Manžel neprojevuje zájem o rodinu

Ahoj. Nikdy mě nenapadlo, že budu žádat o radu tímto způsobem, ale nemám na koho se obrátit.
S manželem jsme spolu skoro 9 let. On udělal první krok a začali jsme se vídat, pak mě k sobě nastěhoval. A to bylo poslední, co udělal z vlastní iniciativy.
Dlouho jsem ho omlouvala a přesvědčovala sama sebe, že se mi to jen zdá. Až nakonec to já jsem myslela na lepší bydlení, to já jsem jediná hledala pozemek, architekty, dokonce to já z vlastní iniciativy začala rozvíjet jeho podnikání. On sám totiž od rána do večera sedí na zadku u počítače a kouká na videa na youtube nebo hraje hry. Jezdí do práce, jen pokud jsou objednávky.
Objemy zakázek narostly a manžel už nechce dělat "nezajímavé" kšefty. Potřebuje parťáka. Našla jsem někoho přes známé. Domluvila se s ním předběžně, dala manželovi kontakt... A začal se všemožně vymlouvat, proč s nikým mluvit nechce (předtím souhlasil), že nikomu nejde věřit atd.
Takže stále bydlím v pokoji 9 m2 se dvěma dětmi. Ty rostou, 7 a 8 let. Potřebují soukromí. Každý den vstávají čím dál dřív, aby mohly být o samotě a v klidu alespoň v koupelně. O sobě ani nemluvím.
Spát s manželem nemůžu, do půlnoci je u počítače a mě to hodně vadí. Co se týče sexu, tak jsem hodně vytížená. Zadruhé mánžel má trochu zvrácené choutky, což vyšlo najevo až po dvou letech manželství. Navíc o sebe nedbá... Už se mi hnusí.
V domácnosti taky nic nedělá, a když jsem naštvaná, tak se diví, proč jsem mu neřekla, co má udělat. Ale to mi vadí, že dospělému jedinci nedochází, že uklidit po sobě je normální, nemusím mu to snad připomínat.
Jednou jsem schválně přestala uklízet, abych se podívala, jestli vůbec začne něco dělat. Po měsíci si začal stěžovat a nadávat, ale stále ho ani nenapadlo něco udělat.
Problémů je víc. Když děti byly malé a nechodili do školky, ráno mě manžel sice nechával spát, ale pak jsem zjistila, že on se jich ani nevšímal a za jejich přítomnosti navštěvoval porno stránky. Vážnějších přešlapů bylo víc. Mlácení dětí, třeba. Teď si prý na nic nepamatuje, a že vymýšlím...
Teď, když potřebujeme platit za projekt a začít stavět, chce naspořené peníze dát za pořádnou dovolenou, protože už několik let jsme nikam nejezdili. Dovolená s ním je další peklo. Pořád nespokojený a naštvaný, nebo opilý.
To byla asi poslední kapka, kdy jasně ukázal, že má jiné priority. Nemám příbuzné, nemám kamarádky (leda v podobné situaci) a jsem v ČR cizinka. Děti mají české občanství. Bez manželova souhlasu nemohou získat jiné. Pak bych i s nimi odjela do rodné země.
Vím, že jsem strašně blbá a celou situaci jsem zavinila sama. Vdala jsem se hodně mladá a nezkušená, navíc jsem utíkala z rodiny, kde mě psychicky i fyzicky týrali...
Příjmy mám nízké a nestabilní. Když budu věnovat podnikání víc času, jsem si jista, že se to zlepší, ale bojím se udělat rozhodující krok - odejít i s dětmi.
Stále váhám, jestli to nepřeháním. Nikdy mě nebil, neurážel. Prostě není v životě asertivní a moc toho nepotřebuje. A ze všeho je ve stresu, což se projevuje ve vzteku na děti. K synovi se vůbec nechová jako otec. Nikam s ním nechodí, nic ho neučí... Takže já učím syna pletení a háčkování, protože ho to začalo bavit, ale manžel se teď za něj stydí...