Neshody v partnerství / manželství
Holky, je tu někdo takový kdo má menší či větší problémy s partnerem/manželem? Potřebuju se někomu vypovídat. ☹ Někomu kdo je na tom podobně. ☹
@kacabik přesně takhle bych to napsala před půl rokem,vč.toho že jsem moc chtěla druhý miminko. 😔 no jak to dopadlo se můžeš podívat.víš pořád se to tz jeho nálady chtít trpět nebudou.no ale přeju ti,aby se vše vyřešilo ke spokojenosti malé.holky,já bzdlím u našich,doufám že jen do pátku a pak snad půjdu do bztečku na který se těším.dny jsou v pořádku ale po večerech se mi po partnerovi pořád strašně stýská....je to hrozný chvílema.chtěla bzch aby už bylo za měsíc. ☹
@micha.bello Ahoj....píšeš přesně to, co se odehrává u nás....s tím rozdílem, že můj manžel nesedí u PC nebo u televize. Ale s tou služkou je to stejné. Připadá mi, že jen přežívám a tak nějak doufám, že to bude lepší, ale začínám o tom dost silně pochybovat. A teď co jsou děti na světě nemůže člověk ani nikam utýct 😖
ahojky,tak já můž konečně napsat,že už je nám lépe.hlavně malej je strašně šikovnej,po tátovi,babičce dědovi se vůbec neptá,což je pro mě hrozný ulehčení 🙂 můj táta a brácha pilně pracujou na bytečku a já už teď si tam přijdu jako doma.po partnerovi se mi taky celkem nestýská a když ano,vypomenu si ,jak to někdy bylo hrozný,ta buzrerce jeho i jeho rodičů a je mi hned líp 😅 🙂 tak snad už budeme mít chvíli klid....... 🙂 ještě holky k vám co píšete že manžel nepomáhá...to u nás bylo taky....večer přišel z práce,najedl se a počítač,následně koupel a šupkz spinkat.o tom že to tam byklo jako po výbuchu,neměl ani zdání.......
Holky, tak nám se ta'tka dneska vrátí, a abych pravdu řekla. bez něj mi bylo skvěle, včera jsem si uvědomila že nám za celej týden vůbec nechyběl. ani se na něj nějak moc netěšim. ale přijede jen na víkend, pak zase na týden odjede, předělává u rodičů barák po babičce. že ho jednou pronajme. Pak vám dám vědět jestli jsme se nepomlátili 😀 . Ikdyž takhle když každej večer volal, (asi ví že přestřelil, protože jindy nevolá,) tak byl celkem milej, ale já odměřená, nějak mu nemůžu zapomenout, že řekl že ho malá začíná srát. sice mi pak po telefonu říkal že to tak nemyslel, ale štve mě to. je s ní minimálně a pak tohle řekne??? No uvidime jak se to vyvrbí🙂
ahoj. u nas je to taky vselijake. jezdi se ke me do bytu jenom vyspat. pochova si mimco a tim to konci. sice rika, ze je pro neho na prvnim miste. po propusteni z nemocnice mi sliboval jak si vezme 2 dny dovolenou, aby mi mohl se vsim pomoci. dovolenou si vzal,ale na to, aby dal do kupy svuj barak a udelat tam party na pocest mimca. coz beru, ma se to zapit. ale co ty 2 dny, kdy mel byt s nami. to me lezi v zaludku.byla jsem na vsechno z niceho nic sama. dopoledne je v praci a odpol treba u rodicu nebo u sebe na baraku. ke me jezdi az k veceru, vyspat se. z niceho nic nas vztah ochladl,
uz si planuje az malej vyroste, jak s nim pojede na hory. pristi vanoce jak bude mit u neho v baraku mega stromecek. silvestra jak prozije s kamarady. proste vsechno planuje beze me. a vypada to, ze jsem a budu na vsechno sama.
po narozeni mimca jsem si v nemocnici myslela, ze je vsechno ok. bylo to jako kdyz jsme se poznali na zacatku. ale po navratu do bytu jako by to opadlo.
on v byte nechce byt. a do sveho baraku me nechce. se mnou uz si nema, co rict. nevim jak z toho ven. jak je to mozne, z niceho nic se to tak otocit.
mrzi me, ze odpoledne nebo vikendy, ktere ma volne travi s nekym jinym..kamarady..rodici (kazdy den) az si nekdy rikam, jak muze byt nekdo ve 30 letech(u maminy sukne).
ted resim co dal. ??poradi mi nekdo.
on ma klice od meho bytu. ja od jeho baraku nemam.
mam mu klice od bytu zabavit, aby si uvedomil, ze "vecerni navsteva" jako je on, klice nepotrebuje??
nevim jak z toho ven. co na nej zabere, aby si uvedomil, kdo by mel byt pro nej na prvnim miste. kdyz ne ja, tak alespon mimco.
mam ho porad rada, ale on to jiz neopetuje.
@laura4: Je to hodně těžké. V tvém případě bych si asi nevěděla rady. Možná mu říct, aby zůstal na pár dnů u mamky své nebo kdekoliv jinde. Že bys bez něho ráda byla chvíli sama. Třeba si uvědomí kdo je pro něho na prvním místě. U nás tohle docela pomohlo, sice nechodil často za kamarádama ani k rodičům, když už ano tak většinou jsme jezdili spolu. Byla jsem u mamky na 4 dny a když jsem přijela byl a ještě pořád je jako vyměněný. Nevím čím to je ale je ke mně zase nějak moc milý a povídáme si o všem možném. Zase mám hezký pocit z našeho vztahu. Jen se trošku bojím, aby po vánocích zase nebyla nějaká menší krize. Nejspíš ho budu muset posílat 1x v měsíci s kamarádama na pivko nebo za kamarádem a kamarádkou aby se i on ode mě mohl odreagovat a popovídat si i s jinýma lidma než se mnou. Někdy krátká odluka pomůže.
@laura4 u nás to s tou dovolenou bylo taky, měl ji když jsem byla v porodce, zapijel to, ale pak když jsme přišli domu tak chodil do práce☹. taky jsem na všechno byla sama a byla jsem ráda že mi přijela pomoct aspon mamka🙂
tak holky zatim to vypadá nadějně, stará se o mě i o malou, a dneska s náma vstával bez řečí v půl 6🙂. snad mu to vydrží. mějte se🙂
Ahoj holky, přidávám se. Otěhotněla jsem s ním po 3 letech, ale bylo to neplánovaně, v tý době jsem spíš vážně uvažovala o rozchodu. Nakonec jsem, možná pod vlivem těhu, se nechala ukecat do svatby. Sázela jsem na to, že když už nic jinýho, bude určitě výbornej otec. Hahaha! Velkej omyl.
Co se týče porodu, odvezl nás a pak si pro nás zas jen přijel. Vymluvil se na střevní problémy. Pochopila bych, kdyby mi na rovinu řekl, že to nezvládne, ale on jen zbaběle utekl. Tohle mu nemůžu zapomenout.
Hlavní problém, kterej jsme měli od začátku, byly a jsou společný zájmy. Nemáme ani jeden. On má nejradši chalupu, filmy a PC. Já teda nejsem bůh ví jak akční, ale mám ráda turistiku a když se prostě sem tam něco děje.
Za druhé je to mamánek jako prase!!! Kdo to má nebo měl doma, tak ví o čem mluvím. Co řekne jeho máti, to je svatý.
Za další bydlíme v 1+1 a malá už se skoro nevejde do postýlky. On to prostě neřeší. Čeká na byt po jeho dědovi, co mu koupili rodiče, takže ho už má i v OV. Takže ho nic netlačí.
Tak jsem se naštvala a od podzimu zařizuju bydlení u mýho tatíka v baráku, kde je dost místa i soukromí. Nechtěla jsem se ukvapovat, tak jsem mu prostě jen řekla, že my tam jdeme a on ať se rozhodne. Nechce se mu vůbec ale vůbec! Myslím, že do poslední chvíle ani on neví, jestli s náma půjde nebo ne. Budem se stěhovat hned po Novým roce.
Souhlasím s tím, že je dobrý si promluvit, i kdyby měly lítat talíře, ale to u nás nejde. On je hroznej politik, takže cokoli řeknu, umí naprosto "nenápadně" otočit proti mě a ještě ze mě udělá blbce. Může to být sebelepší argument, neumím popsat ani nechápu, jak to dělá. Takže už se s ním skoro ani nebavím.
A je taky problém s výchovou. Absolutně se neshodneme a to mě štve asi nejvíc. Nechci mít malou nevychovanou a když jeden řekne, že ne a druhej povolí, tak je to velkej problém. Taky mám pocit, že jí povoluje jen kvůli tomu, aby si ji přetahoval na svou stranu.
ahoj holky a hlavne ty sylvi, preji ti at se to co nejdrive nejak v klidu vyresi a aspon si v klidku uzijete svatky.... u nas je ted relativni klid, ale to proto ze ma manzel hodne prace a na mne neni cas... vidame se maximalne chvili vecer a to se fakt nestihneme pohadat 🙂 ja chci stale druhe mimco, on se na to moc netvari ..snad bude ten pristi rok veselejsi...
Cau holky, ja si myslim, ze zasadni problem je vzdycky v povaze toho chlapa. Proste se nezmeni a s tim je potreba pocitat! Pokud doma nepomahal predtim, je EXTREMNE tezky, ne-li nemozny, aby pomahal po narozeni ditete. U nas pomoc minimalni (a pritom si mysli, ze pomaha az az). Celkove je to vzdycky zatez, miminko v rodine. A podle mych zkusenosti jsou chlapi, co se zaradi a ti, kteri k tomu (z jakychkoliv duvodu) nemaji vztah. Pak jdou udelat jen 2 veci, ze to ta zenska bude vsechno zvladat sama a "mlcet" a nebo, ze proste odejde a bude hledat pomoc jinde (rodice, kamosi). Ja bych to i zvladala, ale stve me, a to extreme, ze pak jeste chodi s kyselym oblicejem a prudi. Ale co chci rict - u nas je spor, ze on proste VUBEC nechape a nevidi, co delam a jak premyslim, on mysli uplne jinak - a nedokazem si to sdelit. Je prudka a vznetliva povaha a s tou se neda diskutovat, nebo to nektera umite? Jakmile se ho zeptam, proc se opet nastval, odejde a nebavi se se mnou. Stejne tak, jak psala Sarana, rekne, ze ja jsem si se spatnou naladou zacala a konec. Ja se snazim delat vanoce v pohode a klidu, nataham veskery nakup v ruce, uklidim byt, pripravuju deti na Jeziska, koledy a on je ve "stresu" z vanoc. Pada na nej vanocni deprese. Je to normalni? Nebo jenom ja hystercim?!
Ahoj, tak jsem ráda (sorry), že nejsem jediná služka.
Rozešli jsme se 23.12., teda já odešla ze vztahu, ze kterýho on odešel dřív - k o dvacet let mladší milence. Doma dělal jakoby nic, jen mě začal peskovat za všechno, všechno jsem dělala špatně (shoduje se se začátkem jeho nového vztahu). On i jeho matka (a vlastně i milenka, která byla mou kamarádkou) mi neustále tvrdili, že přece jeho milenka přítele má a že jsem přecitlivělá a že to jsou jen hormony, později mě překřtili na magora. Nemohla jsem nikam chodit, protože byl hned oheň na střeše (jeho slova , že se kurvím s kdekým apod., když jsem jela např. na kontrolu s malým), ale nedejbože když jsem se zeptala jeho kdy přijde domů. Snažila jsem se zachraňovat třičtvrtě roku, ale k ničemu. Odmítl poradnu, odmítl ukončit vztah se slečnou, odmítl se částečně změnit, já teda odmítla sloužit a odešla.
Ještě bych možná měla dodat, že jsme spolu byli 11 let a malej se nám narodil po dvouletým marným snažení a malej byl přítelův nápad a jeho druhej syn (prvního má z předchozího manželství).
Ahoj holky, přečetla jsem si přípěh gabour a sarany a absolutně v něm nacházím mýho partnera...
@gabour : Můj přítel je to samý, přesně stejnej příběh, že má milenku, tak na to jsem mu nepřišla, ale hodně lidí mi to říká...
@sarana : S tím promluvením a manželem politikem, úplně rozumím... Veškerý moje argumenty vedou k tomu, že za všechno si vlastně můžu sama...
Jinak my se rozešli te´d 18.12., jsem zvědavá jak to bude dál. On by nás chtěl zpátky, ale já už fakt nechci s ním dál být. Byli jsme spolu 8 let, malá byla neplánovaná...
Ahojky, u nás teda milenka asi nehrozí. Čím dál víc mám pocit, že je rád, že se vůbec oženil 😀 Si myslel, že si tím všechno pojistí a proto se asi dřív mohl přetrhnout. Dělal ze mě blbce dost dlouho a já si docela dost vážím sama sebe, abych žila s mrtvolou, která jen stárne a stárne.
Co já bych kolikrát dala za to, aby si milenku našel... 😀 On radši bude všechno lámat přes koleno a snažit se do posledního dechu. Jen aby neztratil svou "jistotu" a nevypadal před lidma blbě, že se na něho vykašlala ženská.
Jo a to ani nemluvím o tom, jak mě ždímal z peněz, co se malá narodila. Já neměla pro sebe ani korunu.
Dneska jsme se zase rafli. Holky, to jsou vám argumenty! On potřebuje kdejakou elektroniku a kdejakou blbost, na které by se dalo ušetřit a když mám něco proti, tak mi otevře šatník malé a bude mi vyčítat, že má tolik oblečení a že je to zbytečný. Jako chápete to???
Ano, je potřeba počítat s tím, že se chlap nezmění, souhlásím s terezt. Ono je potřeba celkově si uvědomit, že můžeme změnit jen sami sebe. A myslím, že chlapi jsou odedávna pořád stejní, kdežto ženská to někam dotáhla, někam jde, nestagnuje a to je pro ně obrovskej problém. Však už je to taky pár let, co se po chlapovi začalo vyžadovat, aby se zapojil ve starání o děti, o rodinu. Začaly se klást větší nároky. Jenomže si myslím, že je velká většina těch, kteří to pořád nechápou a ani nechtějí. Proč by si brali víc než práci, když na to ostatní mají ženskou, která ovšem nemá jen domácnost a děti, ale taky práci. Ano, ženské dřív zvládaly všechno, dokonce neměly pračky, jednorázovky, myčky, musely topit pod kotlem a vařit na kamnech a do toho ještě děti a v neposlední řadě i tu práci. Jenomže co taky z toho života měly? A do jaké míry byly schopné se dětem kvalitně věnovat, když na ně neměly čas?
A když už jsme u té práce, tak ten můj ji fláká jak se dá, že čekám každou chvíli vyhazov. A mě už plánoval, když bylo malé půl roku, co bych si měla najít za brigádu a kolik bych tak měla vydělat, aby se mi vyplatilo do té práce chodit. Však jsem taky začala uklízet brigádně barák, když měla malá rok a půl. Ale jak měl hlídat, tak to mě honil, ať to jen zametu a honem honem.
Když si to tady tak všechno zhrnu, tak se divím, že s ním ještě jsem!
Ahojte holky, v našem vztahu s přítelem zavládla o Vánocích docela pohoda, teď jsme na sebe zase milí. Co se týče toho očekávání, jak všichni chlapi počítají s tím, že vydělávají peníze tak nemusí přece doma ještě pomáhat když jsou tak unavení z práce, s tím naprosto souhlasím. Ani snad neznám chlapa, který by se hned po příchodu domů zeptal: "Jak ses měla, miláčku, nepotřebuješ s něčím pomoct?" A mám pocit, že téhle věty se ani nikdy nedočkám. Přítel je také z těch, kteří si moc nelámou hlavu aby s něčím pomohl. Občas teda pomůže něco málo ale když má divnou náladu už z práce, nebo je zrovna ve špatné náladě tak mě jen poukáže na to, co mělo být uděláno a neudělala jsem to. V jistém smyslu vidí v každé své partnerce svou vlastní mamku která je vždy opečovávala/opečovává a hostí sotva příjde na návštěvu, mají vžitý režim kdy jejich mamka dělala všechno a nestěžovala si nikdy na nic, nestěžovala si na to, že ji táta nepomáhá tak proč by si měla stěžovat jejich přítelkyně/manželka když nepomáhá. Stačí, když chlap je částečně kutil, přimontuje hřebík na obraz, nasadí žárovku, sem tam něco opraví...
Je mi líto všech špatných vztahů a toho kolik holek v dnešní době vychovává děti samo. Jsem celkem zvědavá jak bude všechno fungovat až se nám v červenci narodí miminko (na které se tak moc těší a moc si ho přeje)... mám v sobě jiskřičku naděje... třeba mi začne trochu více pomáhat...
@micha.bello Jé, tak to je fajn, že je to ok. Snad ho miminko nastartuje a bude víc pomáhat (já jsem v tom teda skeptik, ale to jen díky tomu, co jsem měla doma 🙂).
Ten "můj" se neozval ani na Vánoce, ale včera volal, že se mu stýská a jestli se nevrátím......Já fakt nechápu, jak ti chlapi myslí, teda jestli vůbec myslí 🙄 .
Holky, je pravda, že mi na tom našem vztahu už nezáleží. Ta krize trvá už strašně dlouho a jakkoli se člověk snaží, tak to pořád k ničemu nevede. Akorát teda on pořád nechápe, že už to smysl nemá. Pořád jsem si to dávala za vinu a snažila se s tím něco dělat, ale netrvá ani týden a jsme zas ve starých kolejích.
Mimochodem, trávily jsme s malou Silvestra bez něho, teda spíš on ho netrávil s náma. A co jsem si ještě vyslechla... Nejvíc mě urazilo, že prý malé nedám za celej den nic najíst a nestarám se o ni. Jen pro vysvětlení, malá není moc dobrej jedlík, do kterýho by se jakýkoli jídlo jen sypalo, z čehož vyvodil, že já jí nedám najíst. Tak já nevím, jestli mám vařit 10 chodů, aby si vybrala nebo co. Vždyť to ani není výchovný. A že se o ni nestarám, tak tím například myslel, že si sama musí chodit na nočník. Místo aby byl rád, že je šikovná, že si zajde na čůrání sama. Asi ji tam mám vyprovázet až do patnácti...
Tak i já se přidám. Naše neshody se tak nějak vyhrotili na jaře, kdy manžel oznámil, že to mezi námi nemá cenu. Tím to haslo....jako jak to řešit či co dělat jsem se nedozvěděla. No párkrát jsem zkusila navrhnout nějaké řešení, které se nikdy neujalo a končilo to stejně, že to prostě nemá mezi námi šanci. Po třetí snaze o nápravu a stejné odpovědi jsem usoudila, že snahy bylo dost a dost, klidně mu oznámila, že má tedy pravdu a že končíme a o nějakou dobu později jsme se se synem odstěhovali k mým rodičům. Bydlí se nám krásně, po nějakém stesku není ani památka. On se během toho půl roku ozval sám asi tak 2x a najednou během října zavolal, jestli může přijet (poprvé-odstěhovali jsme se do jiného města) a najednou z něj vypadlo, že by nás chtěl zpátky. No ani omylem... mám ho pořád prostě ráda, ale už mu nevěřím a s někým takovým se prostě nedá žít a před vánocema jsem podala první žádost k soudu o malýho...
Jinak já jsem taky skeptik, doma mi moc nepomáhal (to byl důvod mého ochladnutí vůči němu a jeho moje ochladnutí, místo řešení, dohnalo k tomu, že to mezi námi nemá šanci 😖) a věřím, že by to fungovalo možná půl roku...a zase hezky všechno zpátky...na to už nemám ani chuť a ani náladu...je nám dobře a za to mi to stojí...ještě podotýkám, že o malýho teda extra zájem nejeví, ale občas ho popadně nějaká snaživá...má ho rád, o tom to není, jen prostě nemá ty otcovské pudy...
Makak....:( to je mi líto to jsem nevěděla....:(
Jo, tak to já s tím ještě vyrovnaná nejsem, ale rozhodně je to lepší, když nejsou ty blbý svátky 😀 .
Jinak zájem z jeho strany trvá, ale přestože tvrdí, že se slečnou je to ukončený, tak vím, že není. "Dobrý" duše mi pořád hlásí,k de je všude spolu viděli.... Ale furt prej ať se vrátíme 😠
@micha.bello ahoj,jak se vede? Mimco uz je na svete? Drzim palce at vas to stmeli,nikde to neni porad ruzovy...
Ahojky, termín máme zítra. Od té doby je dost věcí co se změnilo. Hlavně teda již nejsme partneři ale manželé. 🙂 Můžu říct, že jsem opravdu hodně spokojená s tím jak to všechno teď je. 🙂 Už jsme se nehádali ani nepamatuju. Hlavně se moc těšíme na malou Simonku. :o)
@kacabik: Ahojky, taky bych zkusila poradnu než radikální řešení. Hlavně byste si měli hodně popovídat o všem. My jsme měli víc než hodinovou konverzaci včera( ne sice ohledně našeho vztahu) ale tak nějak jsme se bavili o všem možném. Je prima si s někým hezky popovídat, tím spíš když je to přítel/manžel.