Přítel nemá vztah k dětem, máte zkušenost?

lamiaaa
4. led 2014

Zdravím maminky,
problém, nad kterým poslední dobou přemýšlím, se týká toho, že můj přítel nemá moc vztah k dětem. Otevřeně přiznává, že si vůbec nedovede představit, že by si k dítěti, byť vlastnímu, vytvořil nějaký vztah, třeba nakrmit, přebalit, uspat, povozit v kočárku, to je pro něj naprosto nepředstavitelné. Ve vzdálené budoucnosti by ale děti mít chtěl. Těžko se to popisuje, on není žádný mrzout nebo bručoun, naopak, je moc hodný, ke mně, k ostatním lidem slušný, má rád zvířata, jen ty děti no...ani se nedá říct, že by je měl nerad, spíš jen, že si s dětma zkrátka neporadí, neumí to s nima a holt mu nic neříká nakukovat do kočárků a rozplývat se nad miminkama. Musím přiznat, že já na tom jsem podobně jako on, taky se nějak ještě necítím na to vychovávat dítě, ale jsem přesvědčená, že až budu mít vlastní, tak to bude přece něco jiného a vztah k němu si vytvořím. Mám jen strach o něj, co když se to jemu nepovede a dítě náš vztah v podstatě třeba i zničí? Máte některá zkušenosti v tomhle směru? Jaký měl váš partner vztah k dětem než jste si pořídili vlastní? Myslíte si, že se jeho myšlení změní?

kaculka46
4. led 2014

Takový postoj jako má tvůj přitel má i spousta ženských, některé dokonce ještě i v těhotenství. Neboj příroda to má zařízený skvěle jakmile jde o "vlastní" je všechno jinak. 😀

maikkynna
4. led 2014

Kolik je vám let s přítelem?

llluckaaa
4. led 2014

Já cizí děti taky nemusím 😅 Když mi někdo vrazí do ruky mimino, tak je mi to i nepříjemné, nedejbože kdybych měla nějaké přebalovat 😅 Ale u vlastních dětí je to jiné 🙂

websteny
4. led 2014

Můj přítel měl podobný vztah k dětem, když jsme spolu začínali, říkal mi, že děti nechce...pak jsem po pár letech vztahu otěhotněla a teď se mnou chodí na ultrazvuk a i když to nějak nedává najevo (protože je to drsnej chlap 🙂), tak vím, že se těší

lamiaaa
autor
4. led 2014

@maikkynna oběma 27

dehors
4. led 2014

@lamiaaa myslím, že se to může i nemusí změnit. viděla jsem kdysi dokument o rodičích, kteří si nikdy nevytvořili vztah ke svým vlastním dětem. teda jako že se o ně v rodinách starali, všechno, ale když měli třeba odpovídat na otázky, jak se teď cítí, tak říkali, že si mysleli, že pudy dorazí (a nedorazili), že je to s těma dětma opruz (matka) nebo nuda (otec). na druhou stranu já jsem s přítelem cca 3,5 roku a na začátku kontroloval, jestli jsem si vzala prášky a děti nechtěl vůbec. poslední rok na tom pracujeme (i když se nedaří) a on o tom celkem často mluví 🙂. takže bych to nevzdávala. ale tedy mě je 34 a jemu 35. a vzpamatoval se před rokem 🙂 .

anetapap
4. led 2014

Tohle jsem měla já za sebe, nikdy jsme nechtěla děti, viděla jsem je jen jako uřvaný mimina co berou soukromí a svobodu, pamatuju si živě když teta přijela z porodnice jak na mě všichni "koukej, no není nádherný?" ale mě nic neříkal...
Pak jem v 17. letech otěhotněla a Kubínek je to nejlepší co mě s mužem potkalo.. A teď do toho čekáme druhý (holčičku) 🙂 Všechno se pak může uplně otočit, neboj 😉

lucies25
5. led 2014

@lamiaaa Neboj,to se muze zmenit.Pro pritele byly vsechny deti v okoli "parchanti" a "maly rozmazleny smejdi".Ted cekame vlastni a nemuze se dockat,nejradsi by me poslal rodit uz dneska :D A s tim, ze bysme si mohli poridit mimco,prisel pred trema rokama sam od sebe.Takze to ted neres,on ten nazor muze za chvili zmenit 🙂