Manžel udržuje hodně blízké kamarádství s kolegyní

magdalena2
20. čer 2010

Tak jsem se tady nově přihlásila. Doufám, že zanedlouho (pár měsíců) se přidám do skupiny snažilek, ale nyní bohužel řeším krapet jiné problémy. Budu stručná, proto jen napíši, že manžel asi dva měsíce udržuje poměrně blízký vztah se svou kolegyní z práce, tj. učí se spolu po práci ve škole němčinu, chodí hrát spolu tenis na školní kurty, plánují, že na škole nezůstanou a pokud něco vymyslí, tak začnou spolu asi podnikat (něco s angličtinou). Ona je totiž hrozně akční, což mu vyhovuje, protože on organizátor není, ale rád se nechá vést. Ona je velmi zvláštní, už tu byla několikrát v noci (místo spánku - nemůže spát, jezdí po nocích autem) a házela nám do schránky dopisy a pohlednice pro něj. Také si velmi často píší maily a smskují, klidně někdy i deset mailů denně. Manžel mne ubezpečuje, že se nemám čeho bát, že se mu vůbec nelíbí a že spíše na ni obdivuje její akčnost, schopnost ho někam konečně dokopat a jistou její podivnost, její bezprostřední, tak trochu šílené chování... Viděla jsem ji dvakrát, opravdu není vůbec hezká a on není lhář, věřím mu. Kde je tedy problém? Problém je v tom, že mám pocit, že tohle není správné, že kamarádství sice ano, ale i to má své hranice. Dnes jsem se dokonce dozvěděla, že spolu se tu němčinu přes školní prázdniny hodlají učit u ní nebo u nás doma. Spíše asi u ní, protože, když tu byla, nesnesla tady ten "sterilní pořádek", ona má raději kolem sebe chaos.
Opravdu nevím, co si o tom všem myslet a co dělat, žárlit už nechci, to nikam nevede... Přesto mi to jejich intenzivní přátelství vadí a i když se prý nemám ničeho bát, tak se tak trochu bojím, protože člověk nikdy neví, co se může stát, když jsou dvatakto často spolu a velmi často v kontaktu... Co si o tom myslíte vy a co mám dělat? Předem moc děkuji za všechny odpovědi.

k.ate
21. čer 2010

dorka - možná se mnou nebudeš souhlasit, ale já tohle vidím trošku jinak. Aby vztah fungoval, musí být dva, pokud nefunguje, je většinou vina 50 na 50, ALE a to je ten hlavní problém, většinou je na vině špatná komunikace. Partneři mají primárně řešit problémy ve svým vztahu řešit primárně mezi sebou... Pokud za mnou kamarád přijde a začne mi vykládat o problémech ve vztahu, můžu ho vyslechnout, ale stejně ho "expres" posílám řešit to za jeho přítelkyní... Tohle mi přijde normální a správný... 😕
Hrát si na fungující vztah a pak tomu druhýmu vpálit do obličeje, co mi na něm vadí (případně vadilo), až když už odcházím podle mě není nic moc.
S mým ex jsme měli fajn vztah, skoro jsme se nehádali, ale mnohm šťastnější jsem teď s manželem, se kterým máme tak trochu italskou domácnost, ale aspoň vím, co si myslí a co ho na mně štve. 😀 Protože se cítím mnohem mnohem jistější.
Nevim, jestli je to lehce pochopitelný, ale prostě pokud už se dva lidi rozhodnou se vzít, měli by do toho jít s tím, že toho druhýho aspoň z větší části znají a ví "do čeho jdou". A když už se jednou vezmou, měli by pracovat na tom, aby ten jejich vztah fungoval a ne řešit problémy s kamarádama nebo kamarádkama. Z toho většinou nic moc dobrýho nevzejde...

sarusenka777
21. čer 2010

Ahoj holky, nedá mi to nereagovat 🙂 v první řadě souhlasím s tím, že by se mi to taky nelíbilo, tráví spolu evidentně dost času a když ženská chce,dostane co chce,co si budeme namlouvat 😵
Každopádně pro Magdu trošku jiný pohled, z mé strany...mam fungující vztah,super přítele,kterého si v srpnu vezmu 🙂 máme krásnou plánovanou holčičku,prostě spokojenost 🙂 ale mam i kamaráda a to slovo kamarád platí 🙂 pracovali jsme spolu,měli stejně směny,takže mě i vozil do práce, dokonce jsme si stejně brali přestávky na čůrání a vichni nás brali za dvojčata 😉 dělali jsme spolu noční,kde jsme dělali blbosti jako puberťáci, prostě sranda 😀 teď,když jsem s malou doma,tak za mnou jezdí na návštěvy,chodíme ven s malou,chodíme na zmrzku a dokonce jsme si udělali celodení výlet do prahy,do kina a tak 😉 a přítel byl mezitím doma s malou...vídáme se ale jen když je přítel v práci,když má volno jsme jako rodina spolu 😉 kamarád mi jde samozřejmě na svatbě za svědka a moje rodina ho má taky ráda...on žije s tatínkem a sourozencem v domě,má přítelkyni s volnějším vztahem a věříme si...vždycky podrbeme co je nového v práci,on si s mojí malou rozumí,prostě pohoda a to všechno opravdu naprosto bez jakýhkoliv úmyslů,jsme opravdu už několik let dobří přátelé,nikdy k ničemu nedošlo,ani nás to nenapadlo...je to prostě moje nejlepší kamarádka 😉
Chci tím jen říct,že může mezi mužem a ženou fungovat přátelství,kluci se znají a přítel ví,že mi může věřit,že jsme spíš s kamarádem jako sourozenci 😉 přítel asi trošku žárlil,když jsem s ním byla celý den v kině a tak,ale myslím, že malinko žárlivosti neuškodí a ikdyž nemá proč,tak které z nás to neudělá aspoň malinko po skoro 8 letech vztahu dobře 😉 ?!
Takže Magdi,asi bych si s manželem promluvila a řekla mu co se mi nelíbí,ale věř,že to může být třeba ten případ,kdy jde opravdu pouze o přátelství...ale je fakt,že volno trávíme s přítelem společně 😕
Držím palce a omlouvám se za dlouhý příspěvek 😅

magdalena2
autor
21. čer 2010

Taky bych si dovolila souhlasit s Dorkou, nic není černobílé. Netvrdím, že náš vztah je úplně bez poskvrnky, to snad ani žádný vztah není, ale žádné zásadní problémy nemáme. Ano, může být pravda to, že jen já je nevidím... Přesto si myslím, že si s manželem dáváme dost zpětné reakce, takže o mlčení a přecházení problémů to u nás rozhodně není. Momentálně si myslím, že jí tolik obdivuje proto, že je prostě akční, pravý opak jeho, který se nechá rád táhnout. Já akční byla možná na začátku, nyní jsem hodně polevila. Také ho asi už dost neinspiruji (dlouho jsem nic nenapsala), jsem často doma (nyní bylo mé poslední zkouškové), nemám moc přátel, nikam skoro nechodím... zkrátka asi taková malá domácí puťka. Nicméně co nejdříve by se to mělo změnit, o prázdninách budu mít více času, tak chci zase začít psát, po prázdninách snad už budu mít práci na plný úvazek a příští rok udělám jen státnice. Myslím, že mu ode mne prostě chybí inspirace a snad by mohlo pomoci i to, že zase mu budu vzácnější a budu v pracovním kolektivu mezi lidmi (a třeba si tams nějakým kolegou taky sednu 😉 ). Ne to ne, jen bych chtěla, aby viděl, že on není mým středobodem světa a že i já si občas s někým někam zajdu...

Má to však své "ale" - abych našla práci a aby tam byli fajn lidé, s nimiž si sednu...

Ale opravdu nevím, zda na manžela zafunguje to, že budu "samostatnější" a více akční, když jí bude mít asi nasáčkovanou po prázdninách v kabinetě a jejich přátelství bude vesele pokračovat dál... Nebo se také může stát, že spolu opravdu něco přes prázdniny vymyslí a budou spolu podnikat 😒 Opravdu nevím, co dělat, asi jen doufat (třeba se rozhaštěří) a v nejhorším dát najevo svou bolest tak, že se prostě sbalím a odejdu a buď si to uvědomí, nebo ne...

meandra
21. čer 2010

dorka: obdivné pohledy - myšleno obrazně 😉
Protože ta nová, pokud o muže usiluje, se na něj více usmívá, než ta doma, připadá jí zábavný, hltá jeho názory, lépe se s ní
povídá, více souhlasí s tím co řekne, lépe se přizpůsobí, možná je upravenější atd ...., a to vše jednoduše proto, že každý se na začátku snaží dělat lepší, hezčí, než ve skutečnosti je. Tohle mužům často stačí k tomu, aby zblbli.

meandra
21. čer 2010

Jinak jsou jistě vztahy, kde si partneři opravdu nerozumí, jsou spolu třeba ze zvyku a pak se může objevit někdo, kdo druhému kápne do noty ve všech směrech. Jen je smutný, když se to stane z malicherného důvodu, jen proto, že je ten někdo neokoukaný. To jsem tím chtěla říct. 😉

magdalena2
autor
21. čer 2010

Sarusenko, možná to má opravdu každý nastavené jinak - ale musí to vždy vyhovovat všem zúčastněným. Dobré kamarády a kamarádky chápu, manžel také jednu takovou měl, s níž se kdysi stýkal co týden na pivě. Ale tak nějak si denně nevolali, nepsali sms a e-maily. Navíc jsem věděla, že jeho první a nejlepší kamarádka jsem já...a že ta jeho kamarádka je opravdu zásadová a nic by si s ním nezačala, když má mne. Samozřejmě, že jsem na ni žárlila, ale tak nějak o hodně méně a pak mi to už nevadilo skoro vůbec... Zkrátka a dobře, kamarádky a kamarády toleruji, jen je podle mne kdesi určitá, možná neviditelná hranice, kde už to čímsi zavání...

Ale možná je to tak, že někomu by současné přátelství mého manžela nevadilo, nevím... třeba to je jen otázka pohledu...a třeba to fakt nemám hrotit a být "nad věcí"...

sarusenka777
21. čer 2010

Meandra to napsala moc hezky,to je přesné,souhlasím s každým písmenkem 🙂 nejhorší je, že člověk neví, jaké má ta druhá úmysly 😖 ale pokud si to dokážete vyříkat a promluvit si, máte určitě vyhráno 😉

jabber
21. čer 2010

No já si myslím, že kdyby jí šlo jen o kamarádství, tak do vás nebude rejt a vykládat mu, že máte nudné manželství a že jsi na něj zlá. Podle mě čekala jak zareaguje a pokud neřekl nic, tak jí dal vlastně zapravdu. Jsem přesvědčená, že jí jde o něco víc. Tvůj manžel to nejspíš ještě neprokoukl 😒 Možná, že ona je natolik zásadová, že si s ním nic intimnějšího nezačne, dokud je s tebou a ženatý, ale jde jí spíš o to, aby tě opustil. Aby konečně prohlédl, jak máte vlastně to manželství nudné a jak ona je bezvadná a aby došel k názoru, že bez ní vlastně nemůže být 😒 🙄 Je to pěkná mrcha 🙄
Jestli nesnáší ultimáta, tak jí ho musíš ukrást prostě zpátky, trávit s ním víc času, bavit se, ukázat mu, že ta bezvadná jsi ty a ne ta, co fluše na zem. A taky aby neměl tolik času na přemýšlení o ní, o jejich projektech co plánují a vůbec na ní celkově 😉

dorka_d
21. čer 2010

K.ate: to možná budeš divit, ale to s tebou souhlasím 🙂 , že je to o chybě v komunikaci. Problém nastává, když jeden chce ty probléy řešit, chce něčem mluvit a drhuhá strana to pojme ve stylu "aaaale ty zas děláš z komára velblouda, zas jsi hysterka, ty se naotravuješ s takovou blbostí" nebo v plačtivém stylu "ty už mě nemáš rád" nebo "dřív ti to nevadilo, dřív to bylo lepší, romantičtější".. To pak člověka ty snahy o komunikaci postupně přecházejí a v určité fázi už jen doufá, že to té druhé straně nějak dojde. Taky Pavlovi mám "trochu za zlé", že pokusy o komunikaci v určité fázi vzdal a tak nějak přežíval a "doufal", že jí to dojde, když on se tolik doma snaží, zatímco já mu dělala vrbu a říkala mu, že poslouchat ho sice můžu, ale že se to samo od sebe nezmění a že "nechat věci vyhnít" většinou nic nevyřeší... Já jsem si možná měla víc dupnout, snést ty kecy o hysterkách atd... NO, to už už je dnes jedno ;o) každopádně myslím /a doufám, že jsme se z toho všichni zúčastnění poučili/ 😀

sarusenka777: super, to gratuluju, tak ať vám to tak co nejdýl funguje 😉

magdalena2: jestlý je takový, co potřebuje táhnout a byl na to od tebe zvyklý, je možné, že když tohle našel u té kolegyně, mohlo ho to zaujmout. Ale věříma držím palce, ať se ti ta akčnost podaří vrátit /ale zas asi ne za cenu nějakého přemáhání/ taky je možné, že pokud by s kolegyní byli dýl a častěji, taky klidně můžer zjistit, že to, co mu přišlo ze začátku zajímavé a aklční je časem protivné a na nervy lezoucí buzerování... Nevím, nechci "radit", já bych byla ta poslední, co by mohl, že...možná jde o to být svůj, být v pohodě "sám se sebou", neřešit tolik "co oni", ale spíš tak jak píšeš a jak píšou holky "něco dělat pro vás"..

magdalena2
autor
21. čer 2010

Jabber: ona není zásadová, zásadová je jiná jeho kamarádka, s níž se teď už stýká velmi poskrovnu, protože se se mnou odstěhoval. Já vlastně nevím, jaká je, ta osoba se těžko odhaduje, podle mne je dost nepředvídatelná. Ale jsem si jistá, že stejně tak, jako je cílevědomá v práci, tak je cílevědomá ve vztazích a nebyl by pro ní asi problém mi ho "ukrást". Navíc je jí už skoro třicet a stále je sama ve svém prý dezorganizovaném kutlochu...

Prostě uvidíme, co se z toho všeho vyklube, respektive z ní... A vůbec jsem zvědavá, kdy dojde dnes manžel domů, říkal něco o tom, že končí brzy, že ale asi budou spolu zase dělat němčinu...kdo ví...

jabber
21. čer 2010

magda - já vím, já jsem to u ní myslela v souvislosti s tím, jak jsi psala, že mezi nimi zatím asi k ničemu nedošlo... 😉

pidmco
21. čer 2010

No....tak po přečtení...POZOR na ni, a to vážně. Nemusí se manželovi líbit, aby ho zmátla......bacha. Tohle jsou vypočítavé potvory...možná, že ji křivdíme...ale myslím, že každá normální ženská, kdyby věděla, že má chlap doma manželku, a chtěla bych ho teda JAKO kamaráda, tak se taky tak nějak přizpůsobí jejich rytmu života...ale tohle mi přijde hodně divný...uhání ho podle mě, a to bych teda nesnesla....

vercaberca
21. čer 2010

@magdalena2
magdi, a nemohla bys zkusit po manželovi chtít nějakou tvůrčí pomoc - třeba s tématem na psaní knihy apod.? aby musel zapojovat hlavu i s tebou a ne jenom s uplivanou němčinářkou? osobně bych žádnou kamarádku v blízkosti mého manžela nesnesla, ale to je každého věc... taky si říkám, že by jejich přátelství mohlo pohořet na společném podnikání, ale neznám tvého muže. jestli je totiž jeho kamarádka tak odpudivá, tak asi žádné klienty moc mít nebude. angličtináře většinou živí firemní vzdělávání a tam na nějaké pošuky není nikdo zvědavý. taky si myslím, že je to tvrdě vydělaný chlebíček oproti chození učit do školy s "čistou" hlavou - nechci urazit pedagogy. ale být zaměstnancem je vždy jednodušší než podnikatelem. ale společné podnikání může být jenom zástěrkou, jak trávit společný čas. už vymysleli něco rozumného? jako předmět podnikání, strategii apod.?

vercaberca
21. čer 2010

@dorka_d
zajímalo by mě, jestli by ex tvého muže byla tak sobecká a sebestředná, kdyby tam na blízku nebylo tvé chápající ramínko? třeba by byla jenom roztomile cílevědomá 😉 .
o svém ex partnerovi jsi toho moc nenapsala, ale logicky jsem pochopila, že jsi si našla jiného kamaráda a tím pádem jsi se vykecala s ním a ne se svým mužem, se kterým jste se míjeli. ale váš čtyřúhelník má pro mě přece jenom happy - s odstupem času jste všichni spokojení 😉 .

lura
21. čer 2010

@jabber naprostý souhlas s tím, jak jsi psala, že nejde o kamarádství - že by pak naryla a nevykládala mu, že mají nudné manželství a že je na něj zlá. To, že jí rovnou za tyto řeči nesrovnal do latě mluví za vše...

morgan
21. čer 2010

Já si taky myslím, že rozvrátit se dá i relativně spokojený vztah. Jde o to, že pokud jsou spolu delší dobu, tak si pravděpodobně vzájemně neříkají jak jsou úžasný a perfektní již tak často jako na začátku 😀 a pak přijde někdo třetí a šikovný, který najednou obdivuje a chválí a člověk prostě zblbne, chlap nebo ženská, to je jedno. A ten vztah nemusel být nefunkční, jen byl už třeba v jiné fázi....pak taková situace může být impulzem k tomu, aby se ten vztah opět trochu nastartoval, oživil a nebo ho to může bohužel pohřbít 🙄. Vztahy mají různé fáze a asi to není vždycky perfetkní..

dorka_d
21. čer 2010

@vercaberca

to mé jak píšeš "chápající ramínko" asi nemělo tak jedinečný vliv, i když pocit, že je něco, co nemá pod kontrolou určitě taky přispělo.... Chytala mírné hysteráky i v práci, když kolegyně jednou šly na oběd bez ní, když se její ségra vdávala, tak strašně težce nesla, že byla na málo fotkách.. počítala, na kolika fotkách byla její švagrová a na kolika ona... 😀
A můj ex..... z toho je mi spíš smutno... byli jsme spolu do střední, měli jsme se hodně rádi, vzali jsme se ještě na vysoké, pak začal vydělávat, dostal hodně prestižní dobře placené místo a já dělala v sociálních službách... Nic prestižního, tenis mi nejde, když jsem chodila fandit jemu, jeho kamarádi ze mě měli trochu srandu.. Nehodím se na večírky, tancuju, když se nikdo nedívá. Prý jsem na ně byla velká intelektuálka. Když jsem s ním o něčem chtěla mmluvit, buď nebyl doma nebo byl s přáteli. Mé kamarády označoval za socky a nebude si dělat ostudu, max. byl ochotný jet někam na kole, ovšem porýpával do těch, kdo neměli to drahé, značkové... Nejdřív takhle mluvil jen doma, postupně jsem měla všchny chyby - nebyla jsem hezká, málo peněz, vše jsem dělal špatně, on dobře, každou korunu mi otřískával o hlavu.Stejně jsem ho měla ráda... i když spíš už tu vzpomínku... Měla jsem jít od něj asi dřív, pořád jsem věřila, že to zase bude ten kluk, kterého jsem si vzala. Vykecávat jsem ses ním chtěla... a jak... ale neměl čas, prostor a moestarosti byly zbytečné, malicherné, on řešil jen to "podstatné"...
happy end - snad jsou všichni spokojení... Kamil by svoji prohru nikdy nepřiznal. Nová manželka s ním prý ale pěkně zametá. Asi to tak potřebovala a já to neuměla 😀 😀

morgan
21. čer 2010

@sarusenka777 - a jak ty bys reagovala kdyby ti to tvůj manžel "zakázal" to kamarádství? I kdybys mu stokrát vysvětlila, že o nic nejde, ale on by to prostě nechtěl tolerovat? Jinak je to ale samozřejmně fajn, že to máte takhle nastavené a klape to 😉

luthien.k
21. čer 2010

Magdi, já nevím, mně připadáte oba trošku naivní v tom, že si ani jeden nechcete zatím moc připustit, že by "o něco šlo", ale podle jejího chování jí očividně "o něco, resp. někoho jde". Chápu, že do ultimát se Ti nechce, protože to by nemuselo dopadnout dobře hned na první dobrou, ale do boje by se Ti chtít fakt mělo a nevím, jestli to změní jen prázdniny, ale očividně je potřeba na sobě trochu zamakat a hlavně na vztahu, aby nebyl důvod k tomu, aby ho "příjemně ze všednosti vytrhávaly jiné ženy". Buď mu ve vztahu něco chybí, že se rád nechá takhle rozptylovat někým jiným zajímavým nebo je to s prominutím moula, který se nechá utáhnout na vařené nudli... Takže nečekej, co se z toho vyklube, ale jednej, protože jinak to zavání neslavným koncem a vyklube se tak leda nějaká můra, co se usadí vedle Tvého manžela místo Tebe... Holky Ti tu dobře radily spoustu věcí, tak se nad tím fakt zamysli, přeju hodně rozhodnosti a štěstí 😉

ivisek
21. čer 2010

O tom, ze se asi postupem casu da rozvratit fungujici vztah, asi jo. Byli jsme relativne spokojena dvojice se spoustou problemu, ale manzel mne umel podeprit a vim ,ze mne miloval. Pak se objevila slecna, ktera ho asi umela pochvalit, usmat se a v prubehu casu to dopadlo tak, ze je s ni. Podle nej jsem byla idealni manzelka, pomahala mu, drzela ho nad vodou, podporovala ho, milovala, ale jemu pry neco malinko, co neumi popsat chybelo, tak to hledal jinde. Ja uz tri tydny premyslim, kde byla ta chyba, co se stalo, ze jsem mu po 12 letech nestala za to, aby prisel a rekl mi do oci, ze odchazi, proste jenom poslal mail. Kdyby to priznal, skousla bych to asi lip, ale takhle. Pripadam si jako nejvetsi debil a on je nekde hrozne stastnej a spokojenej, protoze ma tu novou a uzasnou slecnü, ktera je nejspis lepsi nez ja.

vercaberca
21. čer 2010

@dorka_d
dorko, opravdu se těžce soudí na dálku 😉 . trošku u mě tvůj nynější partner ztrácí, že na jeho ex bylo "všechno" špatné. přece by s ní nebyl takovou dobu, kdyby to byla s prominutím taková kravka.
ty a tvůj muž jste se možná brali příliš brzy. každý se mentálně vyvíjí a vy jste se bohužel v nějaké fázi rozešli. to neznamená, že to stejné nepotká mě a mého muže (za deset let můžeme být každý zcela někde jinde, ani nebudeme vědět jak). jisté je, že s přílivem dobrých peněz se povahy lidí mění. někdo to ustojí, někdo ne.

nicméně, já si tady můžu vypisovat, co chci a stejně nikomu život žít nebudu. zcela jisté je jedno - vždycky jsem si šla za svým. kdyby můj nynější muž měl nějaký závazek v době našeho seznámení - šla bych po něm hlava nehlava - tak moc jsem byla zamilovaná. teď se jenom modlím, aby takovou čůzu nepotkal 😉 😀 .

magdalena2
autor
21. čer 2010

Holky, já už to vzdávám, sedím tu a celá se třepu. Manžel je nedaleko a píše si s ní na icq. Už je to jasné jako facka, očekávání se potvrdilo - jede po něm a to nekompromisně. 1) Viděla jsem, že se ho ptala: Jiříčku, copak by ti udělalo radost? Málem by mu dovezla palačinky až domů pod nos... 2) Vyzradila mu, že jsem jí psala email, v němž vlastně o nic nešlo (nešlo o žárlení) , ale psala jsem jí a prosila,at mu o něm nepíše 3) Poslala mu symbolickou písničku od Quenůů I was born to love you and take care of you 4) třepu se z toho, manžel asi nevím, že jsem to na tu dálku přečetla...: chtěla by s ním být v jedné místnosti o samotě a sahat na něj, mažel nevím, co odepsal...něco tam bylo, že je to možné riziko nebo co...

Končím, fakt nevím, co teď, už nemám sílu ani nic vyčítat...nic...mám chuť odjet, ale zítra mám poslední zkoušku, na níž jsem se kvůli ní těch pár děsných dní nemohla ani učit, kor ne teď...

magdalena2
autor
21. čer 2010

Manžel mne ubezpečuje, že jí o nic nejde...že má jen mne...i dnes... Nemám slov, nemám ničeho...

luthien.k
21. čer 2010

Magdi ☹ ☹ ☹ Asi budeš muset to ultimátum dát...

terinda
21. čer 2010

Tak to je v pr..... 😒

morgan
21. čer 2010

@ivisek - držím ti palce aby si to zvládla, působíš na mě přes to všechno jako vyrovnaný člověk! A s tím, že ti to manžel napsla emailem - chlapi jsou neskutečný srabi, mojí sestře to manžel oznámil sms, po 10 letech a s jedním potomkem, takže asi tak 😖

morgan
21. čer 2010

Taky si myslím, že to ultimátum budeš muset dát, protože jinak to stejně skončí blbě ☹, ale chci tě povzbudit, né potopit, tak zkus dát hlavu vzhůru a uvidíš!

lura
21. čer 2010

tak to je od včerejška fakt zlom ☹ 😒 😢 ... drž se holka!!!

kote
21. čer 2010

@magdalena2
magdi já za sebe bych tedy ultimáta v žáném případě nedávala.. jsi v situaci,kdy se to lehce může zlomit někam,kde bys to mít nechtěla..
měla jsem s manželem krizi (byla v tom také jiná žena,kterou manžel znal díky mě) a já v podstatě hned šla do manželské poradny k psychologovi (mimovhodem-odku jdi- mám kdyžtak kontakt na dobrýho psych. v Praze)

Musím říci,že některé rady psychologa jsou fakt k nezaplacení...

Dle mého jsi v situaci,kdy -pokud to s ním chceš řešit,tak hlavně ne ultimátum typu "rozhodni se mezi mnou a jí"
nebo " jdi si za ní,když je tak dobrá" nebo "víš co,dělej si co chceš,mě je to jedno (s patřičnou dávkou vzteku v hlase) nebo " bud ona nebo já"

pokud bys použila takovéto věty, tak to na manžela může působit jako velký tlak,agrese atd..

v této situaci je hvodné mluvit tzv. JÁ výrokem - neboli nehodnotit manžela co dělá,ale říkat co ty cítíš
můžeš manžela požádat,aby odešel nebo může manželovi říci,že je svobodný a že se může rozhodovat.. hlavně pozor na to,jak se to říká...nevím jak t popsat,ale hlas by měl být dejme tomu pokorný-klině i smutný,ale jakoby klidný..nemělo by tam zaznít -musíš, rozhodni se, udělej tohle atd.. protože to jeden druhému říkat nemá..

mohlo by to vypadt např. takto

" vím,že ti na tvé kamarádce záleží,ale já s tím mám opravdu problém a trápí mě to . Trápí mě,že spolu strávíte více času než my daě a mám pocit,že z její strany tam j něco víc než kamarádství..nemohu se s tím,že Ti je tak blízko vyrovnat,ale vím,že Ti nemohu zakázat se s í vídat a kontaktovat .. miluju tě, nechci abys ode mě odešel,ale pokud bys to tak cítil a odejít chtěl,tak to respektuju"

(je to o tom,že pokud odejít chtít bude,tak odejde i bez ohledu,zda mu tohle řekneš. pokud odejde po těchto slovech,odešel by i kdybys to neřekla.. ale pokud tě miiluje,tak tvou výzvu neposlechne a zůstane.. a bude to řečeno bez ultimát,která v tuto chvíli mohou působit destruktivně na vztah..)

samozřejmě jak se k tomu postavíš je jen tvá volba, jen bych se přimluvila za to,abys vážila slova..a najít na internetu manželskou poradnu.. dokud je šance,že je emočně stále u tebe.... jakmile se emočně oddálí,situace je mnohem težší... až bys případně chodila do poradnydá se požádat manžel,aby ti v tom pomohl chodil také.. dá se tato vztah trochu ozdravit..

podle mě hlavní pravidlo je ted na něj netlačit. dát najevo co cítíš (neříkám,že máš dělat jakoby nic)
psycholog mi řekl jedno čínské přísloví,které zní zhruba takto
"pusť to..a pokud ti to patřilo,tak se ti to vrátí"

drž se a hodně štěstí

frisbee
21. čer 2010

magdalena,drž se,co ti říká manžel,neber vážně,oni zatloukají vždycky,ale nevzdávej to a bojuj..hlavně se netrap sama,musíš to dostat ze sebe ven...bože,jak já nesnáším tyto typy žen....drž se,srdíčko,ty jediná víš,jak s ním mluvit,takže zasáhni včas,dokud se ještě nic nestalo...