Špatné manželství? Co mám dělat?

@lu777 tak na to mám bohužel odpověď....

účty... platí něco on, něco já... dělíme se účty na byt patím já a telefony, on platí fond oprav v baráku a úvěr na motorku a měsíční nákup...pak účty v hospodě, opravu motorky a auta apod... já zase platím malou a vše okolo malé...

sex.... žádný a nulový už od porodu malé.. měla jsem problémy, šla jsem na konizaci ta dopadla špatně a teď čekám na výeldky a co mi řeknou dál, jestli mě nečeká další konizace... ☹ ani ten sex mě nebaví... pořád slyším "po porudu se ti pořád něco nelíbí" jakmile se ozvu, že třeba mi je něco nepříjemný, odfrkne si, že jsem to zase skazila a konec... když držím jazyk za zuby, bolí mě to a je to taky v háji, protože v tu ránu přestanu "spolupracovat" 😒 takže ani tam to nefunguje.....

@bjoucik.15 no bohužel pokud nefunguje sex tak většinou se vztah rozpadne...
je to smutná pravda 😒

já taky měla potíže po prvním porodu, skoro rok.... hodně se tam promítají i ty konflikty bohužel....
neměli jsme žádné hlídání a to se nonstop nedá... nakonec jsme si vzali paní na hlídání na dva dny a letěli sami na dovolenou... tam se to zlomilo, já nevím jak kdo, já nejsem schopná mít sex když vedle mě nebo vedle v místnosti něco potřebuje dítě nebo mě budí v půl 6 ráno každý den 😝

aby se vztah udržel, tak je tam potřeba trošku toho randění.... aby naskočila ta galantnost a u ženy to že se necítí jen jako matka a manželka ale taky jako partnerka a milenka....
a na to je potřeba být sami 🙂

@lu777 my už jsme jeden pokus z mé iniciativy měli..nebyla to přímo poradna, on už dříve prohlašoval, že prostě s nikým cizím se o sobě bavit nebude..ale byl to takový seminář pro manžele, bylo to jakoby dálkově, přednáškaa pak práce samostatná, pak společná, diskuze..jo, po třech lekcích s ena všechno totálně vykašlal, a i předtím bylo jasně vidět, že na to kašle, dělal to laxně, absolutně povrchně..a ještě byl na mě asi naštvaný že jsem nás tam přihlásila, že jsem tam vůbec chtěla chodit. Ale jinak měl celou dobu pocit že máme spokojený vztah..i když každému normálnímu člověku muselo být jasné, že jsme nad propastí. Jemu ne, jemu nikdo nebude říkat co má dělat.
Já hodně myslím na děti, jak to budou zvládat, co jim řeknu..no bohužel my dva se k sobě prostě nehodíme, nemůžeme spolu žít jako partneři, moc mě zklamal, zranil a nemám ho už jako partnera ráda. Sama nechci, aby jednou děti byly s někým jen proto, že mají pocit, že musí.

@lu777 ano, je to samozřejmost. Pro dospělého chlapa, který vážnou známost chtěl, svatbu a děti taky. Chlapi co to nedělají nejsou chlapi. Stejně jako ženy co nejsou schopné postarat se o dítě/děti.
On chodí do práce 8-16h (a fakt se tam nestrhá), já v tu dobu taky mám práci, domácnost děti, ale zbytek času by měl být nějak rovnoprávný ne? Ne že budu myslet jen na sebe a ostatní jsou mi jedno.
Hospodařili jsme dohromady, on plat, já RP. Poplatí se všechno co je potřeba, jemu zbude 15tisíc, mně 6. Já jsem schopná rozumně hospodařit, on ne. Já musím hlídat aby bylo všechno zaplacené, jemu to žíly netrhá. Spolehlivost jak noha.

jo a hodně dělá i jeho máma... hádáme se i kvůli ní... mlela nám do vztahu před tím, když jsme spolu začali chodit a i teď... malou navlíkla v zimě do mokrých punčocháčů, nepřipoutala v autě do autosedačky (jen rádoby dala pásy ve vajíčku,malé bylo 7 měsíců) a dnes když jsem přila z pohřbu, měla na sobě svetr a zateplené tepláky... měli jsme večer jít na pivo, jako na počest toho zemřelého, a má hlídat tchýně, teď jsem to zrušila, takže zase chlap naštvaný a pjde po práci radši natírat do garáže podlahu.... uidíme, jak dopadne ten zítřejší výlet... ale docela se toho bojim :(

@bjoucik.15 jinak to co popisuješ je normální únava z dítěte a ze vztahu.... samozřejmě to tak člověk nevidí,t aky jsem to tak neviděla, ale je to tak.... a tímhle prochází skoro všechny páry v určité fázi.... ale může se to přehoupnout do krize nebo do chronické únavy, kdy pak člověk funguje automaticky jen tak "vedle sebe".....
je potřeba to řešit než k tomu dojde, protože pak je to o mnoho větší práce se z toho někam vyškrábat...

já měla k manželovi jednu dobu totální odpor.... pamatuju jak jsem seděla, držela syna a v duchu jsem si říkala, že ho mám tak hrozně ráda ale co mám dělat, když s jeho tátou asi nevyjdu?
pak mi došlo, že to nejlepší vůbec co můžu pro syna udělat je se snažit s ním vyjít, vykašlat se na svoje ego, nevyvolávat konflikty, hledat to pozitivní... prostě chovat se k němu tak jak bych chtěla by se on choval ke mně.... fakt jsem se musela nutit, dělala jsem to pro syna... a pomohlo to, on začal být postupně ke mně taky takový a byla jsem pak ráda, že jsem ten vztah nezahodila pro běžné problémy, únavu z každodenního fungování nebo neschopnost se domluvit....

co jste spolu dělali rádi než se narodilo dítě? máte společné koníčky?

@andelka 6tis?? co bych za to dala, mě zbyde max 2tis a musím vyžít do další RD :(

@lu777
@bjoucik.15 o sexu radši ani mluvit nebudu, je to ubohé a zraňující. ☹ obě děti když vstávaly v 5.30 a každej byl hore 3x v noci, tak to byl standart. Tatínek nefungoval, fungovala babička, takže když bylo něco potřeba, pohlídala, když byly děti trochu větší. Spolu sami jsme nikam nemohli, a popravdě on ani moc nechtěl, kor po porodu druhého dítka. Po prvním ještě jo, šli jsme na výstavu, nebo na jednodenní výlet..ale proto že jsem to chtěla já, ne on. On prostě nepochopil že o vztah se musí pečovat.

@andelka řeknu Ti to co mně řekla manž. poradkyně na první schůzce "pokud je opravdu tak příšerný, tak je to Tvoje chyba - že jsi si ho vzala"...

jsem tehdy málem dostala infarkt 😅 😅

omlouvám se, ale hodně věcí je opravdu o úhlu pohledu... já pak čučela co manžel říkal o mě, bylo to mega nepříjemné 😝 a velmi mi to otevřelo oči

@bjoucik.15 ty bláho.2tisíce? Jak to děláš? No, já mám dvě děti a už větší, takže ty náklady jsou taky větší. A většina lidí se mi diví jak já to dělám, že mi RP na měsíc vyjde. 😅

@lu777 no, já ne..já vím že to byla chyba. Taky to viděli všichni kolem kromě mě. Ale nebudu za to pykat do konce života přece.
My jsme v poradně hodně mluvili, a nakonec na mě nebylo vůbec nic. Pro mě mediátor žádný výstup neměl, i když mě "drtil" otázkami taky hodně, bylo to hodně bolestné a těžké ty věci rozebírat..já měla jen poslouchat a nedělat nic, jen přijímat to, co muž bude dělat, protože mu to mediátor řekl. Jelikož m neměl adekvátní odezvu, po 14dnech to vzdal. Já neříkám že jsem dělala úplně všechno správně, vím třeba, že jsme měli málo klidu a prostoru pro komunikaci, že jsem se zbytečně rychle stahovala, a neřekla svůj názor a netrvala na tom či onom..protože kdybych byla víc asertivní a důsledná, rozešli bychom se dostatečně včas.

@lu777 to je pěkné že tvoje změna přístupu se projevila i na manželovi. Vypadá to že je vnímavý. Můj totálně ne. A ví o tom, je ten typ osobnosti co mu nějaká socializace a empatie nic neříká. Bohužel se to projevilo časem.

@andelka @bjoucik.15 Chápu, že po nějaké době je těžké zachraňovat vztah, zvlášť když k tomu už chybí i vůle. Sama jsem jeden ukončila po 10 letech, naštěstí bez dětí. A souhlasím i s tím, že někdy se ten vztah zachránit nedá a je lepší ho ukončit, i pro t děti je to lepší. Ale doporučuju si z toho, co píše @lu777 , vzít něco k srdci alespoň pro příští vztahy. Už od začátku nic nepodcenit. Možná vám chválení za věci, které vám přijdou samozřejmé, přijde zbytečné nebo dokonce ponižující, ale pro toho chlapa to znamená, že si ho vážíte a bude dělat víc. Taky nespoléhat na to, že funguje nějaká telepatie v tom, co se má udělat.

@ajny123 to ano..je potřeba znát pořádně sám sebe, a vědět co potřebuju od druhého. A jestli on je schopný mi to dát. Já právě už vím, že není, tak proto jsem to vzdala. Bohužel jsme se opravdu málo znali, málo důvěrně, neviděla jsem věci, které byly důležité, ale mi to tak nepřipadalo. Vím, že důležitá je otevřenost, komunikace..a taky být rovnocennými partnery. Ne že já musím mít to a to, vy dělejte jak umíte abych to měl, ale ode mně nečekejte nic.
Chválení, jistě. Ale ne za věci, a ne pořád, které jsou podle mě naprosto samozřejmé. Já nečekám že mě někdo pochválí za to, co náleží do mé jaksi..samoobsluhy, např. dát špinavé věci do koše nebo si po sobě odnést nádobí po jídle. Kdybych čekala, že tohle za mně bude dělat někdo jiný, byl by to pro mě projev neúcty vůči němu.

@andelka Očekávat, že to za mě bude dělat někdo jiný, bych taky brala jako projev neúcty. Proto když po večeři manžel odnese i můj talíř, tak poděkuju. Stejně tak poděkuje on, když jemu dám prádlo do koše. Ale kdybych třeba chtěla, aby to uklidil on, a požádala ho o to, poděkovala bych mu, že to udělal. Na druhou stranu, kdyby on chtěl něco po mně, třeba abych si uklidila po šití, taky by poděkoval. Tohle může někomu připadat jako pakárna, ale hrozně příjemně se nám žije.

@ajny123 no, pokud něco roztahám já, tak to taky já uklidím. Jedině pokud bych to např. nestihla, musela bych rychle někam pryč a po návratu by to bylo uklizené, tak to bych samozřejmě poděkovala 😉

@andelka Já taky neříkám, že bychom byli nějací velcí bordeláři, ale občas se právě stane, že se nestíhá nebo tak. 😉

@ajny123 no, tak to je ovšem něco jiného než když denně sbíráš poválené věci v obýváku nebo chodíš ráno po bytě a sbíráš nádobí, které by tam jinak bylo týden.

@andelka Proto říkám, že je lepší si tenhle laskavý přístup držet od začátku, později se to špatně odvyká. A taky se člověku nechce vyvíjet snahu, když má pocit, že to vysí jen na něm. Ale stejně bych zkusila požádat a pokud by to uklidil, poděkovala bych. Ale i já jsem otevřela oči až po předchozím vztahu, tehdy bych to taky nezvládla.

@ajny123 no jo..jenže on to nikdy neuklidil 😅 já bych tak ráda pochválila, jenže nebylo za co..rozhodně ne za něco, co bych fakt ocenila jako pomoc. Kolikrát už jsem říkala, že když mi nepomáhá, tak ať mi tu práci aspoň nepřidělává

@lu777 no právě než se narodila malá, tak jsem to tak neviděla... byla jsem často v práci i o víkendech a chodila domů až po půlnoci, když jsem měla volno, byl v práci on... koníčky?? no jedině hudební nástroj, když nebyla malá tak motorka a pivo 😔 😅 teď si uvědomuju, že on je pořád stejný,ale jak mám čas a jsem doma, vidím, co jsem měla vidět už dřív... 😒 a mě říkali ať si ho neberu, všichni 😖

@bjoucik.15 mi taky..kéž bych je poslechla. A teď všichni říkají..vždyť jsi věděla jaký je ne? No, asi těžko, když jsme se brali, nebydleli jsme spolu, neměli jsme dítě, hypotéku..atd. Kdybych spočítala co všechno mi nekecal, nasliboval..a jak to nakonec bylo doopravdy, bylo by to krušné. Jo, plánovat a přikrašlovat to jo, ale pak když přijde realita, tak nic. Ale je fakt že některé věci jsem fakt věděla, ale neuvědomila jsem si, jak zásadní časem budou. A zas jiné věci jsem přecenila.

@bjoucik.15 - sice jsi byla 10 dní pryč, ale pro něj to byla návštěva u rodičů. Věděl, že se za 10 dní vrátíš. Chtělo by to opravdu se zbalit, rozloučit a dát mu jasně najevo,ať si v palici srovná priority. Pokud vyhraje pivo,je vaše manželství u konce. Pokud vyhraješ ty a dcera, tak ať si pro vás dojede a ať ti zrovna předloží návrh, jak by to mělo dál vypadat. Ale počítej s nejhorším. Já osobně tyhle "pauzy" považuju za to poslední možné řešení a myslím, že většinou to končí rozchodem. Ale když píšeš, že už jsi s ním zkoušela tolikrát mluvit, sepisovala jsi problémy na papír a stejně k ničemu.......Asi ti nic jiného nezbyde 🙄

@andelka máš recht...nějaké věci,třeba to že má rád pivo a že má rád "svý" jsem taky věděla. To že nemá rád sport a vlastně to co já, jsem taky věděla, jen jsem nevěděla, že to bude v budoucnu dělat takové problémy.... Teď jsem mu hodila na krk holku a já si konečně dávám oddech ve vaně 🙂 kouká na tv a slyším jak jí okřikuje a volá na ní..... Zítra jdeme na výlet tak jsem zvědavá. Opět jsem na něj udeřila s těma penězma... Jako že na pivu hodně utratí..bylo mi řečeno že je to za 3týdny a je v tom i má útrata...cca 100a to možná přeháním..uznal že je to s=iše jeho a víc jsme se nebavili zase radši utek na balkon... Takže opravdu promluvit si je umění :( ale musím říct že dnes je v poho...uvidíme další dny...

@bjoucik.15 držím palce na zítřek. Mi přijde že tě prostě nechá vykecat, povykládat svoje..a pak stejně nic. Nemá důvod? zájem? motivaci? to si je tebou fakt tak jistý?

@bjoucik.15 tak pokud okolí říkalo neber si ho, ne jeden člověk ale víc lidí se shodlo, tak to pak něco značí 😒

ono i dobrej chlap může leccos provést (co si budeme povídat, normální ženská taky, stačí souhrn pár náhod kolikrát), ale jde o to co je pod tím.... v tom základu toho vztahu... my museli překopat hodně i ty základy, nemyslela jsem si, že se to podaří... 🤐

@lu777 jo asi to něco značilo, ale jako spousta jsem neslyšela a neviděla.... 😒

@lu777
@bjoucik.15 já taky ne. Byla jsem moc mladá a nezkušená, viděla jsem to co jsem vidět chtěla a co se mi líbilo, co jsem vnímala jako společné, taky jsem ho za něco obdivovala..a jelikož jsme spolu před svatbou nežili, tak jsem fakt neměla dost informací. Ale..nevim..asi to tak mělo být, nevím co by se už tehdy muselo stát, abych se s ním rozešla..očividně to se stalo nebylo dost a neudělala jsem to. Co se stalo stalo se, můžeme se z toho jen poučit.
Já jsem spoustu věcí i nechtěla si přiznat, ani okolí, právě proto, že bych přiznala že měli pravdu 😔 že jsem si ho neměla brát. Nechtěla jsem zklamat rodinu..A teď při mě skoro nikdo nestojí, protože prostě nemám právo změnit názor. Přitom se snažím být maximálně vstřícná, ústupná, chápavá..nedělám žádná unáhlená rozhodnutí, nebalím kufry a nestěhuju se 100km daleko..zas myslím na všechno okolo.

@bjoucik.15 To co píšeš bohužel znám z bývalých manželství. Já to řešila rozvodem, ale tím Tě nechci samozřejmě nijak ovlivňovat. Každý chlap má to svoje a po narození dítěte (dětí) se většinou uzavře do "svého světa" protože dítě mu nic neříká. Jak to tak čtu, tak ten Tvůj muž je ještě nevyzrálý chlapec, který měl být ještě svobodný a bezdětný. Myslím, že tady je každá rada drahá. Tchýně jsou bohužel taky matky, a i když s nimi mnohdy nesouhlasíme, je zapotřebí je respektovat. Mluvím z vlastní zkušenosti, protože já mám tchyni za zadkem neustále (bydlíme v jednom bytě). Taky bych ji občas nejraději přetáhla něčím tvrdým, ale je lepší si myslet své a neříkat nic. Tvůj muž je zřejmě vychováván stylem " jsi chlap, tak nic nemusíš". To sice není dobře, ale ty už s tím těžko něco uděláš, protože to už tak je dané. Takže pokud Ti mohu nějak poradit, zkus to tak neprožívat. Ukaž mu, že Tvoje láska je bezmezná (jinak by sis ho asi nevzala, že?) a podpoř ho ve všem co dělá. Nenásilně mu ale taky ukaž, že být táta je legrace, nech mu malou třeba jen na chvíli pohlídat, nebo ať si ji vezme na zahrádku do hospůdky. Chlap se s rolí otce musí vyrovnat a sžít, není na to od přírody připraven těhotenstvím, jako my, ženy. Je potřeba je k otcovství motivovat, přizpůsobit. Uvidíš, že se všechno srovná 🙂 chce to jen výdrž a čas. Však on jednou dospěje.