Přítel mě podvádí a lže, zrušili jsme svatbu

@zuzkka88 divej, pokud budeš pořád vzpomínat jen na to dobré a potlačovat to zlé co bylo ve vašem vztahu, tak si ho budeš zase jen idealizovat, nikdo není dokonalý ale ve vztahu musí být vzájemná důvěra a respek a podle mě ty tohle od něj čekat nemůžeš, to víš že to bude nějaký čas bolet, lhat ti nebudu, ale všechno to jednou skončí a ty možná pochopíš, že si pro sebe udělala to nejlepší, dovedeš si s ním po tomhle všem co udělala představit dalších 50 let života? můžeš mu věřit, že to neudělá znova a že už nebude lhát a bude se k tobě chovat tak jak by měl a podrží tě v horších časech, chceš s takovým člověkem vychovávat děti? To sou docela důležité otázky, které by sis měla položit, ono jen láska nestačí. Jestli mu věříš, že se změní tak s ním klidně zkus znova, ale pokud máš jakoukoliv pochybnost, tak to hoď za hlavu, užívej si života a to krásné zase přijde.

@zuzkka88 ahoj, moc mě mrzí co tě potkalo. Umím si naprosto dokonale představit tu bolest, co tě teď trápí ale odemne dostaneš jen jedinou radu - nevracej se!!! Teď je to hrozný a ještě chvilku bude, ale on se nezmění! To chlapi, ale ani ženský prostě nedělaj. Navíc si nejsem úplně jistá, jestli by si mu doopravdy ještě někdy věřila. V tomto případě je opravdu čas nejlepší lékař. Je léto. někám vypadni, najdeš si nové přátelé, dost možná i novou lásku! Drž se, nakonec to bude dobré, uvidíš!!

@zuzkka88 Ahoj, je mi líto, že máš takové starosti. Tady Ti radí se s přítelem definitivně rozejít, ale nechtěla by ses nad tím ještě trochu zamyslet? Přece jen je to dlouhý vztah a Ty jej evidentně stále miluješ.

V čem Ti lhal? Ono hodně věcí se dá vysvětlit i normálně - možná i těch deset tisíc? Co já vím, muži lžou tehdy, pokud se jejich odpověď nebude jejich partnerce líbit, jen aby se vyhnuli výčitkám/hádce, a to i v relativně banálních věcech (např. zalil jsi kytky, měl jsi helmu na kole..).

A že Tě podvádí - to jsi zjistila jak? Moje kamarádka mi třeba říká beruško a její sms opravdu vypadají jako od milence.

Vůbec nechci Tvoji situaci zlehčovat, jen sama jsem zažila pár "divných" chvil, které se pak vysvětlily (a důkazy mi to potvrdily, abyste neměly za to, že jsem jenom přehnaně naivní 🙂

@zuzkka88 vidím jako chybu, že už nemáš žádné své kamarády.... Ale to bývá velmi časté, dát se mu "vplen" a zpřetrhat vazby....

Chlapa bych zpátky nebrala, ten nejtěžší krok jsi už udělala. Zkus se těm svým kamarádům ozvat, možná tě překvapí, jak rádi tě zase uvidí.

Drž se a klidně napiš.

Já naštěstí takový problém nemám, ale po tom,co prožila kamarádka a dost jsme to probíraly, bylo to dost podobné. Moc jí pomohlo, že si dala vše na papír. V čem jí lhal a proč se s ním rozešla. Když potom měla nějaké pochybnosti, tak si to přečetla bylo po nich. Odstěhovala se, našla si jinou práci, jiné kamarády a po čase i partnera se kterým má teď mimčo. Chápu, že tě to postihlo v ten nejhorší čas, připrava na svatbu a mimčo. Ale teď i když jsi natěšená zkus se na to podívat střízlivýma očima. Je dobře, že pokud máš pochybnosti, tak jsi svatbu zrušila. Protože si dovedu představit, že jen představa štěstí dokáže s ženskou zamávat. K psycholožce zajdi, určitě se ti bude hodit nestranný názor. A bohužel ani kamarády ani rodinu si nebereš a pokud stojí za to, tak je přeci ztratit nemusíš. Přeju ti hodně sil ať to zvládneš a ať tě brzy čeká štěstí

Ahojky, zažila jsem to samé. Měsíc před svatbou jsem zjistila, že mě podváděl celou dobu našeho vztahu. Bylo to hrozný. Měla jsem stejné pocity jako ted ty. Ano moc jsem ho milovala, ale přesto všechno mi rozum i srdce říkalo - neber si ho, budeš neštastná. Prožila jsem si peklo, nikomu bych to nepřála. Prosil, sliboval. A dnes si říkám - díky bohu, že jsem si ho nevzala. Mimochodem mým manželem se stal jeho dobrý kamarád, bývalý nás spolu seznámil. Po rozchodu jsem na tom byla hodně špatně, on mi hodně pomáhal - přeskočila jiskra a bylo to. Dnes jsme 11 let manželé a klape to. Samozřejmě i manžel má svoje chyby, ale jsem spokojená. Je skvělý táta. A můj bývalý - ten je pořád svobodný, každou má jen na chvilku. Vůbec se nezměnil. Dobře zvaž co uděláš. Ale pokud mám být upřímná říkám ti na rovinu - neber si ho. Bude to bolet, budeš se cítit hrozně, ale přejde to, uvidíš. Bud ráda, že nemáte děti, ta bolest by byla mnohem větší. Držím palečky.

@zuzkka88 Nějak jsem to všechno pročítala, ale sama nevím, co bych si z těch všech rad vybrala. Já za sebe nemůžu říct tak ani tak. Myslím si, že je to strašně čerstvé a musí to strašně moc bolet. Taky si myslím, že bys chtěla se svým přítelem zůstat. Tohle chce chvilku klid, srovnat si myšlenky a to nejde hned. Nevynášela bych soudy, neodcházela, neobviňovala jeho rodinu, že mne nevarovali, ale přemýšlela, jak s touto situací dál naložím. Udělala jsi správné rozhodnutí, že se teď nebudeš vdávat a na zbytek bych si počkala.
Nikde není napsáno, že hned po rozchodu potkáš toho pravého, mně se to třeba nepovedlo už pět let 🙂. Je to teď na tobě, protože ty v tom budeš žít a vždy se dobře radí šťastným holkám, jaké radikální řešení bys měla udělat.

Zuzko to je mi moc líto, nedávno jsem si na tebe vzpomněla, že už asi brzy budeš mít svatbu :( Každopádně já bych mu šanci nedávala, nevěřím, že ten kdo lže a podvádí se může změnit (max. např. po bouračce, když přehodnoutí život apod.). Určitě bych to skončila a byla ráda, že ještě nemáte děti. Teď jsi myslím ukončila školu, tak máš před sebou úplně jiné životní období, půjdeš do práce a poznáš nový kolektiv, najdeš si nové přátele. Je to hrozné, ale myslím, že se to stalo ještě v dobrý okamžik, nová práce nebude spojená s žádnými vzpomínkami na něj a bude to pro tebe třeba snažší. Moje kamarádka tohle podobně prožila ve 23 letech a musím přiznat, že jí trvalo rok, než se z toho dostala, taky nevěřila, že ještě někdy bude šťastná, ale ted, po 5 letech šťastná je a zpětně bývalého hodnotí úplně jinak, hodně věcí jí došlo až z odstupem, jeho chyby které předtím neviděla.

Jen na okraj: vím, že sposta lidí s tímto nesouhlasí, ale já jsem opravdu přesvědčená, že vztah dvou lidí, kteří jsou vzděláním od sebe o víc jak jeden stupeň a navíc je tím, kdo má 2 VŠ školy žena, je sám o sobě ohrožený tím, že rozdíly se časem projeví, tohoto bych se ve Tvém případě bála (jako rozvodová advokátka vím o čem mluvím) a z toho co jsi nám v naší diskusi vyprávěla mi přišlo, že u vás dvou už to znát je.

Nejlepší by ted bylo vzít třeba mamku nebo segru a vyrazit někam na týden si odpočinout, pak vzít nějakou brigádu kde se nezastavíš a nebude čas na smutek a pak novou práci nejlíp v mladém a velkém kolektivu a časem vše přebolí a litovat určitě s odstupem nebudeš.

Držím palce!

@zuzkka88 Ahoj, je mi to líto ☹ Z mé zkušenosti radím vykašlat se na to. Chodila jsem 6,5 roku s klukem, byl strašně fajn, naši ho zbožňovali (doteď se s ním vídají častěji než se mnou, a to jsme už 2,5 roku od sebe a já se ani ne za měsíc vdávám), taky jsem myslela, že to bez něj nepřežiju. Taky lhal, byl nezodpovědný, trpěl představou že když se účty nezaplatí tak na ně asi úřady zapomenou, takže tam byly i nějaké exekuce, jednou mě i podváděl (tehdy jsme se rozešli, ale já mu to po pár týdnech odpustila a vrátili jsme se k sobě), celkově když se na to dívám je to super kamarád, ale hodně špatnej partner. Pak jsem poznala budoucího manžela a musím říct, že tenkrát všechno zapadlo do sebe - je to člověk, kterýho si vážím proto, jaký je, i když má chyby tak mě nikdy v životě nenapadlo opustit ho kvůli tomu, je milý, spolehlivý (i když tam jsou taky rezervy - viz příjdu ze šipek v 8 a přijde v 10, ale to už jsem si zvykla) a prostě úžasný. Hned ze začátku jsem věděla, že je to ON, i když to možná zní jako klišé, bylo to tak. Teď jsme spolu něco přes 2,5 roku, na konci července se bereme a já jsem v 6tt 🙂 Na miminko se těšíme a já jsem teď mnohem víc vděčnější, že jsem nezůstala s tím ex. Už jen to, že vím, že se o nás Roman postará, že nebude s miminkem řídit jak kretén a že když mu řeknu zaplať to a to tak on půjde a fakt to zaplatí a ne že si nakoupí miliony PC her a různých kravin...

Teď jsem se rozkecala 🙂 Ještě otázka - proč nemáš žádný kamarády? Co tvoji rodiče, jaký k němu mají přístup?

@zuzkka88 Ahoj, taky jsem měla podobný vztah, byli jsme spolu 8 let, několikrát jsme se rozešli, pak dali dohromady, nakonec se provalilo pár drobnějších lží a nakonec větší... Když jsme se rozešli, přišlo mi to jako katastrofa, ale už cca 2 měsíce po rozchodu jsem si uvědomila, že je mi bez něj líp, protože jsem se už 2 měsíce s nikým nepohádala. A brzo poté jsem potkala super chlapa (i když při rozchodu jsem měla myšlenky typu - jsem relaitvně stará, už si nikoho nenajdu). Držím pěsti, uvidíš, za rok, za dva si řekneš - ještě že jsem měla tu odvahu to ukončit, byl by to s ním hrozný živoz...

Ahoj,
nečetla jsem ostatní příspěvky a třeba už Ti to někdo napsal - píšeš, že jsi 7 let jen s ním a že kromě něj, kamarádů a rodiny nemáš nikoho...víš, to je možná ten problém. Zkus nad tím přemýšlet. Hodně štěstí.

Ahoj Zuzi...cítím s tebou..jsem 5let v podobném vztahu,jen kámen úrazu je v tom,že z prvního manželství mám dvě děti a s nynějším třetí dítko...a to se holka těěěžko rozhoduje kam se odstěhovat a vlastně proč se stěhovat jestli je to tak horký..je..je to horký,ale musela bych krást,abych měla na nový bydlení a o výchově holek ani nemluvím...proto zvaž zavčasu vše pro a proti..napiš si to na papír a zkus přemýšlet....a hlavně...dávej si do kupy věci do budoucna..jako výlet s kamarády...i když jsou jeho..všechno jim pověz..uslyšíš víc názorů...kdybych já měla dobré kontakty s nimi tak jak ty..hned bych to udělala...mám svoji rodinu a to je pro mě to nejcennější co múže být...a kamarádku ke které můžu odjet s dětmi na dovču a kdykoli jindy...přemýšlej a třiď myšlenky a hlavně aby jsi neudělala v něčem chybu,v jakým koli rozhodování..držím ti moc palečky🙂hodně štěstí

ps:ještě k tomu..chodit mezi lidi....já nevím jak ty ale když je takováhle krize..moc se mi nechce mezi lidi a mluvit s někým...

@zuzkka88 Zuzi,já jsem chodila s klukem 4roky,rozešla jsem se s ním já.už po půl roce jsem zjistila (dřív byl klid),že docela pije.kdykoli jsme kamkoli šli,byl namol.začal mi jezdit z práce domů v noci,a to na šrot,jelikož v práci něco slavili.jinak to byl naprosto super kluk,hodnej,pracovitej,povídal si se mnou....jen nesměl čuchnout ke špuntu.
Bydleli jsme u mých rodičů.S jeho rodiči jsem vycházela vcelku dobře.
Po několikátém rozchodu,jsem byla na dně,a zase přišel a já odpustila,ale už tam z mé strany byla velká trhlina...rozumíš,už jsem si stále dokola kladla otázku,zda jsem schopna mu ještě někdy věřit? Nešlo mi to,a pak zas chodil opilý...Tenkrát mi mamka s taťkou řekli,že se musím rohodnout já.Mamka mi tenkrát řekla,co když půjdeš do práce (chodila jsem na směny),doma budou děti a on se ti zase nevrátí z práce,co budeš dělat.Vždyť se na něho nemůžeš spolehnout...a pak když už jsou děti.....
(víš můj taťka s ním proseděl několik nocí,a snažil se to s ním probrat,bohužel marně).vztah mezi ním a mými rodiči byl taky super.
Rozešla jsem se s ním definitivně před vánoci,....to přišel ve velmi krátké době několikrát opět opilý v noci,a to už jsem mu sbalila věci,a řekla si dost.Pár měsící před rozchodem jsem byla na gyn.op.,a měla jsem zkusit,zda vůbec budu moci otěhonět...Milovala jsem ho....Ten rozchod pro mě byl ....strašný....Rozcházela jsem se s někým,koho jsem milovala,ale už jsem neměla sílu...a hlavně jsem se bála,aby to neklaplo,a já nebyla těhotná....
Naštěstí jsem nebyla,strašně se mi ulevilo.Bylo mi 23let,a myslela jsem si ,že zůstanu naprosto sama....Potkala jsem kamarádku ze ZŠ,rozešla se taky s klukem,a tak se z nás staly nej kamarádky.Zanevřela jsem na chlapi.Rok jsem trávila jen s kamarádkou...zábavy,dovolenou,každý volný čas...
Po roce to mi bylo 24.jsem díky bráchovi potkala svého nynějšího muže.Ještě jsem ti chtěla říct,že jsem si taky říkala,že už budu sama,protože než zas někoho potkám,než se oťukáme...bude to trvat,a já nemám čas,nevím zda otěhotním...
.....Pak jsem tedy poznala svého muže....opět mě čekala gyn. op.další....to jsme spolu chodili 4měsíce....a dr. mi v nemocnici opět zopakoval,že teď po op.to je potřeba zkusit,viděl,že za mnou chodí kluk....jenže netušil,že tak krátce....připadala jsem si hrozně,co dělat.přeci nemůžu na kluka,s kterým mi sice bylo dobře,byl moc hodný....tak na něj bafnout,hele potřebuju vyzkoušet,zda můžu otěhotnět.....Nakonec to dopadlo tak,že jsme se po 6měsících vzali...měli krásnou dovolenou/svatební cestu dohromady.jeho rodiče,především tchýně nadšená nebyla a i dnes nemáme dobré vztahy....ale to pro mě není důležité.mám totiž spolehlivého chlapa po boku,hodného tátu,vtipného,mám ho moc ráda a vážím si ho.
Příští týden slavíme 10let od svatby.Na té naší první dovolené se mi povedlo otěhotnět.máme dvě děti.
Můj bývalý přítel,je 3roky po odvykčce,zatím se drží,je ženatý a má dvě děti.Potkala jsem jeho tatínka🙂.Přeju jim,aby se držel a byl hlavně v pohodě.I když přestal,nechtěla bych ho nikdy zpátky...ta důvěra už tam byla narušená...
A co se týče srovnávání,určitě budeš,ale už mám zkušenost z předchozího vztahu,a to ti pomůže poznat toho člověka rychleji,spousty drobných věcí si všimneš dřív,uvidíš. Můj nynější manžel měl za sebou 6letý vztah,přítelkyně ho podváděla několik let,a on si toho všiml až po 5letech....A tak jsme si oba na začátku vztahu řekli,co máme za sebou,co se nám nelíbilo,nelíbí,a co bychom si představovali.Těch procházek a hodin prokecaných 🙂 ....a pak jsme se vzali 🙂
Musela jsem ti to napsat,jelikož když jsem si přečetla tvůj příspěvek,řekla jsem si,že tohle ti třeba pomůže 🙂 Vím,že teď se ti sesypal domeček z karet,jak se říká....rozumím ti,také jsem zažila...ale není to konec světa,jak si člověk myslí...
Přeju ti hodně sil při rozhodování,opatruj se 🙂

Já bych se taky už k němu nevracela. Píšeš, že už jste se několikrát rozešli, což značí, že to prostě není ten pravý. Navíc, je vždy jednodušší opustit partnera, dokud nejste svoji a nemáte děti.

@marrei souhlasím,dokud nejsou ve vztahu děti je to podstatně jednodušší.člověk se sbalí a může jít,ale pokud už jsou děti,není situace tak snadná...

Souhlasím s tím, co napsala @pampeliska1982 . Rozhodně bych teď odešla. Pokud spolu v budoucnu máte být, tak spolu budete, ale teď bych s ním nebyla. On musí na vlastní kůži pocítit následky toho co ti udělal. když mu to teď odpustíš příště si dovolí ještě víc. A ty si to pak odse..š celý život, žes v mládí neměla sílu se ho vzdát. O tom jsem přesvědčená. Teď bych si zbalila nejnutnější věci a vypadla k mámě nebo kámošce. Pokud nikoho nemáš, tak si pronajmi pokoj na ubytovně. Teď musíš od něj, abys mohla v klidu bez zábran plakat a dostávat se z nejhoršího. Teď pro tebe bude každá hodina těžká, ale i to přejde a budeš schopná zase normálně žít. První pomoc je odchod i když tě to táhne k němu. Můžu ti říct, že když se známe je n přes net, je mi uplně do pláče proto, co ti udělal. Musíš se teď zachránit, za každou cenu. Není pravda, že už nikoho jiného nebudeš milovat. To si myslí po rozchodu a než potká někoho lepšího. Musíš se teď o sebe postarat. Zbal nejnutnější věci a uteč si to někam sama vypořádat. Bylo by lepší mít někoho nablízku. Vím, ž emáš s mámou komplikovaný vztah, ale třeba ti pomůže, když za ní "utečeš". Na hrdost teď kašli. Každej kousek energie budeš teď potřebovat pro sebe.

Ahoj,tak nějak rodobně se cítím asi i já.Já sice před svadbou neměla,ale zrada a neustálé lhaní bolí ☹ .....A už je to přes rok,co nejsme spolu.Bohužel,se vídáme.Celou tu dobu,co jsme byli spolu,mě nevzal ani na vycházku.Já nevím,jestli se za mne styděl.Teď má přítelkyni a chodí s ní stálšé někam.Vím,teď má dobrou práci a dost peněz,ale copak,když jdu na vycházku,tak musím mít tisíce?A bohužel to ve mně stále je a děsně mě to bolí a ponižuje.V žádném případě bych ho nechtěla zpátky,nebo aby se to vrátilo,Ale tu vlastně potupu nemůžu ze sebe dostat.Chvilkama mám pocit,že vlastně funguju,jak na klíček 😔 .
Asi to fakt chce jen čas,ale už to trvá dlouho a já začínám nacházet únikovou cestu v práci.Ale před svým smutkem a bolestí asi jen tak neuteču 😠 ....Holky,proč to všechno tak moc bolí???? ☹

@zuzkka88 Koukám, že se snažíte o miminko, tak se vše z tvojí diskuze vyřešilo?hodně štěstí...

@dripik taky jsem nakoukla,a vidím,že se snaží o miminko.Tak jen doufám,že už jsou v pohodě,mají vše vyřešené...

Ahoj,můj přítel co se týká žen mi lže od začatku.Tvrdí že jsem jeho jediná kterou miluje,že se sním nesmím nikdy rozejít nebo mu tím zničím život,že sex je užasný(chodíme i na swingers párty)......přesto mě podvádí když netrávíme večer spolu.Mám důkazy,přesto tvrdí že jsem blázen,že si vymýšlím a že by to nikdy neudělal.Snaží se ze mě toho blázna dělat.Mám skončit náš vztah??Mám ho ráda,stará se o mě materiálně poměrně hodně,ale ničí mě psychicky.

@ahojkyl A k čemu materiální pomoc, když Tě to ničí psychicky? Popřemýšlej, co to pro Tebe bude znamenat do budoucna, i třeba když spolu budete mít děti. Bude Ti lhát, podávadět Tě a ty budeš nešťastná sama.
Myslím, že ženská má být samostatná, k čemu prachy, když budu nešťastná?
Řekla bych, že jsi ještě mladá, takových chlapů ještě bude. Je to o sebevědomí, tak se zkus odhodlat, bude Ti líp!

@zuzkka88 Co dělat a jak to překonat, to je na tobě, každý máme jiný způsob. Jen ti mohu říct, že pokud se rozhodneš odpustit a zkusit jít dále i s ním, tak zde platí "odpouštím, ale nezapomínám" a opravdu je to tak. Ono odpustíš, ale už do smrti si to pamatuješ, sebemenší drobnost budí podezření, stále čekáš že za rohem číhá další rána... No a čím více to čekáš, tím pravděpodobnější je, že to přijde a tobě z toho bude ještě hůř, než kdyby jsi hned odešla.
Já odpustila, ale jsou dny, kdy jsem (i bez zjevné příčiny) naprosto v koncích, ve všem vidím náznak... Postupem času se tyto dny omezili, je jich méně, protože je více podstatnějších věcí, jako jsou děti atp. ale už asi navždy ve mě bude určitá pochybnost hlodat, přesto že je to už dlouho. Stala jsem se z důvěřivé naivky, žárlivou "potvorou", mnohdy mi vadí to že si píše na internetu s kamarádkami, nebo když si déle hraje s telefonem, už uvnitř bublám...
Takže dobře zvaž, zda ti toto stojí za to, je to totiž "nemoc" kterou budeš léčit hodně dlouho a je otázka, zda se ti podaří jí vyléčit. My máme teď super vztah, jsme šťastný, spokojený, čekáme třetí dítko... Jen čas od času, když se vše tak nějak nakupí, je u nás hovor na téma rozvod a to už s s tak racionálním přístupem, až se občas musím sama sobě smát, je to jako by jsme se bavili o tom kolik koupíme rohlíků 😅 Pak mě to mrzí, obrečím to a na dlouhé měsíce je zase klid... Tak nějak jsem přehodnotila priority, ale vím, že kdyby se mi teď potvrdilo, že mi je nevěrný, tak jsem schopna se sebrat a odejít bez váhání a to že on to ví taky, je velmi dobře, protože už nejsem bezbranná a slepě oddaná, ale spíše racionální 😅

Chtěla bych tímto dodatečně poděkovat všem, které přispěly radou a snažily se pomoci, nasměrovat, dát nový pohled na věc. Naštěstí věci často nejsou takové, jak se na první pohled zdají. Takže jsem zjistila, že mě nepodvádí, automaty nehraje, ani nic podobného. Problém byl (a to jsem zjistila až později), že nevydělával tolik, kolik jsem myslela a kolik mi tvrdil. Styděl se za pravdu. Chyba, ale ulevilo se mi, už se aspoň nemusím bát, kde ty peníze končily, když žádné nebyly. Zpětně se nedivím, že měl problémy s placením účtů, do toho ještě peníze za svatbu (která se sice nakonec neuskutečnila, ale i tak). Ne že bych ho chtěla omlouvat, naštvaná jsem byla hodně, ale dopadlo to líp, než to vypadalo, že to dopadne. To je tak v kostce vše. Jsme spolu, dítko jsme zkusili chviličku, ale nedařilo se, teď máme oba novou práci, tak se zaměřujeme na to. A svatbu a dítě necháváme budoucnosti.

Všem přeji dodatečně krásný rok 2013, těm, co se trápí hodně sil a ať je tento rok lepší než minulý. A ještě jednou děkuji.

A pokud mohu adminy požádat, prosím, zda by mohla být ke konci týdne diskuze smazána. Děkuji