Manžel pracuje v ženském kolektivu, mám strach

kristynki
21. kvě 2014

Ahoj děvčata,
troufám si říct,že mám milujícího manžela.Máme spolu teď tříměsíční holčičku,kterou nesmírně miluje a vidí se v ní.Můj problém je v tom,že jak jsem ted doma,ubírají se moje myšlenky čím dál častěji k tomu,že manžel pracuje v čistě ženském kolektivu a já mám strach o náš vztah nebo aby k " něčemu " nedošlo...Odvíjí se to od toho,že na pracovišti pracují minimálně dvě manželovi bývalé přítelkyně a nyní se vrací další..vím,že tyto obavy jsou znakem slabošství a nízkého sebevědomí,ale nemohu se zbavit těchto pocitů...navíc manžel je pěkný muž,s ženami si rozumí a já mám strach,že o něj přijdu :-/ zajímá mě,zda se tu najde nějaka,jejíž muž také pracuje s ženami a jak se s tím vypořádáváte?A vůbec,jak se zbavit těchto pocitů a neřešit to?Velmi mne to svazuje...🙂 děkuji za názory.

olik76
23. kvě 2014

i můj manžel má v práci dost ženských a často jezdí na služební cesty a bohužel je proutník, to jsem věděla, už když jsem si ho brala. naivně jsem si myslela, že po svatbě a narození dětí to bude jiné. Po narození druhého dítěte se na něj provalila nevěra s kolegyní z práce (několikátá za tu dobu, co jsme spolu). Po zvážení všech pro a proti jsem s ním zůstala (dala jsem mu poslední šanci) a držím se zásady NEPÁTRAT. Nicméně vždy, když se něco provalilo, jsem se z toho složila a nyní, i když mi žádný důvod nezavdává, mu nevěřím a nikdy mu už věřit nebudu. V hlavě pořád svítí varovné světýlko a je to jakýsi způsob ochrany, abych se, pokud by se to stalo znovu, z toho nesložila, ale vzchopila se a jednou provždy to vyřešila. Takže má rada zní, nepátrat, nemyslet na to, neužírat se, nicméně varovné světýlko nechat zapnuté - u mě vždy intuice, že se něco děje, zafungovala.

kristynki
autor
23. kvě 2014

Děkuji Vám všem za názory,pomáhá mi to ve chvílích jako je dnes, když vím,že bývalka se vrátila a jsou tam celý den spolu :-/.Není lehké na to nemyslet,jsem jako na trní,nervózní a prostě ne ve své kůži 😲. Samozřejmě je mi jasné,že to mi nepomůže.Pokud jde o to upravování,a staráni se o sebe,-na to si dávám velký pozor,abych byla stále upravená a hezká.Jen poslední dobou mi to psychicky moc nepomáhá, i když si můžu říct,že mi to sluší.Uvědomuji si,že je to teđ asi více můj problém,než manžela...

tarra27
23. kvě 2014

@pluba také si mysím, že je to unik od problému/ů nebo reakce na nějakou zátěž, se kterou partner nic nedelá, nechce delat, nebo ani nemůže...a člověk to prostě řeší takhle "blbě"

pluba
23. kvě 2014

@kristynki Chcete se takto cítit? Chcete podle těchto pocitů reagovat? Nemusíte 🙂 Umím s takovými pocity poměrně rychle pracovat. Dnes mi přibylo na mém blogu další pěkné hodnocení (komentáře k příspěvku z 1.května).

lu777
23. kvě 2014

@kristynki no 3 bývalé přítelkyně na pracovišti - to je tedy kombinace.... to by asi znervozňovalo většinu žen, s tím ani snad nemá co dělat MD nebo sebevědomí 😕

nemyslím, že to je tak častá situace, aby člověk dělat s několika bývalkami....

každopádně jsou chlapi chroničtí nevěrníci a tam nepomůže nic.... 😔 budou podvádět i zlatou ženskou, která udělá první poslední....
no a průměrný chlap se k nevěře uchýlí když to doma nebude klapat... jinak ji většinou aktivně nevyhledává, ale kdyby se na něj nějaká fakt pověsila, tak těžko říct....
omlouvám se, že to nemaluju na růžovo, ale okolo mě je tolik lidí, kteří jsou s někým jiným než se svým ofic. partnerem 😔 jediné co člověk může udělat je, přikládat pod ten oheň doma jak se říká, každý den polínko 😉

lu777
23. kvě 2014

ale souhlas jak tu padlo - před manželem moc neventilovat, akorát bys mu mohla nasadit brouka do hlavy 🤐

lu777
23. kvě 2014

@terite no vidíš to, já mám známou, který manželku podvádí permanentně... a ta nic netuší, on v tom fakt umí chodit.... pořád ji chválí... a nachází si další a další milenky 😖

terite
23. kvě 2014

@lu777 Takové případy taky samozřejmě jsou. Podle mě je ale hlavní to, jestli se ke své ženě chová dobře a ona se cítí dobře a v bezpečí. Hloupé je ovšem, pokud okolí ví, že on má milenky. To je na houby. Když už se to má dít, tak diskrétně a ne tak, aby o tom věděli všichni kamarádi okolo. Podle mě se člověk prostě musí smířit s tím, že nevěra je možná i pravděpodobná (to tuším bylo v nějaké Plzákově knize). Ale je dobré se tou možností a pravděpodobností netrápit a vědomě na ni nemyslet.

terite
23. kvě 2014

@olik76 No, nemáš to lehké. Podle mě musí umět nevěrník/nevěrnice udělat vše tak, aby se na to nepřišlo. Nikdy. Ten, na koho se to provalí (přestože manžel/manželka proaktivně nepátrá), tak je podle mě vůl. Je přece jasné, že to hodně ublíží a zničí důvěru.

lu777
23. kvě 2014

@terite vědí o tom všichni kromě ní.... on se rozvést nechce, proč taky - ona o ničem neví, takže sex mají, o domácnost se stará, o děti taky... manželka "neprudí", on si může jet kdy chce kam chce (má náročné zaměstnání takže ona nemůže mít přehled kdy je kde a s kým)....

nevěra je určitě možná a pravděpodobná.... proto mě zaráží že někdo napíše, že mu muž nikdy nebyl nevěrný.... bohužel to žádná nemůžeme vědět... a ono v takovém manželství, které trvá 10, 15, 20 let, se toho může odehrát hodně... znám i případ, kdy manželka nic netušila a on řešil co s těhotnou milenkou..... vůbec nevěděla že mohla přijít o střechu nad hlavou, mají spolu 3 děti...
člověk fakt nikdy neví....
i proto je dobré se o sebe starat, dávat si nějaký peníze stranou vždy, i kdyby to bylo po stovkách, vzdělávat se atd.... protože ono bohužel jsou partneři, kteří zneužívají toho, že ženská má s nimi 2-3 děti a jen tak se sama neuživí 😒 😔

kamilka007
24. kvě 2014

@kristynki Mám to podobné - manžel je mladý pěkný chlap a na procházkách a různých akcích pravidelně potkáváme jeho kolegyně, které se k němu nadšeně vrhají a vtipkují s ním. Uklidňuje mě, že vždycky vědí kdo jsem, v kolikátém jsem měsíci atp., takže se asi holt při obědě a pauzách v práci spolu jen vykecávají. Musím mu věřit, nebo bych se zbláznila. 🙂 Na druhou stranu - kdo chce podvést, nepotřebuje ženský kolektiv nebo spoustu volného času, to vím nejlíp sama, takže prostě VĚŘME TĚM NAŠIM FEŠÁKŮM. 😀

pe.martina
24. kvě 2014

@olik76 Zaujala mě tvoje odpověď v této diskuzi. Můj manžel je asi podobný typ jako tvůj a taky za sebou už máme pár jeho kotrmelců. Můžu se tě zeptat co tě s manželem dál drží?? Klidně do IP (ať to tedy nezahlcujeme 😉) Já se cítím stejně jako jsi to napsala ty a pořád to v sobě řeším, ale jak z toho ven nevím ☹

berinka03
13. čer 2014

Ženský kolektiv v práci na nevěru vliv nemá... Tvůj manžel denně určitě potkává i mimo práci spoustu žen, stejně jako my mužů. Nemyslím si, že to, že má v práci samé ženské vede k nevěře. Ty kdybys pracovala s 30 chlapi, tak bys přemýšlela o nevěře? Já teda ne. Prostě to, kolik máme sebe lidí opačného pohlaví nevede k nevěře 🙂 Je to jenom o lidech! 🙂 Člověk buď chce být věrný a bude nebo chce být nevěrný a nic ho nezastaví.. Chlap může být ženské nevěrný, i když pracuje se samými chlapy..
Já jsem taky nedůvěřivá, mám z nevěry strach. Ale nemám důvod zatím nevěřit, tak se snažím se tím netrápit. Dost mi dává sílu to, že kdyby mě můj přítel podvedl, tak bych to s ním ukončila. On by o mě přišel vlastní vinou. Moc mě mrzí, že v některých vztazích je muž opakovaně nevěrný a žena mu to stále odpouští, trápí se a zůstává s ním... ☹

duzame
13. čer 2014

Mít manžela v čistě mužském kolektivu může být taky na nervy. Na firemní večírky si třeba zaplatí striptérku, nedej bože udělají nájezd do vykřičeného domu za "svazové". Navíc mezi chlapy se to pak kolegiálně ututlá. V ženském kolektivu je větší šance, že kdyby se "něco" dělo, tak se najde dobrá anonymní duše, která to manželce donese....
Ale to by se člověk asi musel zbláznit. Lepší je nepátrat a trošku věřit intuici......

kocour1
13. čer 2014

Ahoj, já sama v době mateřství prožívám podobné pocity...když jsem chodila do práce, měla svoji nezávislost, tak jsem se cítila mnohem více nad věcí...nyní jsem doma a mnohem víc se užírám podobnými pocity...je to tím, že manžel si žije dál svůj život, volně se pohybuje, odchází z domu a přichází kdykoli, ale já ne - u mě je jasné, že jsem prostě doma a kojím. Podle mě je to normální, že to takhle cítíš. Jen je nutné to udržet v nějakých mezích a nenechat se tím pohltit...prostě mu musíš věřit. U mě pomáhá, když se s tím manželovi svěřím - prostě mu to všechno řeknu, že mám strach, že má jinou apod...on mě většinou velmi láskyplně a ohleduplně přesvědčí o tom, že ne🙂 a já jsem zase o něco klidnější. Je to tím, že máme najednou úplně jiný svět a máme pocit, že jim nebudeme stačit...ale oni to muži takhle nevidí. Věř, že tě miluje, miluje vaše dítě a nějaké kolegyně, které mu možná kdysi přišly zajímavé, už dnes naprosto ztratily tu jiskru a nemůžou nahradit něco tak výjimečného, jako má v tobě. Ty jsi jeho žena. Tebe si vybral. A s tebou teď sdílí to nejkrásnější, co může být - malé dítě. Na to žádná z těch princezen z kanclu nemá🙂.

natalieh
4. črc 2014

Super je, že jsou to fakt bývalky, takže nebyly podle jeho představ, když s nimi nezůstal 😝 A to ty jsi 😉 Jinak já jsem docela žárlivá a nejvíc mi pomáhá to, když si představím sebe na místě partnera, jak bych se zachovala já, co bych si asi myslela atd a pak sama sebe uklidním 🙂 Takže kdybych pracovala já se svýma bývalýma, tak jsou mi ukradení... Nebo pokud by to bylo čistě v pánském kolektivu, tak jooo, cítila bych se, sem tam flirtovala, ale to je tak všechno 🙂 To dělá každý. A chtěla bych se hlavně vracet za někým, kdo mi věří, ne že na mě ve dveřích spustí něco ve smyslu "tak na kterou si mrkal dneska" 😠
Tak ti přeju co nejméně vtíravých myšlenek 😉 Ať máte krásný život 🙂

ruze5
18. črc 2014

Taky mám manžela, který je v ženském kolektivu a musím říci, že to není jednoduchý. Jsme spolu přes 20let a máme odrostlé děti. Momentálně nám to trochu skřípe. Vím, že se v práci s kolegyněmi dobře baví a pokud přijede domů, tak je unavený a dost často chce být sám. Mrzí mě to, protože vím, že spolu tráví celý den a chodí spolu někdy na akce, nad kterými občas vrtím hlavou, třeba kolaudace bytu. Pak mi říká, že mu tam bylo s lidmi příjemně. Ale nesmí se přece stranit kolektivu. Pak přjiede domů a je unavený a na mě ten čas a náladu nemá. Já mám zrovna období, kdy si chci povídat, mazlit a prostě chci být s ním. Když jdeme někam spolu, tak to zkritizuje, že třeba od koncertu očekával více. Vidíme se každý den až večer, tak max 2 hodiny (někdy ani to ne) a během dne si pouze zatetelefonujeme. Dojíždění za prací mu zabírá dost času. Vidíme se sice o víkend, ale to třeba máme oba práci doma. Snažila jsem se mu to vysvětlit, sice to chápe, ale někdy si to prostě neuvědomí, že mi chybí. Hlavně říká, kdo by ho chtěl? A to mi přijde, jako by to už na nějakou zkoušel, ale nepovedlo se mu to, asi! No možná, vše vidím černě. Spíše bych potřebovala, aby trošku začal žárlit na mě, aby si mnou nebyl tak jistý....ale jak na to ?

lu777
29. črc 2014

@ruze5 najít si nějakého koníčka, to je dobré jak na odreagování i na to nebýt na partnerovi tak závislá....
pak má člověk i nové zážitky a témata o čem si povídat 😉
můžete chodit třeba na přednášky z nějakého oboru, nebo se přihlásit na kurz něčeho, taky jsou různé vlastivědné procházky atd. atd..... já si to nemůžu vynachválit.... a byla jsem sama i na dovolené....ne aby na mě muž žárlil, ale prostě jsem to hrozně potřebovala, tak jsem jela... však nemusí být dva pořád jen spolu, jde o to, když jsou spolu, aby byl ten čas strávený kvalitně 🙂

ono je to stejně o tom, že člověk nemůže nikoho hlídat 😉 člověk se maximálně může snažit nezevšednět - připravit nějaké překvapení, pracovat na sobě.... to se nikdy neztratí ať už to je pak jakkoli 🙂 a člověk si tak najde i nové a zajímavé přátelé, kteří mají nějaké koníčky a něco umí...

o víkendu doporučuju nepracovat ale někam vypadnout 😉 co vás bavilo když jste byli mladší? co nějaký lehký sport? plavání, kolo? cokoli.. my byli třeba na půldenním kurzu leptání na sklo, taková blbost, ale nadchlo nás to a je hrozně osvěžující být spolu v nové situaci 🙂 já hrozně ráda randím, tak si děláme taková rande 😀

eficenka
29. črc 2014

@kristynki
😅 manžel také pracuje převážně v ženském kolektivu, navíc denně má u sebe v pracovně několik maminek od postižených dětí, které zůstávají mnohdy s dítětem samy a nemálo se o manžela snaží..
občas je také rehabilituje, takže sou před ním ve spodním prádle.. a strach nemám - je to o důvěře 🙂

ruze5
5. srp 2014

Díky za reakci. No na leptání na sklo bych manžela rozhodně nedostala. 🙂 Obdivuji Vás, jak jste to dokázala 🙂
Koníčky mám, chodím do posilovny a ráda pletu. Jsem dost plná elánu oproti ostatním kamarádkám. Docela mě mrzí, že všichni kolem mě jsou unavení a já mám tolik energie, pak se mnou nechtějí nikam chodit. Myslím, že by mě bavilo jezdit i na kole a i různé jiné sporty. Ale v tom se s manželem neshodneme, každého baví něco jiného. Společný koníček s manželem máme akorát tanec. Chodili jsme na jaře na kurz, kde jsme si po několka letech oprášili standardní i latinskoamerické tance. Ale to nevím, zda ještě budeme pokračovat. Většinou je to snaha z mé strany. Někdy mi ale nějakou akci zkritizuje, ať je to představení či koncert, že to mohlo být takové a nebo, že od toho očekával více. Pak mě to dost mrzí, když slyším, že v práci byl tam a nebo tam, a že to bylo dobrý, a to byl převážně s kolegyněmi! ☹ Pak jsou bohužel různé myšlenky, i přesto, že mu důvěřujete.

bonavoxa
5. srp 2014

To bych se nebála. Ženský kolektiv, největší zlo..Slepičinec. 😀 Bude rád za hodnou ženu doma.

tarra27
5. srp 2014

@ruze5 jak na to? zruš pravidelné hovory.....nejhorší je pravidelné povinné hovory - už jsem v práci nebo když jede chlap z práce a povinně volá ženě.... a nic neřeš...snaž se být doma v pohodě, nic od sebe neplánuj...nech jeho, at časem něco vymyslí....po 20ti letech a každý den si voláte to je krásný, ale narovinu, stereotyp....vidíte se doma, voláte si každý den...povol trochu...stáhni se...usmívej, snaž se pro něho být vzácná...neřeš s ním všechno a už vůbec ne nedůležité věci....a zlepší se to, uvidíš .-) a věci dělej sama, začni cvičit, dělej věci jinak, kup si nové oblečení, chod plavat, kup si i jíné spodní prádlo než na které do ted jsi zvyklá...např pokud jsi dříve nemusela červenou barvu (příklad) tak si ji kup....to samé oblečení, boty....jed na wellnes víkend...nebo s kámošku na víkend...nebo večer vyraz sama..nechej manžela, at jde sám..povol otěže....

ruze5
5. srp 2014

Díky za radu, tak na tom pracuji již šest let, co pracuje v novém kolektivu. Snažím se.....dělám změny v v účesu, kupuji si na sebe dost nového oblečení i spodní prádlo. Na kosmetiku jsem taky chodila, jenže mi to moc nevyhovovalo. Vzácná? Myslím, že to již jsem dlouho. Sice se každý den vidíme, když přijde domů, ale únavou z dojíždění do práce dost často usne po pivku u televize. To, že někam vypadnu, tomu nevadí, hlavně, že se budu prý hezky bavit. A on je i rád sám. A oni v Praze žijí dost jinak než v našem městě. A on se snaží tomu kolektivu přizpůsobit a líbí se mu to. Dost možná, že jsme se právě tím odcizili, že si každý dělá co chce.
a nemáme nic společného☹

tarra27
5. srp 2014

@ruze5 já ti rozumím...narovinu, každý ve vztahu má bý někdy sám...ne pořád, ale někdy...a čím víc ty se budeš snažit, tím on mín...má tě jistou a ještě - promin za to slovo, ale škemráš o pozornost...ty jsi ta, c si stěžuje, že nejste spolu...stěžovat si má chlap.
Jako první opravdu nic nevysvětluj, a přesan jeho hovory brát pravidelně...prostě jsi neslyšela tel, vybil se Ti mobil atpod...ne naschvál, jeden den ho vezmi, dva ne...prostě různě..
Jako druhou věc, když přijde domu, mlč, usmívej se, dej mi jídlo na talíř, dej mu pivo a nech ho přečíst noviny, kouknout na film...žádné otázky...když bude mluvit sám, jednoduchýma větama ho pochval, zeptej se na něco z hovoru, o čem mluvil....pokud nebude mluvit vůbec nechej ho....
uvař jeho oblíbený jídla...
nic neplánuj ani na víkend...ani na večer...vyjdi si někam sama, žádný dopodrobný povídání, jak tam bylo....odpoved je krásně...žádný chyběl jsi mi apod...
sem tam odmítni s ním sex, ne že za každou cenu buideš sexovat aby jste byli spolu, aby jste měli k sobě blízko....
a doma méně tak o 70% mluv...spíše ho posluchej, usmívej se a hlavně neříkej neustále co děláš, on nesmí mít přehled, kde jak co jak,
a s tím souvisí, že nesmíš být čitelná. on nesmín vědět ve všem, jak se zachváš...nejhorší je, když přesně ví, co řekneš, uděláš atd...je tto to samé, jako by tobě lezlo na nervy, když by pravidelne chodil domu v 19h a sunda si boty, došel na wc, vzal si jídlo, lehnul k tv, dal si pivo a šel spát. Mezitím pronesll vetu ze slušnosti jak ses měla. Tohle bude dělat měsíc a tak Ti to poleze na nervy, že se nestačíš divit. Proto ty se tomu vyvaruj...měn to v čem on si myslí, že tě zná....vstaneš ráno a dáváš si sprchu? dej si ji klidně i odpoledne....najde tě vždy doma? když nejsi doma, vysvětluješ dopředu kde jsi? nebo píšeš lístky? pak dopodrobna vysvětluješ, jaké to tam bylo??? tak s tím skonči...
nepros o pozornost, nic mu nevyčítej....jsou věci, které musí dělat sám od sebe, ne proto, aby byl klid....

Ono holky, není taková nevýhoda, když chlap pracuje s babama...ono z toho lze udělat jó výhodu a to v tom, že docílíte toho, že si chlap řekne, jé, ještěže mám doma tu moji, s tou je pohoda žít, nevyčítá, nevyhoudá....a musíte to dotáhnout tak daleko, aby on se bál, že o vás přijde...on přemýšlel, co kde děláte....a jde to i po 30 ti letech, věřte mi...

jen žádné naschvály, výčitky, vyzvídání...dopřejte jim chvíli klidu i samoty....i když bude chtít někam jet, at jede sám...žádné kontroly, ještě ho nabalte a pomozte mu..a tam žádné kontrolovací telefonáty...a ani vy nebude 100% na přijmu....

a ještě jedna věc....nechtějte mít manželství stále jak na začátku, to je nesmysl...nejde to a takový ho nemá nikdo.....v určité životní etapně je to vždy jiné...ale neznamená, že špatné....je to hodně i o nás milé dámy...a nikdy není pozdě na to, aby chlap začal děkovat sám v sobě, že má vás a uvědomil si, že o vás přijít nechce...to lze vždy 🙂

ruze5
13. srp 2014

@tarra27 Díky za upřímnost. Ale chtěla bych vidět chlapa, který si stěžuje, že na něho manželka nemá čas. Myslím, že se tomu chlapi sami dokáží přizpůsobit.
Tak takhle to funguje nějaký čas. To co jsi mi radila, jsem někde již četla a zkouším déle, jak reaguje. Pokud nezvednu telefon chápe to a vůbec mu to nevadí. O sobě doma nemluvím, většinou čekám, že se někdo zeptá. Tak to mu je vlastně jedno, protože se vlastně nezeptá. Takže vlastně ani neví, co v práci dělám a nebo jaký jsem měla den. Možná tak do telefonu ze slušnosti, se někdy zeptá, jak se mám, aby řeč nestála. Pokud někam jdu, ani se nezeptá, pokud přijdu později nežli on, tak se nezeptá, kde jsem byla. Lístky si nepíšeme. Pokud někam jdu tak nevysvětluji jaké to bylo a nikdo se neptá. No asi jemu to jedno, pokud se směju a jsem štastná. Jednou jsem se snažila povídat sama od sebe co jsem dělala v práci, že jsem byla s kolegou pracovně pryč, aby vůbec věděl, že taky mám kolegy. Protože když se nezeptá, tak to neví.Pokud se mu něco povede v práci (a řekne mi to) a nebo něco udělá doma, či něco zařídí, tak ho chválím. Většinou se musím zeptat já, jaký měl den a co v práci. Takže já mu dávám najevo, že o něho zájem mám. Nevidím na tom nic špatného. Kdybych zájem neměla, tak si on jako chlap vyloží, že mě nezajímá. A obráceně to jako nejde? No tak možná, že se někdy nějaké pozornosti dočkám. A nebo je to odcizení? Přece každá ženská chce pozornost od muže. To by měli chlapi, co spadli z jiné planety vědět.

tarra27
13. srp 2014

@ruze5 je si tebou jistý, to je cele...ví ze cekas az se zeptas a jestli zminujes kolegu, není blby, ví proč...i proto nereaguje...

Já bych to dělala dlouhodobě a nic bych neprehanela, úplně se stáhla....

ruze5
15. srp 2014

@tarra27
tak na tom budu muset více zapracovat. Snad se mi to podaří změnit. Díky