Nevlastní dvanáctiletá dcera. Poradíte mi?
Ahoj všem, potřebovala bych poradit, ze dne na den jsem se dostala do situace, kdy se k nám nastěhovala manželova dcera. Je jí dvanáct let, jsou s ní problémy, lže atd. Díky své matce teď máme problém s klukama a vše kolem toho, jde mi o to, ze už má menstruaci a používá tampony normal, tvrdí, že je panna, ale nezdá se mi to, můžete mi prosím poradit, jestli panna může používat tampony normal ,aniž by jí to nijak nevadilo přes blánu? Nevim si s ní rady, děkuji Martina
martinka, podle toho mála co, píšeš, to bude dost těžká cesta. trochu si myslím, že jste dost nechali ujet vlak. nedá mi to neříct, co dělal tatínek těch 12 let?!? teď se najednou probudil???
holčička se jasně vidí v mamince, ta s ní byla celou dobu. a je jedno, jaká to je máma - je to prostě její máma. má ji ráda a nevidí na jejím chování nic divného - vždyť ani její maminka ne. tvůj muž bude muset hodně vysvětlovat. 12 let už je sice puberta, ale zase ne ještě velká holka - pořád se tam ta dětská dušička tluče.
já mám doma taky 12-letou a za sebe Ti můžu jen poradit že zapomeň na to, že jsi nevlastní a nastol ji taky nějaký pravidla (rázně a možná i tvrdě)... ještě pořád ji můžete jakoby "zachránit" a pokuď v tom s manžou nějaký čas vytrváte tak si myslím že pořád má aspoň trošku naději... je to sice lehký radit takhle na dálku když do té věci pořádně nevidím ale ber to jen jako radu/inspiraci od někoho kdo má doma stejně starou puberťačku..
možná by nebylo i od věci (to ale musíš uvážit sama jestli to má smysl) ji nějak nenápadně dávat najevo že tam není jen trpěná ale že je právoplatnej člen vaší rodinky (nebo aspoň že má tu možnost)
je to sice těžký v tomhle věku (vidím to u Lindy) ale ono to opravdu občas jinak nejde... já mám teda zaplaťPánBůh s Lin jen běžný problémy (víceméně a většinou 😅 ) ale když fakt potřebuju tak jsem schopná opravdu jednat...... zatím nejhorší co jsem asi tak udělala bylo, že když si měla uklidit a nějak ji to neodsejpalo tak jsem ji prostě vysadila dveře od pokoje a najednou to šlo...
a co se týče toho nějakýho psychologa, sociálky apod.. tak to určitě nezavrhuj a měj to číslo po ruce... nebo ještě líp, zajděte si možná s manžou na nějakou soukromou "seanci" pro radu.. a podle situace tam při první příležitosti s ní okamžitě zajděte (i kdyby jste ji měli odtáhnout za vlasy)... a to s tím lízáním pipinky 😅 já nevím.... to mi už moc nepřipadne jako puberťáctví ale spíš jako nějaká začínající úchylka... a na to pozor... máš dvě malý děti a navíc miminko za dveřmi tak bych opravdu byla ve střehu a (teď se tvému manžovi omlouvám) a radši ji dala (v případě potřeby) někam do ústavu, protože nikdy nevíš co by tvým/vaším dětem mohla udělat.. 😒
doufám, že jsem se moc nerozjela ale snad to pochopíš tak jak jsem to myslela... hodně štěstí
Tak mám Martinko pocit, že je snad lepší, že se vlastní matka neozývá 😒 Nebo, že nekontaktuje holčinu. Myslím, že by ji to mohlo nakopnout k pocitu, že se vše vrátí do starých kolejí a vám by to mohlo ještě víc zkomplikovat situaci.
Asi bych taky vyhledala odborníka, ale je důležitý abyste s manželem byli zajedno.
Koukám, že od tvé původní otázky to je už úplně někde jinde 😉 Přeju pevné nervy a mimču co nejméně stresu
Marti její máma nebudeš nikdy, i když její pravá máma je taková, ale zkus se stát její kamarádkou. Musíš jí navést na směr, že pokud s vámi bydlí musí dodržovat určitá pravidla, za kterých Vaše rodina funguje. Dej jí najevo, že i když není tvoje, že jí máš ráda a záleží ti na ní a na tom, jak se cítí. Bohužel na to máš dost málo času, protože až se malé narodí, budeš mít ještě mín času, než doteď, ale za zkoušku to stojí. Sociální pracovnice a výchovné ústavy nechte až úplně jako poslední možnost