Nevera ve vztahu. Odpustit nebo ne?
odpustit?Ano nebo ne?Co si myslite?
@codal já se sama dívím,že tu ještě vůbec jsem..jsem silná díky svojí dceři...jinak nevím,co by bylo....ano budu!!!ted jsem jen já a moje holčička!!a může prosit,jak chce...jsem rozhodnutá už neustoupím..já ho už vyhodila,ale sprostě mi nadal to nemůžu ani vypustit z pusy,jak a to před malou..že mám táhnout já....zatím tu zůstávám,nevšímám si ho..nic jsem mu neřekla,že se chci rozvst nebo tak..to bych měla doma hrozný peklo..momentálně řeším bydlení a co dělat dál...žádost o rozvod jdu podat,co nejdřív..byt bohužel sama neutánu..mám 4letou variantu a mám jen 3800kč,takže všechno platí on...já doufám,že mě čeká už jen to krásný,prt jsem si toho s ním prožila mooc...a snad jsem si to vyžrala už napořád.....on takový nebýval,ale jak se narodila malá hodně se to změnilo a bylo to horší a horší....doufám,že mě někdo bude opravdu milovat i mojá holčičku...děkuji
@domiz dievčatko moje, citim tvoje neštastie, musíš si to preplakat, musíš odneho odíst, ja viem, nedá sa to zo dna na den, ale ked budeš brat tie lieky na ukludnenie, budeš sa tažko rozhodovat, lebo tabletky ti nedajú normálne rozmýšlat, ak možeš, neber ich, viem o čom hovorím, brala som ich. Za dva roky som sa nevedela rozhýbat, ažked som ich vysadila, začala som normálne uvažovat. Neboj sa tvoje dieta bude štastné, ked vyrastie, nepovie ti ako moje deti, - mami, prečo si sním žila, my sme to videli, že ta nemá rád -. Teraz sa musíš dat do poriadku ty, tvoje dieta to vycíti. Ja viem, je to velmi tažké, vplýva na to vela faktorov, financie, bývanie, nástup do práce po materskej.
@osudova ju tu ted hrozně brečím,jak jsem si to přečetla...pořád tomu nemůžu uvěřit..vždyt jsme s eměli tak rádi...hrozně moc chtěl svatbu,holčičku Gabrielu..všechno se mu splnilo....já pro něj dýchala,byl pro mě vším....já antid.beru už delší dobu..ted si musím brát něco i na spaní,prt se to nedá....já vážně nemůžu..nejsem schopna vůbec nic....já sama vím,jaké to je nemít tatínka..a ona ho tak miluje...bojím se moc moc...sama vím,že moje mamka zůstavala s otcem 20let jen kvůli nám..a stejně si všechno pamatuju,ty hádky,jak pil a nesu si to dodnes...nechci,aby moje dítě mělo nějaký trápení....já pro ní chtěla krásný dětsví,myslela jsem,že je on ten pravej..známe se 10let..byli jsme dobří kamarádi..v životě jsem nebyla ,tak zamilovaná..proč?pořád si říkám proč?co jsem udělala špatně?proč bože...
@domiz Nemusela jsi udělat nic špatně!!!!Někteří lidé, lhostejno či muži nebo ženy, nejsou schopni dlouhodobého párového spolužití.Někteří jedinci jsou prostě nedospělí, neumí docenit trvalý vztah a neustále mají potřebu si něco dokazovat prostřednictvím druhého pohlaví.A to bohužel není v tvých silách ovlivnit i kdyby ses rozkrájela.
Domiz, mohu poprosit o tykání?Díky.
@laurital jasně..jsem Dominika,ahoj🙂já si nejsem vědoma,že bych dělala něco špatně..sám mi to řekl,když jsem se ho zeptala,co mu se mnou chybí.....nevím proč...vím,že mě moc miloval..chtěl rodinu..řekl mi,že je to v něm..proč jsem byla ,tak blbá a slepá..pořád jsem si myslela,že ted už s efakt změní,že si to uvědomil....prosil mě kolikrát,brečel,jak nás miluje...nemůžu to pochopit...
za seba nie.....
za seba, podla okolnosti, je to velmi zlozite, aj toto je v podstate nevera, ak si muz zacne dopisovat, ci?
V životě jsem se držela pravidla nevěru,bych nikdy neodpustila !!! Nesnesla,bych to ponížení!!!!A ejhle neminulo mi to. Odpustila dala šanci, nasliboval hory doly, od dětí po svadbu....a víte jak to dopadlo tahá se s tou cuchtou pořád !!! Tak,že dnes vím,že jsem ho měla vyhodit hned a mohla jsem mít už klid !!! Lepší být sama než podváděná a za blbku která mu bude vařit, prát a nevim co ještě a on si bude chodit užívat jinam. Za sebe říkam n.srat a rozmazat a neodpouštět !!!!!!!!!
Ahoj, četl jsem zde dnes hodně diskuzí o nevěře a rád bych Vás požádal o názor, případně radu. Vždy jsem si o sobě myslel já i mé okolí, že jsem slušný chlap, přesto jsem udělal něco neodpustitelného. Bez nějakého plánování jsem byl nevěrný své úžasné manželce.
Nezaslouží si to!!! Nikdy si tohle nezasloužila ať už jsme řešili jakékoli situace. O to horší, že již dříve (asi tři roky zpátky jsem ji "podvedl" přes internet). Odpustila mi, slíbil jsem, že už to víckrát neudělám a udělal jsem mnohem horší věc - udělal jsem to doopravdy (letos v květnu). Teď se to projevilo, protože asi před dvěma měsíci začala mít nějaké zdravotní problémy, přesto jsem stále lhal a zapíral. Nemohu si to odpustit, jaký jsem byl sobec.
Teď už ale nebylo nazbyt a musel jsem s pravdou ven. Takže jsem byl nevěrný, nedodržel své slovo a přísahu a ještě lhal. Jsem odpornej chlap. Jsem zrůda.
Máme dvě úžasné malé děti a já provedu něco takového.
O to horší, že kvůli mně se nám zatím nepodařilo mít děťátko s bříška (a manželka by si tak zasloužila projít těhotenstvím). Obě naše děti jsou adopťátka.
Ztratil jsem právě rodinu. Přišel jsem právě o vše co jsme budovali a na čem mi záleželo.
Moje paní je úžasná žena, skvělá manželka a báječná máma.
Nechci žít, ale kvůli dětem to musím překonat.
Co mám dělat? Jak si mohu časem získat její důvěru (alespoň částečně) zpět?
Manželka mi dala čas do pátku a pak se musím odstěhovat (a to jen proto, že máme do konce týdne děti doma kvůli nemoci a ona přes veškeré vypětí jezdí na poloviční úvazek do práce). Kdyby byli děti zdravé, tak by chodily do školky a já bych musel odejít již v pondělí, kdy jsem se přiznal (ale do té doby jsem zapíral - o to je to horší).
Užívám si každou minutu co mohu být s dětmi, tolik je miluji - ale vím, že jsou mnohem lepší tátové na světě, kteří si více hrají s dětmi, kupují jim dárky a hlavně milují jejich maminku (stejně jako miluji já tu naši), jen s tím rozdílem, že ji nepodvedou.
Je statečná, že to se mnou zatím zvládá v jedné domácnosti, musí ji být ze mně na blití.
Denně brečím, snažím se být v "pohodě" jen kvůli dětem.
Chci zachovat rodinu, odpřísáhnout, že budu lepší člověk, manžel a otec.
Je mi ze sebe samotného na blití.
Moji ženu k smrti miluji!!!
Nevím co dělat, jsem strašně zoufalý.
Vím, že moji paní musí být ještě hůř.
Navíc máme tři psi a kocoura a ona to vše chce a já vím, že bude zvládat sama.
Je neuvěřitelná.
Prosím poraďte.
Jsem prevít.
Nevím jak by mi mohla odpustit.
Říká se, že čas je nejlepší lékař, ale já bez ní a dětí nemohu žít.
Vím, že mě rodina a přátelé odsoudí a že mě odsoudíte i vy, zasloužím si to!!!
Nebuďte prosím nikdy nevěrní, nestojí to za to, kvůli okamžiku poblouznění zničíte vše na čem Vám kdy záleželo a ublížíte všem kolem.
Děkuji
nechci nikoho soudit ale kdo miluje nepodvede. to můj názor.
Co na to říct? Teď to všechno záleží na vaší ženě. Nemůžete dělat nic než čekat. A snažit se, ukázat jí, že toho litujete. Ne dolejzat, ne se vtírat, ne prosit, přemlouvat, plazit se na kolenou. Myslím, že když je to takhle čerstvé, akorát byste to zhoršil. Těžko ale říct, jak to dopadne, každý člověk k tomu má jiný postoj. Já si vždycky myslela, že bych nevěru neodpustila, nakonec jsem to jednou v životě udělala, ale stejně to nakonec nedopadlo.
Důležité je prostě dřív myslet než konat (vím, je lehčí to říct než se tím řídit). A to ať už je pokušení jakkoli silné. Držím palce, ať to nějak zvládnete.
@zklamal čo ti na to napísať? Je ľahké napísať, že keby ju naozaj tak neskutočne miluješ, tak ju nepodvedieš... ale.. stalo sa. Je fajn, že si si to uvedomil, ale spravil si neskutočnú hlúposť. Kvôli chvíľkovému zaváhaniu prísť o všetko???? Toto nie je o názore, ktorý máme teraz my, ale o tvojej manželke a tvojom svedomí.. to, že si ho budeš spytovať, ti nepomôže navrátiť stratenú dôveru .....
@zklamal ahoj ani neviem ako zacat.. vsetci sme len ludia ..a kazdy clovek robi chyby preto sa na ceruzku dava guma.. bohuzial na niektore chyby guma nestaci..to ze cas je najlepsi liek tomu neverim pretoze cas hoji rany narukach ale na srdci ostavaju navzdy...tvoja zena urcite musi vidiet ze si z toho celeho na nervy.. ale uprimne ani sa jej necudujem ako sa zachovala vies ako sa vravi oklames ma raz hanba ti ale oklames ma druhy krat hanba mi .. teraz uz naozaj nic nemozes robit rozhodnutie bude len na tvojej zene .. mozes jej akurat slubit tak isto ako si slubil minule.. bohuzial tvoja zena uz ma vsugerovane ze tvoj slub nema ziadnu hodnotu ..takze zostava ti iba dufat
@zklamal a naozaj si chlap a toto si napísal so svojej hlavy? Nejako sa mi to nezdá, že by si tu na fóre nejaký neverník vylieval city. Toto tu čítam prvýkrát 🙂
ak je to pravda, to čo píšeš, mal si najskôr rozmýšľať. A tvoju ženu obdivujem za to, že má odvahu ťa odstrániť zo života. Koľko rokov majú deti?
stejnej příspěvek byl včera na rodině..takže bacha, někdo asi potřebuje materiál na článek 😀
Souhlas s @adamuska , tak mi to připadá, jakoby to spíše psala žena nebo zkrátka někdo, kdo chce vymyšleným příspěvkem apelovat na všechny potenciální nevěrníky a "dát důkaz", jak se to nevyplácí 😅 Příběh mi nepřipadá reálný, ani ne tak tím, co popisuje (i když tedy...tím do značné míry taky 😀 ), ale taky stylem psaní...
Teď mám právě takové dilema zda odpustit či ne.. Přítel mě podvedl bylo to jen jednou, byl to prostě prý jen úlet. Včera jsem se to dozvěděla ale bohužel ne od něj, ale od té druhé.. Tak jsem na něj přitlačila a on se opravdu přiznal, řekl mi že prostě to chtěl zkusit ale že se mu to nelíbilo a že by už to nikdy v životě neudělal.. Chtěl to jen zkusit než bychom se měli vzít aby to prý neudělal v manželství, podle mě chabá výmluva ale budiž. ☹ Je pravda, že z toho byl a je hodně moc zničený, asi mu to docvaklo co udělal. Nikdy bych do něj neřekla že to udělá, ale udělal. 😒 Jsme spolu 4 roky, a já ho asi nedokážu opustit :( Jaký máte na to názor?
@gaba23 Nevěra, zvlášť ta jednorázová, se určitě překonat dá, ale je potřeba se připravit na to, že to bude stát čas, trpělivost a úsilí a to oboustranné...tvé především v tom, že musíš odpustit a to se vším všudy, bez vyčítání a vracení se k dané věci a tvého partnera v tom, aby si získal zpět tvou důvěru... a ani jedno z toho není snadné..chtě nechtě se ti budou ty věci vracet, ze začátku má člověk pocit, že to prostě zvldáne, vždyť to byla jen postel, bla bla, ale ono se to i tak vrací, člověka to bolí a to klidně i po dlouhé době, přesto to člověk v sobě v rámci zachování vztahu musí potlačit a nepředhazovat při každé druhé hádce...a získat tvou důvěru zpět to je vůbec úkol, který je náročný a sama nevím, jak přesně se ztracená důvěra obnovuje.. máte před sebou náročné období, které když se vám ovšem podaří překonat, tak je to známka pevného a zdravého vztahu... důležité je si odpovědět na několik otáze: Miluju svého partnera? Miluju ho natolik, abych mu to odpustila? Jsem schopná mu odpustit? Věřím, že už se to nebude opakovat? Chci na našem vztahu zapracovat? Chce to skutečně i můj partner? Stojí mi to tento vztah za takový boj?Pokud jsou tvé odpovědi ANO, pak to stojí za to, to zkusit.. ve chvíli, kdy se tvá odpověď ,byť na jedinou otázku, změní, pak to zachráníte jen těžko...výsledek je vždy nejistý, ale kdo má ve vztahu 100% jistotu.. Přeji ti hodně štěstí!
@gaba23 Vy už jste manželé, nebo ne? Jestli ne, tak bych na tvém místě asi svatbu odložila na neurčito. A dala si tak rok čas. Za ten rok uvidíš, jestli bys dovedla odpustit, jestli si to i on opravdu přeje. Buď to zvládneš, a překonali jste krizi, a nebo si to budeš neustále připomínat, a pak je samozřejmě lepší jít od sebe...
@guinea přesně..pokud v tom nejsou deti...určitě bych odložila svatbu a trochu se stáhla, dala sobě čas....prtože se nejspíš bude střídat to, že odpustit budeš chtít s tím, že to nepujde...a budeš ne zrovna veselá....nic neuspechej....on taky musí videt, že to pkazil a že nevíš, zda je cesty vše...žádné rychle odpuštění, zapmění - vůbec pokud nemáte deti....nevyhravala bych mu doma, ale trochu se stáhla a sama sobě dala čas...
@gaba23
@leni78 byt není můj..jsme v podnájmu...kamarád se za pár dní vrací z ciziny a ted momentálně mě opravud nejvíc drží,prt mi píše každou hodinu..říkal,že mi pomůže a psal mi,že by se mnou chtěl být i s malou..kdysi jsme se měli rádi,ale nikdy jsme spolu nechodili..ale na tohle je pro mě ještě moc brzy...věřím tomu,že mi bude oporou a pomůže mi...