Manžel nechce druhé dítě. Jedináček stačí

vím,že si ho můj otec zastane a moje mamka řekne,že co chci,takoví jsou chlapi a jí můj otec nepomáhal vůbec.

holky holky, teda vy jste toho zas nalkecali 🙂

moravanka - víš já Tě na jednu stranu chápu, já sice druhé chci, ale momentálně si to neumim představit nebo lépe řečeno sem trošu zpohodlněla - ale já si to přiznám, že sem na druhé lenivá - to ale neznamená, že to nejde!!

jinak souhlasim s jabber - pokud to bereš za ohrožení manželství, tak je sakra cosi shnilého ve státě dánském - jistě dítě je zápřah na vztah a taky peněženku - nám taky po narození Jiříka chvíli trvalo než sme se srovnali, ale pokud toho nejste schopni, tak ten vztah stojí za h.... a děkuji pěkně o takovej nestojim 😉

p.s. - k tomu že má staré věci atpod....... no a co ! prostě to je o tom, jak to kdo ustojí, mě se zas děti ve škole smáli, že šišlám a ještě k tomu sem měla brejle a co jako - já to brala jako přednost a beru to tak dodneska - jelikož rozumný lidi takový kraviny neřešej a blbci se ti budou smát 😉

tak ted´jsem Vás trochu dočetla a souhlasim se silvikem, ano je to omezení, ale prostě to stojí za to (pro mě osobně určiotě) 😉

No tak přidám ještě jeden postřeh - možná to bude znít morbidně a možná i sobecky, ale uvažovali jste nad tím, že stát se může cokoli a třeba o to jedno dítě přídete, když je jich víc, tak aspon někdo zůstane - vim možná divná myšlenka, ale i takhle by se dalo argumentovat - bohužel mám ve svém okolí zrovna takové rodiče, kterým zemřel jediný syn a druhé už mít nemohou 😔

každopádně je to na každé z nás jak se nakonec rozhodne, at´se rozhodnete jakkoli, tak Vám přeji abyste byly spokojené a štastné 😉

A jeět něco a už tyhle stránky opouštím - si tu plácám játra jen já 😀 😀 😀

Obětavých chlapů pro rodinu já osobně znám docela dost, jen u nás ve školce je jich polovina, co pro děti do školky chodí a pak je vidíš s nima na kopci jak bobují atpod......... takže tohle bych vůbec nepaušalizovala - ono vážně jako všechno v životě, je to jen o lidech 😉

Tak u nás je to tak, že já chci druhí dítě (a to fakt hodně, asi se mi totálně zbouřili hormony nebo co) a manžel nechce ani náhodou. při tom se v podstatě o Verču nestará. Doma sice pomlže, ale péče o dítě se ho téměř netýká. Druhý nechce, jedno bohatě stačí, na všechny vaše argumenty má hned odpověd. Bude mít sourozence kamaráda - co když se budou nesnášet, co když se jí něco stane - o tom neuvažuje, budou si hrát a nebude dítko tolik zaměstnávat nás - budou rozdílného pohlaví a hrát si nebudou, že je to finanční zátěž a podobně. Máme 2+kk, ale tak jako tak se bude muset udělat pokojíček a jestli pro jedno nebo pro dvě děti je jedno. Jenže on nechce a já chci, žádnej kompromis není. Oba máme nárok na svůj názor, ale jak to skloubit že. Já na to myslím kudy chodím, dojímají mě těhule, miminka - no jak postižená sem, vím. Nejsme na tom finančě zas tak zle, nemám pocit, že by nás druhý dítko zruinovalo. Bohužel do cesty nám vstoupila manželova nemoc, dooost dlouhodobá (není to ale ohrožení života). Takže se vymlouvá i na to, což já sice chápu, ale léta běžej, je mi 30 a mládnout nebudu. On se v tom může plácat deset let. Argument, že musej chtít oba, je blbost, to je jako když to otočím a řeknu, že Nechtít musej taky oba. Prostě kompromis není a já nejsem schopná přestat do něj hučet, i když vím, že to má jaksi opačnej výsledek, než bych chtěla. Jina další věc je, že máme vcelkem živé a vzteklé dítko (no, můžu za to já, sem moc měkká, říká manžel) J¨nak se máme normálně rádi a vztah funguje, ale kámen úrazu je druhé dítě. Když ho donutím, může se mi stát, že mi to dá časem sežrat a když nebudu nutit, může se stát, že mu to budu vyčítat časem. Výborná situace. Já moc nevěřím, že by se časem něco změnilo, spíš naopak, Verča odsroste, ubyde starostí, bude samostatnější a o to míň se mu bude chtít mít mimčo - omezení

ahoj sheherezado- po přečtení tvého příspěvku je to, jako bych to napsala já. Je to totoiž stejné, já chci a v poslední době víc a víc, ale manžel míň a míň, spíše vůbec ☹ . Můžu argumentovat a nic... On si vede teorii, že si vychováme jedno, ale pořádně, že bude mít vše. Já na to, že bude rozmazlenej, ale prý ne.
Já tomu dávám ještě tak půl roku a pak už to vidim, že manžel "vyhraje" a přesně, jak píšeš, já budu litovat. Být jedináčkem je smutné, sama mám bráchu a pamatuji, jak jsem už od mala za něho byla moc ráda a bylo mi fuk, že je to kluk.
A taky nemládnu...

sheherez - ty myslis, ze argument, ze musej chtit oba, je blbost?!?!? 😲 Objektivne myslim, ze to blbost neni a ze dite by opravdu meli chtit oba, vzdyz oba se pak o nej budou muset starat. Podobny pripad se totiz stal nedavno v me vzdalenejsi rodine: ona chtela druhy dite, on ne. Tak ona otehotnela 'natruc' (udajne 'selhala' pilulka) a on ji na to rekl, ze bud pujde na interupci, nebo ze on od ni odejde (ona si totiz naivne myslela, ze kdyz ho postavi pred hotovou vec, ze se v nem neco zlomi a ze to dite chtit zacne 😝). Ona na interupci v zadnym pripade nechtela, tak on se sbalil, odstehoval a ted se rozvadeji. Tak, a ona ma doma trilety dite a mimino na ceste a je nestastna, ze na to vsechno zustane sama a on si mezitim bali mlady (bezdetny) kocky....

irasek - nevim, jestli je smutne byt jedinackem. Ja mam sestru, ktera je pouze o rok mladsi a nikdy jsme spolu nevychazely. Kazdy si myslel, ze si spolu musime nutne hrat a vychazet spolu, ale bohuzel jsme kazda jina a detstvi/ pubertu jsme stravily takrka oddelene (i kdyz jsme sdilely jeden pokoj) - to az ted v dospelosti (je mi 26, ji je 25) k sobe pomalu nachazime cestu, ale porad vidim, jak strasne moc jsme kazda rozdilna a mame uplne opacny nazory na vsechno...casto jsem si v detstvi prala, abych byla jedinacek, abych segru 'vystrnadila' z pokoje a mela ho pro sebe 😀 , beztak jsme si totiz vubec nebyly blizke....takze to rozhodne neplati, ze sourozenci si spolu vyhraji, ja bych na to vubec nespolehala.

Zanett, už jsem se lekla, že chceš dítě 😕 😀 ...., a ještě k tomu dvě 😉
A to že jsi měla segru, mělo určitě i nějaké výhody..., nejde jen o hraní. Já bych právě chtěla, aby každé moje dítě bylo jiné.
Ale jsem trochu mimo téma, my druhé chceme oba, sice si to moc při tom blázinci s jedním nedokážu představit...

Ahojky holčiny,
my jsme také teď řešili, jestli druhé dítě nebo ne. Máme dvouletého chlapečka a já byla pro, mít druhé dítě. Malej je na svůj věk rozumově na vyšší úrovni než děti obvykle bývají, zajímají ho věci, které běžně zajímají pětileté děti, mluvíme s ním pomalu jako s dospělým a absolutně nesnáší nějaký žvatlání nebo takové ty řeči, jak se na děti občas dělají. Manžel je z toho celej vyjukanej a další dítě nechtěl, říkal, že bude muset snad začít studovat, aby si měl s malým za pět let o čem povídat ( 😀 ha ha ha). Nejdřív jsem si myslela, že si dělá legraci, ale on to myslel fakt vážně, další argument byl, že nás tíží hypotéka a bojí se o práci.
Určitě si nemůžeme nijak vyskakovat, ale žádný sociálové taky nejsme (promiňte mi ten výraz, ale zdál se mi nejvýstižnější). Navíc synáček nám pořád říká, kdy bude mít tu sestřičku nebo bratříčka (samozřejmě podle něj se rozhodovat nebudeme).
Před Vánocemi jsme si o všem rozumně promluvili a probrali pro a proti a manžel mi řekl, že by druhé také chtěl, ale až časem... Tady ovšem nastoupil můj argument ohledně věku a také komplikací u porodu (první porod jsem měla opravdu komplikovaný) a čím déle budeme čekat, tak to může být horší a já nehodlám ohrozit život svůj i dítěte, když budu postarší matka (můj názor, věkově vyspělejší maminy se určitě neurazí).
Nakonec jsme se dohodli, že do toho půjdeme, v lednu jsem si pro jistotu oběhla různá vyšetření, vše mám OK, takže nám držte palce, ať to vyjde...
A já je držím i vám, ať máte dětí, kolik chcete a přesvědčíte své manžely a přítele. 😉

Tak já tak do 26 let rozhodně žádné děti nechtěla. Cestovala jsem po světě a o dítěti jsem nechtěla ani slyšet a to jsem od 23 let chodila s přítelem. Byla jsem spíš ale ve světě, než s ním a když mi bylo 27 let, tak jsem se vrátila do Česka. Přítel mě naštěstí neopustil (až po návratu domů jsem zjistila, že s tímto chlapem chci žít) a začali jsme řešit naši budoucnost a já najednou změnila názor a děti jsem chtěla. Někdo tam nahoře mě ale pěkně potrestal, páč já najednou nemohla otěhotnět. O dítě jsme se intenzívně snažili od mých 28 let a já se ho dočkala až ve svých 34 letech. Malé jsou nyní 3 roky a já bych moc chtěla, aby měla sourozence. Tak do jejich 2 let mě to nějak netrápilo, ale postupně, jak začala brát více rozumu, od ní stále častěji slyším, že chce sestřičku nebo bratříčka. Chodí k nám hodně často maminky s malými dětmi a já vidím, jak moc je štastná, když je mezi dětmi. Snažím se ji věnovat každou volnou chvilku, ale přece se s maminkou už trochu nudí. Neustále se ptá, kdy k nám přijdou nějaké děti na návštěvu. Do školky malou nevzali, takže chápu, jak moc ji chybí dětský kolektiv.

zanet, jako jo, dítě by měli chtít oba, navlíkat na chlapa boudu s tím, že ejhle sem otěhotněja, jak se to mohlá stát, to mi přijde pěkná podpásovka.Já psala, že chtít by ho měli oba, ale když ho jeden nechce, tak je to zas nefér vůči tomu kdo druhý chce. Navíc nevím jak kde, ale u nás starání o dítě vesměs leží na mě, takže chlapa se to až tak nedotkne. Tak jasně, změna to bude, ale on není ten typ, co by se staral jak pominutej. V tomhle se kompromis najít nedá, když jeden chce a druhej ne, at uděláš cokoli, jeden bude zklamanej,a el troufnu si říct, že když to druhý nebude, budu si celej život vyčítat, že ho nemám. Někde uvidím dvě děti jak si hrajou a tak. Ale když by chlap souhlasil s druhým, přesto že pop něm až tak neprahne, s největší pravděpodobností si nebude každý ráno při pohledu na druhé dítko říkal: co já debil sem to udělal, neměli sme si ho pořizovat a podobně🙂) Vím, že je to trošku sobecký, ale to od partnera taky ne?
irasek, nemáš náhodou mojeho manžela doma? úplně to samý🙂))Mě letos bude 30 a přijde mi, že bych s sebou měla hodit, jen nevím jak to udělat🙂

shehe- jojo, je to stejný 😀 . Akorát u nás manžel pomáhá hodně, hodně se mu věnuje a Páťa ho miluje. Ale výsledek chtění druhého je stejný 😠 . A buď v klidu, já tě pochopila s tím chtěním a nechtěním obou, holt na tebe reagoval někdo, kdo nechce ani jedno. Pozdravuj Verunku, hlavně ať jste zdravé 😵

zanett ja to mela uplne stejne s moji segrou,je i o rok mladsi nez ja,zacaly jsme se snaset az jak jsem odjela do zahranici a zacaly js si tak trochu chybet,ted se vidime jednou do roka,ale uprimne me to uplne staci js uplne ,ale uplne jine........ja treba taky nechci druhe dite i kdyz manzel by chtel,ale chape proc js se tak rozhodla takze me nenuti.......jen js tim chtela rict,jak mi porad rikaji,ze claudinka bude sama a bude chtit brasku nebo segru,ze ja ji vlastne mela,ale i nemela tim jak js se opravdu nesnesly 😔

zanett - souhlas se sherezadou, jinak já taky měla období, kdy sem si se segrama nerozuměla - mám 2, obě starší o 10, 12 let, přesto sem ráda že je mám a i když se tak často nestýkáme, tak vim, že kdyby něco, tak tu prostě jsou a stojí při mě, a o tohle bych syna nerada ochudila jen proto, že druhé mít nebudu 😒

helcenka - mám doma stejný dítě, prostě chytrolín 😀 (viz.diskuze příliš chytré děti)

lena - to je presny, ja taky ziju v zahranici a sestru vidim 1x za rok. 😉 Teda, abych nekecala: loni jsme se videly 2x 😀

zanett 😀

aurelia, to je situace jako u nás....my jsme původně jedináčka plánovali, ale já bych chtěla ještě jedno miminko. Jsme o 3 roky mladší než vy, takže mimi nechci hned, ale tak za dva roky...manžel odmítá. Tak uvidíme 🙂

SHEHE - koukám že máme podobné chlapy. Můj se s tím pomáháním a staráním se taky nepředře 😝 Ale za těch 6 let jsme si zvykla 😝
Manža se na druhé mimi taky nějak extra netvářil, teda neřekl vyloženě že ho nechce,ale ani nebyl tak nadšený jako s Adélkou.Spíš nechával to rozhodnutí na mě,protože uznal,že veškerá péče jak o děti tak o domácnost bude hlavně moje starost, ale zase jeho straostí bude nás zajistit finančně. Já jsem jedináčka nechtěla,sama jsem jedináček takže já jsem vždycky tvrdila že 1 dítě ani náhodou! 😀 O první jsme se snažili docela dlouho takže to druhé jsme nechávali spíše na náhodě, prostě buď to výjde nebo ne. No a vyšlo! Sice trošku dřív než jsme čekali ale i tak jsme šťastni...
Teď si dělám z manžela srandu že bych pak chtěla ještě třetí, no tak na to mi už to rezolutní NE odpověděl 😀 😀

Ahoj. Já jsem chtěla děti nejvýš tři roky od sebe. Malé už je 6,5 roku. A je jedináček. Nějak se s manžou nemůžem domluvit. Já bych chtěla dvě děti a věděl to už před svatbou (před 10 lety). Neměl nic proti. Od té doby co máme Aduš obrátil, chce mít jen ji, aby měla vše. Já to ale neuznávám. Moje kamarádka se s manželem dohodla až po nějakých cca 10 letech, takže má děti o víc jak deset let od sebe. Tak to awsi nebudu lámat přes koleno a zkusím ještě vyčkat, jesti manža nezmění názor. Doufám, že ho změní. Strašně bych si přála ještě jedno mimčo. 😉

Ahoj, mám úplně stejný problém.. než se nám narodil syn, tak manžel trval na třech dětech.. teď, na přání maminky, nechce ani druhé.. prý jsem hubená a bojí se abych to ustála, ale jsem tam kde jsem byla před prvním těhu. Navíc nemáme hypotéky, ani půjčky, nic.. bydlíme v RD který má v podstatě tři byty -manžel jednu část zdědil, takže na nikom a na ničem nevysíme, nemusíme se bát vystěhování, nezaplacení, ničeho... Ale manžel teď tedy otočil, že jestli z toho někdy něco bude, tak ne dřív jak za pět let a to se ještě teprve uvidí.... navíc řiká, že by se určitě musel vzdát modelů autíček, které si kupuje a letadel na slepování.. Pár týdnů na to si koupil za neuvěřitelný balík peněz kompresor na stříkání letadýlek -takže na tohle máme, ale náš syn bude kvůli plastu jedináček?
Navlíct to na něj nechci.. HAK neberu, kondom nepoužíváme.. ale stejně by to nešlo, protože má při sobě vždy něco kam "to" hodí, takže i kdybych chtěla sbírat a zkoušet štěstí, tak by nebylo z čeho.. ani bych se necítila férově, nic...
A nejvtipnější na tom je, že moje ségra, který je 20 a bydlí po podnájmech, nikdy nehla prstem (je adoptovaná, takže jsme úplně jiné), našla si náhradního tatínka k prvorozenýmu synkovi který je o tři měsíce mladší jak náš, tak s ním už čeká v dubnu další přírůstek a mají mnohem menší rozpočet než my a ještě nájem.. Jak je možné že oni na to finance mají a my ne?

ahoj Bettyx, nevěš hlavu, nech tomu čas, uvidíš že manžel určitě ještě změní názor. Můj manžel chtěl pořád taky jenom jedno dítě, nyní už občas uzná že dvě by byly lepší, že jako jo.. jenomže zase nemůžeme z finančních důvodů si to dovolit, takže uvidíme, až že bych šla do práce tak snad potom. 😖

@janca26 kdepak, je to dnes hrozně těžký.. kór po tý nádherně sebraný mateřský. Budu vám přát štěstí, aby vám to vyšlo.. já zatím přemlouvám a smlouvám, ale taky už si uvědomuju že čím víc o tom melu, tak si to víc kazim.. Kamarádky už mi radily abych to na něj nějak navlíkla, ale to není fér.. Někdy je škoda že nemáme myšlení jako moje sestra která spoléhá na to že ji každý obstará, ale zase máme určitý jistoty že dětem budeme mít co nabídnout -nad tím ona nikdy nepřemýšlela..

Ahoj holky, chápu jak vám je, sice nejsem ve stejné situaci, protože mám dvojčátka, ale chtěla bych ještě jedno mimčo taky. Manžel sice neřekl razantně NE, prý se na konci roku uvidí, ale bojím se, že mě pak odmítne. Přitom to byl on, který hned po narození dvojčat řekl, že si ještě jedno pořídíme. Vím, že je to v dnešní době těžké, máme hypotéku, ale malou a žádné jiné velké poplatky nemáme.Ale nikdo neví co bude. Já jsem člověk, který nechodí na kosmetiku, ke kadeřnici, na nehty, prostě nikam, takže za mě se peníze nerozhazují.
Moc vám všem přeju aby si to ti vaši chlapi nakonec rozmysleli 🙂

@bettyx jj...nemluvit o tom, nepřemlouvat...pak to je horší a horší , chlapi jsou paličáci ☹

bych mu řekla že když on nechce dítě tak já nechci sex 🙂 a zajímalo by mě jak dlouho by to kdo vydržel

Hm,a když ti nekoupí hodinky s vodotryskem,tak mu neuvaříš....Když nedáš ty,dá jiná. To bych řekla,že je rada,jak ukončit a zničit vztah než jak se dopracovat k druhému dítěti.

devcata,nekde jsem cetla,ze na detech (kolik jich bude a zhruba kdy) se ma par shodnout uz pred svatbou.no a pak jde o to,ten slib pokud mozno dodrzet.pokud chlap chtel vic deti a ted nechce,rekla bych,ze to prece neni fer a ze jste se prece domlouvali,ze budou dalsi.je jasne,ze my zeny se po porodu zmenime a meni se i muz.ale takove zakladni veci by mohly zustat.ja chtela dve deti za sebou,pritel taky a jedine,co jsem rekla dopredu bylo,kdybych nahodou po porodu nechtela druhe,at se me nepta.no a prochazeli jsme krizema,ale deti tu jsou,jsme spokojeni,i kdyz je to nekdy narocne.ja se spis asi zmenila az po druhem diteti,ale uz jsem v norme a ted jsme ve fazi,ze za par let bude dalsi,pritel chce kluka... (ted na to psychicky nemam,holky mi davaji zabrat a navic jsem rada v praci.)

@zuzau2 přestala jsem o tom hovořit.. úplně jsem to vypustila z hlavy.. totálně.. ani nevim jak se mi to stalo.. a teď v sobotu manžel vymyslel že bychom se mohli jet s malym vykoupat do bazému a že vezmem taky švagrovou, tak jsem odvětila že tedy musíme počkat že bych měla mít měsíčky a on na mě koukal a řikal že švagrová teda už měsíčky má a my je máme vždycky stejně, tak jsem se jí nenápadně zeptala kdy je čekáme jestli se můžem jet koupat a ona vytřeštila oči že je měla už třetího února! tak jsem se teda docela rozesmála, páč mi to přišlo hrozně vtipný, ale pak jela někam na výlet přivezla mi test když mám takové zpoždění no a vypadá to že manžel si nemá co rozmýšlet, páč na testu je krásnej duch! ale je to duch, takže tomu nepřikládám velkou pozornost.. mám zrovna 38DC a teda nic no.. ale s prvnim mimískem jsem měla velmi slabou čárku ještě v 7tt!.. a jedna moje kolegyně z práce měla druhou čárku na testu až v 9tt!!!! takže kdo ví
Večer se manžel doznal že když už to rozdýchal tak by mu i bylo líto kdyby to nic nebylo 😀 ...
verusky: my se brali až po miminku, ale před otěhotnením jsme chtěli dvě a před narozením miminka dokonce tři.. a nakonec z celého elánu byl jedináček...