Manžel udržuje hodně blízké kamarádství s kolegyní

magdalena2
20. čer 2010

Tak jsem se tady nově přihlásila. Doufám, že zanedlouho (pár měsíců) se přidám do skupiny snažilek, ale nyní bohužel řeším krapet jiné problémy. Budu stručná, proto jen napíši, že manžel asi dva měsíce udržuje poměrně blízký vztah se svou kolegyní z práce, tj. učí se spolu po práci ve škole němčinu, chodí hrát spolu tenis na školní kurty, plánují, že na škole nezůstanou a pokud něco vymyslí, tak začnou spolu asi podnikat (něco s angličtinou). Ona je totiž hrozně akční, což mu vyhovuje, protože on organizátor není, ale rád se nechá vést. Ona je velmi zvláštní, už tu byla několikrát v noci (místo spánku - nemůže spát, jezdí po nocích autem) a házela nám do schránky dopisy a pohlednice pro něj. Také si velmi často píší maily a smskují, klidně někdy i deset mailů denně. Manžel mne ubezpečuje, že se nemám čeho bát, že se mu vůbec nelíbí a že spíše na ni obdivuje její akčnost, schopnost ho někam konečně dokopat a jistou její podivnost, její bezprostřední, tak trochu šílené chování... Viděla jsem ji dvakrát, opravdu není vůbec hezká a on není lhář, věřím mu. Kde je tedy problém? Problém je v tom, že mám pocit, že tohle není správné, že kamarádství sice ano, ale i to má své hranice. Dnes jsem se dokonce dozvěděla, že spolu se tu němčinu přes školní prázdniny hodlají učit u ní nebo u nás doma. Spíše asi u ní, protože, když tu byla, nesnesla tady ten "sterilní pořádek", ona má raději kolem sebe chaos.
Opravdu nevím, co si o tom všem myslet a co dělat, žárlit už nechci, to nikam nevede... Přesto mi to jejich intenzivní přátelství vadí a i když se prý nemám ničeho bát, tak se tak trochu bojím, protože člověk nikdy neví, co se může stát, když jsou dvatakto často spolu a velmi často v kontaktu... Co si o tom myslíte vy a co mám dělat? Předem moc děkuji za všechny odpovědi.

panterka
23. čer 2010

@aleachim přesně o tom jsem mluvila, to je ta Tvoje kamarádka v takový situaci jako já, mám prvňáčka a jsem na RD, vůbec si nedokážu představit, jaký by to bylo, kdybysme neměli příjem od manžela.... ale je fakt, že mám kamarádku, která se i přesto sbalila a odešla...

aleachim
23. čer 2010

ha, ha, pěknou blbost jsem napsala, nechodí do školy, ale do školky🙂

aleachim
23. čer 2010

@panterka já si taky vždycky říkám, že bych uděla to a to, jenže já si i sama při RD vydělám docela slušně, navíc mám rodiče, kteří by mě 100% podpořili a mohla bych u nich v pohodě bydlet. To se pak rozhoduje daleko lépe.

berenika39
23. čer 2010

no jsem ráda, že jsem to nemusela být já, kdo tu poznamenal, že je to další z řádky vejšplechtů a smyšlených story....ale slečna píše hezky, věrohodně, čistě, jasně...šikovná.
pokud má diskuse za tři dny přes 200 příspěvků, tak to téma obecně je asi zajímavý🙂))))

studanka789
23. čer 2010

Jéžiši to je hovado no určitě bych neutěšovala ale rovnou mu sbalila kufry at si de 😠

83ja
23. čer 2010

@aleachim souhlas! nesedí to. a jestli jo, tak je mi magdaleny spíš líto

vercaberca
23. čer 2010

ikdyby to byl výmysl, tak spousta holek tady přihazuje historky ze svého života, které si nevymyslely. a druhak, je to internet, takže anonymita a i neserióznost se tady může objevit. pokud mě má potkat špatná zkušenost, že tady poradím "podvodnici", tak takové zkušenosti beru. to mi neublíží ani nic neudělá.

já zase znám holčinu s manželem, kterého by tady všichni absolutně ukamenovaly (kromě závislostí, gamblerství apod.) jí už udělal všechno. a přesto s ním je a neřeší to s ním. řeší to s kamarádkami, ale ne s ním, protože on s ní na určitá témata nekomunikuje a odchází pryč. mám tu dívčinu moc ráda, tohle její jednání nechápu, ale neodsuzuju. je to její život a tak si to rozhodla. já si zase ve svém životě rozhodla, že jí budu naslouchat.

magdalena2
autor
23. čer 2010

Holky, je mi líto, že si myslíte, že je to výmysl. Nikdy bych si nic takového nedovolila. Vím, že se tohle děje, že existuje pár lidí, co se takto na diskuzích chtějí nechat od ostatních politovávat nebo prostě z různých důvodů píší nesmysly a baví se na cizí účet. Bohudík já k nim nepatřím. Pokud Vám to všechno přijde nelogické, tak asi jen proto, že neznáte úplně všechny detaily a často Vám jednotlivé věci do sebe nezapadají...

Pravdou je, že tohle už trvá dva měsíce a teprve před týdnem, kdy ona tady přijela a vhodila mu pohled do schránky (mne vzbudila a sousedy asi taky, když tu tak nahlas vyhrávala), tak jsem začala být opatrná a vše od té doby začalo gradovat. Pak to byl v sobotu ten výlet, kam ona jela s ním, aniž bych to věděla, v sobotu na neděli v noci mé přečtení jejich korespondence, v pondělí ty sexuální návrhy, včera jejich snídaně po návrzích, společná němčina v parku na trávě, další její manipulace s tím, že on ji tu zavezl k jejímu oblíbenému kostelu a ona mu pak napsala, že nemá peníze, že se nemá jak dostat domů (pak zázračně kreditku našla). Jo, přiznávám, že samotnou mne šokuje ten rychlý vývoj událostí, a proto se bojím, co přijde dnes, zítra, pozítří...

Nemám důvod si cokoliv vymýšlet, jen jsem chtěla vědět, jak se na to dívají ostatní, jestli je to problém k řešení, nebo ne. Sama jsem cítila, že to jejich přátelství není v pořádku a potřebovala jsem ujistit, že nejsem sama, kdo by to tak cítil. Zjistila jsem. že nejsem, a že většina z Vás by bylo v chování vůči nemu i jí radikálnější.

Vás to možná opravdu rozčiluje, vstáváte ze židlí a divíte se, že já jakoby nic nedělám a jen tomu nečinně přihlížím. Včera jsem však začala malinko zpracovávat manžela, konečně mu poté, co jsem mu řekla, jak se ona chová, trochu došlo, že má něco zalubem a že je možné, že s ním manipuluje a chce ho dostat na svou stranu. Popravdě řečeno, včera, tedy dnes v noci jsem vůbec nemohla usnout, pořád jsem na to myslela a neskutečným způsobem mi bušilo srdce (vzala jsem si něco na uklidnění, abych vůbec mohla spát)...takže ani já nejsem kamenná a mám své emoce. Jen se je snažím dávat najevo ve vhodnou chvíli, protože manžel je děsný flegmatik a emoce nesnáší. Vím to, protože kdykoliv jsem na něj kdysi řvala a byla mírně hysterická, úplně klidně se zavřel do své pracovny a já se mohla emocemi doslova zahltit... Nebo to také někdy dopadlo tak, že jsem to už nevydržela a něčím třeba praštila, bouchla dveřmi, ječela, že to mohlo být v baráku slyšet a on mi jen řekl, že je mezi námi konec (samozřejmě nebyl, pár hodin poté všechno pak vždy bylo ok).

Ještě se divíte, že nechci před ním překypovat emocemi a snažím se to vyřešit jiným způsobem, třeba tím, že ho budu postupně zpracovávat na svou stranu???

A nebojte se, dnes se nic neudá, koegyně je s děckami na výletě, jak jsem pochopila z jejího facebooku, takže snad bude klid...

magdalena2
autor
23. čer 2010

Ještě jsem chtěla napsat, že moc děkuji za všechny rady, vážím si toho. I za ty různé příběhy... Jen po mne proboha nechtějte, abych si přečetla příspěvek některé z vás a pak hned reagovala podle toho, jak mi některá z vás radí. Cením si těch rad a přemýšlím nad nimi, jen nejde tak rychle jednat, aniž bych si to předem nerozmyslela (jde mi o manželství). Zároveň tu nechci být středem pozornosti a přinášet vám "čerstvé novinky" z mého momentálně podivného manželského soužití, klidně ať se tu rozjede (a vidím, že rozjíždí) diskuze obecnější, protože si myslím, že tohle je téma důležité a každá k němu máme co říci...

verbalinka
23. čer 2010

Magdaleno, měním svůj názor na věc, pokud to už zašlo takhle daleko, tak většina psychologů ti poradí právě nic nedělat, vyčkávat a počkat, až to pochopí a vrátí se sám. Pokud mu budeš dělat scény, tak půjde za tou, která mu je nedělá. Jí nejspíš brzy rupnou nervy a bude tlačit na pilu a on z toho vycouvá (pokud si tedy s ní nepředstavuje krásný a lepší život než s tebou a to, že je ošklivá nezmanená, že se nemůže namalovat a učesat 😅 ).
Je mi jasný, že většina holek mě tady ukamenuje za můj názor, ale ne vždy je vítězstvím vyhnat ho z domu, předat tý nový a zůstat sama. Pokud ho miluješ, tak jen lehce upravuj jeho názor, občas prohoď něco ve smyslu, že to, co ona dělá není normální a pokud je tvůj manžel normální a soudnej, tak to časem pochopí. I když tyhle rady jsou spíš pro ženu s dětmi, aby zachovala manželství a otce pro děti. Ty jsi přece jenom na něm nezávislá. A pokud se s tebou nudí měsíc po svatbě, tak musíš počítat s tím, že bude vždycky náchylný k nevěře. Chápu, že je dobrý vědět, co je na mě špatnýho a co bych měla zlepšit, ale jak píšeš, ani on se nesnaží váš život zpestřit. Snaha by měla být oboustranná. A až budeš doma s dětmi, tak budeš nudná tuplem a púolezeš mu na nervy každodenními informacemi typu - kolikrát kakal, blinkal, papal, placení složenek atd. atd.
A můžu se ještě zeptat, jak jste znamení zvěrokruhu a den narození? Já tomu trošku rozumím a jde z toho hodně vyčíst. Pokud nechceš veřejně, chápu 😉

filipal
23. čer 2010

@magdalena2 pises o tom, co nema a co ma rad tvoj manzel. nema rad emocie, ma rad ranajky s nejakou kockou, ktora ho inspiruje, ma rad akcnost...pochabost, ale zase nie tvoju, iba tej kolegyne....

a co mas rada ty? nepotlacas prilis svoje potreby uz na zaciatku vztahu? je velmi nebezpecne az takto skryvat emocie, hlavne negativne... len aby sa nezavrel v pracovni.....kam si az ochotna ist?

zistila si, ze vacsina z nas by bola v rieseni radikalnejsi? nie vacsina, ale vsetky z tejto diskusie. samozrejme, ze nemozes jednat podla niekoho rad, ale podla seba, ale povedz konkretne, o ktorych radach premyslis?

necuduj sa, ze tvoj pribeh je neuveritelny, take je totiz tvoje spravanie sa v tejto situacii. nie je ti cudne, ze si to myslia skoro vsetky citatelky. v maloktorej diskusii panuje taka zhoda...

panterka
23. čer 2010

@verbalinka v druhý části svýho příspěvku jsi přesně vystihla můj názor... je to jenom čistě na magdaleně, co od tohohle manželství čeká, protože lepší už to podle mě nikdy nebude. Přesně jak píšeš, když se s ní nudí 3 měsíce po svatbě, tak co teprve po 3 letech nebo po 10ti a když budeš doma na mateřský 😒 prostě můj osobní názor je ten, že s tímhle člověkem bych svůj život strávit nechtěla, abych se pořád bála, jestli mu nezevšedním (protože zevšednění je zákonitý) a nezačne hledat rozptýlení někde jinde. Zvlášť na mateřský po nějaký době tyhle myšlenky můžou být hodně ubíjející... Lepší to ukončit teď, dokud nemají děti, než pak splakat nad výdělkem 😒

ale zase na druhou stranu je to opravdu čistě můj názor, magdalena to nejspíš vidí jinak. my děti máme a upřímně cítím, jak jsem k manželovi kvůli nim přivázaná... a to jsem ve vztahu spokojená, manžel taky, nenudím ho a nehledá inspiraci nikde jinde 😅 bez dětí se všechno řeší snáz a pořídit si je v takovýhle situaci je podle mýho sebevražda 😝

morgan
23. čer 2010

Zajímalo by mě taky, jaký názor na to mají třeba její kamarádky nebo známí, jestli se někomu svěřila. Někdo kdo je oba zná....

I když magdaleně takový muž vyhovuje (nemyslím zrovna tuhle situaci, ta samozřejmně ne), možná by pro ní tahle diskuze mohla být alespoň k zamyšlení, že do budoucna s dětmi to prostě takhle jednoduché nebude, musí s tím počítat a podle toho se pro děti v takovémhle manželství rozhodnout.

magdalena2
autor
23. čer 2010

Holky, máte pravdu... jsem slaboch... Teď nemůžu moc psát, napíšu asi později odpoledne, je mi zase na zvracení, tohle nemá konce...zase se něco stalo a já už mám strach tu cokoliv napsat, protože ono je to fakt neuvěřitelné, prostě neuvěřitelné...ona nedá pokoj, nedá, nedá a nedá...

vercaberca
23. čer 2010

no tak ten šílenej manžel mojí holčiny je úžasnej magor, ale zároveň je velmi okouzlující, pohledný, galantní, v době působení velice vtipný, ochranitelský. možná by i některá z vás té holčině záviděla, jakého má úžasného chlapa. a když "selže" (nejenom ve věrnosti), tak hodí takovej smutnej kukuč, že se i kámen ustrne. kdo nezažije, nepochopí.

magdalena2
autor
23. čer 2010

Ještě něco... my sice děti nemáme, ale bohužel máme hypotéku, naštěstí pro mne ji má vlastně jen on, já v tom mám svoje peníze a smlouvu, že pokud bude byt prodán, tak dostanu od něj do půl roku nějaká procenta... De facto mne tady až tolik nic nedrží, on by měl asi průser, kdybychom se rozvedli, tedy doufám, protože mám strach, že by mohl ze vzteku "právo" nějak obejít...

Už to asi mohu napsat, naštěstí mne nikdo nepozoruje.Takže dnešní den měl být pro mne ve znamení klidu, manžel se měl vrátit brzy a ona měla být na Pradědu. Ale všechno je jinak... Stydím se to napsat, protože asi jsem fakt divná, že ani v této situaci, která je, nejednám. Jestli si tento příspěvěk někdo přečtete, prosím, neodsuzujte mne, já vím, že se mám asi chovat jinak... Zároveň se už bojím, že mne tu zase někdo osočíte, že je to neuvěřitelné a že si to tedy musím vymýšlet. Mám strach to napsat, co se teď děje...

magdalena2
autor
23. čer 2010

Nikomu to neříkám, o tomto problému nikdo neví, kromě vás...proto tady píšu vše to, co si můžete přečíst. Nechci to říkat nikomu a nikoho tím zatěžovat, jediný komu to řeknu, bude v sobotu doufám babička...

morgan
23. čer 2010

@magdalena2 nikdo tě tady určitě nechce nějak zbytečně osočovat, jenom to prostě nechápeme a proto nám to přijde neuvěřitelné..a co se tedy stalo?

meandra
23. čer 2010

Když se stydíš, tak to nepiš. Ale tvůj případ a vývoj situace je tak neuvěřitelný, že to prostě evokuje představu vymyšleného příběhu. Ale nikdo to určitě nemyslel zle. V každém případě tahle diskuze třeba pomůže dalším, kdo řeší podobné "kamarádství".

83ja
23. čer 2010

@magdalena2 a proč ani v situaci, která nastala nechceš jednat? Vˇždyť manžel by měl být tvůj nejbližší člověk, kterému můžeš říct cokoliv...nemusíš dávat ultimáta, nebo nějak přehnaně emotivně jednat, ale aspoň mu říct jak se cítíš...asi teda trochu ostřeji už bych s ním promluvila...nemůžeš si zase nechat všechno líbit...

studanka789
23. čer 2010

magdalena nikdo tě neodsuzuje jen se prostě divíme proč nejednáš 😕

magdalena2
autor
23. čer 2010

Chcete to vědět? Dobře, risknu to, ačkoliv to je fakt už postavené celé na hlavu. Celých těch pár dní... a tohle nejvíce.

Víte, kde je teď ta ženská? V naší kuchyni!!! Taky se divíte, že není na Pradědu, jak jsem psala? Já taky... Přišla jsem z obchodu a sotva jsem vybalila věci, tak přišel domů manžel a ona s ním. Valila jsem oči, bylo mi špatně, ale musela jsem to ustát. Jejich verze je ta, že ona ho vezla ze školy domů a pak měla jet na Praděd, protože to prý nebyla její třída, ale měla tam jet jen tak, neboť ji tam děcka chtěli (tak samo byla na výletě s mým mužem, taky jako "doprovod"). Jenže ouha, tady u nás ve vesnici, kde bydlí chlápek, co okrad jejího tátu a kterého ona vydírá, at jim vrátí peníze, o které je okrad, tady ve vesnici začal jet za nimi a zavedl je prý do slepé uličky a začal jim klepat na okýnko. Ona zavolala policii a on to slyšel, tak utek... Pak prý dojeli tady, dala si panáka a teď si tam kreslí obrázek, aby se uklidnila. Asi jim to věřím, protože vím, že tady ten chlápek bydlí... Nedávám nic najevo, ale asi to stejně jde poznat...raději jsem proto tady u PC... Za chvíli, až jí trochu vyprchá alkohol jdou na policii to nahlásit, pořád to tam te řeší...

Pořád přemýšlím, že něco udělám, že jí něco řeknu, že s ní ted začnu manipulovat, ale dělám chybné kroky, jdu n to špatně, tak raději sedím tu a ne tam... Až pak přijedou z té policie, tak nevím, už fakt nevím, co udělám...

magdalena2
autor
23. čer 2010

Jo, jo, já vím, jsem slabá, hrozně slabá...

astrane
23. čer 2010

vše jsem teda už opravdu nečetla....je toho moc 😔
Ale mám poznámku k malému apetitu pisatelky-změna atk nebo její vysazení může udělat divy....-tím tedy vůbec nechci říct,že by měla provozovat nechráněný sex,nebo se pokoušet o mimčo-to ne,jen že by třeba mohla zauvažovat o změně,třeba to pomůže...otázka zní,jestli ti ještě k něčemu bude... 😖
Ještě se mi zdá,že tam je těch problémů mnohem víc,jen jsou skrytější 😒
A proč jste se vlastně brali-aby se něco u vás dělo?Trochu mi to tak připadá....promiň....
takže pokud magdalena píše pravdu,tak jí držím pěsti a vůbec jí toho jejího teda nezávidím,nebude to s ním mít asi v životě moc lehký....

studanka789
23. čer 2010

magdalena no co na to říct já bych ji vypakovala jak nejrychleji to de 😠

katty6
23. čer 2010

MAgdaleno, ja verim ze to nevymyslis.. nemas to jednoduche, vim ze jakekoliv jednani navic razne stoji dost usili a vyzaduje odvahu kterou ty z nejakeho duvodu ted nemas..
Tato situace mam pocit ti bere vsechno sebevedomi proto nejsi schopna zakrocit tak jak bys sis predstavovala..
NEco mi prece rika ze bys rada reagovala jinak ale nemuzes, mas strach, je ti uzko tak radeji vyckavas..
Souhlasim i s tim ze vyckavani je take jednani, ale ted podle me jde o to co vlastne povazujes ty za to spravne chovani, jednani..pokud sis zcela presvedcena ze vyckavani je ta prava strategie tak budiz..ale vidim ze vyckavani te trapi a neprinasi uspokojeni a klid i presto ze s manzelem o tom mluvis ,ale asi ne uplne narovinu, nereknes vse co citis.. Snazis se s nim hrat nejakou hru, kde bys ho chtela nejak "vmanipulovat" do chovani ktere ti vyhovuje.Tady mi prijde jsi na spatne ceste.. Cim dal tim vice se do toho zamotavas, vycerpava te to, a vysledek muze byt nulovy.
Takze si myslim pokud budes s nim jednat tak jak se citis ulevi se ti a treba veci se pohnou "spravnym" smerem..chce to jen trochu odvahy pro zacatek, pak uz to pujde samo.My te tady podporime, podrzime, to si bud jista 😉 Je to jako skok do vody z vysky, nez skocis tak mas strach ale jakmile to dokazes tak jsi volna..
Take chci dodat, ze z toho co popisujes vyvozuji ze mate manzelskou krizi a to uz nejakou dobu, mozna jeste pred svatbou..A ze zkusenosti kamaradek vim, ze obcas se lide berou i presto ze citi a vedi ze partnerstvi nefunguje, ze strachu byt sam/sama, ze strachu pred okolim (co reknou pribuzni kdyz zrusim svatbu, navic zalohy jsou zaplacene apod.), z nerozhodnosti a nejistoty...Delam takovy zaver i z toho ze ted se snazite oba prijit na pricinu nesouladu a snazite se hledat pricinu v povrchnich vecech, snazite se to nejak oduvodnit logicky, proto treba manzel ti rika ze uz ho neinspirujes apod..ty tomu veris a vysvetlujes to tim ze nejakou dobu jsi neakci a "nudna" ..Vzapti ale pises ze i kdybys byla ted akcni tak by to nebylo na nej nic platny..
Z toho vseho jen vypliva, ze mezi vami to nefunguje a vy se jen snazite hledat priciny, oduvodnit to a pritom hledate pricinu nekde jinde nez ve skutecnosti je.. On spise misto toho aby hledal u sebe shazuje zodpovednost za to co se deje na tebe (neni to nic noveho, chlapska jesitnost a neschopnost prijmout zodpovednost, priznat chybu), ty mu to "zeres" a vysledkem troskotajici se vztah a tve trapeni.
Tak se vzpamatuj, seber odvahu a silu a promluv s nim narovinu, co citis, jak to cele vnimas, co vyzadujes od nej, terba oba konecne prestanete klouzat po povrchu a prijdete k nejakemu reseni..Doporucila bych i manzelskou poradnu, tak se lecsoc objasni o otevre. MYslim si, ze pave toto ted potrebujete. . a ta prihoda se slecnou uz je vedlejsi zalezitost, jen vysledek partnerske krize. Takze pokud se nezacne resit ta krize nezmeni se situace se slecnou (zmizi ona, objevi se dalsi)..

meandra
23. čer 2010

Myslím, že s tvým přístupem se k vám nakvartýruje a nebude to trvat dlouho. Už je to tak strašně okatý, že snad dělat, že nic nevidím, hraničí s blbostí. Chytila bych ji a vyrazila, a jestli se to manželovi nebude líbit, tak může jít taky.

leniii
23. čer 2010

@magdalena - chapu te, bojis se udelat cokoliv, aby to nebylo zrovna špatně.. ale toto uz je nejak moc. Svoji necinnosti ji ted davas strasne navrch..ona pusobi na tveho manzela a ty opravdu nevis, co se mu v ty hlave deje. To, ze neco rika, je jedna vec, ale jak to je doopravdy druha... Zacni o neho bojovat, jestli o neho stojis. Udelej na vecer nejaky plan. Hezky se oblec, namaluj a bezte na prochajdu a veceri nebo do kina nebo proste neco. Ty ted jen sedis a prihlizis a cekas, jak to dopadne. Jde o tvuj zivot. Ja taky cekala, jak to dopadne a dala mu volnost, at si to v hlave srovna.. bohuzel mi nedoslo, ze to stejny nedostal od te druhe, ale ze ta jednala a pekne si ho pretahla na svoji stranu a mym tahem dostala volne pole pusobnosti. Nedelej sceny, tim ho jenom nastves a popudis. Nekam ho vytahni a v klidu si promluv. Rekni mu, co k nemu citis, ze ti takovy chovani ublizuje, ze citis, ze se mezi vas vtira treti osoba a ze ji neveris a necitis se tedy stastna. Proste mu pripomen, co v tobe ma a co ty mas v nem. Zkus to bez hysterie, zkus byt mila a ukazat mu, ze se vlastne nic nestalo a ze se da vsechno spravit. Chce to sebezapreni a to velky, ale davat ji prostor je ted to nejhorsi.. Je s ni, vsechno je skvely, usmevavy, mily, sama lichotka.. dojde domu a tam jsi ty s nervama v kybli, podezirava, furt neco resici... a on si vzpomene na tu pohodu s ni..

meandra
23. čer 2010

A jestli si nepospíšíš, tak za chvíli sbalí věci ona tobě.

studanka789
23. čer 2010

mě to hlava nebere on ji klidně přitáhne domů nechápu jeho logiku 🙄