Rodiče se nám pletou do výběru jména

lucijan11
14. lis 2013

Dneska tu mám plodný den a zakládám už druhé téma 😀

Čekáme nejspíš holčičku a už teď se děsím výběru jména. Máme s manželem určité favority a už dopředu vím, jaký to bude boj s mými rodiči, hlavně s mámou ☹ vím, že je to naše dítě a že o tom rozhodujeme my, nebráním se vyslechnout si nějaký tip, doporučení, nebo názor ale tohle mě dopaluje a neumím se proti tomu moc bránit 😒
když jsem se s našima nebo s mámou bavila o tom, že co kdyby to byla holčička (a oni nevědí, co to bude, nikdo to nebude vědet až než se narodí, jenom my) a o jménech tak ona mě hned začala přesvědčovat, ať dám jméno po ní a když to nechci aby byla jako po ní, tak ať to udělám aspoň pro babičku jmenují se stejně(mamčinu mámu, je to ta nejlepší babička na světě a i mamka je zlatá, moc nám pomáhá, ale mají takové hrozně běžné typické ženské jméno, ještě mi přijde i takové zastaralé, jako není ošklivé ale prostě ho svoji dceři dát nechci) a když se tvářím, že ne, že nechci tak hned začne tak si dej co chceš mě je to jedno a že se o to nebude zajímat a za chvilku zase ať teda udělám kompromis a dám jí dvě jména jako např Aneta Zdena (teď jsem napsala co mě první napadlo, takhle se nejmenuje) a je to a to jsem také nechtěla a teď už o tom začínám uvažovat snad jen aby byl klid, jsem na to hrozně slabá a hloupá, říkám si, že to by mě neubylo a to první jméno si dám jaké chci, ale zas na druhou stranu, proč bych se měla podřizovat a dělat něco když to vlastně nechci? Nejhorší je že i táta mi to říká, takový řeči jako co pro tebe máma za celý život udělala a ty jí nedopřeješ ani tuhle radost ☹ a já místo abych to hodila za hlavu se tím trápím. Z rodičů (hlavně z otce) mám respekt a to je myslím si ten hlavní problém, že jsem je vždycky skoro ve všem poslechla a najednou se skoro "bojím" pojmenovat si svou dceru tak jak chci já, což je strašně absurdní když to vidím černé na bílém, ale těm pocitům snad i provinění uvnitř sebe nějak nemůžu zabránit 😒 já už jsem takový magor že si představuju jak jim budu volat z porodnice, že se jmenuje tak a tak snad se budu bát to říct. Přitom by jim mělo snad jít hlavně o to, že bude zdravá a v pořádku a ne o to, jestli to bude Róza nebo Líza. Vím, že si nakonec všichni zvyknou, ale když oni jsou tak zásadoví, že si říkám, že mi řeknou tak nás to nezajímá, přitom to řekne jen největší hlupák a oni sami by přeci neměli chtít, aby jejich dcera udělala něco jen proto, že to tak chtějí oni ale ona to tak nechce. Manžel je při mě, při nás, říká ať se na to vykašlu a že je to jen a jen naše věc. No je to blbá situace, ale hlavně uvnitř mě, nevím jak se těch pocitů zbavit 😒 nevím jestli měl někdy někdo podobné problém, ale budu ráda za jakoukoliv reakci

orangis
15. lis 2013

Ahoj, souhlasím se všemi - jméno si vyberte s manželem sami, určitě se nenechte žádnými řečmi tlačit do kouta! Pokud příbuzní nemají dost rozumu, aby pochopili, že je to Vaše věc, prostě to s nimi přestaňte probírat, konečné jméno si nechte pro sebe a oznamte jim ho až se mimčo narodí. A pokud máš skoro strach zavolat po narození rodičům, jak se malá jmenuje, domluv se s manželem, že to udělá on! 😉 Prostě pak zvedne telefon, zavolám tvým rodičům a řekne jim: "Tak vám milí prarodiče oznamuji, že Gertruda už je na světě! Obě holky jsou v pořádku. Konec zprávy." 🙂
A jen tak mimochodem, věř, že žádným jménem by ses nezavděčila všem! Na každé jméno má někdo něco. A hlavně, výběr jména Vašeho dítěte není o tom se někomu zavděčit nebo za to být chválen. Jen Vy víte, jaké jméno je pro Vaše dítě to pravé. To, co Vám ostatní podsouvají, je jen to, k čemu sami neměli odvahu nebo příležitost. A to je jejich problém... NEDEJ SE!

coopanka
15. lis 2013

Taky me tak napada (v souvislosti s prvnim tematem, ktere jsi vcera zakladala - o zklamani z pohlavi holcicky), jestli to zklamani nemohlo mit prapuvod v tom, ze ti jmeno pro holcicku chteli vnutit a tim, ze bys mela chlapecka, citila bys vetsi volnost a moznost se bez vycitek nadechnout a rozhodovat konecne sama za sebe. I do takovych stavu muze citove vydirani privest.. kamaradka mela hodne podobnou situaci,taky se ji vysmivali kvuli jmenu pro chlapecka.. proto se ho "bala" mit..nakonec ma holcicku. Ale pokid jsou lidi z okoli malicherni, vzdycky si najdou nejaky novy duvod. Tim,ze das jmeno, ktere zvoli oni, nebudes mit klid tak jako tak nikdy.Bude to dvojnasobna prohra.
Mimochodem, my u 1. vedeli pohlavi a rekli jsme ho predem i se jmenem, od ktereho nas marne zrazovali.U 2. jsme opet vedeli pohlavi i jmeno,ale nerekli jsme nic,az po porodu a smitec!🙂

carodejnice
15. lis 2013

Když jsme čekali naše dvojčata, tak jsme do porodu nevěděli pohlaví. Museli jsme vybrat 4 varianty jmen a nikomu jsme je neřekli. Pro všechny bylo překvapení jak jméno, tak pohlaví 🙂
Ale nátlak ze strany tchána, abychom v případě kluka dali jméno po něm a vlastně i po tatínkovi miminka (originálně se manžel jmenuje po tátovi), tu byl. Prý rodová tradice!!! Tradice jak noha, když se tam jmenuje manžel a jeho otec, jinak nikdo. Slušně jsme jim vysvětlili, že jsme se s manželem dohodli, že jména nebudou ani po mě, ani po něm a ani po nikom z příbuzenstva, aby se nikdo necítil ošizen. Chvíli prskal, ale pak se s tím smířil. Zkuste to taky mamince vysvětlit, že nebudete dávat jméno, které už v rodině je, že chcete, aby se jmenovalo jinak.

kaculinek1
15. lis 2013

Jak jsem pochopila, z prvního příspěvku, ty se taky nejmenuješ po babičce - maminka si také dala jméno podle svého, proč ne ty? Jediný kdo do jména má co mluvit jsi ty a manžel. Neměj výčitky, do porodu se tomu tématu vyhýbej, pak jim slušně oznam, že jméno si vyberete sami, oni to párkrát okomentují, ale když to jednou bude třeba Liduška, tak to bude Liduška a hotovo nic s tím nenadělají, stejně z ní budou úplně mimo i kdyby to byla Brundimíra 🙂 Taky čekáme hočičku, jednou jsem řekla, že se mi líbí Viktorka, naši to okomentovali, že bude řvát u splavu, ale příští týden se ptali, jak Viktorka 😀 No nic musela jsem vysvětlit, že manžel prosadil Lucinku, když už jí chtějí oslovovat 🙂 Oni si zvyknou, uvidíš. Nebude to z jejich strany vůbec tak horké, jak to vidíš ty, zbytečně se stresuješ a to neprospívá tvé holčičce. Uklidni se a nepodléhej, jméno dítěti dáš jen jednou. A ještě jedna věc - mám malého brášku(11), jméno bylo vybrané , pěkné moderní, nakonec máma podlehla tátovi a jmenuje se Stanislav - no co vám budu povídat, mají to pořád na talíři že chce být třeba Péťa 😀 Takže jí dej jméno které budeš milovat, aby ho mohla milovat i ona!!!

evikmi
15. lis 2013

souhlasím tady se všemi, vaše dítko, vaše rozhodnutí, chápu, že je to těžké, ale přece jen je to tvoje dítko 😉 babička je jen babička 😉

já zas "řeším", že mi do toho chce kecat tchýně ... :-/ už před lety, když jsem byla poprvé těhotná, tak hned měla rozhodnuto, že když to bude kluk, bude se jmenovat po jejím otci( který už tenkrát nežil, ani jsem ho nepoznala) - František - nikomu to jméno nevymlouvám,ale mně se nelíbí a taky jsem to tchýno řekla. byla velmi zlá a sprostá, že jsem nevděčný hajzl atd.... no bylo prostě zle..... takhle to bylo ale se všemi mými těhotenstvími, dokud švagrová neotěhotněla a samozřejmě tchýně si prosadila svou. nezapomněla samozřejmě mi říct, že aspon díky někomu se zachová tradice - přitom ona sama má dva syny a ani jeden není František :-/ momentálně jsem těhotná, sice na začátku, ale i tak samozřejmě přemýšlím nad jmény. chlapecké mám vymyšlené od dětství a na holčičku jsem poprosila moji mamku, zda by nějaké nevybrala...... nechtěla, že bude zle u tchýně,ale řekla jsem jí, že jí do toho nic není, vybrala dvě a že už si máme vybrat s manželem mezi nimi,ale když si vyberem jiné, vůbec jí to nebude vadit ..... a v tu chvíli jsem se rozhodla, že dám jméno po mamce 😉 ale nikomu jsem to ještě neřekla 😉 nemá žádné rodinné jméno, je to klasické české jméno, které když zavoláte do davu, otočí se asi spousta žen,ale nevadí mi 🙂 já mám taky hrozně všední jméno
přesto bych se nenechala do ničeho nutit... udělej si jak uznáš za vhodné ty a tvůj manžel 😉 tohle ti nemůže nikdo vyčítat 😉

superkousky
15. lis 2013

@lucijan11
Dej jméno podle svého a na nikoho se neohlížej.
Já to neudělala a už rok a půl toho lituju 😉

kopretina77
15. lis 2013

my jsme měli s manželem štěstí,nikdo nám do výběru jmen nemluvil,a i kjdyby,nikdy byh se nanechala ovlivnit.a co nesnáším,je dávat jména po rodičíh,pak je to např.velký Honza a malý Honza.

zuza01
15. lis 2013

@lucijan11 My jsme asi ve 20 tt oznámili, že to bude holčička Amálka. No, to bylo něco. Babička prohlásila, že se tak jmenovala její tchýně a že byla zlá. Pak přišla s tím, že se tak jmenuje buldoček Jiřiny Jiráskový 😀
Takže začal maratón a všichni nám vymýšleli jména, Nelinka, Maruška, Rozárka... Máme Amálku 😉

anien
15. lis 2013

My jsme teda problémy neměli, ale když jsem řešili jména pro našeho Maxe, tak taťka zavzpomínal, jak vybírali jméno pro mého bráchu. Brácha se jmenuje Filip a u nás na vesnici takové jméno nebylo a děda z toho byl dost v šoku. Prej to bude chudák a kdesi cosi, dokonce jim prý nabídl i peníze, když mu to jméno nedají 😀

madrilena
28. lis 2013

no, to je situace; já si ale trvám na svém; rodiče naštěstí nechtějí jména po nich, jen si myslí, že ty, co máme oblíbená, tak jsou moc extravagantní.... jenže oni dali jméno mě a já dám zase jméno svému dítěti, takže to bude kompromis mezi mnou a partnerem; v Tvém případě je to o něco horší, protože chtějí jména po nich, ale určitě bych si trvala na svém

katharinka4222
30. lis 2013

@lajla Nic si z toho nedělej 🙂 Mě je 25 a můj taťka mi ještě teď ze srandy říká Vašku :D Dřív mi to taky vadilo,ale už jsem si zvykla a dokonce na to i slyším :D Ken doufám, že to nepřenese i na moji malou 😝

zuzi.111
30. lis 2013

Rada, jak si zjednodušit život = prostě to s nima neřešte hned od samého začátku a máte o starost míň. 😎

rituska88
11. led 2014

@lucijan11 Já když jsem zjistila, že jsem těhotná, nechtěla jsem znát ani pohlaví miminka. Ale přítel mě tak dlouho přemlouval, až jsem svolila a nechali jsme si to říct. Nejdřív jsme se dohodli, že si to necháme jen pro sebe, ale nakonec rodiče byli tak zvědaví, že to z nás vytáhli a pak už se to postupně dozvěděla celá rodina. Všichni mysleli, že budeme mít holku a dokonce si ji asi i víc přáli, ale bohužel tohle neovlivníme - čekáme kluka. Mně to teda bylo úplně jedno, hlavně, ať je zdravý. Se jménem taky problém - nejdřív jsem řekla, že si vybereme my a ostatní se to dozví až se narodí. Jenže jsem se prořekla a už to jelo. Holka měla být Terezie nebo Veronika - naši s tím neměli vůbec žádný problém, řekli, že jsou to hezká jména, zato tchýně mi hned vpálila, že než se malá ve škole podepíše, tak se chudáček natrápí . Je učitelka a prosazuje striktně k delšímu příjmené krátké jméno, přitom příjmení je Absolonová, což není tak strašné, a začla nám navrhovat ať dáme Ivu nebo po mně Janu, což jsem teda řekla, že v žádném případě. Pro kluka jsme vybrali jméno Josef (po našich tatíncích). Můj taťka byl pro, zdálo se, že mu to i udělalo radost, tchýně s tchánem se tvářili, že jim je to jedno, ale tentokrát začla protestovat mamka - že nám do toho nechce mluvit, ale že by teda osobně dala jiné jméno, že ten Josef se jí moc nelíbí...navrhovala Lukáše, Aleše, Radima, Davida - hezká jména, ale každé mám spojené s někým jiným z rodiny a prostě vždycky jsem si říkala, že jestli někdy budu mít syna, bude po taťkovi Josef. Nakonec zviklala i přítele a ten mě teď přemlouvá na Lukáše nebo že se ještě podíváme do kalendáře, jestli nás nenapadne nic jiného. A to jsem ještě zapomněla dodat, že jak bylo jasno, že je to fakt kluk, začli i tchánovci namítat proti Josefovi a tchýně navrhuje Víta nebo Vladana - k příjmení se absolutně nehodí a to jí je tentokrát jedno. Hlavně, že když rodila ona, měla tolik fantazie, že dceru pojmenovala po sobě, syna po svém bratrovi (který už měl taky syna stejného jména)...akorát teda druhého syna (mého přítele) pojmenovali originálně Jiří 🙂 Takže naprosto chápu jaké dilema teď řešíš, mám to podobně, ne že bych se musela někomu zavděčit nebo něco, ale prostě bych byla ráda, kdyby se jména líbila všem v rodině a ne aby pořád někdo protestoval. Myslím, že jsme si to měli nechat pro sebe a nikomu jména neříkat a udělali bysme líp.

sedmiteckas
11. led 2014

@lucijan11 ahoj, jak píše víc holek tady, nenech se citově vydírat (a bohužel od rodičů). Teď řešíte "jen" jméno, ale později, až se malé narodí, to budou další věci běžného fungování - proč malé neoblečeš to a to, proč nechodíte tam a tam, proč jí nekrmíš tím a tím, proč ji neuspáváš tak a tak... do toho všeho ti, dá se odvodit, budou rodiče mluvit, když už teď takhle vyvádí kvůli jménu. Zapracuj na tom, jsou to sice rodiče, které všichni bezmezně milujeme a vážíme si jich, ale i tady existují určité hranice. Pokud to oni nepochopí, je to JEJICH problém, ty se za to nemusíš cítit nijak špatně.

1velrybka
11. led 2014

@lucijan11 Ahoj, teď jsem si přečetla tvůj "problém" a musím říct, že mě to tak trochu pobavilo - ne snad proto, že bych to chtěla zlehčovat, ale proto, že řeším něco hodně podobného, jen tak nějak opačně. S našima a s babičkou mám úžasný vztah, jsou skvělí, jsem moc ráda, že je mám. Jsou to nejlepší rodiče a babička na světě🙂 Taky čekám holčičku a termín porodu mám jen o 2 dny déle než ty 🙂 A rozhodla jsem se, že holčičku pojmenujeme po babičce. Manžel s tím souhlasí, jméno se mu taky líbí. Jenže právě babička a mamka s tím zásadně nesouhlasí, že prý je to hrozné jméno a že to dítě bude chudák, že mu to přece nemůžeme udělat a snaží se mě přemlouvat. Ostatní (taťka, sestřenky, tety, kamarádi) říkají, že jméno se jim líbí. Měla jsem ještě jednu "náhradní" variantu, ale s tou jsem neuspěla ani u rodiny, ani u přátel. A jsem ráda, protože opravdu chci to jméno, které má babička. Na jednu stranu samozřejmě nechci, aby měla takové jméno,kvůli kterému by nějak trpěla. Ale vážně si nemyslíme, že to jméno je škaredé. Každý má jiný vkus a pro někoho je jedno jméno hezké a druhé škaredé a pro někoho naopak. Nejdřív jsem hodně přemýšlela, že se v tom přizpůsobím a poslechnu mamku s babičkou, hodně na ně a na jejich rady dám, ale tentokrát prostě ne. Jo a taky se tak jmenuje manželova babička - její reakce byla obdobná - to nééé, to tomu dítěti nedávejte....
Ještě by byla legrace, kdyby se jednalo o stejné jméno, jaké ty dát nechceš 🙂

1velrybka
11. led 2014

@lucijan11 Já bych to u tebe tipla na jméno Anna - bývalo za našich babiček a teď je zase hodně v módě. Já ho měla taky v "nejužším" výběru, jmenuje se tak druhá manželova babička. Ale roční Aničku má bratránek a tak nějak to druhé jméno to prostě vyhrává 🙂

lucijan11
autor
11. led 2014

Moc děkuji všem za reakce, Anna to není 😀