Odstavená tchýní na druhou kolej. Co mám dělat?

gabulda
17. bře 2012

Když jsem u tchýně připadám si odstavená na druhou kolej:(.Když jsem byla těhotná, tak už se nemohla dočkat až malá bude na světě a ted mi dělá ze života peklo.............Sama tchýně měla 4 děti, tak jsem si říkala,že je to tím,ale potřebuji poradit už to nedávám a myslím,že jí za chvilku budu nenávidět!!!!
Mám 7 měsíční holčičku a mám pocit, při každé návštěvě tchýně,že když jí vložím do rukou svoji dceru v tom okamžiku přebírá babička úlohu matky a já jsem nikdo:( a už můžu jít.Cítím se méně cenná.
Malá je opravdu ještě malá,takže nemá ještě z toho rozum, ale až bude mít ,co budu dělat nevím.Babička se sní domlouvá už ted ,že až bude léto ,budou pořád spolu ,že jí napustí bazenek a budou se cákat,že spolu budou jezdit tam a tam a hlavně bezemně.Prý maminka bude s tatínkem na stavbě(stavíme domeček ve stejné vesnici:( .)a nebo na rybách úplně mě vyhazuje........
Ted nedávno jsme dojeli k ní na návštěvu, malá byla trošinku nevrlá ,ale i přez to tchýně ji chtěla do náruče.Tak jsem jí ju dala,říkala jsem si, přece má nárok na sou vnučku, na chvilku malá přestala plakat a za chvilinku začala na novo,když jsem jí řekla, že si jí vezmu,tak tchýně mi řekla,že si cucala paleček a že se kousla a s malou odemne odešla.Vůbec nevím co mám dělat,mám pocit že je ona ta matka a já jsem nikdo a ona že o všem rozhoduje.
A ted co mě úplně namíchlo,malou měl strejda na klíně a má bolavý prst,malá se ho samozrejmě dotkla,já i tchýně jsme mu seděli po boku,malá začala plakat, protože se lekla jak strejda vyjekl.Já už na tahuji pro ni ruce a mezitím tchýně by i zbořila celý svět ,aby ji mohla vzit dřív než já.Vzala jí a zase odešla já tam stála jako kráva.Vůbec nevím co mám dělat,vždyt v takových situacích potřebuje dítě matku a ne babku.....Naštěstí si toho všiml manžel a dceru jí sebral....v přítomnosti tchýně si připafám jako nejvěčí ubožák. Musím ještě dodat ,že manžel docela stojí přo mně....
Máte prosím někdo s tímto zkušenost a poradíte mi co mám dělat???

katerinanov
30. bře 2012

@jop Však jo, mamka se vždycky ptá bráchy jestli budou hlídat miminko a těší se, celé těhotenství malému nakupuje různé oblečky a shromažďuje věci po dětech od kamarádek. Od tchýně jsme dostali peníze - jako samozřejmě jsme byli strašně rádi ale to je ten neosobní přístup - nejde do toho obchodu a nekoupí sama nebo že bysme nakupovaly spolu, jenom prostě aby se nemusela o nic starat. Ještě budeme mít prababičku (moji babičku) no ale ta má 3 malé vnoučata a už teď je na roztrhání protože je echt hlídací tak se o ni musíme nějak podělit 😀

blandik
30. bře 2012

@gabulda - mám velmi podobnou zkušenost s tchýní, jako by byla utržená z řetězu, vážně se mi zdála až vyšinutá, jak ho honem se snažila vzít do ruky, nedokázala počkat, až bude v klidu, doslova se rvala, aby ho vzala první, odnesla někde vedle...bohužel nedala mi čas, abych si zvykla, že ho taky má, abych mohla ji dát syna, když je v klidu, ale od první chvíle, co jsme přišli, si o něj říkala a mě to vadilo, takže jsem se naučila na všechno říkat NE. Udělám si to sama, Děkuji..Pokud mi řekla, že ho půjde vozit, abych si odpočinula, řekla jsem ji - že se cítím dobře. Bohužel dle mě necítila míru, dopustila se několika akcí, tkeré s mi vyrazily dech - jakože nechala naše třítýdenní miminko v rozbombardované místnosti - v rekonstrukci, kde bylo plno suti, holé zdi, chybějící jádro, nárřadí...a šla nám vysávat do ložnice..Měla jsem z toho psotník...No, nechci se rozpisovat, jsou to více než tři roky staré vzpomínky, ale to, co jsi popsala, mi silně připomnělo tchýni...

ija1
30. bře 2012

@gabulda - naprosto te chapu, tenhle postoj ke tchyni mam dodneska, od narozeni dcerky to u nas bylo podobne, a ja to dost tezce nesla, ale vzdycky kdyz udelala neco co mi vadilo, sla jsem a udelala si to po svem, pripadne si malou vzala a udelala co chci ja, ponekolikate pak pochopila ze to nebude podle jejiho........, pak mi jednou ruply nervy a trosku jsme se chytly, .............u nas teda hodne pomohly pravidla, proste jsme se dohodly na urcitejch vecech, ktery dodrzujem, ale tady asi vetsina tchyni haji, tak klidne muzem pokracovat po PM...... ono je super, ze tchyne je hodna, ale kazdej ma jinou miru tolerance, a ja se treba pres nektery veci nedokazu dodneska prenyst a hlidani si organizuju tak, abych ji nemusela prosit............. a manzel je bohuzel backora, kterej si mysli, ze maminka prece nic nedela, uz jsem z toho spatna tak to ani nikde neventiluju...........

slundo
3. dub 2012

Naprosto tě chápu....je dobrý, že manžel stojí při tobě! Vím, že je to složitý, ale zkus být ráznější. Máš naprostou pravdu- ty seš maminka a děťátko potřebuje Tebe.... Tak o tom doma s manželem hoďte řeč a příště se nedej 🙂 Čím dřív to zarazíte, tím líp pro vás. Takový babičky to sice nemyslí špatně, ale později začnou děcko rozmazlovat a pak je problém s výchovou. Doma bude malá na něco zvyklá, přijede k babičce , ta jí to dovolí a už to bude ... Tak hodně štěstí a hlavně ať to dopadne dobře a neskončí to nějakou rodinou rozepří 🙂

dixi86
24. zář 2020

Ono vztah tchyne-snacha bude vzdy problem, pokud ma dceru, at bude snacha sebelepsi jak dcera a nebo normalnejsi. Ja muzu vypravet :D moje matka dela, ze neexistuju a moje deti uz vubec, jsem nechtene dite, tchyne, protoze je naockovana od dcery a vecne se stara o jeji 3 deti, chodi max 1x tydne na vinko a kafe. Deti vidi rada, ale to je tak vse, hrajte si a neotravujte...Vim a verim, ze takto prehnana pece je narocna psychicky, ale nikdo si pak nedokaze predstavit ty maminky s detmi, co takove "stesti" nemaji. Neni den, aby mi nemrzelo, ze moje deti nezaziji, co maji s prarodici, ze je to tak, jak to je. Ze jsme na ne s muzem sami a meleme pri rekonstrukci z posledniho. Pokud se odhodlate si s tchyni promluvit, verte, ze to nikdy uz nebude lepsi. Ale bude to podle vas. Zalezi, co je pro vas priorita. U miminek jsme s manzelem hodne veci hrotili, ted uz bych vse resila jinak. Spousta veci me postupem mrzi a uz to nevratim a to si nemyslim, ze jsem udelala neco spatne. Jen to treba bylo zbytecne.