Nerozvedu se kvůli synovi. Ale milenec mi chybí

zooui
11. srp 2009

Ahojky,potřebuju se tady je vypovídat.Chodím tady často a hodně lidí mě tady zná tak raději píšu pod jiným nickem.Vím že mě hodně holek tady odsoudí ale to co se děje mi se může stát každé.Začalo to v době kdy jsme s manželem měli krizi která trvala přes rok,začai jsme se odcizovat a nějak vyprchala láska.ještě musím podotknout že máme krásného dvouletého syna.V té době jsem potkala člověka který mi poskytl vše co mi v manželství chybělo,porozumění,pocit že jsem krásná,že jsem pro někoho důležitá.problém byl že bydlí 100km ode mě.viděli jsme se tak dvakrát do týdne.takhle ten vztah trval třičtvrtě roku.po čase začal naléhat at se rozvedu.A já to nedokázala,ne kvůli sobě ale kvůli synovi,vzala bych mu tátu,kterého miluje.Prostě mi to svědomí nedalo.rozešli jsme se před týdnem,zustala jsem s manželem,vidím jak manžel se snaží,věnuje se nám,snesl by nám modré z nebe.Ale mě to nejde,taky se snažím,zapomenout ale není to jednuduché.moc mi chybí.Vím že kvůli malému obětuji vše i své štěstí.Nechci aby mě někdo odsuzoval a litoval,jen jsem se potřebovala vypovídat

hrisnazena
11. srp 2009

Zooui- já to neudělala- a opravdu klobouk dolů.
Kvůli synovi jsem v manželství setrvávala, to je pravda, ale s milencem jsem se rozejít nedokázasla.Ale je taky pravda, že můj manžel se nijak nesnažil- ani jako otec, ani jako manžel.

zooui
autor
11. srp 2009

hrisnazena víš to nešlo dál,musela bych přítele tahat za nos a na to ho mám moc ráda.On nechtěl milenku,chtěl abych se rozvedla a přestěhovala se k němu.chtěl víc.A já si uvědomila že mu prostě i když bych moc chtěla dát nemůžu a hrát to na dvě strany to nejde

zooui
autor
11. srp 2009

dneska mi volal jeho kamarád,co že se stalo.že si vzal v práci neplacené volno a jel na dovču,nezvedá tel.vůbec prý nekomunikuje.je mi hrozně když si uvědomím že za to můžu já

zdenka26
11. srp 2009

nesmíš si to tak brát,věděl že jsi vdaná a musel trochu počítat i stouhle možnosti

dobbie
14. srp 2009

Ahoj Zooui,
myslím, že tě chápu. Mám skoro stejný problém. S manželem jsem 8 let, děti nemáme. Poslední rok udržuji vztah s přítelem. Jenom mezi námi dvěma je rozdíl, že můj muž se to dozvěděl.
Musíš být silná a já ti přeju strašně moc štěstí do dalšího života. Ať už zůstaneš s manželem, s přítelem, nebo s úplně někým jiným.

petrklic
19. srp 2009

Ahoj,
chtěla jsem se taky jen vypovídat,aby se mi ulevilo.Jsem s manželem 4 rok a máme půlroční holčičku.Mam pocit ,že je všechno špatně.Manžel se moc o dcerku nezajímá,prý má radši starší děti a o domácnosti nemluvim.
Když řeknu že jsem unavená,odpoví mi že jsem dítě chtěla,tak to mám ☹
Prý mu přijde že ze života nic nemá,jen práci a jít domu,ale doma nic neudělá ,sedí bud u počítače,nebo kouká na telku.
Bohužel se mi ted stalo,že mi dcerka spadla z postele,vzala jsem si ji ráno na kojení k sobě a pak jsem i sní usla.
Vzbudila se dřív a spadla,vim že to je moje vina,ale nemůžu to nijak vrátit. ☹ Manžel mi to ted vyčítá a že ji nemůže hlídat,když je v práci.Ach jo.
Pak manžel drží dietu,chtěl by abych vařila jemu,pak musí jist dcerka a já taky,ale to nestíham.Když si musí to svoje jídlo uvařit sám,tak mi to hned vyčte.Přitom se kasá,že si bude klidně vařit,ale jak na to dojde.....
Ted mi řekl,že jsem psych.narušená,at si někam zajdu........jen proto,že jsem řekla,že už toho mam dost a radši s malou odejdu.
Navíc zastává názor,že mateřská je dovolená 😠.....nemam slov













sabuse1
19. srp 2009

zooui: no je to docela prekérka...aby to líp přebolelo zkus se vžít do toho, že to teď bylo krásný, viděli jste se 2x týdně, těšili se na sebe...ale co za pár let, taky by to časem sklouzlo do stereotypu, ať se člověk snaží sebevíc pokud spolu lidi žijou ani to jinak nejde, objevily by se chyby který člověk nevidí pokud s tím druhým nežije a nakonec bys třeba byla neštastná a uvědomila si co máš v manželovi. Neznám ani jednoho z vás takže to nemůžu posoudit jaká jsi ty, manžel, milenec...na druhou stranu lepit manželství jen kvůli dítěti většinou stejně nedopadne dobře (mluvím z vlastní zkušenosti, naši se o to taky snažili a nejvíc sem to pak odnesla já když se rozváděli). Pokud to takhle chceš nechat zkus se přemoct a s manželem se zase něják sblížit, jestli máš možnost dát mrňouska na víkend někomu hlídat udělejte si výlet, zkuste si promluvit, prostě být zase spolu, třeba se to v tobě zlomí a zase se nějáký city objeví...

kacir
19. srp 2009

PETRKLIC- ZKUS TO VÍC ROZEPSAT, KOLIK JE TOBĚ A KOLIK MANŽOVI? bYL TAKOVEJ DŘÍV NEBO SE TO ZMĚNILO AŽ S HOLČIČKOU?

petrklic
20. srp 2009

Mě je 36 let a manžel je o 3 roky mladší,byl trochu línější co ho znám,ale jinak to klapalo.Nyní máme větší byt po částečné rekonstrukci,ale není ještě dodělán.Chápu že chodí ráno do práce a vrací se kolem 17 hod unaven,ale může nám věnovat alespon víkend,pokud je volný.Nechci po něm aby žehlil,vařil,apod,ale občas by mi mohl pomoci třeba s malou-nebo jsem tak neschopná?
Přijde mi divná i jeho matka,když k nám přijedou neustále naněm visí a válí se po něm,na procházce se s nim vede za ruku a já jdu s tchánem za nima.Fakt ji nesnášim.Asi žárlim,ale mě to moc normální nepřijde.
Včera jsem se o tom s manželem bavila,prej sem žárlivá,psych.narušená a chtěl ode mne chtěl slyšet,že nezvládám domácnost,protože nestíhám vařit jemu dietu.dcerce jidlo a neco sobe 😒
Tak jsem se ho zeptala jak to stiha jeho matka,která nežehlí,vaří činský polivky a na víkend kuře a doma má brajgl šílenej.Hned jsem byla za špatnou.

dobbie
20. srp 2009

Sabuse1 - přesně jak píšeš, lepit vztah kvůli dítěti nemá smysl. Můj muž se o mém příteli sice dozvěděl, ale chtěl mě zpátky. Tak jsem se vrátila, týden to bylo docela fajn, ale pak to bylo stejný jako dřív. Možná horší, když mi manžel každý den nezapomene připomenout mého přítele (sice jsme se rozešli, ale v poslední době jsme si zase začali volat).
Proto si myslím, že jakýkoliv slepený vztah už není to pravé. Poznala jsem to na vlastní kůži, i když to není kvůli dítěti, ale i tak už je to jednou slepený ☹

Petrklic - to s matkou tvého muže mi taky nepřipadá normální 😖

kacir
21. srp 2009

tak na to, že má mažel 33 let, už by mohl trošku dospět, ale jak ppisuješ situaci s tvou tchýní, je jasný, že je to její miláček, aby se z něj nepotento, vid? 😀. No znám to podle sebe, když něco řeknu proti tchýni, tak se jí manžel taky zastane, na to bacha. On je jedináček? Víš, mám kamarádku, která měla taky tkovýho manžela, měla, protože se nakonec rozvedli, protože ona to pak už psychicky nezvládala, její manžel jí neustále předhazoval, jak je neschopná, ne, žeby ji vyloženě ponižoval, ale dval jí najevo, že prostě nestíhá, že je žárlivá, že je nschopná postara se oděti. Přitom ona byl uplně normální a on jí zadupával sebevědomí a tím ji pak ještě víc ovládal, taky jí sničím nepomohl, ten vztah tak prostě musel skončit. Dávej si pozor na to, aby ses potom necítila méněcenná, určitě si nemyslím, že proto, žeto malá jednou spadla z postele, že nesi dobrá matka, mě se stala i horší věc, holččka mi spadla pusou na kýbl a sešívali jí ret. Samozřejmě se manžel ptal, co jsme dělali, ale aby mě za to osočoval? Jejasný, že kdo to dítě hlídá, musí počítat s tím, že se to muže stát každýmu, to bych ho hned odpálkovala. Neschopná nejsi, to vubec neřeš a když spolu mluvíte, nedá se s ním nějak rozumněj, než že ti řekne, že seš psychicky narušená? Mě zase nepřijde normální, že ti to vubec říká, že si vynucuje vařit diety a místo toho, aby byl rád, že to pro něj děláš, tak sklidíš takový jednání? Slo by třeba naplánovat na víkend něakej výlet a zkusit to sním v kidu a hezky probrat?

kacir
21. srp 2009

omlouvám se za chyby, ale píšu rychle, tak mi občas vypadne nějaký písmenko 😉 Víš, asi takhle, já má čtyři děti, dvě nejmladší dokonce necelý dva roky po sobě a mě teda manžel pomáhá, není to žádnj papučák, nežehlí a neumývá schody, ale bere si děti na procházky, občas i uvaří a když se stane, že někdy třeba nestihnu uvařit, tak mi to nikdy nvyčte, chodí taky do práce, je to horník, dělá dvanáctky, dost se nadře a kromě téhle práce ještě dělá bokovky a ješt stíhá pomáhat mě, takže je t urřitě v tom chlapovi, není to tím, ž chodí do práce, to chodí i ženský a ještě musí zastat všechno doma, takže si myslím, že byste si o tom měli promluvit, myslíš, že by to mlo nějakej smysl? Samozřejmě se nechci vytahovat, že mám ideálního chlap, to teda ne, taky má svoje mouchy, ale kdyby se choval jak tvuj manža, tak bych to teda řešila, jinak s tchýní vycházíš jak?

aaaanitram
29. zář 2009

Zooui máš IP 😉

svoja
30. zář 2009

ZOOUI: Kazdopadne je to nezavidenihodna situace...a drzim pesti, aby to prebolelo...jen jsem nepochopila...myslim, ze jsi psala, ze jste nechteli ublizit jeho zene a na teto strance pises, ze te chtel jako partnerku oficialne a ty jsi nechtela...mozna jsem to jen popletla...Pokud nechces odejit od manzela, asi ti nezbyde nic jineho, nez to proste vydrzet...kazdopadne, jak tady psaly holky...vztah jen kvuli diteti se stejne driv nebo pozdeji rozpadne a navic to dite to vycii, ze neco neni v poradku....nerikam ze takhle malicke, ale pozdeji urcite. Muj nazor.

pajaaaa
23. dub 2013

@zooui mrzí mě v jaké si situaci. Jen snad neděláš medvědí službu? Dítě, chtě nechtě hodně toho vycítí, i to, že to mezi partnery nefunguje. A bere si z toho do dalšího života hrozně moc - jednak vzor chování ( to, jak se k sobě s manželem chováte - doteky, polibky, případně daleko horší věci ) se mu uloží do podvědomí, vžijí se mu jako vzorce chování, které bude v dospělosti používat. Jak to vidíš tedy dál? Když manžela nemiluješ, je ti vlastně ukradený, nebudeš šťastná. Budeš se trápit a bude se to odvíjet na tvé psychice a chování.
já jsem ta poslední co bych měla nějak radit, sama bych měla řešit něco obdobného doma, ale pořád to posouvám.......je lehčí radit a hodně těžké řídit se vlastními radami