje za chvíli dospěje k tomu, že bude radši sám. Mně to ted trochu zjednodušuje to, že někdy uráží staršího....a já na děcka nedám dopustit.
Jo, to mu taky navrhni tu poradnu - asi člověk nedokáže bez pomoci řešit vše, ikdyž si to mnohdy myslí.
@eliss2 A co to je?? ulož to - tam stahuju. Ano, jen by mě to dostalo do větší depky a nemám sílu tahat z toho ho i sebe. Ted jdu k holiči, sice nic moc za změnu, ale i tak.