Ahoj holky, chodím sem již dlouho, ale pro tento účel píši anonymně. Snad chápete...Momentálně řeším, zda odejít s dětmi od manžela nebo ne. Důvody nemá význam psát, protože slovy to člověk stejně nevystihne tak, jak to skutečně je. Zajímal by mě ale názor žen s odstupem času třeba po 5ti, 10ti letech, co se tak rozhodly. Hodnotíte to jako správný krok nebo litujete? Případně, co doporučujete všechno udělat, aby toho člověk nelitoval a neříkal si, ještě jsem mohla zkusit to a ono..postě člověk má někdy pořád v skrytu duše naději, ale vše má svoje hranici, jen nevím, zda jsem schopna tu hranici rozeznat.
Ještě bych jen dodala, že v tom není nic patologického ve smyslu násilí, alkohol, drogy, nevěra...spíše nesoulad, odcizení, odlišné představy, komplikované povahy....
@lucyvivien To samozřejmě víme oba, že to není OK. Jenže právě nejsme přesvědčeni na 100%....pořád je tam takové co by kdyby...prostě pořád to tam hlodá, jenže ono to tak může hlodat do nekonečna.
@utajena13 odcizení?? no tak je jasné, že ve vztahu to po desíti letech nebude jiskřit jako na začátku, ale zapracovat se na tom dá... musíte jen oba chtít 😉 odlišné představy?? vztah je o kompromisu, ale musí je dělat oba dva!! komplikované představy?? - u nás se říká, že každé hovno má svoje muchy (omlouvám se za ty výrazy)
@utajena13 tak já budu možná za divnou , ale pro mě je divné a nepřijatelné soužití páru jen čistě z duvodu ekonomických, nebo kvuli dítěte nedej Bože ze zvyku..děti všechno vnímají i vztah matky a otce ,dle toho si vytváří představu fungování bud. rodiny. Myslím, že každý má právo být ve svém životě štastný 😉 jo a pokud to nezkusíš , zas tě bude hlodat, že si to nezkusila, pořád bude něco .... 🙂
chtěla bych jen dodat, že naše povahy byly naopak příliš stené 😀 u nás byla prostě občas itálie 😀 😀
@utajena13 já se obávám, že na stoprocent si člověk není jistý nikdy... resp. já to nedokážu ani teď po roce a půl co jsem utekla od otce Nikol, byl muslim, zpočátku super, tedy asi taky dva roky, pak jsem otěhotněla, od té doby peklo .. i pro mě i pro malou, domácí násilí ne, ale žárlivost, vydírání, malá ve dvou letech plačtivá neřekla ani máma .. odešla jsem, mám už rok přítele, s malou jsou v pohodě, ona je šťastná, ale stejně to ve mě nikdy nepřestane hlodat, to že jsem rozbila rodinu, protože to špatné má bohužel člověk tendence zapomínat.
U Tebe nevím, těžko říct, nemáte nejspíš žádné zásadní problémy, prostě to vyšumělo ..jenže budeš hledat nového partnera časem a po dalších letech to vyšumí zas a budeš stát před tím samým rozhodnutím - teda nemusí se to stát, ale být na tvém místě hodně o tom přemýšlím, než od něho odejdu. Zkoušela jsi s ním o tom mluvit otevřeně? Nebo cotřeba poradna? Nebydlím u vás a neznám vaše rodinné poměry, ale bořit rodinu dětem, k tomu už bych potřebovala mít vážný důvod... ale pokud máš být celý život vyloženě nešťastná, je to vážně těžké. To jsem ti ale moc neporadila viď 😕
@lucyvivien To máme nastaveno stejně...chceme být oba spokojeni, a chceme, aby se to odrazilo na dětech. Je jasné, že když nebudeme, dětem nefungující vztah neprospěje...ale jak už jsem říkala, je tam pořád taková nějaká naděje, představa, že to nevzdáme, jen jsme momentálně v koncích a v začarovaném kruhu....proto je to tak těžké se rozhodnout.
@sonia79 O vyšumění nejde, těch problémů máme dost, jen ne těch patologických, kdy by to bylo podstatně jednodušší. Ale je to přesně tak. Bije se ve mně to, zda rozbít rodinu a být možná šťastná anebo rodinu držet za každou cenu a být nešťastná....při tom je tam ale pořád ta naděje, že to bude lepší, protože oba cítíme, že to špatný je a nechceme to..jen se z toho nedokážeme vymotat a neumíme si pomoct. Když o tom mluvíme, spíše si jen ublížíme, protože se oba cítíme ukřivděni, nepochopeni...takže ona se asi přímo ještě nabízí zkusit pomoc odjinud, jenže ještě před časem to bylo odmítnuto.
@utajena13 napadá mě napsat tak to zkus rozseknout a uvidíš ..ale nevím, měla bys třeba načas kam s dětmi odejít? viděli byste oba, buďto se vám bude oběma stýskat a po čase se k sobě vrátíte, nebo budete fungovat lépe a pokud se domluvíte na výchově, bude to třeba vážně lepší .. není třeba hned se rozvádět a dělat tlusté čáry.
Já odešla bude to za chvilku 9 let ,holce byly 2 roky. Nikdy jsem toho nelitovala naopak několikrát jsem si říkala díky bohu že jsem se odhodlala,Ted jsem podruhé vdaná mám další dvě děti a jsme spokojeni.
@utajena13 myslím že řeší, ukáže se, jestli má cenu za váš vztah bojovat nebo ne, jestli si budete chybět nebo se vám naopak uleví. Mysli na děti, pokud máte doma dusno, přenáší se to na ně a víš sama, že to jim nic dobrého do života nedává. Pokud budeš moc dlouho přemýšet a nepodnikneš nic, nikdy se to nedozvíš .. nebo aspoň tu poradnu.
@lucyvivien z jedné strany s tebou souhlasím, ale z té druhé...přece jako matka nemůžeš každých třeba 5 let měnit partnera jen proto, že už s tím stávajícím nejsi tak moc šťastná, že to první krásný vyšumělo a ty to potřebuješ ke štěstí apod. taky nejsem zastáncem, že spolu mají lidi zůstat za každou cenu jen proto, že mají hypotéku nebo děti...všeho s mírou...ale zase pokud je spojuje něco takovýho, tak je o to víc důvodů se nerozcházet kvůli každé "blbině" a trošku o tu rodinu bojovat!
@blahova_andrea to jo, ale to já nevím do jaké míry mají co společného atd... taky je otázkou, zdali jsou tam ještě nějaké city atd... to je hodně těžké, v tomhle tazatelce nejspíš nikdo neporadí, jelikož ona sama se musí rozhodnout co a jak ve svým životě 😉
@lucyvivien neporadíme ji už z důvodu, že toho nechce moc prozdradit, tohle je takové kdyby ryby
@lucyvivien
@chris_n Holky, v tomto mi fakt nikdo nemůže poradit, tohle si musím rozhodnout sama, proto ani nechci psát důvody....spíš mě zajímaly zkušenosti, co se rozhodovaly podobně, zda toho litují nebo ne, a co případně vše udělat, aby toho člověk litovat nemusel.
A co zkusit treba na tyden, 14 dni odjet nekam mimo domov na dovolenou? Sama s detmi, pro utrideni pocitu. Zajdete si na vylet a az budes koukat na neco hezkeho, hned budes vedet zda te napadne "je, tady je pekne, kez by to videl i muj muz" . Treba poznas, ze se ti po nem styska a detem taky a budes mit alespon jasneji v tom, ze city tam stale jsou a stoji za to za vztah a rodinu zabojovat.
Nebo poznas, ze ti vubec nechybi, ani jednou se ti nezasteskne a celou dobu budes mit pocit svobody a vubec se nebudes tesit az se zase uvidite. Pak je to sice smutne, ale treba to take pomuze
@utajena13 Tuto situaci jsem si zazila, odesla jsem a nezalitovala ani jednou, i kdyz zacatky nebyly lehke. Pokud je ten vztah opravdu nefungujici, tak nema cenu to protahovat.
Ale doporucuju samozrejme nejprve zkusit kratsi odlouceni, a i tu poradnu. Pokud vam psycholog nepomuze problemy vyresit, muze vam alespon pomoct se v dobrem rozejit, coz je hodne dulezite, kdyz jsou v tom deti.
@utajena13 už jen to, že tě napadla tahle myšlenka, je dukazem toho, že něco není ok. do jaké míry , to já neumím posoudit, pokud nevidíš jinou možnost než odchod, tak dle toho konej...já sama za sebe mužu říct, že odchod od partnera s dítětem byla jedna z nejlepších rozhodnutí v životě, ale musíš být o tom 100 % přesvědčená 🙂