Neschopný/líný/nepořádný manžel

Potřebuji se asi vypovídat a zároveň požádat o radu...
můj manžel mi přijde naprosto neschopný a nechutný. Vůbec nepomáhá v domácnosti, všechno musím dělat já. Vařím, peru, uklízím... jsem těsně před porodem a už to opravdu nezvládám. Manžel mi neustále jen říká, že prostě nic dělat nemám, že mám odpočívat, ale sám nic neudělá. Vůbec po sobě neuklízí nádobí, nesmetá po sobě drobky. Nezamete, když přijde špinavý z práce a padá z něj špína. Sedne si na sedačku a začne si loupat kusy ponožek z nohou. Kape mu třeba šťáva z citronu na podlahu, ale nikdy to nesetře, vůbec mu asi nevadí, že se pak lepíme k podlaze. Když už uklidí nádobí z myčky (které tam ale sám nikdy nedá), nezkontroluje, zda se opravdu umylo a dává do skříně špinavé hrnečky. V kumbálu, kde se převléká do práce a máme tam boty má neskutečný nepořádek. Všude se mu válí pohozené špinavé oblečení, použité ponožky, má tam už dva měsíce obrovskou tašku se dřevem, které chce roztřídit. Musí tu tašku překračovat, ale dřevo prostě neroztřídí. Psovi neumí utřít nohy, když je má z venku špinavé a pak jsou všude tmavé psí šlápoty - vytřít to ale musím já. Musím mu vše říkat jako malému dítěti a připadám si potom i sama úplně nemožná. Když už má někde hromadu špinavého oblečení, musím sama jít a říct mu, jestli to chce vyprat. Sám to ani k pračce nepřinese. Když chci třeba přidělat poličku, musím za ním jít už s nářadím a vrazit mu to do ruky, jinak to neudělá. Několikrát jsem si např. sama pověsila obraz apod. a pak jsem to od něj schytala, že se chovám jako chlap, že nemám dělat chlapské práce. Někdy mi přijde, že si ze mě prostě dělá srandu, protože než za ním pořád běhat a doprošovat se, radši si některé věci udělám sama.
Několikrát jsme se o tom spolu bavili, ale je to jako do dubu. Snažila jsem se mu vysvětlit, že opravdu vše udělám a nevadí mi to (vyperu, pověsím prádlo, vysaju, vytřu, umyju nádobí, uvařím, upeču...), ale jediné co po něm chci, aby PO SOBĚ uklízel, když někde udělá bordel. Naprosto bez odezvy. Naučil se jedinou věc, když si uřízne chleba, tak smete drobky z linky. To je jediné. :(
Nechci být nějaká fůrie, co ho neustále buzeruje, většinou už se ani nezmůžu na slovo a počkám až odejde do práce a prostě uklidím, ale o to víc ve mě narůstá pocit odporu k němu, že je naprosto neschopný.
Také vše odkládá. Má někam zavolat a objednat se třeba na výměnu pneu a odkládá to tak dlouho, až to řešíme ve stresu poslední den před dovolenou.. před čtyřmi lety změnil trvalý pobyt a do teď si nebyl zařídit nový techničák na auto. Naprosto mě to rozčiluje. :(
Děsím se toho, jak budu zvládat do toho všeho ještě péči o dítě. Ne že by nepomohl s dítětem, asi se bude snažit, ale pochybuji, že pomůže ještě s něčím, když toho nebyl schopen dosud. Jsem jeho chodící diář, uklízečka.

Má to doma taky někdo? Snažím se na to dívat s odstupem, jestli na něj nekladu moc velké nároky.. je pravda, že chodí do práce a někdy má práci i celkem fyzicky náročnou, ale nemám pocit, že bych po něm chtěla nějak mnoho. Přijde z práce, má navařeno. Nají se, sedne si k pc a nic až do druhého dne, kdy jde zase do práce, nedělá.