Přítel odmítá být otcem, ale "kamarádit" se chce
Ahoj maminky. Po přečtení některých příspěvků mi má situace zase tak strašná nepřipadá, ale stejně mi není dvakrát do skoku. On má již 4. letého syna a se mnou plánoval další dítě. Všechno vypadalo krásně, ale jen do té doby než jsem se rozhodla, že ho překvapím a nechala jsem se nafotit. Byli to lehce odhalené fotky (k mé smůle jsem si neuvědomila, že kdybych se fotila u ženy, asi by to nebyl takový problém), focení bylo profesionální, ale přítel to nepochopil. Chtěla jsem to ještě zachránit a nejprve jsem mu řekla, že jsem tam jen do spodního prádla, ale neumím moc lhát a po nějaké době jsem mu přiznala, že jsem tam nahá, zahalená jen do šátku a všechny fotky jsem mu ukázala. Nezažila jsem horší výstup a záplavu urážek. Řekl mi, že jsem ho zranila a ublížila mu jak nikdo na světě. Myslela jsem si, že je konec. Chvíli se mnou nemluvil, ale pak se zdálo, že se s tím srovnal. Jenže jsem se spletla, většinou to vytáhl, když byl opilý a pak jsem si připadala jako ta největší špína. Už jsem měla i zbaleno a chtěla jsem od něj odejít, ale nepustil mě. Opakovalo se to několikrát, opravdu báječné léto. Omluvila jsem se mu několikrát a ubezpečila ho, že se opravdu nemám potřebu svlékat před cizými chlapy. V září to vypadalo, že se s tím smířil. Začali jsme se bavit o miminku a další budoucnosti. Vypadalo to zase krásně. V listopadu jsme zjistili, že jsem těhotná (malý zázrak, dá se říct, že to vyšlo na podruhé a to jsme se skoro vůbec nesnažili). Přítel byl ten nejšťastnější chlap na světě. Všechno plánoval a strašně se těšil. Ale vydrželo to jen týden, po týdnu se úplně zatvrdil až mi nakonec řekl, že mi to focení nikdy neodpustí a to dítě nechce. Byla jsem jak opařená. Řekl mi, že když si ho nechám, budu na něj sama, on že mi s ničím nepomůže. Takže Vánoce byli strašné. O potratu jsem uvažovala jen chvíli, nikdy bych si to neodpustila. Nejhorší je, že se potkáváme v práci. Stále mě přehlížel a nekomunikoval. Bylo to strašné, ta nejistota a jak to všechno zvládnu. Teď je to tak, že se se mnou baví, sem tam mi doveze do práce oběd nebo mě pozve na večeři, když má u sebe synka. Pomohl mi s financemi, takže peníze nebudou tak velký problém jak se zdálo na začátku. Začal mě svádět. Nedovedu mu odolat, ale pak si připadám zneužitá a přísahám si, že už k němu nepůjdu. Ale jak se ho nedotknu delší dobu, je mi strašně. Říkám si jestli jsem normální. O to nenarozené miminko se vůbec nezajímá, ani se nezeptá, fotky z ultrazvuku nechce vidět. Nevím, co mám dělat a jak to mám zvládnout. Strašně moc bych si přála, aby se k nám vrátil (je úžasný táta svému prvnímu dítěti a je mi moc líto, že to druhé o něj mojí vinou asi přišlo). Děkuju za vaše názory.
no, bohužel bych řekla, že tvůj přítel je - promiň - pěkný magor................ ☹
reakce na focení rozhodně zavání problémem s chronickou žárlivostí a od takových chlapů hodně rychle pryč, reakce na těhotenství (opět v souvislosti s tím focením) je nepochopitelná........
nevím, co chceš slyšet, ale takovýho chlapa bych nechtěla ani omylem............
On mi přijde hrozně nestabilní. jednou tak a podruhé tak. jak někdo může jeden den jásat, že bude táta a druhý den ti říct, že máš jí t na potrat. Kolik je příteli?Vždycky to s ním bylo jak na houpačce, nebo až po těch fotkách? V jakém oboru pracuje?
JAK, mojí vinou, holka vzpamatuj se!!!!! Fotograf je profesionál, co na to už dávno zapomněl, a jinej chlap - se zdravým sebevědomím - by byl šťastnej, že má nádhernou babu, která má kuráž a sebevědomí.
Tohle, co ti dělá, je bohužel psycho teror, a jediné, co můžu je, ti poblahopřát, že jsi od něj pryč. Rozhodně za ním nedolejzej, jen si ošéfuj, aby se ten super tatínek nevykecal z placení alíků. (normálně "slyším" jeho reakci, co když to máš s tím fotografem, buď ráda, že jsi od něj pryč, změň si telefon, cokoliv, hlavně od magora pryč.)
@atevi78 tvůj expřítel je žárlivej vůl od takovejch se drž na míle daleko! je mi líto, co tě potkalo, mělas to skončit dřív, než jsi otěhotněla, ale co už, teď nezbývá jen popřát hodně sil, abys zvládla být s miminkem sama a brzo mu našla náhradního tátu! určitě bych ho nenechala vykroutit se z placení výživnýho a jinak nic víc bych od něj nechtěla, ani obědy, ani večeře, ani nic podobnýho. Když je schopen se takhle zachovat proto, žes ho chtěla potěšit lechtivýma fotkama (dělá to víc z nás a jsme vdané a naši manželé se na ně nemůžou vynadívat), tak v budoucnu by to bylo jen horší a horší, co když by třeba u porodu byl lékař??? To by asi vyskočil z okna, že tě viděl, ne?
Jeho smůla to je, bude mít dvě děti, každé s jinou ženou a ani s jedním nebude žít, podělal si to sám! A ty otevři oči a pusť ho z hlavy.
Všem děkuju. Vím, že kdybych ho nepotkávala, tak by to bylo o dost lepší, ale pracujeme spolu, teda on je můj šéf. Děláme v zubní laboratoři. Bude mu 33 a má občas výbušnou povahu, že nejdřív hřímá a až pak přemýšlí, hlavně v práci a na silnici, ale nikdy to nebylo na zamyšlenou a na mě nikdy takhle nežárlil.
Nevím jestli je to hormonama, ale někdy jsem moc ráda, že jsem od něj pryč, ale pak jsem schopná probrečet polštář a nemůžu si pomoc. Nevím jestli bych neměla vyhledat odbornou pomoc.
Naštěstí otcovství nepopírá, ale ne že by mě nenapado, že s tím přijde.
@atevi78 Spíš bych řekla, že se před tebou zatím dokonale ovládal, aby tě nevyděsil, ale ty fotky ti umožnily ho vidět takového jaký doopravdy je. A postoj k děcku? Nejdřív jo, potom ne.... Zajímalo by mě proč doopravdy ne, fotky jsou jen zástupnej argument (kdyby mu to tak strašlivě vadilo, už by se tě od té doby nedotknul,)
Ve třiatřiceti už by mohl, resp. měl, být vyzrálý. Tohle je chování stěží dvacetiletýho kluka, a to spoustě dvacetiletých i křivdím.
@pepibubu - to mu nevadilo a ani nevadí. Říká, že to je něco jiného, že to je doktor. Ale odmítl jít se mnou na potvrzení těhotenství, že by asi nezvládl, že na mě ten doktor šahá. Ale než jsem se odstěhovala, tak mě donutil vyhodit všechna tanga a věci ve kterých jsem se fotila. A aby toho nebylo málo, tak zničil všechny fotky i dvd, takže mi nic nezbylo.
@atevi78 ono to má chlapec celkem jedno, neb se otcovství stejně prokáže, takže kecat si může případně co chce
půjdeš na mateřskou, tak ho už potkávat nebudeš muset, chápu, že pláčeš, kdo by neplakal, ale věř, že to jednou přebolí
já skutečně nechápu, kde ti chlapi nechávají mozek, že chvíli chtějí dítě a pak už zase ne a mají snad pocit, že miminko můžou vrátit, když jsem si to rozmyslel 😠 😠
@atevi78 je pochopitelné, že jsi z toho hotová, probrečíš polšťáře a nemůžeš si pomoct.............ale z reakcí tady vidíš, že je třeba si uvědomit, že pokud se na to ostatní podívají bez emocí, ten chlap se opravdu nechová normálně a nemyslím si, že v budoucnu by tě čekalo něco dobrého.....
Hlavně pokud se absolutně nezajímá o dítě, nemluví o tom, dělá že ten problém neexistuje, tak co od něj čekáš, on ti v ničem nebude oporou................
Omlouvám se, že možná reaguju trochu podrážděně, ale už jsem zažila kolem sebe tolik příběhů, že mám pocit, že průser cítím na sto honů.....
@amallie - rozešli se po asi šesti letech, když byli malému dva. Ona dávala přednost svým rodičům a když dosáhla svého - dítěte, už s ním ani nespala a úplně ho odstavila. Byla s ním, že se měla dobře, nikdy nedělala. A tohle mi řekli známí, ještě předtím, než jsem ho poznala.
Budu se opakovat, ale fakt buď jen ráda, že s ním už nejsi. Teď máš pocit, že jsi v "řiti," ale věř, že nejsi. Už za rok pochopíš, že to, že s ním nejsi, je pro tebe výhra.
Když budeš chtít, klidně napiš do IP, chtěla bych ti nějak pomoct aspoň tím, že se budeš moct vypovídat.
@laserjet05 - myslím, že to nepřeháníš. Když se mnou necloumají hormony, tak to vidím úplně stejně.
@atevi78 Oporou ti není teď v těhu, tak se mi moc nechce věřit, že by ti byl oporou v životě. Když to má s tebou takhle napůl není to dobré. Myslím, že kdyby to byl ten pravý, nemohlo by to takhle vypadat ten vztah. I kdybyste se pohádali kvůli fotkám. Lidi se pohádaj a usmířej. Ale tohle je divné. Jsi těhotná a on reaguje jak reaguje. Podle mne i kdybys s ním nakonec byla, tak by ti tohle dělal celý život. Napadlo mne, nemůže v tom být jiná ženská? Asi bych volila život bez něho. Lpeší než mát celý život stres jakou bude on mít náladu a jaký bude mít názor dnes a jaký zítra. Tohle je totiž nejhorší. To že ti někdy dá naději a pak ti jí vezme. A tak dokola. Aby to nebyl život k utopení (jak by řekla Maryša). Šla bych od něj. Teď ti bude nějaký čas zle, ale když to neuděláš tak tomu trápení se stejně nevyhneš. Hrozí že to bude nahoru dolu. Zhojíš se -rozbije te, zhojíš se-rozbije tě. Ukázal se až dost.
@atevi78 Jediné, co bych ti poradila je, aby ses v žádném případě nevracela, ani kdyby stokrát chtěl. Jeho reakce jsou psycho. Taky jsem se byla fotit - dokonce akty a manžela by v životě nenapadlo žárlit na fotografa. navíc člověk se časem nezmění, resp. změní, ale k horšímu a nebude už to horor jen pro tebe, ale i pro to dítě. Teď jsi zodpovědná i za něj a i když jsem přítele nikdy neviděla, tak pokud soudím z toho, cos psala, tak takového tatínka bych nepřála nikomu.
A neboj se, to zvládneš. Jak už tady psaly holky, s alimentama bych mu to nechala pěkně sežrat. Navíc můžeš od něj dostat nejen výživné, ale máš nárok i na přípěvek neprovdané matky a případně i na úhradu některých nákladů spojených s těhotenstvím a slehnutím (porodem). Být tebou v téhle oblasti využiju všech možností, abys zabezpečila sebe i miminko. Držím ti pěsti. Pokud tě podpoří rodina, určitě to zvládneš.
Moc děkuju za podporu, cítím se líp a doufám, že mi to vydrží. Ještě, že mám ty fotečky z ultrazvuku, když se na ně podívám, tak se mi udělá líp a mám sílu jít dál. Teď po víkendu jdu na další prohlídku, už se těším, že bude další obrázek. Moje těhotenství je malinkatý zázrak, nebylo mi ani jednou špatně a bojím se, že ty moje nálady nějak ublíží miminku a to bych moc nerada. Když vidím obrázek, tak vím, že musím bojovat. 😠
@pincola - Jo, jo rodiče i sestra to vědí vlastně skoro od počátku, protože jsem potřebovala duševní podporu, tak jsem se jim svěřila a naštěstí jako rodina fungujeme dobře. Sestra je dokonce svědek toho, že byl šťastný jak blecha, když jsme to zjistili. Zrovna přijela v té době na návštěvu a jsem tomu ráda, protože ta jeho následná reakce, vylučuje absolutně tu první, ale ségra je svědek. Naši ho nechápou a asi si taky myslí svoje.
A trubci stejně na jaře umírají, ne?!? Tak je asi čas vymést ho z hnízda a z mysli. No ještě to není 100% (ale to stejně bude až se narodí), tak by to měl být kluk. 😵
@atevi78 Přesně trubce vymést z hnízda 😀 😀 Reagoval fakt divně, to mi přijde až narušené. Jako chápu, že člověk může mít vlny. Vlna radosti, pak zas vlna obav, ale jak je možný takový extrém. Pochybuju o jeho duševním zdraví. To bys pak měla ještě na krku jeho, to fakt nepotřebuješ. Potřebuješ oporu a ne labila. Chlapeček? Tak gratuluju🙂
@atevi78 nechtěla jsem psát... ale napíšu... mám za sebou takovýto 5-ti letý vztah... žárlení....
Já jsem chodila ke gynekologovi a vždycky byla scéna, když jsem šla na kontrolu - podotýkám že jsem měla zhoubný nádor vajčeníku a i tak byli scény... ještě že jsem k němu chodila, jinak bychtu už nebyal... přemýšlela jsem, jestli nejít ke gynekoložce, ale když mi můj gyneklog zachránil život, mám k němu velkou důvěru..
Nemohla jsem ani přes internet hrát nějaký hry, protže bych si tam mohla povídat s jinejma chlapama...
Vždycky když jsem si koupila nové tričko, tak jsem se mu prvně musela ukázat, jestli nemám výstřih a když nemělo, tak řekl že je pěkný... když mělo mlinkatý výstřih, nesměla jsem ho nosit... no a já kráva v tomhle žila 5 let!!!!!! vždy jsem si říkala, že jsou na tom ženský hůř, že mě nebije a tak... ale pak začal žárlit i na mého dědu atd...
Naštěstí jsem v té době odjela na chvíli pryč a poznala jsem ted již svého manžela, kterého nade vše miluji a jsem blbá husa, že jsem s bývalým byla tak dlouho... ale kdybych nebyla, tak nezískám takové super zkušenosti a nepoznám svího nejlepšího muže..
Takže za mě - ruce pryč, nech si potvrdit že je otce, ať platí alimenty a přestřihni kontakt... mě se moc ulevilo!!!
Pane bože, někdy se fak nestačím divit, jací magoři existují.. 😒 😀 I já, stejně jako pincola, pochybuji o duševním zdraví takových týpků...opravdu hrozné nechat si udělat fotky...to opravdu stojí za celoživotní vyčítání...pokud se člověk není schopen srovnat s takovou blbostí, jak by asi zvládl nějaké skutečné životní mezní situace a problémy..holky mají pravdu, rychle od něj pryč, ten ti oporou nebude 😉
je mi te uprimne lito a toho co te potkalo.. mozna to tak nevypada ale opravdu ti bude lip bez nej.. jako ze vyhazovat tanga? a ze nepujde k dr s tebou kdyz na tebe dr sahne? on je magor.. promin.. ale fakt utikej daleko od nej.. to ze od nej nevydrzis delsi dobu .. to si myslis ted.. on te jen vysava.. urcuje co budes delat nebudes delat.. kdo se na tebe muze podivat nebo sahnout.. co se tyka foceni profi.. paneboze.. vsak to je jako kdybys ti vadil kdyby tvuj byl gynekiolog a brala bys ze ti zahyba kazdy den v praci.. at se probere.. mozna by ti pomohlo si najit praci jinde.. pac kazdodenni kontakt tomuhle nijak neulehci.. hodne sily
Okamžitě od něj ruce pryč! Tohle povede jen a jen psychyckýmu a následně i fyzickýmu teroru. Pokud ti nezáleží na tobě, tak mysli na to malý. Jak by bylo tomu dítěti kdyby tě vidělo na podlaze zlomenou a nešťastnou? Určitě ať tě finančně podporuje a pokud bude chtít, tak i s dítětem ať se vídá, ale ty s ním omez kontakt jen na "profesionální".
Jinak ti přeju hodně sil a kuráže. V něčem takovým žila moje kamarádka a řeknu ti nebylo to dobrý ani pro ni a ani pro děti.
Ahoj hoky, děkuju vám všem za podporu. Včera a dnes to zvládám celkem v pohodě. Byla jsem u rodiny na návštěvě a tak mě taky načerpali pozitivní energií, že jsem se na něj dnes mohla v klidu podívat a ustát ty jeho pokusy o důvěrnosti. Nebyla jsem ani hnusná, prostě jen nad věcí, ikdyž by bylo tak lehké a pěkné se stulit v jeho náručí.
Dokud se nestal ten incident, mohla jsem se o něj opřít jako o skálu. Ale teď?!? Fakt nevím, co se pokazilo.
Zítra jdu do další poradny, už se těším, že mimčo zase uvidím.
@eficenka - on zase až tak nežárlil, mohla jsem si chodit v čem jsem chtěla a sem tam mi řekl, že mi to moc sluší. A to jsem měla třeba černé tílko, ze kterého mi vykukoval pupík a šli jsme za partou do hospůdky, o výstřizích nemluvím. A to nejsem žádná modelka. Takže fakt mě překvapila jeho reakce. Nevím, kde se to v něm vzalo.
@pincola - děkuju, ale bylo to hodně brzo, takže ještě počítám, že by to mohlo být i jinak 😉
Ahoj.. radu nemám, ani jsem to celé nečetla, ..a asi ani nemusím, bo co jsem tak přelítla očima pár míst, je to, jako bych to psala sama. přišla jsem Ti jen vyjádřit podporu...
Vyslechla jsem si názor, že dítě má právo na oba rodiče (souhlas) a když je evidentní, že to tak nebude, dítě se nemá narodit.... Já jsem o potratu nepřemýšlela ani chvíli a je pravda, že jsem s tím přišla až někdy v pátém měsíci ( a to i v rodině a v práci) a tak mi bylo vyčteno, že jsem si já vybrala, že to dítě bude žít, tak je to jen a pouze moje věc, moje volba....ale velice rozumně se mnou probíral, jestli si vůbec umím představit, jaký to bude těžký být na vše sama (neumím, nezažila jsem....a vím, že skutečnost bude daleko náročnější než ty nejdivočejší představy)....jako racionálně jsem s ním tak nějak skoro ve všem souhlasila...kdyby se to ovšem netýkalo mě a mého dítěte. Ale zatím se vídat dál taky chce, ačkoliv v poslední době...nevím, no. Ale musím říct, že jsem to čekala...
No jestli najdu sílu, přečtu si, co holky radí, ale asi spíš ne🙂...