Rozchod s partnerem. Teď mi chybí

kopilec tak tam asi niet o com...mozno pauza?ze by si uvedomila ze jej predsa len chybas?len ci to ty dovtedy vydrzis..tam uz je moznost len ,,hop alebo trop,, ☹
a nemoze v tom byt niekto iny?? 😒

prepac,to si asi nechcel pocut,je mi to luto,ale sme 2 co sme sa zhodli(s mackou),nieco na tom bude 😒

Tak mne to je jasne ja som povedal ze pojdem prec aby mohla v klude premyslat ale manzelka nechcela aby som odisiel . Takze neviem co mam s toho dedukovat. Ja som jej uz povedal vsetko a spravil vsetko aby sa to zachranilo ale od nej som este nic nepocul len to ze sa nevie rozhodnut co chce. Ked mi dala tu pusu tak som cakal taku normalnu na pery ale takyto vykus mi nedala ani ked sme boli cerstvo zobraty. Toto bola pre mna pusa pus tak ma to zmiatlo lebo mi taku chcela dat sama. Ja som to necakal. 😖

nuz tazko to hodnotit pusu ti dala, ale ,,ak nic necitila,, tak neviem..
a vy ste brali koli detatu?ste cakali?teda,ked pises,ze ti nedala ,,taku pusu,, ani ked ste boli zobraty 😖
neviem,fakt cosi mi na tom nesedi,je na tebe kolko sa das citovo vydierat,tymi,,super pusami,, ale ja by som urobila razny krok nech sa rozhodne a nech vidi,ze niesi ,,tlcik,,(prepac za vyraz) ktory sa da vodit za nos a mozno ju to fakt rozkyve,v tvoj prospech 😉

Tak brali sme sa z lasky, dietatko este nemame takze asi to je ten problem. Ale neviem preco sa to vsetko deje lebno sa to stalo zo dna na den toto cele.

mozno niekoho stretla,mozno sa to dialo,len ty si to nevidel,bo si to nechcel vidiet.. 😒
tak si este raz sadnite a pokecajte a razne jej naznac,ze nebudes ako trulko(prepac zas za vyraz) cakat 😒
neviem ako dlho to teda trva,mozno to fakt chce len cas a odstup od seba..na par dni,tyzdnov 😒

Tak zase na tolko ju poznam ze viem ze by si nic nezacala, nema taku povahu. Akurat u nej jeden nikdy nevie co sa jaj prehana hlavou. Nikdy moc nic neriesila len naznacila a to bolo vsetko, a ked som chcel zistit o co ide nepovedala mi to. Teraz to co mne vycitala robi sama. A kolko to trva... trva to uz 6 meciac. Ale ja ju strasne milujem len nejako ona mi vravi ze ze ku mne nic neciti. A nevim ci nic necitila pri tej puse lebo ked nikomu davam francuzaka minutu tak to neni len tak. Kebi chcela zistit co citi ku mne stacila by jej podla mna normalna pusa na usta a nie ze mi tam supla po 5s jazyk a to sama a potom nic neciti. Zase ja nejsom tez s marsu. 😉

Tvá žena je fakt zvláštní...To nevím,já se s chlapem kterýho nemiluju nelíbám a nespíme spolu,je mi to silně nepříjemný....takže s manželem už už nějakej ten pátek.....

kopilec,podľa toho čo píšeš je najvyžší čas sa zobrať a ísť o to viac,keď to ona nechce ,aby si odyšiel.Nech vidí,čo môže stratiť.Ako ,nehnevaj sa ,ale ozrejmi mi,kôli čomu sa dá milovať takýto človek,nič poriadne nepovie,nevyjadrí sa ,nevie čo chce,neváži si ,čo má,preč od nej aspoň na chvíľu,až sa spamätá,lebo sa budete krútiť dookola,a nikam to nepovedie.Nehnevaj sa som možno drsnejšia ako by si chcel počuť,ale toto ma vždy zodvihne zo stoličky,takýto nemastný-neslaný vzťah.Prečo si ľudia nevážia čo majú 😠 😢

já jak to tady i jinde čtu,tak jsem asi zapomněla absolvovat nějakej kurz s názvem Jak si omotat chlapa kolem prstu.....já to s nima asi fakt neumím....(jsem upřímná,říkám věci na rovinu-možná až moc a třeba moc brzo,nebo co,nehádám se a nedělám scény a stejně to stojí v mým životě za pendrek....kdo dělá potíže,je na tom líp? 😲 )

astrane nemyslí si ,že kedˇsi úprimná ,to je dôvod na zlyhanie.Ja som tiež úprimná a poviem na rovinu,čo na srdci to na jazyku a môj muž to iste.Problém je,keď ľudia spolu nehovoria,ako je aj prípad Kopilcovej ženy.Veď len rozhovorom môžeš riešiť problémy.Keď o probléme nehovoríš,to neznamená,že nie je.Len sa potom navyšuje až začne byť neriešiteľný.A žiadná z nás nemá patent na šťastný život.Vzťah sa musí budovať a pestovať.Ale tiež musí mať pevný základ,aby sa ti nezrútil.Je to ťažké,treba robiť aj kompromisy vo vhodnej chvíli,byť nekompromisný keď ide o niečo,čo očividne ohrozuje vzťah.Veľa konkretného si nenapísala takže len toľko.Drž sa!!! 😉

napsala jsem něco i do Nevím jak dál....a prostě nemám nějak představu,co si chlapi myslí a jak na ně....ani jak to z nich dostat....jsou úplně jiní a já jim nerozumím...a je jedno,co je to za chlapa...možná tou upřímností leckoho i odradím,má třeba pocit,že na něj moc tlačím,já nevím...nebo že si mnou může být jistý,když ví,že ho mám třeba ráda....prostě dělám něco blbě-nebo všechno....?

píšeš veľmi teoreticky,skus napísať neaku konkretnú situaciu,keď si spravila niečo,odozva bola zlá,takto ti je ťažko radiť,ani neviem o čo konkretne ti ide.Čo chceš vyriešiť

ja fakt uz nevim.nechapu jak se muzou v lidech tak rychle menit jejich pocity a nazory..pred dvema mesici jsem se rozesla s klukem,ktery byl o 4 roky mladsi a presto jsme spolu byli 2 roky.rozchod z my strany byl asi nezbytny.uz sem nemoha vedle nej ani sedet,nebo lezet.naprosto priserne mi lezl na nervy.stvala me jeho lenost,to ze nas vztah proste vysumiva.neak mi to nic nedavalo.kdyz jsem se s nim rozesla citila jsem najednou hroznou svobodu a lehkost.asi pred trma tydnama jsem ho potkala s jeho novou holkou.nedokazete si predstavit co to semnou udelalo.ja nevim je to jesitnost?nebo zklamani?najednou jsem ho zacala zase vyhledavat a mozna snad i milovat.nechapu to protoze jsem prece citila neco uplne jinyho.predevcirem jsem to nevydrzela a zavolala jsem mu.stravili jsme spolu noc,a bylo to moc silny a krasny.oba jsme breceli,hladili se a vlastne si rekli ze se porad moc milujem ale ze nejde vratit cas.ze spolu preci nemuzeme byt.uz jednou jsme se rozesli,vedeli jsme do jakyho stadia se nas vztah dostal.tak proc ted jsem chodici mrtvola,ktera jen breci a ceka na jeho zavolani?kdyz vim ze by to neklapalo.predstava ze je s ni,me naprosto zabiji.mam uzko v brise,porad brecim.rekl mi ze ji nemiluje,ze je s ni aby nebyl sam,ze s ni chtel lecit rozchod semnou.ze na me mysli kudy chodi,ale ze vratit nic nemuze.dohodli jsme se ze tomu dame volny prubeh,uvidime co bude dal.prosim vas,pomozte mi nekdo.nevyznam se sama v sobe.mam chut mu zavolat a rict ze bez nej asi nemuzu zit,ale na druhou sranu vim ze by to bylo hrozny ponizeni.myslim ze pravidlo nezajem dela zajem 100% funguje.vim ze bych ho tim urcite nepresvedcila,.a zaroven vim ze by nam to asi neklapalo.racionalne si vse oduvodnim,ale bohuzel citim to jinak.nejhorsi je ze se tohle ve me spustilo jen tim ze jsem ho videla s nekym jinym.myslim ze je to je uplne bezvychodna situace.

gabibi- tohle mi připomíná situaci,kdy dítěti někdo veme jeho oblíbenou hračku!první chvile,kdy si s ní začne hrát,je vzrušující,hrozně ho to baví-pak ztrácí postupně zájem,až ho ta věc začne nudit a nakonec ji zahodí.no-ale nedoj bože,aby přišlo jiné dítě a tu hračku si vzalo.Dostaví se vztek,frustrace a opět zájem o tu stejnou hračku!tohle je přesně chování mé tříleté dcery.a takhle to máš i ty s tvojím.
Nemyslíms i,že ho miluješ-je to jen žárlivost,protože někdo jiný ted má tvého přítele a to ti vadí!myslíms i,že kdyby se k tobě vrátil,opět se dostaví nuda,rutina a tebe to přesane bavit a bude tě štvát anudit jako před rozchodem.dobře vše promysli,proč to ted najednou tak cítíš.Hlavně se schop a zkus si najít nový smysl-třeba i nového chlapa.A třeba zjistíš,že opravdu to byla jen žárlivost,co cítíš k příteli-jinak nic víc.držím pěsti

prečo by vám to nemohlo klapať?poučili ste sa so svojích chýb,možno by to na druhý pokus aj vyšlo?

Já souhlasím s Andy2306,popsala to výstižně.A musím dodat, že jsem se v podobné situaci sama taky několikrát ocitla (nejen co se týče mužů 😀 )

Jinak když mi malá usne a já si občas pročítám na koníkovi tato "rodinná" témata-tak si vždycky uvědomím, jak jsem šťastná, že už jsme s malou samy a v klidu. Holky, těch hnusnejch nezdravejch vztahů je kolem mě poslední dobou nějak mooooc. A tady na koníkovi to samé.Ono když ženská potká opravdovou lásku a založí s ním rodinu a ten chlap si jí i s postupem času nepřestane vážit, chová se k ní a dětem krásně a je vše tak, jak má být, tak to musí být nádhera 😅 já to bohužel nezažila (doufám,že zatím 😉 ), ale po soužití s mým exmanželem a nahlédnutí pod pokličku spousty vztahů ostatních lidí, třeba i tady, mám v sobě definitivně jasno- než žít s někým, koho nemiluji a po jehož boku jsem víc času nešťastná než spokojená- je stoíkrát lepší být sama, třeba i jako samoživitelka, která obrací každou korunu.Tím nikoho k ničemu nenavádím, jen píšu svoji zkušenost- a věřte, že děti to "neviditelné" napětí a nelásku a neúctu mezi rodiči velmi dobře vycítí, takže kvůli nim se "obětovat" a žít v nefunkčním vztahu je pro ně spíše medvědí službou.
Omluvám se za takovou litanii, ale dnes po přečtení příspěvků od Berusenky, Andreasek,Millist,Astrane, Kopilec...nevím, jestli jsem na někoho nezapomněla....jsem prostě měla potřebu tohle napsat- a zároveň vám všem přeju, ať se situace obrátí k vaší spokojenosti, ať už se stávajícími partnery nebo bez nich 😉

kalu-děkujeme...budeme to potřebovat...
já zjistila,že se po 12 letech s manželem bojím už úplně všeho...že jsme neschopná,nic nezvládnu,selhala,jsem,když nejsem v manželství spokojená a neklape a toho,že když odejdu(nemám kam a ni peníze),že se nedokážu postarat o děti a přijdu o ně,nebo budou mít celý dětství zkažený,bojím se svých pocitů i sebe a nemám se za to ráda....a bojím se manžela,jeho reakcí a všeho okolo a nevím vlastně proč...☹
potkala jsem někoho,s kým se třeba časem nebudu muset bát....ale to je zatím ve hvězdách a raději si moc velké naděje nedělám (ale zamilovala jsem se a taky to těžce nesu,protože to jsem nechtěla...)
a tak jsem se rozhodla,že se už bát nebudu-holky,to je tak děsně těžký... ☹

tak z nové lásky asi nakonec opravdu nebude nic....zatím teda jen můj pocit,ale věřila bych mu...škoda...ale zase se mi tím život trochu zjednoduší....

Ahoj Astrane, co se stalo ? Teda jestli se ti o tom chce psát 😉 .

ahoj,no co by...moc jsme se poslední dobou neviděli a většinou jsem byla já ta iniciativní...tentokrát jsme nenapsala první a on nenapsal...naposled v sobotu večer,pěknou sms a pak už nic....nechtěla jsem to být pořád já,kdo se ptá a píše,tak najednou nic... 😖 přesto si myslím,že kdybych psala,tak jsme šli dneska na kafe...divnej chlap....evidentně mu až tak nechybím...a taky věděl,že jsem nemocná,tak jsem čekala,že se poptá jak mi je-marně ☹
kupodivu se z toho nehroutím...s tímhle totiž nic nenadělám,nemůžu nikoho nutit aby mě měl rád

mám ale taky jinou zajímavou novinku-můj první kluk mi nabídl,že když budu chtít,můžu i s dětma jít bydlet k němu na jak dlouho budu potřebovat,že na to jak jsem nešťastná se nemůže dívat...má malej byt,takže kdybych tam přišla se dvěma dětma,nebude mít vůbec prostor pro sebe-taková sebevražedná nabídka...vlastně mi nabídl vše co má a co může nabídnout...dost jsem se divila...(taky jsme si spolu už za ty roky co se známe lecos prožili a navzájem si i ublížili)...neviděli jsme se přes 5let...zvláštní...kdysi jsem věřila,že si ho jednou vezmu...

No,Astrane,tak ten "zaláskovanej" za to asi nestojí- dobře, že se z toho nehroutíš 😉 Třeba to byl jenom z tvý strany způsob "úniku"od toho , co máš doma, ne láska či poblouznění jako takové.
No a co říct na toho tvého expřítele ??? 😉 to je slovo do pranice. Jestli to myslí fakt vážně, tak k tobě musí mít moooc velkej vztah. A co cítíš ty ? 😉
Ale každopádně je to hrozně těžký rozhodnutí-hlavně kvůli dětem. Ale jestli jsi tak nešťastná, že si toho všímá už i okolí, tak s tím budeš asi muset něco udělat. Takhle by to být nemělo. Mně se to lehce radí, viď ? 😉 sama jsem s tím taky hrozně bojovala loni touhle dobou- a to jsem se nemusela stěhovat (domek,ve kterém jsme bydleli, byl můj) a i tak to bylo mooooc těžké. Můj ex si sice našel milenku a odstěhoval se k ní, ale potom si to rozmyslel a chtěl se vrátit a začal o mně bojovat, ale já už byla v tu dobu definitivně rozhodnutá a odmítla ho a on mi to dodneška nemůže odpustit. Zdraví mně jenom na půl huby nebo kloikrát vůbec ne, stále je na mně nepříjemnej (vidíme se jenom při předávání malé) a pořád mi dělá problémy s návštěvami malé (buď si ji má vzít a vůbec bez omluvy nepřijede anebo pořád mění temíny návštěv, posouvá to, prostě dělá naschvály).K malé se ale chová hezky a ona k němu jezdí ráda a vždycky ji vrátil v pořádku, takže to jeho chování ke mně neřeším. 😒 Ale pokaždé, když ho vidím, tak si gratuluji k mému rozhodnutí zůstat bez něj a vůbec nedokážu pochopit, jak sem se do takového člověka mohla někdy zamilovat.No, to už je ale out of topic.

Nehroutím,asi rpoto,že už jsme to nějakou dobu tušila a čekala že to tak dopadne...nemá nikdy čas...práce je pro něj na prvním místě a já myslím,že snažit se prostě musí vždycky oba...ale prožili jsme spolu pár hezkých chvil a já jsem za ně ráda

Myslí to vážně....já zatím nevím...je to bez podmínek..prý můžu zůstat týden,dva a třeba si to s manželem nějak urovnat...nebo pokud zjistím,že už si nic doma urovnávat nechci,tak tam můžu zůstat dle potřeby(v mém případě to znamená tak rok,protože nemám práci a mám mateřskou na 4 roky a dítě mi ve městě dřív do školky nevemou...)prý to se mnou vydrží🙂...známe se dohromady už 15 let...myslím,že mě má fakt rád...
A co já cítím k němu?...nevím...vždycky jsme ho měla moc ráda avždycky si všichni mysleli,že spolu chodíme(teda kdo nás neznal) a tvrdili,že takhle se k sobě lidi normálně nechovají🙂 a my spolu nechodili...pak teda ještě jednou,když se rozvedl,tak to vypadalo,že by to mohlo vyjít,ale já už byla vdaná a syn na světě a on to v sobě neměl vyřešený a bylo takový náročný...rozhodla jsem se tehdy pro jistotu a záchranu rodiny a tvrdě jsme na tom dva roky dřeli,aby to manžel za další rok apůl hodil za hlavu a začal se opět chovat jako vůl... 😠 😢

ale hodně mě tím překvapil,protože něco takovýho nemůžu čekat ani od vlastní rodiny a to je otec sám v třípokojovým bytě a pokud by mě manžel nemlátil,tak by mi nikdy nic podobnýho nenabídl...nechal by mě,ať si poradím sama pěkně si sním,co jsme si nadrobila...

taky teda nevím,jak by se tam líbilo klukům,jsou zvyklí na relativně prostorné bydlení v domku na venkově a šli by se mnou do jenopokojovýho bytu na sídlišti ☹ a taky by to syn měl cca 40km do školy...mhd a vlakem(chodí do druhé třídy) a na to abych ho denně vozila tam a zpět bych neměla finance....no je to boj ☹ 😢 😝

Každopádně je to od něj krásné gesto 🙂
I když já bych do tohoto asi nešla (pokud by to nebyla fakt nouzovka- agresivní manžel atd.) .V garsonce dva dospělí a 2 děti a navíc takhle daleko od školy synka 😒 Nedovedu si představit druháka cestovat samotného 40 km do školy- to by mi ho fakt bylo líto 😔
Ale jestli je to doma s manželem fakt neúnosný a chceš to rozseknout a tvůj kamarád ti je ochoten takhle pomáhat- co si s ním sednout a tu situaci probrat a třeba byste přišli na nějaké schůdnější řešení. Co třeba tvoje rodina ? Máš je někde poblíž ? Co nějaká kamarádka ? Nic jiného mně honem nenapadá. Odkud vůbec jsi ? Jen tak rámcově, jestli to není tajné. Kdybys byla tady poblíž, tak bych ti třeba mohla pomoci. Já jsem z rakovnicka.
Btw:až do 19 hod je malá u "tatínka", tak můžu psát, jinak většinou píšu jen po-o, když chrupe.

brno-venkov,on Brno 😉
je to 1+1,ale i tak je to malinký....já zatím teda nevím...vlastně ani nevím,jestli odejít nebo ne.Za sebe bych hlasovala pro odchod,ale za děti pro zůstat 😒
Manžel mě teda nebije nebo tak něco,ale naše vztahy jsou poněkud zvláštní 😒 ...jako když mě před dětma řekne nes-r,jen proto,že chci aby si o půl osmé vzali už pyžama a jim se to zdá brzo a syn si ještě přisadí-jo...nebo mi nedovolil se v sobotu vykoupat s tím,že můžu v neděli a ve středu,o šatech na ples mi řekne,že mě přece nebude ze svýho platit šaty,abych tam mohla š---t s někým jiným a pod...tak si myslím,že jako vzor chování pro děti taky nic moc...onehdá mě dostal-vzal si syna s sebou na procházku do lesa a on si roztrhl nohu o větev,zavázal mu to svou ponožkou a mě volal,ať vezmu do hospody obvazy a spol a ať mu to tam ošetřím...jenže já jela s mladším synem na zmrzku a vláček do města,tak jsme ještě dostala vynadáno,že nemůžu přece jezdit autem 10km na zmzku a mám jet okamžitě domů...neudělala jsem to,tak syn ještě přes hodinu běhal kolem hospody s tímto ,,obvazem"-máme to odtam domů cca 400m a kamarádka,co tam byla bydlí asi o 3 domy vedle-mohl jí teda aspoň říct...a já jsem ta špatná co nepřijela ošetřit syna do hospody...jemu by asi to pivo vypili nebo co 😠 ...O tom,že když spolu někam jdeme,tak mě tam buď nechce nechat samotnou,pokud už chce jít domů a já musím jít taky nebo naopak se urazí a odejde i s malým,když jdu třeba na záchod a já se vrátím a oni nikde...o tom už ani nemluvím,to je stndart...taky pořád říkjá dětem i mě vole a když si chtěli předevčírem pustit jinej film než on,tak rezignoval se slovy ,,Tak si to teda pusťte a nes---e mě a polibte mi pr... 😠 Slyšela jsem to do vany.
O nějakém společně tráveném čase nemůže být ani řeč-veškeré volno se musí podřídit potřebám psů a jeho...takže pokud chci s dětma něco podniknout,tak sama....na můj vkus se to nějak už nahromadilo a on moje výtky nebere vážně a moje problémy ho vlastně nezajímají 😠
Takže vpodstatě já mám dělat co on chce,případně sama s dětma a myslet si můžu co chci,stejně to nikoho nezajímá a přeháním 😠 Tak nějak můj momentální pohled na věc
Taky se neumím bránit,když něco takovýho řekne nebo udělá,nezmůžu se na slovo...jen hledím a nevěřím vlastním uším a očím
Rodina nefunguje,mám jen otce a moc si nerozumíme,bráchu daleko,stejně by mě nepodpořil a jinak nikoho....kamarádky jsou fajn,ale nikdo nemá volné prostory,navíc pro někoho bez peněz

jinak mám auto,takže tam bych ho třeba odvezla a zpátky by dojel...je na tohle fakt šikovnej-i tak jezdí autobusem už od pololetí první třídy a musí cestou přestupovat a to ještě koupí v pekárně po cestě rohlíky 🙂 😉
A pokud by byl rozchod definitivní,pak bych ho samozřejmě nahlásila do školy v místě....myslím,že by to nebyl problém...seznamuje se v pohodě a je společenskej

teda astrane přečetla jsem si tvé poslední příspěvky a to je fakt síla.já bych s takovým chlapem nemohla být ani zanic,to je šílený život.lituju tebe i děti,já bych s ním ani nikam nechodila,já nevím já bych ho prostě kopla do pr...e,až by mi nohu posr.l.jen jsem si ted uvědomila jakýho mám doma zlatýho chlapa.
u vás je to prostě šílený. 😖

není to tak zlý,jak se podle popisu zdá....nebo jsme prostě dávno zvyklá,tak mě to nepřijde? 😔